1 - 8 of 8
Number of results to display per page
Search Results
2. Péče o komplikovaný lymfedém provázející specifické malignity žen - vybrané kazuistiky
- Creator:
- Vítová, Věra, Vítová, Hana, and Hrubá, Drahoslava
- Type:
- model:article, article, Text, kazuistiky, and TEXT
- Subject:
- lidé, lidé středního věku, staří, ženské pohlaví, lymfedém--etiologie--komplikace--terapie, lymfatický systém--patologie--účinky léků--účinky záření, nádory endometria--komplikace, nádory prsu--komplikace, erysipel--etiologie--farmakoterapie--prevence a kontrola, spolupráce pacienta, hydrolázy--terapeutické užití, chemoterapie adjuvantní--škodlivé účinky, antitumorózní látky--škodlivé účinky, diosmin--aplikace a dávkování--terapeutické užití, hesperidin--aplikace a dávkování--terapeutické užití, erysipel, vícečetné malignity, and postmastektomický lymfedém
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Autoři popisují některé komplikace sekundárního lymfedému po onkologické léčbě u žen a jejich léčbu. Existují časté komplikace: infekční (erysipel, herpes zoster), progrese primárního nádoru a metastázy, hand-foot syndrom jako vedlejší efekt chemoterapie a relativně vzácné: duplicitní malignity (lymfangiosarkom u pacientů s lymfedémem), vícečetné malignity. Autoři zjistili autoimunitní tyreoiditidu s hypotyreózou u pacientky léčené pro postmastektomický lymfedém., The authors describe some complications of secondary lymphedema after malignant tumours treatement in women including their therapy. There are frequent complications: infections (recurrent erysipelas, herpes zoster), primary tumour progressions and metastases, hand-foot syndrome as a side-effect of chemotherapy and relatively rare complications e.g. second primary malignancy (lymphangiosarcoma in lymphedema patients) as well as multiple malignancies. The authors found autoimmune thyroiditis and decreased thyroid function in a patient treated for postmastectomy lymphedema., Věra Vítová, Hana Vítová, Drahoslava Hrubá, and Lit.: 8
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Pozdní následky léčby Hodgkinova lymfomu
- Creator:
- Žikavská, Lubica and Marková, Jana
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- časové faktory, Hodgkinova nemoc--farmakoterapie--komplikace--radioterapie, lidé, dospělí, radioterapie--škodlivé účinky, antitumorózní látky--škodlivé účinky, kardiotoxiny--škodlivé účinky, nádory--chemicky indukované, radioterapie, and chemoterapie
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Pokroky v léčbě Hodgkinova lymfomu (HL) patří k největším úspěchům moderní onkologie. V současné době dosahuje dlouhodobé remise (podle stadia a přítomnosti rizikových faktorů) 85–95 % pacientů, jejich životní naděje je nyní 40 let. Do popředí však začaly vystupovat pozdní následky léčby HL: kardiotoxicita, sekundární neoplazie, plicní toxicita, poruchy fertility (azoospermie, amenorea), poruchy funkce štítné žlázy, imunosuprese s infekčními komplikacemi, psychosociální problémy. Mezi další komplikace patří poškození měkkých tkání (svalů, orgánů gastrointestinálního traktu), kostí a neurologické komplikace. Současné znalosti o pozdní toxicitě léčby HL se zakládají na sledování pacientů, kteří byli léčeni terapeutickými modalitami, které se již delší dobu nepoužívají., Progress in the treatment of Hodgkin’s lymphoma (HL) is one of the huge successes in modern oncology. According to the stage and presence of risk factors, up to 85–90 % of patients achieve long-term remission with life expectancy of 40 years. New problem to deal with at the moment are the late adverse effects caused by preceeding therapy of HL: cardiotoxicity, secondary neoplasia, lung toxicity, impairement of fertility (azoospermia, amenorhea), impairement of the thyroid function, imunosupression with infectious complications, psychosocial problems. Other complications can occur: impairement of soft tissue (muscles, gastrointestinal organs), bones and neurological disorders. Current knowledge of late-onset toxicity due to the treatment of HL is based on the observation of patients who were treated by therapeutical methods which are not being used any more., Ľubica Žikavská, Jana Marková, and Lit.: 11
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
4. Prevence a léčba infekcí u nemocných se solidními nádory léčených cílenou léčbou
- Creator:
- Büchler, Tomáš
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
- Subject:
- lidé, nádory--farmakoterapie, cílená molekulární terapie--škodlivé účinky, antitumorózní látky--škodlivé účinky, inhibitory proteinkinázy--škodlivé účinky, sirolimus--analogy a deriváty--škodlivé účinky, virové nemoci--chemicky indukované, neutropenie--chemicky indukované, mykózy--chemicky indukované, protoonkogenní proteiny B-raf--antagonisté a inhibitory--škodlivé účinky, monoklonální protilátky--škodlivé účinky, inhibitory angiogeneze--škodlivé účinky, receptor epidermálního růstového faktoru--antagonisté a inhibitory--škodlivé účinky, vakcinace, chřipka lidská--prevence a kontrola, pneumokokové infekce--prevence a kontrola, and hepatitida B--prevence a kontrola
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cílená léčba je indikována u řady solidních nádorů samostatně nebo v kombinaci s chemoterapií, hormonální léčbou či radioterapií. Její uvedení do praxe přineslo zlepšení prognózy mnoha nádorových onemocnění, ale také některé méně obvyklé nežádoucí účinky. Cílená terapie může zvyšovat hematologickou toxicitu chemoterapie a způsobovat narušení ochranných bariér nebo přímo inhibovat funkce imunitních buněk. Rutinní profylaktická antiinfekční terapie se v současnosti u pacientů léčených cílenou léčbou pro solidní nádor nedoporučuje. Některé cílené léky predisponují ke specifickým infekčním komplikacím., Targeted therapy is indicated for many types of solid malignancies, either in monotherapy or in combination with chemotherapy, hormonal therapy, or radiotherapy. The incorporation of targeted drugs into clinical algorithms has improved the prognosis of many cancers but also increased the risk of some less common adverse effects. Targeted therapy may increase haematological toxicity of chemotherapy and cause disruption of protective barriers or directly inhibit the function of immune cells. Routine prophylactic anti-infective therapy in patients treated with current targeted therapies for solid tumors is not recommended. Some targeted drugs, however, may predispose to specific infectious complications., Tomáš Büchler, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Profylaxe a léčba tromboembolické nemoci u pacientů s mnohočetným myelomem
- Creator:
- Kessler, Petr
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, mnohočetný myelom--farmakoterapie--komplikace, tromboembolie--farmakoterapie--komplikace--prevence a kontrola, protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie--škodlivé účinky--terapeutické užití, antitumorózní látky--škodlivé účinky, heparin nízkomolekulární--aplikace a dávkování--terapeutické užití, warfarin--aplikace a dávkování--terapeutické užití, Aspirin--aplikace a dávkování--terapeutické užití, rozvrh dávkování léků, thalidomid--analogy a deriváty--škodlivé účinky, dexamethason--škodlivé účinky, antracykliny--škodlivé účinky, rizikové faktory, tromboprofylaxe, and nízkomolekulární heparin
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Incidence tromboembolické nemoci (TEN) u pacientů s mnohočetným myelomem (MM) je významně zvýšena, riziko TEN je dále zvýšeno během indukční chemoterapie, zejména pokud je použita kombinace thalidomidu nebo lenalidomidu s prednisonem nebo vysokou dávkou dexametazonu, zatímco terapie obsahující bortezomib není spojena s rizikem trombotických komplikací. Efektivita farmakologické tromboprofylaxe s použitím nízkomolekulárního heparinu (LMWH), acetylsalicylové kyseliny (ASA) nebo warfarinu byla prokázána v řadě nerandomizovaných srovnávacích studií a nyní jsou čerstvě k dispozici výsledky jedné randomizované studie. U pacientů s MM je během indukční terapie obsahující thalidomid nebo lenalidomid v kombinaci s kortikoidy a/nebo anthracykliny doporučena farmakologická tromboprofylaxe. Nízkomolekulární hepariny jsou preferované u většiny pacientů, pacientům s mechanickou chlopenní náhradou by měl být podáván warfarin. ASA je považována za rozumnou alternativu, zejména pro pacienty s další indikací protidestičkové léčby. Optimální léčba TEN u pacientů s MM nebyla určena, nicméně, stejný přístup jako u jiných pacientů s malignitou se jeví jako nejvhodnější. Tito pacienti by měli být léčeni po dobu 6 měsíců LMWH. Počáteční terapeutická dávka může být po měsíci snížena na 2/3–3/4. Po 6 měsících by měla být další léčba přehodnocena a měla by být zvážena následná dlouhodobá léčba LMWH nebo warfarinem, pokud není dosaženo kompletní remise MM., The incidence of venous thromboembolism (VTE) is markedly increased in patients with multiple myeloma (MM); furthermore, the risk of VTE is increased during the induction phase of therapy, especially if a combination of thalidomide or lenalidomide with high dose dexamethasone or prednisone is used, while therapy containing bortezomib is not associated with risk of thrombotic complications. The effectiveness of pharmacological thromboprophylaxis using low-molecular-weight heparin (LMWH), acetylsalicylic acid (ASA) or warfarin has been demonstrated in numerous non-randomized comparative studies, and the results of one randomized trial are recently available. Pharmacological thromboprophylaxis is recommended in patients with MM during the induction therapy containing thalidomide or lenalidomide combined with corticosteroids and/or anthracyclines. LMWH is the preferred mode of thromboprophylaxis in most patients; warfarin should be used in patients with mechanical heart valve. ASA is considered as a reasonable alternative, especially for patients with another indication of antiplatelet therapy. The optimal therapy of VTE in patients with MM is not well established; however, the same approach as in other patients suffering from malignancy seems to be suitable. These patients should be treated with LMWH for the first 6 months. The initial therapeutic dose can be reduced to 2/3–3/4 after one month. The therapy should be reevaluated after 6 month and subsequent long-term therapy using LMWH or warfarin should be considered, unless complete remission of myeloma is reached., Petr Kessler, and Lit.: 39
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
6. Sorafenib, risk of bleeding and spontaneous rupture of hepatocellular carcinoma. A clinical case
- Creator:
- Rombolà, Ferdinando, Caravetta, Angelo, Mollo, Francesco, Spinoso, Antonio, Peluso, Lenino, and Guarino, Raffaele
- Format:
- braille, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, kazuistiky, and TEXT
- Subject:
- staří, antitumorózní látky--škodlivé účinky, benzensulfonáty--škodlivé účinky, hepatocelulární karcinom--farmakoterapie--komplikace, krvácení--etiologie, lidé, nádory jater--farmakoterapie--komplikace, mužské pohlaví, pyridiny--škodlivé účinky, and spontánní ruptura--komplikace
- Language:
- English
- Description:
- Spontaneous rupture is a rare and dramatic complication of hepatocellular carcinoma (HCC), burdened by a high mortality. Here we describe a case of a 73-year-old man, who arrived at the ER because of syncope, and acute epigastric and right upper quadrant abdominal pain. He had a history of hepatitis C-related liver cirrhosis and HCC in treatment with sorafenib. The physical examination showed a state of hemorrhagic anemia with the presence of blood in the peritoneal cavity. The patient underwent an urgent liver resection. Thirty days after surgery, he was in good general condition. Sorafenib is a multikinase inhibitor recently introduced in the therapy of patients with advanced HCC. Among the various side effects reported in patients treated with sorafenib, there is a higher risk of bleeding. In conclusion, sorafenib may increase the risk of bleeding and rupture of HCC in susceptible individuals., Ferdinando Rombolà, Angelo Caravetta, Francesco Mollo, Antonio Spinoso, Lenino Peluso, Raffaele Guarino, and Literatura 15
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Strategie chirurgické léčby synchronních jaterních metastáz kolorektálního karcinomu
- Creator:
- Frýba, V. and Frýba, Vladimír
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, and TEXT
- Subject:
- lidé, kolorektální nádory--komplikace--terapie, nádory jater--diagnóza--chirurgie--mortalita--sekundární, mnohočetné primární nádory--diagnóza--chirurgie--mortalita, diagnostické zobrazování, výběr pacientů, hepatektomie--metody, časové faktory, hodnocení rizik, kombinovaná terapie, farmakoterapie--metody, antitumorózní látky--škodlivé účinky, neoadjuvantní terapie, simultánní resekce, and etapová resekce
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Až 25 % nově diagnostikovaných pacientů s CRC má synchronní jaterní metastázy. Resekce jater je nejefektivnější a jedinou potenciálně kurativní metodou léčby pacientů s kolorektálními jaterními metastázami a je prokázáno, že v kombinaci se systémovou protinádorovou léčbou dále zlepšuje celkové přežití. Strategie chirurgické léčby primárně resekabilních synchronních jaterních metastáz není jasně definována a je předmětem určitých kontroverzí. Všechny tři možnosti přístupu (simultánní resekce, klasická etapová resekce a reverzní etapová resekce) mají srovnatelné výsledky stran rekurence choroby a celkového přežití. Cílem článku je analyzovat současné možnosti léčby synchronních jaterních metastáz se zaměřením na diagnostiku, kritéria resekability a strategii chirurgické léčby., Up to 25 % of newly diagnosed patients with colorectal cancer will have synchronous liver metastases at presentation. Liver resection is the most efficacious and the only potentially curative treatment option for patiens with colorectal liver metastases and in combination with systemic anticancer treatment further improves overall survival. Certain controversies in the surgical intervention strategy of the primarily resectable liver metastases are still present. All 3 operative approaches (simultaneous, classic staged, and liver-first) evince comparable results in terms of disease recurrence and overall survival. The following review aims to analyze current treatment options for synchronous colorectal liver metastases focusing on the diagnostic imaging, resectability criteria and surgical management strategies., Vladimír Frýba, Jan Ulrych, and Literatura
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
8. Vztah socioekonomických determinant, sociální opory a průběhu onkologické léčby u českých starších žen s karcinomem prsu: pilotní studie
- Creator:
- Skřivanová, Kateřina, Brančíková, Dagmar, Svěrák, Tomáš, Anderková, Ľubomíra, Elfmarková, Nela, Bendová, Marcela, Peterková, Hana, Holoubková, Eva, Jarkovský, Jiří, Benešová, Klára, Protivánková, Markéta, Minář, Luboš, and Dušek, Ladislav
- Format:
- print, text, and regular print
- Type:
- model:article, article, Text, práce podpořená grantem, and TEXT
- Subject:
- dospělí, lidé, lidé středního věku, staří, staří nad 80 let, ženské pohlaví, pilotní projekty, průřezové studie, nádory prsu--psychologie--terapie, sociálně ekonomické faktory, sociální opora, statistika jako téma, virové nemoci--epidemiologie--komplikace, pooperační komplikace--epidemiologie, antitumorózní látky--škodlivé účinky, nežádoucí účinky léčiv, průzkumy a dotazníky, staging nádorů, stupeň vzdělání, společenská třída, rodina, zdravotní stav, sociální determinanty zdraví, and přežívající--psychologie--statistika a číselné údaje
- Language:
- Czech and English
- Description:
- Cílem studie bylo prozkoumat vztah mezi sociální oporou, socioekonomickými determinantami a průběhem onkologické léčby. Byl sledován výskyt komplikací souvisejících s toxicitou protinádorové terapie, výskyt viróz během 6 měsíců po operaci a pooperační komplikace. Ve studii participovalo 139 pacientek s karcinomem prsu (medián věku 65 let), sociální opora (SO) a socioekonomický status (SES) byly hodnoceny na základě strukturovaného interview. SES byl odhadován na základě kategorií ekonomického příjmu a dosaženého vzdělání. Ze zdravotnické dokumentace byly do analýz zařazeny údaje o výskytu obecně léčebných komplikací, komplikací po operaci a o výskytu infekčních onemocnění typu viróz do 6 měsíců po operaci. Statistická významnost rozdílů v kategoriálních proměnných mezi testovanými skupinami byla hodnocena Fisherovým přesným testem. Statisticky významné rozdíly mezi skupinami s a bez SO byly zjištěny u celého souboru pacientek v méně častém výskytu viróz u pacientek se SO (bez viróz 70,3 % vs 48,3 % bez SO). U pacientek se SO ve věku do 60 let byl zjištěn nižší výskyt pooperačních komplikací (56,7 % vs 0 %) i obecně nižší počet komplikací v souvislosti s onkologickou léčbou (více než 4 komplikace se projevily u 47,1 % se SO vs 100 % bez SO). U pacientek se SO ve stadiu nemoci II–III byl zjištěn nižší výskyt viróz (bez viróz 63,2 % vs 28,6 %) a nižší četnost komplikací (více než 4 komplikace 35,5 % vs 73,3 %). Statisticky významný vztah (P = 0,015) byl zjištěn mezi vzděláním a počtem komplikací u pacientek se stadiem II–III, u pacientek se základním a učňovským vzděláním byl vyšší podíl více než 4 komplikací (55,9 %) oproti skupině se středním a vyšším vzděláním (32,6 %). Zvýšený trend byl nalezen pro vztah mezi SES a výskytem komplikací souvisejících s onkologickou léčbou (P = 0,06) ve skupině pacientek s karcinomem prsu ve stadiu II–III.Zjistili jsme indicie pro vztah sociální opory a průběh onkologické léčby pro starší pacientky napříč klinickými stadii a pro vztah SES a výskyt léčebných komplikací pro starší ženy ve stadiu II–III. Sociální opora je velmi důležitý faktor pro zdraví pacientek, významnou pozitivní roli hraje také vyšší socioekonomický status a vzdělání. Klíčová slova: karcinom prsu – onkologická léčba – sociální opora – socioekonomický status, The objective of the study was to investigate the relationship between social support, socioeconomic determinants and oncological treatment progress in patients with complications due to the toxicity of antitumor therapy, viral diseases during 6 months following surgery, as well as postoperative complications. The study sample consisted of 139 female patients with breast cancer (age median: 65 years), and social support (SS) and socioeconomic status (SES) were evaluated based on a structured interview. SES was estimated based on income and education classification. The analyses performed included information from patients’ documentation, including data on the occurrence of general therapy complications, postoperative complications, and the occurrence of infectious viral diseases within the first 6 months following surgery. The level of statistical significance of the differences within category-specific variables between the analysed groups was evaluated with Fisher’s exact test. The differences in statistical significance between groups with and without SS were found within the entire group of patients, while viral diseases occurred less in patients with SS (no viral diseases 70.3% vs 48.3% without SS). Patients with SS and below 60 years of age experienced a lower occurrence of postoperative complications (56.7% vs 0%), as well as generally lower numbers of complications resulting from oncological treatment (more than 4 complications occurred in 47.1% of patients with SS vs 100% of patients without SS). Patients with SS in the Stage II–III experienced a lower occurrence of viral diseases (63.2% no virosis vs 28.6%) and a lower occurrence of complications (35.5% more than four complications vs 73.3%). A statistically significant relationship (P = 0.015) was determined between the education of patients and the number of complications in patients in Stage II–III: more than four complications occurred in patients with basic and vocational education (55.9%), compared to patients with secondary and higher education (32.6%). An increasing trend was determined for the relationship between SES and the occurrence of complications due to oncological treatment (P = 0.06) within the group of patients with Stage II–III breast cancer. We have found evidence supporting the idea of a relationship between social support and oncological treatment for older patients across clinical stages and for the relationship between SES and the occurrence of complications for older women in Stage II–III. Social support is a factor which is of great importance for patient health, while higher socioeconomic status and education play a significant role, too. Keywords: breast cancer – oncological treatment – social support – socioeconomic status, and Kateřina Skřivanová, Dagmar Brančíková, Tomáš Svěrák, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Marcela Bendová, Hana Peterková, Eva Holoubková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Markéta Protivánková, Luboš Minář, Ladislav Dušek
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public