Kam kráčíš, hypofýzo? Hrst novinek a perspektiv

Title:

Kam kráčíš, hypofýzo? Hrst novinek a perspektiv
Kam kráčíš, hypofýzo? Hrst novinek a perspektiv : Quo vadis, hypophysis? Some news and prospects : 132. internistický den - XXII. Vanýskův den, Brno, 23.3.2007
Quo vadis, hypophysis? Some news and prospects

Creator:

Marek, Josef

Contributor:

Marek, Josef , 1936-

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:bmc08000652-2558d710-80ef-499c-a389-752b129175fc
uuid:bmc08000652-2558d710-80ef-499c-a389-752b129175fc
local:bmc08000652
http://www.vnitrnilekarstvi.cz/pdf/vl_07_08_01.pdf
local: bmc08000652

Subject:

hypofýza--fyziologie--sekrece, nádory hypofýzy--diagnóza--terapie, prolaktinom--farmakoterapie--radioterapie, akromegalie--farmakoterapie, radiochirurgie--metody, somatostatin--analogy a deriváty--terapeutické užití, receptory somatotropinu--antagonisté a inhibitory--terapeutické užití, bazofilní adenom--farmakoterapie--radioterapie, ketokonazol--terapeutické užití, metyrapon--terapeutické užití, and lidé

Type:

model:article, article, Text, and TEXT

Description:

Vývoj lékařských věd se nemohl vyhnout ani hypofýze. Nových poznatků ve fyziologii, patologii i léčbě hypofyzárních onemocnění je mnoho, vybrali jsme jen některé informace. Přibývají nové regulátory hypofyzární sekrece. Patří mezi ně hypotalamické chemokiny a produkt KISS-1 genu ? kisspeptin. Impulzy, které přicházejí z mozkových center i z periferie do hypofýzy, se musí integrovat. K tomu slouží systém folikulostelárních buněk, parakrinní mechanizmy a hypofyzární mikrocirkulace. Existují v hypofýze též kmenové buňky? Zdá se, že ano. Kandidáty jsou jednak zmíněné buňky folikulostelárního systému, jednak nově objevené buňky SP (side population). Na kritická postižení organizmu jako polytraumata, těžké popáleniny a šokové stavy, reaguje hypofýza dvoufázově. Akutní fáze je charakterizována hypersekrecí většiny hypofyzárních hormonů a současně periferní rezistencí na jejich působení. Při následné chronické fázi dochází naopak ke snížené sekreci všech hypofyzárních hormonů s výjimkou ACTH. Klinicky relevantní hypofyzární adenomy postihují asi 1 ? populace. Dvě třetiny z toho tvoří prolaktinomy. Většinu prolaktinomů léčíme bez větších potíží, komplikovaná může být léčba u prolaktinomů, které jsou rezistentní na medikamentózní léčbu. Zde může sehrát významnou úlohu Leksellův gama nůž. Mnohem obtížnější je léčba akromegalie. Vypracovali jsme vlastní postup při léčbě akromegalií. Adenomy necháváme operovat, případná rezidua u nich ozáříme Leksellovým gama nožem a do účinku ozáření léčíme medikamentózně. Efekt léčby zkoušíme v pořadí podle nákladnosti léčby: kabergolin, somatostatinová analoga, pegvisomant. Podobný postup uplatňujeme i u nemocných s Cushingovým syndromem centrální etiologie pouze s tím rozdílem, že medikamentózní léčba do účinku gama nože se opírá o ketokonazol a metyrapon. Jak u akromegalie, tak u Cushingovy choroby jsou vyvíjeny nové medikamenty, od kterých si slibujeme větší léčebné výhody., Josef Marek, and Lit. 41

Language:

Czech and English

Rights:

http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/
policy:public

Relation:

Vnitřní lékařství--MED00011111

Source:

Vnitřní lékařství : orgán Československé společnosti pro vnitřní lékařství, sekce Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně | 2007 Volume:53 | Number:7-8

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false

Date:

2007