Einzeljoche in Ungarn

Title:

Einzeljoche in Ungarn
Potažní nástroje pro jeden kus dobytka v Maďarsku

Creator:

Bodó, Sándor

Identifier:

https://cdk.lib.cas.cz/client/handle/uuid:f1cabf38-30b6-4499-9ccb-fbed39d62507
uuid:f1cabf38-30b6-4499-9ccb-fbed39d62507

Subject:

ethnographic research, history of agriculture, draught cattle, single yokes, and Hungary

Type:

model:article and TEXT

Format:

bez média and svazek

Description:

a1_Slovanské názvy pro jařmo a ležadlo (oj) járom a tézsla u Maďarů ukazují, že tylo termíny mohly přejít na podobný způsob zápřahu ze starší doby nebo, a to je pravděpodobnější, že Maďaři přejali od Slovanů sám jařmový zápřah. Dvojité jařmo v Maďarsku má dnes jen málo variant. Významnější jsou odchylky v názvosloví; zdá se, že zeměpisně vymezené rozšíření termínů járom a iga se vztahuje k dvěma rozličným způsobům zápřahu. S termínem iga souvisí totiž velmi úzce forma tzv. obloukového kohoutkového jařma (jarzmo kablakowe podle Moszyńského) v nejjižnější části Transdanubie; na ostatním území je typ tzv. podhrdelnicový. Teprve na začátku 20. století se šíří vedle tradičního párového zápřahu volů do jařma jiné formy potahu, a to jařmičky a chomouty. Již na konci 18. století byl v Uhrách vysloven požadavek, aby maďarští rolníci používali místo párového jařma chomoutu, jako lomu bylo v tehdejších Čechách. Z poloviny 19. století pochází zpráva o zápřahu volů do koňského chomoutu při kultivaci kukuřice a brambor. Po r. 1900 se množí údaje o jednoduchých jařmech na velkostatcích, poněkud dříve o jejich používání v průmyslových podnicích. Mnohem později však došlo k takové změně na maďarských rolnických hospodářstvích., a2_Autor spojuje rozšíření zápřahů pro jeden kus dobytka (našich jařmiček, krumpolců, klik, chomoutků) v Maďarsku s pěstováním okopanin a zaváděním kopčidel, to znamená s řádkovým setím a sázením. Jiný důvod hledá autor v chudnutí maďarského venkova na začátku našeho století, v nedostatku tažných zvířat během první a druhé světové války a po nich. Největší intenzity dosáhl tento zápřah po r. 1945, v poslední době se však udržel hlavně jen na záhumenkovém hospodářství. Maďarské potažní nástroje pro jeden kus dobytka jsou západního původu; vliv na jejich zavádění měli němečtí kolonisté a také maďarští vojáci, kteří se s nimi setkali během vojenské služby. V dalším textu probírá autor výrobu těchto nástrojů a jejich rozměry. Rozeznává celkem osm typů, které nejsou ani geograficky ani dobově ostře vymezeny, a podrobně popisuje jejich zvláštnosti a varianty; tyto zvláštnosti a odchylky souvisely úzce se zemědělským nářadím, k jehož tahu byly určeny. Zajímavé jsou zmínky o výzdobě zápřažních nástrojů pro jeden kus dobytka, o jeho používání ve zvláštních případech, o řízení potahu atd., and Článek zahrnuje širší poznámkový aparát

Language:

Czech

Rights:

http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/
policy:public

Coverage:

179-194

Source:

Národopisný věstník československý | 1968-1969 Volume:3-4 (36-37) | Number:3-4 (36-37)

Harvested from:

CDK

Metadata only:

false