Search

Start Over Creator Marek, Josef

4. Jak ovlivňují kortikoidy, růstový hormon a estrogeny lipidy a aterosklerózu

Creator:
Marek, Josef, Hána, Václav, and Kršek, Michal
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
arterioskleróza--epidemiologie, hyperlipidemie--metabolismus, Cushingův syndrom--metabolismus, lidský růstový hormon--metabolismus--nedostatek, akromegalie, lipoproteiny--metabolismus, estrogeny--metabolismus--nedostatek, výzkum - podpora finanční - jako téma, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Mezi hormony, které výrazně ovlivňují lipidové spektrum a vývoj aterosklerózy, patří kortizol, růstový hormon a estrogeny. Kortizol urychluje aterosklerózu jednak dyslipidemií, jednak v důsledku zmnožení viscerálního tuku, vznikem hypertenze, zvýšením inzulinové rezistence a rozvojem snížené glycidové tolerance až rozvojem diabetes mellitus. I když hyperkortizolizmus vymizí, jak to bývá o vyléčených nemocných s Cushingovým syndromem, cévní stěna je vulnerabilnější k aterosklerotickému procesu natrvalo. U stavů s deficitem růstového hormonu dochází k dyslipidemiím, které vedou, nejsou-li včas léčeny substitucí růstovým hormonem, k postižení kardiovaskulárního aparátu. Estrogeny mají dvojí účinek: na cévní stěnu, která není ještě poškozena aterosklerotickým procesem, působí antiaterogenně, na cévní stěnu, kde se již ateroskleróza rozvinula, uplatňují svůj protrombotický účinek a působí destabilizaci ateromových plátů. Má-li léčba estrogeny sloužit jako ochrana před rozvojem aterogenezy, je nutno s ní začít v době, kdy žena nemá ještě poškozenou cévní stěnu aterosklerotickým procesem, je nejlépe používat přirozené hormony (estradiol) a pro ochranu endometria je kombinovat s krystalickým progesteronem aplikovaným lokálně ? intravaginálně, podávat estrogeny v malých dávkách a upřednostňovat jejich parenterální podání. Genetickému ovlivnění estrogenního působení se však ani tak nevyhneme., Josef Marek, Václav Hána, Michal Kršek, and Lit. 35
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Kam kráčíš, hypofýzo? Hrst novinek a perspektiv

Creator:
Marek, Josef
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
hypofýza--fyziologie--sekrece, nádory hypofýzy--diagnóza--terapie, prolaktinom--farmakoterapie--radioterapie, akromegalie--farmakoterapie, radiochirurgie--metody, somatostatin--analogy a deriváty--terapeutické užití, receptory somatotropinu--antagonisté a inhibitory--terapeutické užití, bazofilní adenom--farmakoterapie--radioterapie, ketokonazol--terapeutické užití, metyrapon--terapeutické užití, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Vývoj lékařských věd se nemohl vyhnout ani hypofýze. Nových poznatků ve fyziologii, patologii i léčbě hypofyzárních onemocnění je mnoho, vybrali jsme jen některé informace. Přibývají nové regulátory hypofyzární sekrece. Patří mezi ně hypotalamické chemokiny a produkt KISS-1 genu ? kisspeptin. Impulzy, které přicházejí z mozkových center i z periferie do hypofýzy, se musí integrovat. K tomu slouží systém folikulostelárních buněk, parakrinní mechanizmy a hypofyzární mikrocirkulace. Existují v hypofýze též kmenové buňky? Zdá se, že ano. Kandidáty jsou jednak zmíněné buňky folikulostelárního systému, jednak nově objevené buňky SP (side population). Na kritická postižení organizmu jako polytraumata, těžké popáleniny a šokové stavy, reaguje hypofýza dvoufázově. Akutní fáze je charakterizována hypersekrecí většiny hypofyzárních hormonů a současně periferní rezistencí na jejich působení. Při následné chronické fázi dochází naopak ke snížené sekreci všech hypofyzárních hormonů s výjimkou ACTH. Klinicky relevantní hypofyzární adenomy postihují asi 1 ? populace. Dvě třetiny z toho tvoří prolaktinomy. Většinu prolaktinomů léčíme bez větších potíží, komplikovaná může být léčba u prolaktinomů, které jsou rezistentní na medikamentózní léčbu. Zde může sehrát významnou úlohu Leksellův gama nůž. Mnohem obtížnější je léčba akromegalie. Vypracovali jsme vlastní postup při léčbě akromegalií. Adenomy necháváme operovat, případná rezidua u nich ozáříme Leksellovým gama nožem a do účinku ozáření léčíme medikamentózně. Efekt léčby zkoušíme v pořadí podle nákladnosti léčby: kabergolin, somatostatinová analoga, pegvisomant. Podobný postup uplatňujeme i u nemocných s Cushingovým syndromem centrální etiologie pouze s tím rozdílem, že medikamentózní léčba do účinku gama nože se opírá o ketokonazol a metyrapon. Jak u akromegalie, tak u Cushingovy choroby jsou vyvíjeny nové medikamenty, od kterých si slibujeme větší léčebné výhody., Josef Marek, and Lit. 41
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. The impact of atrial fibrillation and atrial tachycardias on the hemodynamic status of patients with pulmonary hypertension

Creator:
Dusik, Milan, Fingrova, Zdenka, Marek, Josef, Dytrych, Vladimir, Jansa, Pavel, and Havranek, Stepan
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
pulmonary hypertension, hemodynamics, arrhythmia, atrial fibrillation, and pulmonary artery catheterization
Language:
English
Description:
The impact of atrial fibrillation and atrial tachycardias (AF/AT), and their optimal treatment strategy in PH patients is still being discussed. The goal of this study was to evaluate the effect of AF/AT termination on the hemodynamic parameters in PH patients. We compared patients with pre-capillary pulmonary hypertension (PH group), left ventricular heart failure (LV-HF group), and a Control group. A repeated right heart catheterization was performed during the catheter ablation (CA) procedure. The first measurement was done in arrhythmia, the second after the sinus rhythm (SR) was restored. High frequency atrial stimulation was used to simulate AT in patients without arrhythmia presence at the time of the CA. The variation of pressure parameters in PH patients did not differ significantly from the Controls. There was a significant increase in the right ventricle pressure after the SR restoration in the LV-HF group compared to the Controls and PH group (+4 vs. -2 vs. -3 mmHg, p<0.05). The cardiac index (CI) variation was not significant when compared between the study groups. An increase of the CI after the SR restoration was found in those patients with AF (+0.31 l/min/m² [IQR 0.18; 0.58]) in contrast to those patients with organized AT/high frequency atrial stimulation (-0.09 l/min/m², [IQR - 0.45; 0.19]). This difference was statistically significant (p<0.05). The acute hemodynamic response to arrhythmia termination was not significantly different in the PH patients when compared to the Controls. In contrast to AT/high frequency stimulation, the restoration of SR in AF patients leads to an increased CI, irrespective of the presence or absence of PH.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public