V práci zabývající se hormonální terapií pacientek s karcinomem prsu se nabízí přehled péče, která je těmto pacientkám poskytována gynekologem, od prevence a diagnostiky přes monitoraci hormonální terapie první linie. Jsou rozebrány příčiny stoupající incidence karcinomu prsu a historicky nastíněn rozvoj hormonální terapie pacientek. Hlavní část práce je věnována vlivu tamoxifenu na ženský organizmus, zejména na genitální trakt, a rozebrány jsou nežádoucí účinky v gynekologické oblasti, hlavně endometria. Uvedena je retrospektivní studie provedená na Gyn. por. klinice 3. LF UK zaměřená na detekci patologických nálezů endometria pod vlivem tamoxifenu. Je vypracován a uveden návrh algoritmu monitorace pacientek s Ca mammae s dělohou léčených tamoxifenem gynekologem a zmíněna jsou i úskalí této péče. Dalším problémem, který práce řeší, je kontroverzní možnost hormonální substituční terapie klimakterického syndromu u pacientek s karcinomem prsu., Author describes hormonal treatment of breast cancer pacients and review gynaecological care from prevention and diagnostics to monitoring of the first line hormonal treatment. Reasons of increasing breast cancer incidence are discussed and historical overview of hormonal treatment posibilities in pacients with breast cancer is summarized. The main part of the article characterizes influence of tamoxifen into woman organism, especially in her genital tract (endometrium changes) and side effects are analysed. The retrospective trial (Dept. Obst. and Gyn. 3-rd Medical Faculty) focusing pathological changes of endometrium under tamoxifen influence is mentioned. Design of monitoring algorithm of breast cancer patients with intact uterus under treatment of tamoxifen is elaborated. Complications and difficulties of this monitoring are specified. Another problem, controversial hormonal replacement therapy in breast cancer patients suffered from climacteric syndrom is solved., Marie Bendová, and Lit.: 15
V práci, která se zabývá hormonální terapií pacientek s karcinomem prsu, autoři nabízejí přehled péče, která je těmto pacientkám poskytována gynekologem, od prevence a diagnostiky přes monitoraci hormonální terapie první linie. Autoři rozebírají příčiny stoupající incidence karcinomu prsu a historicky nastiňují rozvoj hormonální terapie pacientek. Hlavní část práce je věnována vlivu tamoxifenu na ženský organizmus, zejména na genitální trakt, a rozebrány jsou nežádoucí účinky v gynekologické oblasti, hlavně endometria. Je uvedena retrospektivní studie provedená na Gyn. por. klinice 3. LF UK a zaměřená na detekci patologických nálezů endometria pod vlivem tamoxifenu. Dále autoři vypracovali a uvádějí návrh algoritmu monitorace pacientek s Ca mammae (s dělohou a léčených tamoxifenem) gynekologem. Zmíněny jsou nežádoucí účinky hormonální léčby i úskalí při monitoraci a gynekologické péči o tyto pacientky., Author describes hormonal treatment of breast cancer pacients and review gynaecological care from prevention and diagnostics to monitoring of the first line hormonal treatment. Reasons of increasing breast cancer incidence are discussed and historical overview of hormonal treatment posibilities in pacients with breast cancer is summarized. The main part of the article characterizes influence of tamoxifen into woman organism, especially in her genital tract (endometrium changes) and side effects are analysed. The retrospective trial (Dept.Obst. and Gyn. 3-rd Medical Faculty) focusing pathological changes of endometrium under tamoxifen influence is mentioned. Design of monitoring algorithm of breast cancer patients with intact uterus under treatment of tamoxifen is elaborated. Complications, adverse events and difficulties of this hormonal treatment and gynecological monitoring breast cancer patients (with uterus) are specified., Marie Bendová, Eduard Kučera, and Literatura
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie, The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study, and Kateřina Skřivanová, Tomáš Svěrák, Dagmar Brančíková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Hana Peterková, Marcela Bendová, Luboš Minář, Eva Holoubková, Jan Nedvěd, Markéta Protivánková, Ladislav Dušek
Vícečetné zhoubné novotvary (VZN) postihující téhož nemocného patří mezi obávané komplikace léčby. Při jejich odlišné histologické a topografické povaze se spatřuje příčina jejich výskytu v razantní terapii prvotní malignity a v dědičné predispozici. Z rozdílu počtu případů a osob evidovaných v Národním onkologickém registru od května 1976 a žijících s nádory dg. C00-D09 byl stanoven vývoj počtu VZN u mužů a žen k 31. 12. v letech 1989-2005 v ČR a 14 krajích. Za uvedené období vzrostl počet VZN u mužů ve věku 0-85+ let z 6132 (8,6 % z celkové prevalence) na 33 388 (17,6 %) a žen z 5856 (5,7 %) na 32 610 (12 %), u mužů v produktivním věku 35-64 let z 1503 (5 %) na 5798 (9 %) a žen z 1762 (3,6 %) na 8314 (7,2 %). Zastoupení VZN u nemocných v produktivním věku se snížilo během 16 let na 17,4 % u mužů a 25,5 % u žen v roce 2005. Nejvíc nádorových duplicit se vyskytlo v kraji Moravskoslezském, Praze, kraji Jihomoravském a Olomouckém. Uvedený přehled neumožňuje identifikovat první a další nádory i jejich časový odstup. K jejich odhadu může přispět pořadí malignit s nejvyšším nárůstem prevalence v letech 1989 až 2005: nádory kůže, prsu, prostaty, tlustého střeva, ledvin, melanom, nádory rektosigmoidea, močového měchýře, dělohy, vaječníku, štítné žlázy, varlete a NH lymfomy. Při pokračující diagnostice, léčbě a evidenci malignit lze očekávat, že s rostoucími počty onkologicky přežívajících pacientů dosáhne zastoupení VZN k 31. 12. 2010 umužů 20 %,užen 14 %,což za obě pohlaví představuje zvýšení na 98 tis., z toho 20 tis.VZN v produktivním věku, což ovlivňuje také výdaje na zdravotní péči u novotvarů. Jejich objem vzrostl v letech 2000-2005 ze 7,222 miliard Kč na 9,013 miliard Kč s podílem 68,1 % na léčebnou péči, 26,6 % na podpůrné služby, 2,9 % na dlouhodobou péči,1 % na léky a 0,7 % na prevenci. Mezi 21 kategoriemi nemocí dosáhly novotvary svými výdaji pořadí: 3. v léčebné péči, 2. v podpůrných službách, 3. v prevenci, 5. v dlouhodobé péči, 7. v lécích, 7. v rehabilitační péči. Při pokračujícím vývoji mohou náklady na novotvary v roce 2010 dosáhnout téměř 11 miliard Kč při odhadu 595 tis. žijících případů malignit. Ke zpomalení růstu počtů žijících malignit by mohla přispět terapie včasných klinických stadií a účinnější prevence.V onkologii to platí o to víc, oč více si nemocný uvědomuje, že jeho zdraví sice není všechno, ale všechno ostatní bez zdraví není ničím., Multiple malignant neoplasms (MMN) belong to feared complications of the patient's therapy.With their different histology and topography characteristics the cause of their occurrence is considered to be in penetrative or fierce treatment of primary neoplasm and in hereditary predisposition. From the difference between cases and persons registered in the Czech Cancer Registry since May 1976 and living with cancer of dg. C00-D09 there was determined the trend of MMN in men and women to 31. 12. in the years 1989-2005 in the Czech Republic and 14 regions. The introduced summary does not enable to identify first and following cancers and their timing relationship. To their estimation we used the list of cancers with the highest increase of prevalance in 1989-2005. With the continuing diagnostics, treatment and mandatory reporting we can expect the rising numbers of cancer prevalence cases and the MMN will reach 20% in male and 14% in female as of 31. 12. 2010. It means for both sexes increasing to 98 thousand, from which 20 thousand MMN in productive age with the higher healthcare expenditures in oncology. Their burden increased from 7222 billion CZK to 9013 billion CZK during 2000-2005. In continued trend of expenditures of neoplasms they can reach nearly 11 billion CZK in 2010 with the number of 595 thousand surviving cancer cases., Edvard Geryk, Marie Bendová, Petr Kubíček, Radim Štampach, Jakub Odehnal, Petr Koška, Jiří Holub, Milan Konečný, and Lit.: 12