Cíl studie: U 60 nemocných s karcinomem prsu jsme vyšetřovali sérové hladiny markeru novotvorby kostí, prokolagen typu 1 N-terminální propeptidu (P1NP) a markerů kostní resorpce, β-CrossLaps (β-CTX) a C-Telopeptid kolagenu typu I (ICTP). U 44 nemocných byly přítomny kostní metastázy a byly léčeny bisfosfonáty, 16 nemocných bylo bez přítomnosti metastatického procesu. Cílem studie bylo vyhodnotit senzitivitu a specifi citu vzhledem k přítomnosti kostních metastáz a efektu terapie bisfosfonáty. Metody: Sérové hladiny kostních markerů β-CrossLaps (CTX) a P1NP jsme stanovovali na analyzátoru Elecsys 2010 (Roche), ICTP byl stanovován manuální EIA metodou (Orion – Diagnostica). Nemocným s prokázanými kostními metastázami (n = 44) byla aplikována terapie bisfosfonáty (Zoledronat 4 mg/28 dní). Analýza kostních markerů byla prováděna před zahájením terapie a 14., 28. a 56. den terapie. Výsledky: Nejvyšší validitu vyšetření pro detekci kostních metastáz karcinomu prsu a reakci na terapii jsme prokázali pro ICTP (specifi cita 89,5% a senzitivita 79,5%). Závěr: Z dosažených výsledků se ICTP jeví jako specifi cký marker kostní remodelace a představuje citlivou a snadnou metodu detekce kostních metastáz i monitorování efektu jejich terapie., Objective: Biochemical markers of bone formation such as procollagen of type 1 N-terminal propeptide (P1NP) and bone resorption such as beta-CrossLaps (β-CTX) and cross linked c-telopeptide of type I collagen (ICTP) are considered possible non-invasive markers of bone metastases. Our objective was to determine validity of bone markers in the detection of bone metastases and in response to bisphosphonate therapy. Methods: We investigated 60 patients with breast carcinoma: 16 without bone metastases and 44 with metastases treated with Zoledronat 4 mg/28 days. Serum concentrations of β-CTX and P1NP were measured using immunoanalyser Elecsys 2010 (Roche) and ICTP by manual competitive immunoassay (Orion Diagnostica). Determinations of bone markers were performed prior to bisphosphonate therapy and after 2 weeks, 1 month and 2 months during therapy. Results: ICTP proved to have the highest diagnostic validity in detection of bone metastases reaching (specifi city 89,5% and sensitivity 79,5%). Conclusion: ICTP is a highly specifi c marker of bone degradation useful in diagnosis of bone metastases and monitoring of therapeutical effect of bisphosphonate., Nekulová Miroslava, Dubská L., Petráková K., Šimíčková M., Brančíková D., Pecen L., Pilný R., Valík D., and Lit.: 24
Kolorektální karcinom je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním. V době diagnózy má více něž 30 % nemocných založené vzdálené metastázy. Nejčastější jsou metastázy jaterní. Multidisciplinární přístup k terapii jaterních metastáz vede k prodloužení přežití nemocných., Colorectal cancer is the second most common cancer. At the time of diagnosis more than 30 % of patients have distant metastasis. The most common are liver metastases. Multidisciplinary approach to the treatment of liver metastases leads to longer survival of patients., Lenka Ostřížková, Dagmar Brančíková, Zdeněk Mechl, and Literatura
U 68letého pacienta s metastatickým nádorem ledviny, současně léčeného kortikoidy pro idiopatickou trombocytopenickou purpuru (ITP), bylo dosaženo podáním sunitinibu stabilizace stavu po dobu zatím 70 měsíců, bez nutnosti hospitalizace či ATB terapie, nebo krevních substitučních derivátů. Toxicita systémové léčby může být u pacientů s nádorem ledviny závažným a někdy i limitujícím problémem. U tohoto pacienta i při závažné komorbiditě podání sunitinibu vedlo k významnému klinickému účinku bez závažné toxicity., In a patient with metastatic renal cell carcinoma, concomitantly treated with corticoids because of idiopathic thrombocytopenic purpura (ITP), an unusually long survival of 70 months with minimal toxicity has been achieved using sunitinib. In patients with renal cell cancer toxicity of systemic therapy could be a serious and limiting factor. In this patient with serious comorbidity, therapy with sunitinib resulted in significant clinical result without any major toxicity., Dagmar Brančíková, Zdeněk Mechl, Yvona Brychtová, and Literatura
Východiska: Názor na přidání bevacizumabu do algoritmu léčby metastatického karcinomu prsu (MBC) je nejednoznačný, i když studie fáze III (E2100, RIBBON-1) prokázaly přínos kombinace proti standardní chemoterapii 1. linie. V těchto studiích bylo dosaženo zvýšení četnosti odpovědí a prodloužení přežití bez progrese. Kazuistika: Uvádíme případ nemocné léčené bevacizumabem v kombinaci s paclitaxelem v paliativní léčbě metastatického karcinomu prsu, u které bylo dosaženo výborného léčebného efektu – kompletní remise při léčbě symptomatického onemocnění v první linii. Šestapadesátiletá nemocná měla zjištěn nádor prsu metastazující do jater, plic a skeletu, histologicky invazivní duktální triple negativní karcinom s mucinózní grade 3, klinicky s výraznou symptomatikou bolesti, nevolnosti a hubnutí. Byla léčena chemoterapií v kombinaci paclitaxel/bevacizumab celkem po dobu 26 měsíců. Léčbou bylo dosaženo úplné odpovědi na játrech a plicích a zlepšení nálezu ve skeletu. V souvislosti s léčbou bevacizumabem nebyly zaznamenány jiné nežádoucí příhody než flebotrombóza bérce po 26 měsících léčby, bez závažných komplikací, dobře zvládnutá konzervativní léčbou. Kompletní remise potvrzena CT/PET vyšetřením byla po 11 měsících léčby a trvala 48 měsíců. Závěr: Celkově dosažený interval přežití naší pacientky byl 53 měsíců ve velmi dobré kvalitě života. Z důvodu toxicity nebyla nutná hospitalizace ani podání transfuze., Background: The role of the bevacizumab in the treatment metastatic breast cancer (MBC) is not clear. The studies fase III (E2100, RIBBON- 1) can declare profit for groups of patients treated with bevacizumab and standart first line of chemotherapy (high number of responses and longer overal survival). Case: We present the case of a patient with MBC triplet negative high grade with imperative symptomas (nauzea, anorexia, weight loss and pain) The patient was treated with chemotherapy bevacizumab and paclitaxel within 26 months. Complet remission was declared by CT/PET scan and first progression we detected 48 months later. Conclusion: A good quality of life and long-term persistent complete remission (16 months) was achieved, no transfusion, no hospitalization. Overall survival was 61 months., Dagmar Brančíková, Markéta Protivánková, Lenka Ostřížková, Pavel Szturz, Otakar Bednařík, Zdeněk Mechl, and Literatura
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie, The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study, and Kateřina Skřivanová, Tomáš Svěrák, Dagmar Brančíková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Hana Peterková, Marcela Bendová, Luboš Minář, Eva Holoubková, Jan Nedvěd, Markéta Protivánková, Ladislav Dušek
Koncept chování typu C definovala Lydia Temoshoková v roce 1981. Chování typu C je charakterizováno potlačováním a neprojevováním negativních emocí, zvláště pak hněvu, zachováváním zdání klidu a příjemnosti a orientací na potřeby druhých více než potřeby osoby samotné. Celosvětově však dochází k zaměňování pojmů „chování typu C“ za neadekvátně užívaný pojem „osobnost typu C“ či „cancer-prone personality“. Toto stanovisko si dovolujeme tak jasně postulovat na základě konzultace s autorkou pojmu, Lydií Temoshokovou. Misinterpretace pojmu chování typu C vedla také k přesvědčení, že tento typ chování může jedince predisponovat ke vzniku nádorového onemocnění. Avšak koncept chování typu C popisuje copingovou strategii, která má, dle dosavadních výzkumů, vliv na rychlejší progresi nádorového onemocnění a onemocnění HIV následkem ovlivňování funkce imunitního systému. Diskutujeme obtíže s výzkumem chování typu C a představujeme metodu Vignette Similarity Rating Method (VSRM) vyvinutou Lydií Temoshokovou jako možný nástroj k výzkumnému zachycení chování typu C., The Type C concept was first described by Dr. Lydia Temoshok in 1981. The Type C is characterized by suppression and non-expression of negative emotions, especially by suppressing anger, maintaining a facade of contentment and being more concerned about the needs of other people than about one’s own needs. The term „Type C“ has been worldwide confused with inadequate terms „Type C personality“ or „cancer-prone personality“. We only allow ourselves to postulate this statement so strongly after having consulted the issue directly with Dr. Lydia Temoshok, the author of the term. The misinterpretation of the type C behaviour pattern led to a belief that this type of behaviour can predispose development of cancer in a person. However, according to existing research, the Type C concept describes a coping strategy that causes a faster progression of cancer and HIV due to changes in the immune system. We discuss obstacles with the Type C research and we introduce the Vignette Similarity Rating Method (VSRM), a method developed by Dr. Lydia Temoshok, enabling detection of the Type C behaviour pattern in a research., Peterková, H., Skřivanová, K., Brančíková, D., Bendová, M., Anderková, Ľ., and Literatura
Cílem pilotní studie bylo vyhodnotit kvalitu života (Quality of Life – QoL) u pacientek s karcinomem prsu ve vztahu k léčebným modalitám a jejich kombinacím. Ve studii QoL participovalo 71 pacientek s karcinomem prsu, QoL byla hodnocena pomocí Amerického dotazníku zdraví (SF36), Dotazníku životní spokojenosti a české výzkumné verze Functional Assessment of Breast Cancer Therapy (FACT-B). Průměrná doba od diagnózy do doby hodnocení QoL ve výzkumném souboru byla 4,5 roku. Statistická významnost rozdílů v kvalitě života mezi pacientkami s různou léčbou byla testována Mannovým-Whitneyovým testem pro jednotlivé typy terapie a Kruskalovým-Wallisovým testem pro kombinace terapie. Vztah mezi kvalitou života a léčebnou modalitou byl zjištěn pro dotazník SF36 – pro dimenzi emocionální funkční role a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,049), pro dotazník FACT-B – fyzický stav a chemoterapii (vyšší kvalita života u pacientek bez chemoterapie, p = 0,012), pro FACT-B – sociální/rodinný stav a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,036), pro FACT-G skóre a operační léčbu (vyšší kvalita života u operovaných, p = 0,049) a dále pro Dotazník životní spokojenosti – pro dimenzi zdraví a kombinaci léčby (nejvyšší kvalita života u kombinace operace, chemoterapie, radioterapie, biologické a hormonální terapie, nejnižší u kombinace předešlých bez biologické terapie, p = 0,027). Pro úplnost uvádíme typ a četnost vedlejších efektů léčebných modalit. Zjistili jsme vyšší QoL u operovaných pacientek a nižší QoL u pacientek vystavených chemoterapii, avšak naše závěry vyžadují další výzkumná ověření. Klíčová slova: karcinom prsu – kvalita života – onkologická léčba – vedlejší efekty léčby, The aim of the pilot study was to assess quality of life (QoL) in patients with breast carcinoma in relation to treatment modalities and their combinations. A total of 71 patients with breast carcinoma participated in this study. QoL was assessed using the 36-item Short-Form Health Survey (SF-36), Life Satisfaction Questionnaire and Czech research version of Functional Assessment of Breast Cancer Therapy (FACT-B). The average time from diagnosis at the time of QoL assessment was 4.5 years. Mann-Whitney U test was used to test the differences in QoL between groups of patients with different type of therapy and Kruskal-Wallis test for combinations of therapies. A relation between quality of life and a treatment modality was found for questionnaire SF 36 – for the dimension of emotional functional role and operation treatment (higher quality of life in operated patients, p = 0.049), for questionnaire FACT-B – physical condition and chemotherapy (higher quality of life in patients without chemotherapy, p = 0.012), for FACT-B – social/family condition and operation treatment (higher quality of life in operated patients, p = 0.036), for FACT-G score and operation treatment (higher quality of life in operated patents, p = 0.049) and further for Life Satisfaction Questionnaire – for the dimension of health and treatment combination (the highest quality of life in case of the combination of operation, chemotherapy, radiotherapy, biological and hormonal therapy, the lowest quality of life in case of the combination of the previous without biological therapy, p = 0.027). Additionally, we described type and occurrence of side effects of treatment modalities. Generally we found higher QoL in operated patients and lower in patients who underwent chemotherapy, however our findings require further research verifications. Key words: breast carcinoma – quality of life – oncological treatment – treatment side effects, and Kateřina Skřivanová, Ľubomíra Anderková, Dagmar Brančíková, Marcela Bendová, Nela Elfmarková, Tomáš Svěrák, Hana Peterková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Luboš Minář, Ladislav Dušek