Vakcinace představuje jeden z nejvýznamnějších úspěchů na poli předcházení infekčním nemocem, které ještě v 19. století představovaly jednu z nejčastějších příčin smrti v Evropě a dosud jsou v rozvojovém světě významnou příčinu úmrtnosti zejména dětské populace. Očkování patří k nemnoha aktivitám v oblasti předcházení nemocem splňujícím všechny podmínky kladené současnou medicínou "založenou na důkazu". Jeho zpochybňování patří k módním, ale naprosto nežádoucím fenoménům postmoderní společnosti zdůrazňující svobodu v rozhodování jednotlivce, bez nezbytného vyvážení jeho povinnostmi a odpovědností ve smyslu principu solidarity vůči společnosti, ve které žije., Vaccination is one of the most important achievements in the field of prevention of infectious diseases, which in the 19th century were one of the most common causes of death in Europe and remain a major cause of mortality in the developing world, especially in the child population. Vaccination is one of the few activities in the area of disease prevention fulfilling all the conditions required by contemporary evidence based medicine and its refutal is to some extent a fashionable, albeit utterly undesirable phenomenon of postmodern society which emphasizes individual freedom in decision making without the necessary evaluation of individual duties and responsibilities due to society as such., and Vladimír Bencko
Tradiční přístupy a metody používané ve studiích zabývajících se epidemiologií zhoubných nádorů byly v řadě případů neúspěšné, pokud se jednalo o identifikaci kauzálních faktorů potenciálně souvisejících s výskytem příslušného novotvaru. Neúspěch obvykle spočíval v nedostatečném respektu k validitě studií ohledně počtu probandů nebo v nedostatečné charakteristice míry expozice u případů. V souborném referátu jsou diskutovány obě zmíněná úskalí. Multicentrické studie jsou alternativou dřívějších přístupů, zajišťují dostatečný rozsah do studie zahrnutých případů i kontrol a zmírňují důvody ke kritickým postojům vůči metaanalýzám nezávislých studií. Individuální multicentrické studie mohou být hodnoceny po vytvoření společné databáze, nebo vyhodnoceny jednotlivě a pak společně hodnoceny obvyklými metodickými postupy pro metaanalýzu. Multicentrické studie, rozsáhlé kohortové studie, nebo retrospektivní studie případů a kontrol poskytují také mimořádnou příležitost studia genomických, epigenetických a metabolomických aspektů studovaných zhoubných novotvarů spojených jak se životním stylem, tak s faktory prostředí. Optimalizace metod odhadu expozice a redukce s nimi spojených nejistot, reprezentují klíčovou a současně nejobtížnější komponentu tohoto druhu studií. Využití biomarkerů při respektování principu plausibility zjištěných nálezů představuje v uvedeném kontextu možnost významného zlepšení současné situace. V závěru je prezentován názor, že odhad rizika i princip předběžné opatrnosti by neměly být nahlíženy jako protichůdné principy, ale spíše pojímány jako komplementární přístupy v závislosti na údajích, které jsou k rozhodování v konkrétním případě k dispozici. Oba přístupy mohou být využity pro návrh adekvátních politických rozhodnutí nejen o míře odhadu rizika expozice karcinogenům, ale i v případě širokého spektra jiných rizikových faktorů ohrožujících zdraví člověka., The traditional approaches and study designs in cancer epidemiology have not been very successful in identifying and evaluating adequately the potential risk and/or protective factors associated with the disease. The main reasons for the failure were often due to not relevant care to principles of validity of study pattern, small study sample size, and inadequate exposure data. In this paper, issues and approaches relevant to these two challenges are discussed. Multicentre study were proposed as a way to increase study size and to mitigate criticism about meta-analysis of independent studies. A multicentre study of large cohort or case–control studies also offers an exciting opportunity to study the contribution of genomics, epigenomics and metabolomics events that may be causally associated with life-style and environmental risk factors for human health. Optimizing methods for exposure assessment and how to reduce exposure misclassification represent a difficult component in epidemiology studies. A potentially useful approach for improving exposure estimate is to rely on biomarkers of exposures. Finally, it is argued that risk assessment and the precautionary principle should not be viewed as conflicting paradigms but, rather, as a complementary approach for developing appropriate policies to address risks posed by human exposure to carcinogens and a wide spectrum of other health hazards. genomics of cancer, meta-analysis, epigenomics, metabolomics., Vladimír Bencko, and Literatura
Mentální anorexie je psychické onemocnění projevující se jako multifaktoriální porucha příjmu potravy, která postihuje především adolescentní dívky a mladé ženy, vedoucí k hladovění a nadměrné ztrátě hmotnosti. Může mít za následek více komplikací, které ovlivňují různé orgánové systémy. Ty vedou k závažným poruchám s nejvyšší úmrtností mezi všemi mentálními nemocemi. Pokud jde o prevalenci jiných poruch příjmu potravy, jako je bulimie a záchvatovité přejídání, tyto poruchy příjmu potravy jsou méně nebezpečné pro většinu klinických případů, nicméně také obtížně léčitelné. V našem sdělení se zabýváme také nedávnými změnami klasifikace poruch příjmu potravy a nabízíme stručný přehled o klinickém obrazu a epidemiologii nejčastějších poruch příjmu potravy se zaměřením na možnosti a úskalí prevence v uvedeném kontextu., Anorexia nervosa is a mental dysfunction manifested as multifactor eating disorder. It mainly affects adolescent and young women and leads to starvation and excessive weight loss, with associated complications that affect a number of organ systems. Other eating disorders such as bulimia nervosa and binge eating are clinically less dangerous but equally difficult to manage. This paper examines recent changes in classification of eating disorders and presents a brief review of the clinical picture and epidemiology of their most common forms, with a view to preventive potential and obstacles., Vladimír Bencko, Michail Tryfos, and Literatura
Cílem nutriční toxikologie je co nevíce omezit výskyt toxických, mutagenních a karcinogenních sloučenin v potravinách, a zajistit odpovídající přívod ochranných faktorů. Snížení přívodu nežádoucích látek lze dosáhnout dvěma způsoby: přísným dohledem na skladbu a kvalitu potravinových surovin a volbou šetrných technologií při jejich průmyslové a kulinární přípravě. Jde hlavně o využití těch postupů zpracování, které umožňují regulovat zahřívání (teplotu) potravin tak, aby se co nejvíce zamezil vznik sloučenin, které zdraví přímo poškozují. Autoři zmiňují vznik a výskyt nejdůležitějších zdravotně rizikových faktorů v potravinách jako vyvolavatelů chronických nesdělných onemocnění. Upozorňují, že z nutričně toxikologického hlediska lze realizovat účinná preventivní opatření, která by vedla k omezení v současné době stále vzrůstajícího výskytu těchto chorob., The aim of nutritional toxicology is to reduce to the utmost the incidence of toxic, mutagenic and carcinogenic substances in foodstuffs, and to ensure an adequate supply of protective factors. Limitation of the intake of undesirable health-damaging substances can be achieved in two ways: by strict supervision of the composition and the quality of food raw materials, and by the choice of friendly technologies for their manufacturing and culinary preparation. This primarily concerns the use of processing techniques that allow regulation of the heating (temperature) of foodstuffs so as to avoid as much as possible the formation of compounds that directly affect health. The authors mention the formation and occurrence of key health risk factors in foodstuffs, which cause chronic non-communicable diseases. They point out that from the nutritionally toxicological point of view it is possible to implement effective preventive measures which would lead to the restriction of currently still growing incidence of these diseases., Bohumil Turek, Petr Šíma, Vladimír Bencko, and Literatura
Autoři v úvodu shrnují základní legislativní požadavky pro nakládání s odpady a cíle Plánu odpadového hospodářství na období 2015–2024 se zaměřením na oblast zdravotnických odpadů. Dále se zabývají problematikou třídění, manipulace a likvidace odpadů z provozu zdravotnických zařízení a v uvedeném kontextu popisují situaci v prostředí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN). Porovnávají produkci odpadu v nemocnici v roce 2001 a v období 2005–2014 podle druhu a kategorie odpadu i ekonomické aspekty spojené s jeho likvidací. Popisují způsoby nakládání s odpady, které jsou uplatňovány ve VFN a ukotveny ve vnitřních směrnicích, zpracovaných dle platné legislativy a metodických doporučení. Demonstrují zkušenosti z praxe při vzájemné spolupráci nemocničního hygienika a odpadového hospodáře., At the beginning, the authors summarizes the basic legislative requirements for waste management and goals of the Waste Management Plan for the period 2015–2024, with a focus on medical waste category. Next, they are dealing with issues of sorting, handling and disposing of waste from the operation of medical devices and in that context, describing the situation in the General University Hospital in Prague (GUH). They are comparing waste production in the hospital in 2001 and in the period 2005–2014 by type and category of waste, and also economic aspects associated with its disposal. They are describing methods of waste management, which are applied in GUH and anchored in the internal regulations, processed according to applicable legislation and methodological recommendations. They are demonstrating practical experiences from the mutual cooperation of hospital hygienist and waste manager., Markéta Korcinová, Jana Königová, Vladimír Bencko, and Literatura
V roce 2013 slaví 60. výročí svého vzniku 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze, tehdy Lékařská fakulta hygienická. O úspěšné začátky i kvalitní výuku v dalších letech se zasloužila řada odborníků – vysokoškolských učitelů. Mezi výrazné osobnosti tehdejší doby patřil prof. MUDr. Karel Symon. Autoři připomínají jeho odborný profil a podíl na výuce a pokrocích moderní hygieny, orientované na získávání poznatků založených na objektivních důkazech., This year we celebrate the 60th anniversary of the establishment of the Medical Faculty of Hygiene on the grounds of our Charles University in Prague in former Czechoslovakia. An assembly of experienced university teachers specialized in all branches of medicine took care of the succesful start and high quality of teaching since the very beginning of its existence. Among faculty members of that time belonged as an important personality professor Karel Symon, M.D. The authors remind his professional profile and his merit concerning teaching and advancing of the modern concept of hygiene oriented on studies searching for evidence-based solutions., Vladimír Bencko, Jaroslav Kříž, and Literatura