Nosičky vrozených mutací genů BRCA1 nebo BRCA2 mají ve srovnání s běžnou populací žen významně zvýšené riziko onemocnět nádory prsu a vaječníků. Proto je jim poskytována specializovaná péče, jejíž součástí je provádění kroků, které snižují riziko onemocnět. Součástí postupů primární prevence jsou intervenční metody (profylaktická mastektomie a adnexektomie), doporučení k úpravě životního stylu a chemoprevence, sekundární prevence pak zahrnuje intenzivní screening. Článek seznamuje se současným stavem vědomostí ve světě a shrnuje též vlastní zkušenosti autorů., BRCA1 and BRCA2 mutation carriers have substantial risk of breast and ovarian cancer development. To decrease this risk, various surgical and nonsurgical primary prevention procedures are currently offered at specialized institutions. Among them, prophylactic bilateral salpingooophorectomy and prophylactic mastectomy are used most frequently. The other include chemoprevention and the modification of life style habits., Jan Novotný, Martina Zimovjanová, and Lit.: 11
Úvod. Karcinom prsu je nejčastěji diagnostikovaný zhoubný nádor u žen. V České republice se vyskytuje u 20% žen, které onemocní zhoubným nádorem. Ročně onemocní na karcinom prsu přes 5000 žen a kolem 1900 žen na něj zemře. Od zavedení celoplošného screeningu nádorů prsu v České republice v roce 2002 se očekávalo zvýšení podílu nádorů nižších stadií a snížení úmrtnosti žen na karcinom prsu. Po zavedení screeningu se i přes stoupající incidenci karcinomu prsu úmrtnost nezvyšovala, spíše stagnovala nebo se mírně snížila. Cíl. Zhodnotit na souboru pacientek s karcinomem prsu zjištěným v rámci screeningového a diagnostického vyšetření, zda screening snižuje úmrtnost žen na karcinom prsu. Metoda. V období od ledna 2003 do prosince 2009 byl ve Fakultní nemocni Královské Vinohrady v Praze diagnostikován karcinom prsu u 466 žen. Celkem bylo u těchto žen zjištěno 476 karcinomů prsu. Do screeningové skupiny pacientek s diagnostikovaným zhoubným nádorem prsu bylo zařazeno 160 žen ve věkovém rozmezí 45-74 let se 161 zhoubným nádorem. Jedna pacientka měla v době stanovení diagnózy oboustranný nádor. Do diagnostické skupiny pacientek se zjištěným zhoubným nádorem prsu byla zařazena 181 pacientka. U této skupiny se prokázalo 186 zhoubných nádorů, neboť u pěti žen byl ve sledovaném období diagnostikovaný bilaterální karcinom prsu. Všechny pacientky absolvovaly mamografii, ultrazvuk a core-cut biopsii z prsu. U obou skupin pacientek byla hodnocena průměrná velikost zjištěných nádorů a statisticky byla zhodnocena úmrtnost žen na karcinom prsu. ýsledky. Průměrná velikost zhoubného nádoru prsu ve screeningové skupině byla 15,3 mm a v diagnostické skupině 25,4 mm. Během více jak 7letého sledování zemřely na karcinom prsu tři ženy ze screeningové skupiny (160 žen) a 13 žen z diagnostické skupiny (181 žena). Při porovnání screeningové a diagnostické skupiny byla prokázána statisticky významně nižší úmrtnost ve screeningové skupině než v diagnostické skupině. Závěr. V průběhu více jak 7letého sledování skupiny pacientek s karcinomem prsu bylo prokázáno, že zavedený screening nádorů prsu snižuje úmrtnost na karcinom prsu. Dosažené výsledky podporují pokračování screeningového programu nádoru prsu v České republice., Introduction. Breast cancer is the most frequently diagnosed major cancer among women. In the Czech Republic it is found in 20% of women suffering with cancer. Annually, about 5.000 women ill with breast cancer and around 1900 women die. Nationwide breast cancer screening has been introduced in 2002 in Czech Republic and there was expected that it should increase the proportion of lower stage cancers and reduce the mortality of women with breast cancer. The introduction of screening has shown that despite the rising incidence of breast cancer, mortality did not increase, rather stagnated or slightly decreased. Aim. To evaluate the group of patients with breast cancer identified in the screening and diagnostic examinations, whether screening can reduce the mortality of women of breast cancer. Method. During the period from January 2003 to December 2009 in the Faculty Hospital Královské Vinohrady in Prague there were total found 476 breast cancers in 466 women. In the screening group of patients diagnosed with breast cancer were enrolled 160 women with 161 breast cancers. One patient had at the time of diagnosis bilateral carcinoma. To the diagnostic group were included 181 women with breast cancer, with a total of 186 tumours. Bilateral breast cancer was diagnosed in 5 women in the period. Mammography, ultrasound and core-cut biopsy from breast tissue were used in all patients with the breast cancer. In both groups of patients was also evaluated the average size of diagnosed tumors and statisticly was evalueted the mortality of breast cancer. Results. The average size of a malignant tumor in the screening group was 15.3mms and 25.4 mm in the diagnostic group. During more than 7 years of monitoring, 3 women from the screening group (160 women) died of breast cancer. In the diagnostic group (181 women) 13 women died of breast cancer. A comparison of screening and diagnostic group was confirmed statistically significantly lower mortality rate in the screening group than in the diagnostic group. Conclusion. During more than 7 years old follow up of patients with breast cancer has been shown that breast cancer screening can reduce mortality of breast cancer. Achieved results support the continuation of breast cancer screening program in the Czech Republic., Bílková A, Zemanová M, Janík V, Vránová J., and Literatura 19
Cieľ: Cieľom štúdie realizovanej v rámci projektu podporeného APVV (Agentúra na podporu výskumu a vývoja) bola obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Narušená pamäť a identifikácia definujúcich charakteristík v podmienkach českej a slovenskej praxe. Metodika: Na validáciu sme vybrali Diagnostic Content Validity Model (model DCV) podľa Fehringa. Za expertov sme považovali sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifikovaných Fehringových kritérií. Experti posudzovali významnosť definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy v pripravenom validačnom hárku. Obsahoval 10 definujúcich charakteristík ošetrovateľskej diagnózy, 4 položky z nástroja MMSE (Folsteinov test, Mini-Mental State Examination) a 2 neutrálne položky. Súbor expertov tvorilo 94 českých a 154 slovenských sestier. Výsledky: Za hlavné definujúce charakteristiky (vážené skóre, VS viac ako 0,75) považovali experti tie, ktoré súvisia s jednotlivými fázami pamäti (recepcia, retencia, reprodukcia). V českom a slovenskom súbore expertov boli výsledky rovnaké a sú porovnateľné so zisteniami iných autorov. Záver: Experti nepovažovali všetky definujúce charakteristiky za rovnako významné, podobne ako v iných štúdiách v rámci projektu APVV. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov) a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej a Slovenskej republike., Aim: The aim of this study (supported by project Slovak Research and Development Agency, SRDA) was to examine the content validity of nursing diagnosis Impaired Memory and to identify the defining characteristics in Czech and Slovak clinical practice. Methodology: Fehring’s Diagnostic Content Validity Model was used. Experts were nurses who achieve minimally the total number of 4 points according to modified Fehring’s criteria. Experts measured importance of diagnostic characteristics of Impaired Memory in validation form. It contained 10 defining characteristics of nursing diagnosis, 2 neutral characteristics and 4 items from MMSE (Mini-Mental State Examination) tool. Respondents were 94 Czech and 154 Slovak nurses. Results: Experts identically considered as main defining characteristics (weighted score more than 0,75), which consistent with memory phases (encoding, storage, retrieval). In Czech and Slovak data of respondents were results almost identical and are comparable with results another authors. Conclusion: Experts didn’t consider all defining characteristics as uniformly important, similarly as another SRDA studies. Particular influence had composite of respondents which had only minimal level of criteria for expert (6 points) and absence of standardize nursing terminology in Czech and Slovak Republic., Martina Tomagová, Ivana Bóriková, and Literatura