The article discusses the methodology employed in the excavation of the outer fortified area of the Early Medieval stronghold at Budeč. This methodology made it possible to establish in the stronghold’s western part, at the “Na kašně” location (field excavation in 1981–1986 and in 1989), the stratigraphic succession of anthropogenic activities, which helped to clarify the character, interconnection and dating of development forms of the outer fortifications and settlement in the studied part of the Budeč foregrounds. and Článek seznamuje s metodikou výzkumu vnějšího opevněného areálu raně středověkého hradiště Budeč, která umožnila v jeho západní části, v poloze Na kašně (terénní výzkum v letech 1981–86, 1989) stanovit stratigrafickou posloupnost antropogenních aktivit, a vedla tak k objasnění charakteru, provázanosti a datování vývojových forem vnějšího opevnění a osídlení ve zkoumané části budečského předhradí.
Předmětem tohoto příspěvku je revize výsledků výzkumu Z. Váni v jižní části budečské akropole, kde autor vymezil palisádou hrazený mladohradištní dvorec, který se podle něj rozkládal v jižním a jihovýchodním sousedství staršího knížecího dvorce, jehož původní jižní část překryl. Mladohradištní dvorec byl interpretován jako hrazené sídlo hradského správce, které se po zániku staršího knížecího dvorce stalo vlastním centrem akropole (Váňa 1995). Existenci druhého hrazeného sídla na Budči však nelze na základě výpovědi terénní dokumentace potvrdit. and Defended residence of the hillfort administrator in Budeč? Comparison of the published results and the field documentation. The aim of this article is a revision of the reported results concerning the excavations directed by Z. Váňa in the southern part of the acropolis at Budeč. According to the director the excavations revealed a residence and defensive palisade dating to the younger hillfort period. This residence was apparently superimposed over the southern part of an earlier dukery residence. The residence from the younger hillfort period was interpreted as the defended residence of the hillfort administrator, which after the destruction of the earlier residence became the centre of the acropolis (Váňa 1995). However the existence of a second defended seat at Budeč cannot be confirmed on the basis of the field documentation.
Opevnění vnitřního areálu budečského hradiště zkoumali nezávisle na sobě Z. Váňa a M. Šolle. Oběma autory v podstatě shodně stanovený vývoj hradby na Budči bývá začleňován do studií zabývajících se problematikou raného středověku. V tomto příspěvku proto demonstruji rozdíly ve vývoji vnitřní hradby ve Váňově a Šollově řezu valem. Uvádím výsledky revizního zpracování Šollova výzkumu valu u rotundy sv. Petra a Pavla, které nastiňují novou interpretaci vývoje vnitřního budečského opevnění. Tyto nově stanovené vývojové fáze hradby v prostoru u rotundy pak srovnávám s vývojem hradby ve Váňově řezu valem a předkládám zpřesněné chronologické schéma vývoje vnitřního budečského opevnění. Zároveň přibližuji keramický materiál, o nějž Váňa opřel datování vzniku první raně středověké hradby na Budči do přelomu 8./9. stol. a jejž nikdy nezveřejnil. and On the development of the inner defences at Budeč. The fortification of the inner area of the Budeč hillfort has been investigated independently by Z. Váňa and M. Šolle. Both authors place the development of the rampart at Budeč among those studies considering questions related to the Early Middle Ages. This contribution, then, demonstrates the differences in the evolution of the inner rampart apparent in the sections by Váňa and Šolle. The results are presented of a revision and reassessment of the Šolle’s investigation of the rampart at the Rotunda of SS Peter and Paul, which outlines a new interpretation of the development of the inner defences at Budeč. These newly established developmental phases in the area of the rotunda are then compared with the development of the defences in Váňa’s section through the rampart, and a more precise chronological scheme of the development of the inner defences is provided. In closing, the ceramic material on which Váňa based the dating of the first Early Medieval fortification at Budeč to the turn of the 8th/9th century, and which has not hitherto been published, is considered.