Východiska: Pohybový projev zdravého organismu je charakterizován vysokou mírou variability provedení pohybového úkonu. Za situace vzniklé poruchy řízení, zejména v důsledku neurologických onemocnění, dochází v různé míře k fixnímu pohybového projevu, projevujícímu se omezením schopnosti pružné reakce na změnu zevních či vnitřních podmínek, působících v průběhu provádění cíleně zaměřené pohybové akce. Cíl: Zjistit rozdíly ve svalové aktivitě a variabilitě svalových souher akrálních a proximálních svalů během dosahu a úchopu u zdravých jedinců a u pacientů s hemiparézou. Metody: Experimentální soubor tvořilo 24 probandů po prodělané ischemické cévní mozkové příhodě (iktu) s pravostrannou hemiparézou. Kontrolní soubor tvořilo 30 zdravých probandů. Svalová aktivita byla zaznamenána pomocí povrchové elektromyografie v průběhu dosahu, úchopu a oddálení válcového a kulového předmětu. Rozdíly v hodnotách plochy pod křivkou záznamu jednotlivých svalů mezi experimentálním a kontrolním souborem byly statisticky vyhodnoceny pomocí T-testu pro nezávislé skupiny. Vztah mezi aktivitou svalů předloktí a svalů pletence ramenního byl hodnocen pomocí Spearmanova korelačního koeficientu pro neparametrické hodnoty. Výsledky: Byly zjištěny významné rozdíly v míře a počtu statisticky významných korelací akrálních a pletencových svalů. U souboru probandů s hemiparézou byla zjištěna statisticky významně nižší aktivita m. pectoralis major a naopak vyšší aktivita m. trapezius. Současně převažovala vysoká korelace m. pectoralis major a extenzorů zápěstí a prstů, na rozdíl od souboru zdravých probandů, kdy se vzájemné korelace akrálních a proximálních svalových skupin objevovaly nahodile, v menší míře a četnosti. Závěry: Výsledky ukazují na snížení variability svalové aktivity u pacientů s hemiparézou v průběhu úchopové funkce. Náhradou nedostatečné funkčnosti akrálních svalových skupin se stává relativně fixní „ko-aktivace“ s vybranými proximálními svalovými skupinami., Background: Movement of a healthy organism is characterized by a high degree of variability performance of a movement task. In a situation of a motor control lesion, mainly due to neurological disease, occurs in varying degrees to a fixed musculoskeletal manifestation. ere are manifesting in a limiting responsiveness to changing external or internal conditions during the task oriented physical action. Objective: To determine differences in muscle activity and variability between a muscle synergy of acral and proximal muscles during reach and grip in healthy subjects and stroke patients. Methods: e experimental group consisted of 24 probands aer ischemic stroke (ictus) with right-sided hemiparesis. e control group consisted of 30 healthy subjects. Muscle activity was recorded using surface electromyography during the performation of selected types of grips of cylindric and spheric objects. e differences in the area under the curve record of individual muscles between the experimental and control group were statistically evaluated using the t-test for independent groups. e relationship between the activity of the muscles of the forearm and shoulder girdle muscles was assessed using Spearman‘s correlation coefficient for non-parametric values . Results: ere were the significant differences in the size and number of statistically significant correlations distal and proximal arm muscles. In stroke group was found significantly lower activity m. pectoralis major and higher activity m. trapezius. At the same time the prevailing high correlation m. pectoralis major and extensor wrist and fingers, unlike the group of healthy subjectss, when the correlation distal and proximal muscle groups appeared at random, in a lesser extent and frequency. Conclusions: e results indicate a reduction in variability of muscle activity during grasp function of stroke patients. To compensate the lack of activity of acral muscles becomes relatively fixed „co-activation“ with selected proximal muscles., and Petra Bastlová, Ivana Barbora Frgalová, Barbora Kolářová, Milan Elfmark, Alois Krobot
Cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi sociální oporou, socioekonomickými determinantami a průběhem onkologické léčby. Byl sledován výskyt komplikací souvisejících s toxicitou protinádorové terapie, výskyt viróz během 6 měsíců po operaci a pooperační komplikace. Ve studii participovalo 139 pacientek s karcinomem prsu (medián věku 65 let), sociální opora (SO) a socioekonomický status (SES) byly hodnoceny na základě strukturovaného interview. SES byl odhadován na základě kategorií ekonomického příjmu a dosaženého vzdělání. Ze zdravotnické dokumentace byly do analýz zařazeny údaje o výskytu obecně léčebných komplikací, komplikací po operaci a o výskytu infekčních onemocnění typu viróz do 6 měsíců po operaci. Statistická významnost rozdílů v kategoriálních proměnných mezi testovanými skupinami byla hodnocena Fisherovým přesným testem. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami s a bez SO byly zjištěny u celého souboru pacientek v méně častém výskytu viróz u pacientek se SO (bez viróz 70,3 % vs 48,3 % bez SO). U pacientek se SO ve věku do 60 let byl zjištěn nižší výskyt pooperačních komplikací (56,7 % vs 0 %) i obecně nižší počet komplikací v souvislosti s onkologickou léčbou (více než 4 komplikace se projevily u 47,1 % se SO vs 100 % bez SO). U pacientek se SO ve stadiu nemoci II–III byl zjištěn nižší výskyt viróz (bez viróz 63,2 % vs 28,6 %) a nižší četnost komplikací (více než 4 komplikace 35,5 % vs 73,3 %). Statisticky významný vztah (P = 0,015) byl zjištěn mezi vzděláním a počtem komplikací u pacientek se stadiem II–III, u pacientek se základním a učňovským vzděláním byl vyšší podíl více než 4 komplikací (55,9 %) oproti skupině se středním a vyšším vzděláním (32,6 %). Zvýšený trend byl nalezen pro vztah mezi SES a výskytem komplikací souvisejících s onkologickou léčbou (P = 0,06) ve skupině pacientek s karcinomem prsu ve stadiu II–III.Zjistili jsme indicie pro vztah sociální opory a průběh onkologické léčby pro starší pacientky napříč klinickými stadii a pro vztah SES a výskyt léčebných komplikací pro starší ženy ve stadiu II–III. Sociální opora je velmi důležitý faktor pro zdraví pacientek, významnou pozitivní roli hraje také vyšší socioekonomický status a vzdělání. Klíčová slova: karcinom prsu – onkologická léčba – sociální opora – socioekonomický status, The objective of the study was to investigate the relationship between social support, socioeconomic determinants and oncological treatment progress in patients with complications due to the toxicity of antitumor therapy, viral diseases during 6 months following surgery, as well as postoperative complications. The study sample consisted of 139 female patients with breast cancer (age median: 65 years), and social support (SS) and socioeconomic status (SES) were evaluated based on a structured interview. SES was estimated based on income and education classification. The analyses performed included information from patients’ documentation, including data on the occurrence of general therapy complications, postoperative complications, and the occurrence of infectious viral diseases within the first 6 months following surgery. The level of statistical significance of the differences within category-specific variables between the analysed groups was evaluated with Fisher’s exact test. The differences in statistical significance between groups with and without SS were found within the entire group of patients, while viral diseases occurred less in patients with SS (no viral diseases 70.3% vs 48.3% without SS). Patients with SS and below 60 years of age experienced a lower occurrence of postoperative complications (56.7% vs 0%), as well as generally lower numbers of complications resulting from oncological treatment (more than 4 complications occurred in 47.1% of patients with SS vs 100% of patients without SS). Patients with SS in the Stage II–III experienced a lower occurrence of viral diseases (63.2% no virosis vs 28.6%) and a lower occurrence of complications (35.5% more than four complications vs 73.3%). A statistically significant relationship (P = 0.015) was determined between the education of patients and the number of complications in patients in Stage II–III: more than four complications occurred in patients with basic and vocational education (55.9%), compared to patients with secondary and higher education (32.6%). An increasing trend was determined for the relationship between SES and the occurrence of complications due to oncological treatment (P = 0.06) within the group of patients with Stage II–III breast cancer. We have found evidence supporting the idea of a relationship between social support and oncological treatment for older patients across clinical stages and for the relationship between SES and the occurrence of complications for older women in Stage II–III. Social support is a factor which is of great importance for patient health, while higher socioeconomic status and education play a significant role, too. Keywords: breast cancer – oncological treatment – social support – socioeconomic status, and Kateřina Skřivanová, Dagmar Brančíková, Tomáš Svěrák, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Marcela Bendová, Hana Peterková, Eva Holoubková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Markéta Protivánková, Luboš Minář, Ladislav Dušek