The article discusses the methodology employed in the excavation of the outer fortified area of the Early Medieval stronghold at Budeč. This methodology made it possible to establish in the stronghold’s western part, at the “Na kašně” location (field excavation in 1981–1986 and in 1989), the stratigraphic succession of anthropogenic activities, which helped to clarify the character, interconnection and dating of development forms of the outer fortifications and settlement in the studied part of the Budeč foregrounds. and Článek seznamuje s metodikou výzkumu vnějšího opevněného areálu raně středověkého hradiště Budeč, která umožnila v jeho západní části, v poloze Na kašně (terénní výzkum v letech 1981–86, 1989) stanovit stratigrafickou posloupnost antropogenních aktivit, a vedla tak k objasnění charakteru, provázanosti a datování vývojových forem vnějšího opevnění a osídlení ve zkoumané části budečského předhradí.
Příspěvek je bilancí dosavadních poznatků k vývoji a funkcím budečského hradiště, které je jednou z nejrozsáhlejších a archeologicky nejprozkoumanějších raně středověkých opevněných lokalit v Čechách. Do okruhu vybraných otázek náleží: vývoj a charakter osídlení a opevnění, organizace plochy hradiště, charakter sídlištní zástavby, pohřbívání, sakrální stavby, doklady přítomnosti elity, doklady řemesel a obchodu, přírodní prostředí, charakter osídlení v okolí a zázemí hradiště. and The Early Medieval Budeč – the source material and a summary of knowledge (On the problem of central place function). This contribution is a balanced assessment of knowledge to date regarding the development and function of the hillfort at Budeč, one of the largest and archaeologically best investigated early medieval fortified sites in Bohemia. Among the questions raised are those of the development and character of settlement and fortification, the organisation of areas within the hillfort, the character of the settlement structures, burial, sacred structures, the presence of an elite, evidence for crafts and trade, the natural environment, the character of settlement around and in the hinterland of the hillfort.
Článek je metodickým příspěvkem k objasnění doby zániku knížecího dvorce na raně středověkém hradě Budči ve středních Čechách. Palisádou ohrazený areál dvorce (ca 4500 m2) v jihozápadní části akropole hradu zahrnoval rotundu sv. Petra, založenou podle písemných zpráv z 10. století knížetem Spytihněvem I. (vláda 895–915). Na základě rozboru keramiky ze situací spojených se zánikovou fází ohrazení dvorce autorka stanoví dobu zániku palisády, resp. dvorce, a zařazuje ji do historických okolností známých z dalších pramenů. and This article is a methodological contribution to the clarification of the period involving the demise of the ducal curtis at the Early Medieval stronghold at Budeč in Central Bohemia. The grounds of the curtis that featured a palisade enclosure (ca 4500 m2) also included the Rotunda of St. Peter in the south western part of the stronghold acropolis, which was founded by Duke Spytihněv I (ruled 895–915) according to written records from the 10th century. Based on an analysis of pottery from the situations linked to the phase of the demise of the enclosed curtis, the author determines the period of the demise of the palisade enclosure, or the curtis, and places it into historical contexts known from other sources.