Search

Start Over Coverage 3-28 Format print Harvested from CDK

2. Experti a laici v demokratické společnosti: tři pohledy na problematiku demokratizace vědy

Creator:
Benda, Libor
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, demokratizace vědy, odbornost, tacitní vědění, zvolený modernismus, democratization of science, expertise, tacit knowledge, elective modernism, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v  jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v  jaké míře a  zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a  výzkumné politiky a  participovat na rozhodování v  odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a  vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofi e vědy v dílech Michaela Polanyiho a  Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví před volbu mezi odborností na úkor demokracie (Polanyi) a  demokracií na  úkor odbornosti (Feyerabend), jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a  Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a  na  základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady., The study approaches the issue of democratization of science, the central question of which is to what extent, if at all, should the public be allowed to intervene in science and research policy and to participate in technical decision-making. The first part of the study is devoted to a  presentation of two radically different and contradictory views on this issue, which were developed in the post-war philosophy of science in the works of Michael Polanyi and Paul Feyerabend respectively and which compete in various forms until today. These two views, which confront us with a choice between expertise at the expense of democracy (Polanyi) and democracy at the expense of expertise (Feyerabend), are then subjected to critical evaluation and in opposition to them an alternative view, developed within science studies by Harry Collins and Robert Evans, which transcends the necessity of this choice and, drawing on the sociological research of expertise, offers a way to merge together both expertise and democratic values, is presented., and Libor Benda.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Hacia un concepto de Modalilad

Creator:
Gonzalez Vázquez, Mercedes
Format:
print
Type:
model:internalpart and TEXT
Language:
English
Description:
Článek, opřený o solidní znalost nejnovějších pramenů, zaměřuje pozornost na moderní koncepce modality, které vedle tradiční psychologické motivace této kategorie berou v úvahu výsledky moderní logiky, pragmatické lingvistiky i filozofické teorie mluvních aktů. Starším pojetím modality autorka vytýká příliš široký, fragmentárni a nejednotný výklad této tematické kategorie. Sama se v zájmu jednotného pojetí kategorie modality, které se ve světové lingvistické literatuře prosazuje v posledních desetiletích, přidržuje spíš modálni logiky a radikálně odmítá tradiční koncepce psychologické. Za svou bere interpretaci rozlišující modalitu epistemickou, deontickou, dynamickou a aletickou, jejichž pojetí vykládá na španělském jazykovém materiálu.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

4. Transformation of science communication in the age of social media

Creator:
Kulczycki, Emanuel
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
model:article and TEXT
Subject:
teorie vědy, theory of science, komunikace vědy, sociální média, blog, Twitter, otevřená věda, science communication, social media, Open science, 12, and 00
Language:
Czech
Description:
Článek se zabývá některými důsledky otevřené vědy z perspektivy komunikace vědy a filosofie komunikace. Kromě čistě komunikačních a filosofických témat se text věnuje i otázkám tykajícím se procesu popularizace vědy prostřednictvím sociálních médií (zejména Twitteru a blogů). Článek se sestává ze tří oddílů: první navrhuje definici komunikace vědy a sociálních médií; druhý zkoumá proměnu komunikace vědy v éře internetu a zabývá se vlivem sociálních médií na komunikaci vědy; třetí a závěrečný oddíl přináší několik případových studií a filosofických postřehů. Nejdůležitějším, zde dosaženým závěrem je tvrzení, že sociální media vědu a vědeckou komunikaci proměnila. Twitter a blogy jakožto nové nástroje vědecké komunikace mohou být užitečné a smysluplné pro vědu i společnost. Sociální média mohou být navíc použita k usnadnění širšího zapojení občanů do diskusí o vědě., The aim of the present article is to discuss several consequences of the Open Science from a perspective of science communication and philosophy of communication. Apart from the purely communicative and philosophical issues, the paper deals with the questions that concern the science popularization process through social media (especially Twitter and blogs). The article consists of three sections: the first one suggests a definition of science communication and social media, the second examines the transformation of science in the Age of the Internet and considers the influence of social media on science communication, the third and final one presents some case studies and philosophical observations. The most important conclusion to be reached here is that the social media have changed science and science communication. Twitter and blogs as novelty tools of science communication can be useful and meaningful for both science and society. Furthermore, social media can be used to facilitate broader involvement of citizens in the discussion about science., and Emanuel Kulczycki.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public