Search

Start Over Contributor Zima, Tomáš , 1966- Harvested from CDK Date 2007

2. Preeklampsie a její diagnostika

Creator:
Arnoštová, Libuše, Fialová, Lenka, Malbohan, Ivan Matouš, Zima, Tomáš, and Springer, Drahomíra
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
preeklampsie--diagnóza--genetika--patofyziologie, biologické markery, oxidační stres, inhibitory angiogeneze--diagnostické užití, inhibitory cysteinové proteinázy--diagnostické užití, klinické laboratorní techniky, těhotenství, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Cíl studie: Cílem práce je přehledným způsobem zpracovat a komentovat nejnovější poznatky v oblasti preeklampsie, se zaměřením na příčiny onemocnění a jeho diagnostiku. Typ studie: Přehledný článek. Název a sídlo pracoviště: Ústav lékařské biochemie 1. LF UK, Praha; Ústav klinické biochemie a laboratorní diagnostiky, 1. LF UK, Praha. Závěr: Preeklampsie je stále podceňovanou komplikací v těhotenství, je diagnostikována až při klinické manifestaci. Nové hypotézy o vzniku této poruchy umožňují lepší pochopení patologických změn i identifikaci nových markerů způsobilých k časné diagnostice., Objective: To document and discuss current knowledge base in pre-eclampsia diagnostics and mechanisms of origin. Design: Review article. Settings: Institute of Medical Biochemistry 1st Faculty of Medicine, Charles University in Prague, Institute of Clinical Chemistry and Laboratory Medicine of the First Faculty of Medicine and General Teaching Hospital, Prague. Conclusion: Pre-eclampsia frequently diagnosed only after clinical symptoms manifestation remains underestimated complication of pregnancy. New theories about its origin enable better insight to the pathological process as well as identified new markers for early detection of the disorder., Libuše Arnoštová, Lenka Fialová, Ivan Matouš Malbohan, Tomáš Zima, D. Springer, and Lit.: 35
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Proteomika v diagnostice nemocí ledvin

Creator:
Tesař, Vladimír, Vojtová, Lucie, and Zima, Tomáš
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
renální insuficience--diagnóza, nádory ledvin--diagnóza, biologické markery--moč, nemoci ledvin--diagnóza--genetika, transplantace ledvin, proteom--diagnostické užití, proteomika--metody, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Vyšetření moči poskytuje důležité informace o patologických změnách probíhajících v ledvinách. Dosavadní vyšetření zaměřené obvykle jen na celkovou proteinurii, eventuálně albuminurii, zdaleka nevyužívá obrovské množství informací o fyziologických a patofyziologických procesech v ledvinách, které lze potenciálně získat proteomickou analýzou vzorku moči. Studium močového proteomu může vést k identifikaci nových markerů akutních i chronických onemocnění ledvin. Proteomická analýza dialyzátu získaného při hemodialýze může pomoci v nalezení nových uremických toxinů a markerů účinnosti očišťovacích metod. Studium proteomu jednotlivých renálních tkání (např. kůra vs dřeň) nebo buněčných populací, eventuálně buněčných kompartmentů (např. organel) může přispět k pochopení patogeneze renálních chorob a pochopení účinků farmakologické léčby. Další možností je využití cílené proteomiky (např. studium proteinů s určitými posttranslačními modifikacemi)., Examination of the urine provides us with the important information about the pathological changes affecting the kidney. Routine examination usually aimed only at total proteinuria or albuminuria does not exploit the huge amount of information about the physiological and pathophysiological processes in the kidney which can be potentially derived from the proteomic analysis of the sample of the urine. Study of the urinary proteome may lead to the identification of new markers of both acute and chronic kidney diseases. Proteomic analysis of the dialysate effluent obtained during hemodialysis may help to find new uremic toxins and markers of the effectivity of the blood purification methods. Study of the proteome of renal tissue (e. g. cortex vs. medulla), or cell populations, or cellular compartments (e. g. organelles) could contribute to the better understanding of the pathogenesis of the renal diseases and the effects of their pharmacological treatment. Another option is the use of the targeted proteomics (e. g. the study of proteins with defined posttranslational modifications)., Vladimír Tesař, Lucie Vojtová, Tomáš Zima, and Lit.: 35
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Protilátky proti glykokonjugátům v diagnostice autoimunitních neuropatií

Creator:
Malíčková, Karin, Janatková, Ivana, Králíková, Petra, and Zima, Tomáš
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
autoimunitní nemoci--diagnóza, glykokonjugáty--klasifikace, gangliosidy--chemie--imunologie, glykoprotein asociovaný s myelinem--imunologie, autoprotilátky--krev, imunoblotting--metody, imunoenzymatické techniky--metody, fluorescenční protilátková technika nepřímá--metody, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Autoimunitní neuropatie jsou imunopatologické stavy, které mohou být provázeny přítomností protilátek proti glykokonjugátům buněčných membrán nervových buněk. Nejvíce se uplatňují autoagresivní reakce proti gangliosidům a některým glykoproteinům, například proti glykoproteinu asociovanému s myelinem. U řady zánětlivých neuropatií lze definovat poměrně přesný profil anti-glykokonjugátových autoprotilátek. V současné době je v klinické laboratorní diagnostice dostupné testování protilátek proti širokému spektru gangliosidů a glykoproteinů, technicky se uplatňují především blotové metody, enzymová imunoanalýza a nepřímá imunofluorescence. Jde o metody časově a finančně dostupné, které mohou přispět ke stanovení či upřesnění diagnózy neuropatie., Karin Malíčková, I. Janatková, P. Šandová, T. Zima, and Lit.:19
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. The comparability of different neuron-specific enolase immunoassays and its impact on external quality assessment system

Creator:
Štern, Petr, Bartoš, V., Uhrová, J., Springer, Drahomíra, Vaníčková, Z., Tichý, V., Průša, Richard, and Zima, Tomáš
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
imunoanalýza--metody--využití, řízení kvality, fosfoenolpyruváthydratáza--imunologie, klinické laboratorní techniky--klasifikace--využití, imunologické testy--klasifikace--využití, and lidé
Language:
Czech and English
Description:
Cíl práce: Externí hodnocení kvality z dlouhodobého pohledu ukazují, že výsledky analýz stejného vzorku různými imunoanalytickými metodami často nejsou porovnatelné. Našim cílem bylo hledat příčiny těchto diferencí. Materiál a metody: Práce vychází z výsledků získaných sedmi rozdílnými imunoanalytickými metodami: DELFIA (PerkinElmer), Elecsys 2010 (Roche), Kryptor (B.R.A.H.M.S.), enzymové imunoanalýzy na imunosorbentu DRG a tří imunoradiometrických metod (DiaSorin, Immunotech and Schering-CIS). Výsledky: Hodnotili jsme následující parametry: profil přesnosti jednotlivých metod, linearitu po ředění, výtěžnost (modifikovanou) a porovnatelnost imunoanalytických metod. Výsledky analýz u některých vzorků s nízkými koncentracemi NSE korelovaly dobře, zatímco jiné nesouhlasily (diference byla až pětinásobná), zvláště v případě uměle připravovaných kontrolních materiálů. Proto se jeví současná příprava kontrolních materiálů, prováděná bez standardizace, jako sporná. V oblasti hraničních hodnot nepřesahují rozdíly v analytických výsledcích biologických vzorků dvojnásobek. Kolísání hodnot výsledků vyšších než 100 μg/l bylo mezi rozdílnými metodami do 40 %. Všechny hodnocené imunoanalytické metody jsou vhodné a velmi dobře porovnatelné (Korelační koeficienty do 0,994). Závěr: Naše výsledky potvrzují očekávané interference matric, které se projevují zvláště v oblasti normálních a hraničních koncentrací NSE. Dalším zdrojem diskrepancí může být rozdílná afinita protilátek vůči izoenzymům αγ- a γγ-enolázy., Objective: Long-term external quality assessments suggest that the individual results of different immunoassays are often not comparable. Our goal was to assess the possible sources of these differences. Methods: The paper is based on the results of analyses using seven different immunoassays: DELFIA (PerkinElmer), Elecsys 2010 (Roche), Kryptor (B.R.A.H.M.S.), the enzyme-linked immunosorbent assay DRG and three methods based on immunoradiometric assays (DiaSorin, Immunotech and Schering-CIS). Results: The following parameters were evaluated: precision profile of individual methods, linearity on dilution, modified recovery and comparability of immunoassays. The analytical results for certain low concentration specimens correlate well while others do not (up to five – fold difference), especially in the case of controls prepared synthetically. Therefore, the current non-standardized preparation of controls seems to be questionable. In the cut-off range, the difference in the results of native samples does not exceed its double value. The variation in values higher than 100 μg/l obtained with different assays is under 40 %. All the evaluated immunoassays are efficient and highly comparable (The correlation coefficients are up to 0.994). Conclusion: Our results confirm the expected matrix interference occurring especially in the range of normal and cut-off NSE concentrations. Another source of discrepancies can be put down to different antibody affinity to αγ- and γγ-enolase isoenzymes., Petr Štern, V. Bartoš, J. Uhrová, and Lit. 19
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Výuka biochemie a klinické biochemie na lékařských fakultách třinácti zemí Evropské unie

Creator:
Štern, Petr, Trnková, B., Šebesta, I., and Zima, Tomáš
Type:
model:article, article, Text, and TEXT
Subject:
biochemie, klinická chemie, studium lékařství--organizace a řízení, kurikulum, vzdělávání podle kvalifikace, Evropská unie, studium lékařství specializační postgraduální--organizace a řízení, and financování organizované
Language:
Czech and English
Description:
Cíl práce: Porovnat studium na vybraných lékařských fakultách se zvláštní zřetelem na výuku biochemie a klinické biochemie. Materiál a metody: Sumarizace zkušeností učitelů, výstupy z diskusí, sylaby přednášek, seminářů a praktických cvičení. Výsledky: Doporučení k rozšíření: počtu kazuistik, hodinové dotace molekulární biologie, aktuálních diagnostických schémat, interaktivnosti seminářů a využívání e-learningu. Závěr: Prosazuje se předmětově orientovaná výuka lékařství s důrazem na semináře a omezováním praktických cvičení z biochemie a klinické biochemie., Objective: To compare studies at selected Medical Schools with special regard to biochemistry and clinical biochemistry teaching. Material and Methods: Summary of teachers’ experience, conclusions of discussions obtained during personal visits, curricula with lectures, seminars and practical courses. Results: Recommendation to extend clinical biochemistry teaching in the number of clinical cases, overall number of hours for molecular biology, up-to date diagnostic flow charts, interactivity of the seminars, taking advantage of e-learning. Conclusion: Up-to-date trend in biochemistry and clinical biochemistry teaching represents subject-oriented studies with emphasis on seminars and reduction of practical courses., Petr Štern, B. Trnková, I. Šebesta, and Lit. 1
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public