Search

Start Over Contributor Hirmerová, Jana , 1962-

2. Optimální délka antikoagulační léčby po žilní tromboembolické příhodě

Creator:
Hirmerová, Jana
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
antikoagulancia--aplikace a dávkování, tromboembolie--farmakoterapie--komplikace--prevence a kontrola, žilní trombóza--farmakoterapie--komplikace--prevence a kontrola, trombolytická terapie--metody--škodlivé účinky--využití, rizikové faktory, recidiva--prevence a kontrola, plicní embolie--farmakoterapie--komplikace--prevence a kontrola, heparin nízkomolekulární--terapeutické užití, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Po tromboembolické příhodě je indikována dlouhodobá perorální antikoagulační léčba. Délka jejího trvání by měla být výsledkem porovnání rizika recidivy a rizika krvácivých komplikací. Minimální doba léčby jsou 3 měsíce, přičemž v určitých případech ji lze zkrátit, u mnoha pacientů je však na místě léčba delší. Zásadní vliv na rozhodnutí o trvání léčby má přítomnost či absence vyvolávajícího faktoru a jeho povaha. Pacienti s tromboembolickou příhodou vyvolanou přechodným (reverzibilním) rizikovým faktorem (operace, úraz, léčba estrogeny apod) mají riziko recidivy velmi nízké a je pro ně dostatečná 3měsíční léčba. V ostatních případech je vhodná léčba prodloužená, většinou alespoň 6?12 měsíců. Je nutno posoudit i typ a rozsah příhody a počet eventuálních předchozích epizod. Pacienti s maligním onemocněním mají výrazně vyšší riziko recidivy a nejvýhodnější je pro ně dlouhodobá léčba nízkomolekulárním heparinem. Riziko recidivy zvyšuje i mužské pohlaví, některé trombofilie a podle některých studií i přítomnost reziduálního trombu v žíle. Významnou pomocí při určování délky léčby může být D-dimer test před vynecháním léčby a zejména 1 měsíc po jejím vynechání. Negativní výsledek testu znamená velmi nízké riziko recidivy, při pozitivním výsledku je riziko recidivy vysoké a je vhodné zvážit eventuální obnovení antikoagulační léčby. Rozhodnutí o délce léčby je složitým procesem, v němž by se měla uplatňovat mezioborová spolupráce., Jana Hirmerová, and Lit.: 61
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Povrchová žilní trombóza – epidemiologie, diagnostika, léčba

Creator:
Hirmerová, Jana
Format:
print, text, and regular print
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
žilní trombóza--diagnóza--epidemiologie--komplikace--patofyziologie--terapie--ultrasonografie, směrnice pro lékařskou praxi jako téma, rizikové faktory, pozorovací studie jako téma, anamnéza, diferenciální diagnóza, dolní končetina--krevní zásobení, randomizované kontrolované studie jako téma, placeba, heparin nízkomolekulární--aplikace a dávkování--terapeutické užití, antikoagulancia, nemoci cév, tromboembolie, lidé, and popis nemoci
Language:
Czech and English
Description:
Povrchová žilní trombóza, dříve spíše označovaná jako povrchová tromboflebitida, je v poslední době chápána jako součást žilní tromboembolické nemoci. Rizikové faktory se do značné míry překrývají s rizikovými faktory hluboké žilní trombózy. Nedávné epidemiologické studie u pacientů s povrchovou žilní trombózou navíc prokázaly dosti vysoký výskyt současné či následné hluboké žilní trombózy či dokonce plicní embolie. V dia­gnostice je doporučováno provedení ultrazvukového vyšetření povrchových i hlubokých žil obou dolních končetin. Vzhledem k heterogenitě onemocnění a nedostatku kvalitních důkazů nejsou odborná doporučení pro léčbu povrchové žilní trombózy zcela jednoznačná. Většina autorů se přiklání k doporučení antikoagulační léčby, respektive nízkomolekulárního heparinu či fondaparinuxu, intenzita a délka léčby však není jednoznačně specifikována. Zatím existují mnohé kontroverze v přístupu k povrchové žilní trombóze a je třeba dalších kvalitních studií k získání validních dat., Superficial vein thrombosis, previously more commonly known as superficial thrombophlebitis, in recent times is considered a form of venous thromboembolic disease. The risk factors largely overlap with the risk factors for deep vein thrombosis. Moreover, recent epidemiologic studies in patients with superficial vein thrombosis have revealed quite a high rate of concurrent or subsequent deep vein thrombosis or even pulmonary embolism. Ultrasound exam of both superficial and deep lower limb veins is recommended in the dia­gnostic process. Due to the disease heterogeneity and the lack of valid evidence, the guide­lines for treatment are not unequivocal. Most authors are inclined to recommend anticoagulation – low‑molecular‑weight heparin or fondaparinux – but the intensity and duration of treatment are not clearly specified. So far, the approach to superficial vein thrombosis has been rather controversial and there is a need for further high‑quality studies to obtain valid data., and Hirmerová J.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public