Vřetenovka opavská (Cochlodina cerata opaviensis) je jedním z mála našich endemitů mezi měkkýši. Izolovaná populace na Moravě, v povodí řeky Moravice a okolí, pochází z období klimatického optima holocénu. Nynější průzkumy ukázaly na silný ústup z jejího moravského areálu, z 18 historických lokalit byla nalezena pouze na čtyřech. Hlavním důvodem jejího úbytku je bezesporu ničení jejích přirozených stanovišť – suťových lesů. Otázkou však zůstává mizení také z některých málo dotčených lokalit, kde byla ještě v 60. letech minulého století hojná. and Cochlodina cerata opaviensis is one of the few endemics among Czech molluscs. An isolated population in Moravia, in the catchments of the Moravice River and surroundings, was established during the Holocene climatic optimum. Recent research has shown a rapid decline in most sites; its occurrence was confirmed in only four out of 18 historical sites. Human-made degradations of talus forests are certainly the main threat of the species. The question is why the species also disappeared from several almost untouched sites.
Vřetenec horský (Pseudofusulus varians) je plž z čeledi závornatkovitých (Clausiliidae) s východoalpským a západokarpatským výskytem. Obývá výhradně pralesovité lesní porosty podhorského a horského stupně, vyžaduje přítomnost padlého dřeva. Aktuální výzkum potvrdil v České republice výskyt pouze na 5 lokalitách v Krušných horách. Druh je velmi citlivý k lidským zásahům do lesních porostů. and Pseudofusulus varians is an air-breathing land snail with Eastern-Alpine and Western-Carpathian distribution range. It exclusively inhabits virgin-like forest growths in the submontane and montane zones and it requires fallen dead wood. A recent survey has confirmed the terrestrial pulmonate gastropod’s occurrence at only five sites in the Krušné hory Mts. (North Bohemia).
Where today means yesterday: Southern Siberian Ice Age refugium. Recent evidence suggests that the closest modern analogues of the Pleistocene full-glacial ecosystems of Central Europe are not found in Northern Eurasia, but in Central Asia, namely in the Altai and Sayan Mountains of southern Siiberia. This area is a refugium for many species of plants, mammals and snails which were abundant in full-glacial Central Europe but went extinct in this region in the Holocene. Peculiar co-occurrence of tundra, steppe, forest and desert species encountered in modern ecosystems of these mountain ranges is also typical of the European Pleistocene fossil record, but does not exist in today´s Europe.
Rekonstrukce prostředí v průběhu kvartérní historie může být významně zpřesněna pomocí studia reliktních ekosystémů, ve kterých se vyskytují společenstva druhů známá z fosilního záznamu příslušného období. Příroda jihosibiřských pohoří, zejména Altaje a Západního Sajanu, obsahuje pravděpodobně nejvěrnější současné analogie společenstev vrcholného glaciálu střední Evropy. Věrnost této analogie byla podpořena našim výzkumem suchozemských plžů, vegetace a srovnáním recentního pylového spadu s fosilními nálezy ze střední Evropy. and Reconstructions of Quaternary palaeoenvironments can be significantly improved by studies of the ecosystems in relict landscapes which preserve biotic communities similar to those found in the fossil record. Modern ecosystems of southern Siberian mountain ranges, namely the Altai and Western Sayan, are possibly the closest analogies of the full-glacial ecosystems of Central Europe. This analogy has been supported by our studies of snail fauna, vegetation, and comparisons of modern and fossil pollen deposition.
V prvním dílu jsme pojednali o výhodách studia recentních analogií a o prostředí jihosibiřských pohoří, která představují pravděpodobně nejvěrnější obdobu naší přírody ve vrcholném glaciálu. Pomocí výzkumu suchozemských plžů a vegetace jsme rovněž zjistili, že Jižní Ural představuje dosti přesnou analogii přírody, kterou rekonstruujeme na základě fosilních nálezů pro období starého až středního holocénu střední Evropy. Zjistili jsme, že šíření širolistých dřevin (javoru, lípy a jilmu) do světlých jehličnatých lesů starého holocénu mohlo způsobit výrazné ochuzení bylinného patra lesů kvůli silnějšímu zástinu. Naopak pro suchozemské plže to byla pozitivní změna, protože tyto stromy mají velmi příznivý listový opad a svým zástinem zvětšují vlhkost svrchních vrstev půdy. and Our research into modern land snail fauna and vegetation in the Southern Ural Mountains suggested that these ecosystems are very good analogues of those reconstructed from the Early to Mid-Holocene in Central Europe. The spread of broad-leaved trees, namely maple, lime and elm, probably significantly reduced the diversity of the forest herb layer due to higher tree cover. In contrast, this change caused an increase in land snail diversity due to the favourable leaf litter of these trees and wetter conditions in the forest ground layer.
Letnění, v minulosti tradiční součást obhospodařování rybníků, se v současné době v českém rybníkářství již prakticky nevyužívá. Intenzifikace produkce ryb vede ovšem ke snižování biodiverzity rybničních ekosystémů. V roce 2007 bylo proto uskutečněno částečné letnění rybníka Nesyt v národní přírodní rezervaci Lednické rybníky. Cílem bylo vytvořit optimální podmínky pro vzácnou a často kriticky ohroženou květenu obnaženého rybničního dna a některé druhy vodního ptactva, např. celoevropsky ustupující bahňáky. and Summer drainage, a traditional fishpond management method in the past, is now hardly used in the Czech Republic. Moreover, fish production intensification has resulted in biodiversity decline and loss in many fishpond ecosystems. In 2007, the Nesyt fishpond in the Lednice Fishponds National Nature Reserve (South Moravia) was partially drained. This measure is intended to establish optimal conditions for rare and often endangered flora in the exposed fishpond bottom and some bird species declining in Europe, e.g. waders.
Fauna měkkýšů ČR se v posledních 10 letech rozrostla o řadu nepůvodních, někdy i invazních druhů, bylo ale nalezeno či taxonomicky rozlišeno i několik nových původních druhů. Mezi ně patří plzák alpský (Arion alpinus) a sítovka dravá (Aegopinella ressmanni) – plži náležející k alpské fauně a do ČR zasahující na okraji svých areálů. and Over the past ten years, mollusc fauna in the Czech Republic have come to include a lot of non-native, sometimes invasive species. Nevertheless, some native species have been found or taxonomically newly identified. Among them, such Alpine fauna as the terrestrial slug Arion alpinus and the topsoil-dwelling terrestrial snail (Aegopinella ressmanni) reach the Czech Republic at the limits of their distribution range.
Bílé Karpaty Mts harbour some of the most species-rich managed grasslands in Europe, which contain a number of rare and disjunctly distributed species. Besides specific local environmental factors, the long Holocene history may explain the uniqueness of these grasslands. However, historical interpretations of the palaeoecological evidence from the region are far from unequivocal. While palaeomalacological data indicate persistence of open habitats throughout the entire Holocene, fragmentary pollen data support the hypothesis of a medieval origin of the grasslands. This paper reviews the available phytogeographical, archaeological and palaeoecological knowledge that provides indirect evidence for a prehistoric origin of the grasslands in the Bílé Karpaty Mts. High concentration of rare heliophilous species with a disjunct distribution in the south-western part of the Bílé Karpaty Mts suggest their long-term persistence. The archaeological findings provide evidence for the existence of prehistoric human settlement in this region since the Neolithic (Middle Holocene). Direct evidence for the existence of open human-influenced habitats before medieval times, based on the results of a multi-proxy analysis (macrofossils, molluscs and pollen) of an organic sediment dated back to Roman Age, is also provided. The results indicate the existence of an ancient cultural landscape with a mosaic of open grasslands, natural forests and fields. It is concluded that the evidence presented in this paper supports the hypothesis of prehistoric, rather than a medieval origin of the species-rich grasslands in the Bílé Karpaty Mts.
Why is great to be small. We discuss the ecology of land snails in fens and refer to our study with Brandon Schamp, a botanist from Canada, in which we investigated whether coexisting snail species in 145 treeless fen communities in the Western Carpathian Mountains differed more in size than would be expected by chance under limiting similarity theory. Contrary to expectation, coexisting snail species were significantly more similar with respect to body size. Specifically, smaller snail species were over-represented in fen communities in general, and this effect was accentuated in increasingly calcareous fens. Our findings support suggestion that traits related strongly to environmental conditions are more likely to be convergent, as small smail species have an advantage in tolerating freezing conditions over winter when refuges are limited.