Česká republika se v roce 1997 připojila k mezinárodnímu projektu MedPed (Make early diagnosis to Prevent early deaths), jehož hlavním cílem je výrazná redukce počtu úmrtí v důsledku předčasné klinické manifestace aterosklerózy u pacientů s familiární hypercholesterolemií (FH). Důraz je kladen na včasnou diagnostiku, zejména u všech dostupných rodinných příslušníků již diagnostikovaných pacientů, a na včasné podání adekvátní hypolipidemické terapie. Pod záštitou České společnosti pro aterosklerózu byla vytvořena síť center zabývajících se závažnými vrozenými dyslipidemiemi. V rámci této sítě a v součinnosti s dalšími spolupracujícími lékaři bylo zachyceno již 3 208 pacientů z 2 377 rodin, což představuje 16 % z očekávaného počtu 20 000 pacientů s FH v ČR. Onemocnění však zdaleka není v České republice pod kontrolou. Hlavním cílem pro nejbližší období je výrazné zvýšení počtu vyšetřených osob v postižených rodinách, aby počet diagnostikovaných a léčených pacientů s FH v jedné rodině vzrostl ze současných 1,3 na několikanásobek., Tomáš Freiberger, Richard Češka, and Lit.: 18
Náklady na léky v ČR tvoří velkou část výdajů na zdravotnictví. Tak jako i v dalších segmentech sektoru zdravotnictví v ČR je i u léků evidentní permanentní tlak na růst výdajů bez ohledu na reálný vývoj ekonomiky. Článek reaguje na příspěvek autorů Adama Z et al Zlepšování výsledků léčby vybraných krevních chorob a změny nákladů na tuto léčbu. Otázky pro ekonomy a další odborníky [2]. Dokumentuje vývoj růstu nákladů na zdravotnictví a příčiny tohoto vývoje, se zaměřením na výdaje na drahá onkologická léčiva. Nabízí také možnosti řešení financování onkologických léčiv. Cílem není vyslovit jednoznačné doporučení pro českou zdravotní politiku, nýbrž vyvolat diskusi o možnostech udržitelnosti systému financování české lékové politiky, Z. Zigová, and Lit.: 22
Na nelegální zdravotní pojištění cizinců v ČR poprvé upozornil již v roce 2004 časopis Zdravotnictví v České republice. V současné době o tomto problému píše denní tisk, který pokazuje na značné finanční ztráty. Pod mediálním tlakem se nelegálním zdravotním pojištěním cizinců začínají zabývat Cizinecká policie a Ministerstvo financí. and Vít Černý
Většina nemocnic ve Spojených státech amerických je neziskových. Daňové úlevy jsou velmi významné a umožňují těmto nemocnicím zaměstnávat více personálu s lepší kvalifikací a vyššími platy než v profitních organizacích. Studie, které srovnávají non-profit a for-profit nemocnice po stránce kvality a nákladů, mají z metodického hlediska závažné nedostatky. Výsledky těchto studií je proto třeba hodnotit velmi opatrně, z přísně vědeckého hlediska až skepticky, zvláště je-li patrný jistý politický podtext. Předmětem sílící kritiky je neplnění podmínky bezplatného poskytování zdravotní péče nepojištěným pacientům a fakt, že tyto nemocnice zaměstnancům a zejména manažerům vyplácejí vyšší platy než by odpovídalo neziskovému sektoru. Ačkoliv mezi zdravotnickými systémy v USA a v České republice je dramatický rozdíl, forma neziskové organizace se i pro české nemocnice, ale i ostatní zdravotnická zařízení jeví jako vhodný model, který by mohl nahradit již dlouho nevyhovující statut příspěvkové organizace. Český zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních vytváří nový model, který by měl nahradit dosavadní příspěvkové organizace. Jeho hlavním motivem ovšem není daňová úleva pro nemocnice, nýbrž posílení role státu, resp. Ministerstva zdravotnictví v řízení a kontrole poskytování ústavní zdravotní péče. Stát vytvoří síť veřejných nemocnic, definuje jejich spádové území, rozsah péče, počet lůžek v jednotlivých odbornostech, personální, přístrojové a technické vybavení. Krajům a městům je ponechána ve vztahu k jejich nemocnicím jen role zřizovatele, který odpovídá za úroveň poskytované péče a za hospodaření, zásadní rozhodovací pravomoc má však Ministerstvo zdravotnictví. Zákon poskytuje daňovou úlevu pouze vybraným nemocnicím a vytváří nerovnováhu na trhu zdravotních služeb v neprospěch ambulantních zařízení, která by měla být základním pilířem zdravotní péče. Daňová úleva není přesně v zákoně definována, což v našich krajích přímo vyzývá k zneužití. Zákon posouvá český systém zdravotní péče k britskému nebo kanadskému státnímu systému, jehož "výhody" dobře známe z vlastní praxe před rokem 1989. Zákon o neziskových nemocnicích neprošel věcnou diskusí mezi politicky nezávislými odborníky a stal se rázem nejen předmětem, ale i nástrojem politického boje., Karel Filip, and Lit.: 18
Článek pojednává o sledování nozokomiálních nákaz jako jednoho z indikátorů kvality péče ve Fakultní Thomayerově nemocnici s poliklinikou. Po zavedení nové metodiky a následné její úpravě se ukazují ještě další možnosti zlepšení. Pro zkvalitnění sledování nozokomiálních nákaz byla navrhnuta opatření, která by měla výsledky sledování daleko více zpřesnit., This article describes monitoring of nosocomial infections as one of the quality of care-indicators in Thomayer University Hospital. After implementing a new modified monitoring method, the data still seems to be incomplete. New measures were suggested to improve the monitoring and to gain more exact data., Petra Charvátová, Zuzana Kancelová, Beata Čečetková, Věra Jakešová, Hana Kačenová, Dita Seifertová, and Lit.: 6
V první polovině devadesátých let minulého století byl v ČR postupně zaveden systém více veřejných zdravotních pojišťoven. Jedním z nedořešených ekonomických problémů českého zdravotnictví je právě pozice, motivace a počet plátců zdravotní péče, tedy zdravotních pojišťoven. Článek respektuje existující různorodost typologie systémů zdravotní péče a podmínek pro jejich implementaci, neusiluje o to obecně analyticky rozetnout spor, zda je lepší jedna pojišťovna nebo více. Cílem článku je ukázat na konceptuální úrovni jednu z možných cest k tomu, aby zdravotní pojišťovny hrály v českém zdravotnictví skutečně systémovou roli a byla pomocí ekonomických nástrojů posílena motivace k alokační efektivnosti veřejných prostředků solidárně vybíraných od občanů na základě zákona za účelem zabezpečení dostupnosti zdravotní péče. V této souvislosti však také definuje předpoklady takového vývoje, upozorňuje na silná a slabá místa systému více zdravotních pojišťoven a ukazuje, že jeho klíčovým místem je úloha a síla státu jako jeho regulátora. Metodou k dosažení tohoto cíle je tvorba hospodářsko-politického modelu, který s ohledem na institucionální podmínky a empirické zkušenosti z českého systému veřejného zdravotního pojištění funkčně rozvíjí pluralitu zdravotních pojišťoven a všímá si možností implementace ekonomických motivačních strategií, ale i rizik s jejich použitím spojených., During the nineties a system of multiple public health insurance companies was established in the Czech Republic. One of the still unresolved problems of Czech health system is the position, motivation and count of health care payers, e.g. health insurance companies. The article pays full respect to the existing differences in typology of health care systems and conditions for their implementation, thus does not aim to finally resolve the question whether having one or more of them is appropriate. The aim of the article is to show on the conceptual level one of the possible ways to the status where health insurance companies play in the Czech health care system more appropriate role and through the economic tools the motivations to allocative efficiency of public resources paid by citizen would be increased. In this context the article also defines the conditions of such development and organization, shows strong and weak areas of this system and shows that the key factor is the position of the government as the system regulator. The used method is the creation of economic policy model, which with respect to institutional conditions and empirical evidence of Czech public health insurance system focuses on plurality of health insurance companies and shows the possibilities of economic motivation strategies, but also the risks associated with them., Jan Mertl, and Lit.: 15
V letech 1989-2004 vzrostly v ČR u obou pohlaví absolutní počty nových zhoubných novotvarů a novotvarů in situ (dg. C00-D09) o 51 %, zemřelých na nádory o 5 % a žijících onkologicky nemocných o 149 %. Počet žijících s karcinomy ve věku 0-85+ let se zvýšil o 259 237 a dosáhl 433 941, tj. 4245,8/100 000 obyvatel. Podíl osob ve věku 35-64 let se za 15 let snížil u mužů ze 42 % na 34 %, u žen ze 48 % na 43 %, v absolutních počtech vzrostl u obou pohlaví o 92 194 a v roce 2004 dosáhl 71 366 žijících. V roce 2010 dosáhne počet žijících asi 523,8 tis. a v roce 2015 téměř 611 tis. případů. Prevalence u mužů a žen je uvedena podle 14 krajů u devíti skupin nádorů (novotvary úst a hltanu, trávicího ústrojí, dýchacích cest, melanom a nádory kůže, prsu, rodidel, prostaty a varlat, vylučovacích cest, mízní a krvetvorné tkáně). U 162 012 žijících případů devíti nádorových diagnóz převažovala v roce 2004 časná klinická stadia jako následek vyšší úmrtnosti v pokročilých stadiích. V roce 2004 bylo na zdravotní péči u nádorů vynaloženo 8,589 mld. korun s průměrem 19 793 korun na jeden případ., The absolute numbers of new cases of cancers and cancers in situ (dg. C00-D09) increased during 1989-2004 in the Czech Republic by 51%, of cancer mortality by 5% and of prevalence by 149%. The numbers of surviving cancer cases aged 0-85 years or more increased by 259,237 to 433,941 i.e. 4245.8 per 100,000 inhabitants. The share of persons of economically active age 35-64 years decreased during 15 years from 42% to 34% in men, from 48% to 43% in women, but absolutely increased in both sex by 92,194 to 171,366 surviving cancer cases in 2004. The total prevalence will reach 523.8 thousand in 2010 and almost 611 thousand cancers in 2015. The highest growth of prevalence in 1989-2004 was achieved in regions Praha, Jihomoravský, Moravskoslezský and Středočeský in ne-oplasms of urinary tract, prostate and testis, melanoma and skin, respiratory tract of women and digestive tract of men. Direct expenditures of public health insurance on cancer treatment increased from 2000 by 7,222 thousand million CZK, i.e. 6.2% of total health budgets, and amounted to 9,013 thousand million CZK, i.e. 5.3% of total budgets in 2005, which represented the average expenditure 20.6 thousand CZK per cancer case.The expected prevalence will increase by 174.3 thousand cancers during the period 2005-2015 (of which 55 thousand aged 35-64 years) and will amount 611 thousand cases. Processed results may allow to improve healthcare in oncology and to create economic conditions without decreasing of healthcare quality., Edvard Geryk, Petr Kubíček, Milan Konečný, Petr Koška, Jiří Holub, Jakub Odehnal, Radim Štampach, and Lit.: 18
V práci sa autori zaoberali príspevkom nefrológie vo Fakultnej nemocnici L. Pasteura a Lekárskej fakulty UPJŠ v Košiciach v rokoch 1954?2006, ku histórii českej nefrológie. Išlo o našu spoluprácu s rôznymi klinikami, oddeleniami a ústavmi v Prahe, Hradci Králové, Plzni a v Brne z pohľadu liečebno-preventívnej starostlivosti, pedagogickej činnosti, prednáškovej a publikačnej aktivity a riešenia vedeckovýskumných úloh. Spolupráca vo všetkých uvedených sférach činnosti mala stále vynikajúcu úroveň, vytvorila mimoriadné priateľské vzťahy medzi českými nefrológmi a pracovníkmi I. resp. IV. internej kliniky a od roku 1997 Nefrologickej kliniky, prispela ku česko-slovenskej vzájomnosti a vo významnej miere pretrváva do súčasnej doby., M. Mydlík, K. Derzsiová, and Lit.: 26
Fenomén týrání, zneužívání a zanedbávání seniorů v ústavních zařízeních není v současnosti v domácím kontextu dostatečně zpracován a systematicky sledován a bylo by třeba provést v těchto zařízeních rozsáhlejší reprezentativní šetření. Podle průzkumu agentury STEM je týrání a zanedbávání seniorů vnímáno veřejností jako problém. Podle dostupných informací jsou případy fyzického týrání v ústavech, kromě omezování, zřejmě poměrně vzácné. Častější je podle poznatků autorů týrání psychické a nerespektování důstojnosti obyvatel, a zejména pasivní zanedbávání a hmotné zneužívání, drobné krádeže a ztráty osobních věcí seniorů. Značným problémem je rovněž finanční zneužívání příbuznými. Podle posledních výzkumů Jihočeské univerzity činí prevalence násilí na seniorech v závislosti na typu násilí cca 5-20 %. Specifika elder abuse v ČR, jež je třeba ještě dále zkoumat, jsou zejména malé povědomí o této problematice a její podceňování, celková pasivita seniorů a specifické problémy v souvislosti se zaměstnanci těchto zařízení, jejich odbornou přípravou i sociálním statutem. Z aktérů problematiky elder abuse hrají největší úlohu pracovníci a management zařízení, při uvědomování veřejnosti pak organizace na obranu lidských práv a sdělovací prostředky. Stávající a nové právní předpisy ani standardy kvality MPSV problematiku elder abuse dostatečně neřeší, přestože představují významný posun k respektování lidské důstojnosti., The subject of this article is elder abuse and neglect in the institutional settings for the elderly in the Czech Republic and issues concerning relevant main actors and events of the public policy. The article begins by presenting the general framework and history of the problem of elder abuse. The theoretical framework of elder abuse and neglect is described, and some working models are mentioned. The problem is placed in the wider context of violence in the workplace. In the second part of the article, the current situation in the Czech Republic regarding elder abuse is analysed, some specific cases are mentioned. In the Czech Republic, no systematic representative study in this area exists, and there is very little data available. Partial findings show that elder abuse is a serious sociological problem. The main actors in terms of dealing with elder abuse are listed and discussed in relation to the most important developments in public and social policy in the Czech Republic over the last years, including the new Law on Social Services (No. 108/1996 Coll.) and the standards on quality of care drawn up by the Czech Ministry of Labour and Social Affairs. Some specific ways of remedying the problem of elder abuse are proposed, focusing on formation of the staff and information of the public. A realisation of a representative survey on elder abuse in institutional settings is recommended and problems related to the collection of data are discussed., Pavel Habart, Petr Háva, and Lit.: 29