Mediální dialog ztrácí některé rysy přirozeného dialogu tváří v tvář, který leží v jeho půdorysu, a získává rysy další, neboť komunikace tu přestupuje přes hranice primární řečové situace. Televizní dialog je dialog veřejný, který se vede před diváckým publikem a pro toto publikum. Divák je nejen svědkem, ale pravým cílem, k němuž je dialog směrován. Stať analyzuje komunikační situaci, při níž jsou ve studiu přítomni redaktor a dva hosté, představitelé různých profesí a názorových proudů (ekonom a ekoložka) i různých stanovisek к určité otázce (globalizace). Redaktor se obrací s otázkami střídavě к oběma. aby je vzájemně konfrontoval a spor vyhrotil. Dotazovaní hosté se snaží nejen odpovídat na otázky redaktora (to je jejich základní role v interview), ale i zpochybňovat či přímo vyvracet odpovědi druhého z hostí (role často neméně důležitá). Hosté komunikují nejen s redaktorem, ale komunikují i mezi sebou navzájem, ať už skrytě, či zjevně, s cílem získat diváka na svou stranu. Stať analyzuje toto interview v souvislosti s otázkou typologie debat a debat založených na konfliktu zájmů a konfliktu hodnot.
Autor příspěvku poukazuje na významný teoretický přínos D. Kastovského, jedné z nej výraznějších současných světových osobností v oblasti synchronní a diachronní slovotvorby. Jeho dílo je neobyčejné rozsáhlé, takže se příspěvek zaměřuje jen na základní myšlenky, které charakterizují dílo tohoto velikána a které byly podrobně rozpracované v desítkách jeho studií.
Grammatikalität eines (komplexen) sprachlichen Ausdrucks wird als dessen Sprachsystembezogenheit aufgefasst. Was grammatisch ist, wird von dem Sprachbenutzer und/oder Linguisten als richtig und akzeptabel bewertet. Was ungrammatisch ist, wird als falsch und nicht akzeptabel bewertet. Im Aufsatz wird vorgeschlagen, dass Grammatikalität als Systembezogenheit durch statistische und textuell-distributive Auswertungen der Korpusbefunde erschlossen wird. Das Korpus wird dabei als eine präzedenslose Herausforderung für den Grammatiker gesehen, neue Fragen in bezug auf die Begriffe der Grammatikalität und Akzeptabilität grammatischer Phänomene zu stellen.