Článek přináší informace o nálezech štípané industrie v hrobech pohřebiště Hroznová Lhota – Přední čtvrtky od Žabince. Pohřebiště ze starší doby bronzové bylo zkoumáno v letech 2012 až 2015; je tvořeno kostrovými hroby s nitransko-únětickými charakteristikami. Štípanou industrii lze jednoznačně identifikovat jako složku materiálního projevu nitranské kultury. Zjištěnou kolekci štípané industrie tvoří z 84 % kamenné projektily – hroty šípů. Byla provedena morfotypologická a traseologická analýza a zčásti rekonstruován jejich operační řetězec. Naše výsledky přispívají novými daty k poznání sociální dynamiky tohoto turbulentního období a nastavují odlišný obraz než dosud publikované analýzy projektilů z Moravy, čímž dokládají zřejmě odlišnou roli lukostřelby v jednotlivých ekonomicko-politicko-sociálních strukturách tehdejších společností, které identifikujeme jako tzv. archeologické kultury. and The article offers comprehensive information on chipped stone industry found in graves of the cemetery at Hroznová Lhota – Přední čtvrtky od Žabince, South Moravia (Hodonín distr.). The Early Bronze Age burial ground has been explored from 2012 to 2015; it comprises inhumation graves with characteristic features of Nitra and Únětice cultures. Chipped stone industry can unequivocally be classified as one of the material displays of the Nitra culture. The collection of chipped stone industry found consists by 84 % of lithic projectile points – arrowheads. Morpho-typological and use-wear analyses were carried out and the operational sequence was partly reconstructed. Our results contribute with new data to the knowledge of social dynamics in this turbulent period and show a different picture than the hitherto published analyses of arrowheads from Moravia, whereby they probably attest that archery has played a different role in individual economic – political – social structures of the then societies, whom we identify as the so-called archaeological cultures.
Hrob ze střední doby bronzové se dvěma pohřby v kamenných komorách je v prostředí Moravy unikátním nálezem. Hrob byl jediným objektem z daného období v ploše výzkumu, případný mohylový násep nebyl zjištěn. Část kamene použitého na konstrukci tvoří zrnotěrky ze 40 km vzdáleného zdroje, většina konstrukce je tvořena místním vápencem. Oba pohřby, dítěte i dospělého jedince, byly uloženy současně a vybaveny osobním šperkem i milodary. Na bronzových artefaktech se podařilo zachytit organická rezidua a traseologické stopy. Součástí inventáře je i kamenná sekerka z málo časté suroviny – eklogitu. Na základě typologického rozboru a série radiokarbonových dat je celek datován do středního stupně mohylové kultury, na přelom 15. a 14. stol. př. n. l. Zachování antropologického materiálu, exkluzívní vnitřní konstrukce, výbava obou pohřbů a moderní dokumentace představují výjimečný zdroj dat pro poznání společnosti střední doby bronzové a tehdejších pohřebních zvyklostí. and A grave dated to the Middle Bronze Age with two burials in stone chambers represents a unique find in Moravia. The grave was the solitary feature from the given period at the excavation site, without any barrow identified. Part of the stone used for the construction is querns from a 40 km distant source, most of the structure is made of local limestone. Both burials – a child and an adult – were deposited simultaneously and furnished with personal jewellery and grave goods. Organic residues and use-wear traces were recorded on bronze artefacts. The grave inventory also includes a stone axe from uncommon stone material – eclogite. Based on a typological analysis and a series of radiocarbon dates, the entire unit is dated to the middle stage of the Tumulus culture, at the turn of the 15th and 14th century BC. The preservation of anthropological material, the exclusive interior construction, the furnishing of both burials and modern documentation represent an exceptional data source for the knowledge of the Middle Bronze Age society and its burial practices.
Settlement features containing raw antler material at various stages of manufacturing are not uncommon in Germanic settlements. However, their connection with craft production and subsequent interpretation as workshops producing antler objects are often inferred a priori, without being based on a deeper analysis. Many years of research into a Germanic settlement from the late Roman period and the beginning of the Migration period at the Zlechov-Padělky site (Uherské Hradiště district), carried out in the second half of the 20th century, revealed several possible workshop features for the processing of antler material. The antler processing could be mainly related to the production of compound antler combs, which were typical during this period. Usewear analyses supported by the results of a manufacturing experiment allowed us to base such interpretations on objective data. After evaluating aspects of the production process, it is possible to compare the Zlechov features with similar finding situations from other settlements of the studied period. This helps to clarify the degree of the organisation of production and distribution of compound antler combs in the 4th and 5th centuries in the barbarian territory. and Sídlištní objekty obsahující parohovou surovinu v různých fázích zpracování nejsou zcela neobvyklým jevem na germánských sídlištích. Jejich spojení s řemeslnou výrobou a následné interpretace jako dílny produkující parohové předměty jsou však často apriorní, aniž by byly podloženy hlubší analýzou. Dlouholetý výzkum germánského sídliště z pozdní doby římské a počátku stěhování národů v poloze Zlechov-Padělky na jižní Moravě, realizovaný v 2. polovině 20. století, odkryl hned několik možných dílenských objektů na zpracování parohového materiálu. Výroba mohla souviset zejména s produkcí složených parohových hřebenů, které jsou pro daná období typické. Využití traseologické analýzy podpořené výsledky výrobního experimentu nám umožnilo opřít podobné interpretace o objektivní data. Po zhodnocení aspektů výrobního procesu je možné zlechovské objekty porovnat s podobnými objekty z jiných sídlišť sledovaného období. To přispívá k objasnění míry organizace výroby a distribuce složených hřebenů v horizontu 4. a 5. století na území barbarika.
The article aims to present the results of the analysis of eight Neolithic ceramic figurines from the Lengyel culture settlement Těšetice-Kyjovice – Sutny, Czech Republic. We indicated the possibilities for acquiring analytical data, although destructive methods were unacceptable. We included methods neglected to date, but widely available in the common archaeological laboratory. Information on the composition of the ceramic matrix, the provenance of inclusions, the techniques used for shaping, firing, operating and discarding are all of key importance for advancing the discussion on the interpretational potential of ceramic anthropomorphic figurines from typological and religionist discourses to analytically-focused discussions supported by hard data. Two serious factors have thus far prevented the widespread use of analytical methods: the destructive nature of the evidential analyses, which is contradictory to heritage protection and general awareness of the value and rarity of such finds. The second factor relates to the prohibitive cost of analyses when applied to a statistically robust number of samples. On the other hand, in the absence of broad mapping of measurable data, we will remain dependent on only individually published analyses of isolated samples, typically from a different culture, period or geographical territory. We believe the use of non- and semi-destructive methods offers a solution. With the aim of achieving the lowest destructive impact, we conducted an analysis of eight ceramic figurines by use-wear analysis, high resolution 3D analysis, portable-X-ray fluorescence (p-XRFmeasurements and microscopy of polished sections. and Příspěvek představuje výsledky analýzy osmi neolitických plastik ze sídliště lengyelské kultury Těšetice-Kyjovice – Sutny. Chceme poukázat na to, že je možné získávat analytická data, přestože destruktivní analýzy jsou nepřípustné. Zapojujeme dosud opomíjené metody, které jsou dostupné v běžných archeologických laboratořích. Informace o složení keramické hmoty, provenienci inkluzí, způsobu tváření, výpalu, používání a skartace jsou zcela klíčové pro posun diskuse o interpretačním potenciálu keramických antropomorfních plastik od typologických a religionistických diskurzů k analyticky zaměřené diskusi, podložené tvrdými daty. Masivnímu nasazení obvyklých analytických metod pro výzkum keramiky dosud brání dva závažné faktory. Především jde o destruktivnost vypovídacích analýz, která naráží na památkovou ochra-nu a obecné povědomí o hodnotě a vzácnosti takových nálezů. Druhým faktorem je cenová nedostupnost analýz při aplikaci na statisticky robustní počet vzorků. Bez plošného zmapování měřitelných dat zůstaneme nicméně odkázáni na pouze jednotlivě publikované analýzy izolovaných vzorků, obvykle z jiné kultury, období nebo geografické oblasti. Domníváme se, že použití nedestruktivních a semidestruktivních metod může být řešením. S cílem co nejmenšího destruktivního dopadu jsme pomocí traseologie, 3D analýzy, p-XRF a mikroskopie nábrusů provedli analýzu na vzorku osmi lengyelských ženských keramických plastik.
The state of knowledge of the Epi-Lengyel settlement of South Moravia is still limited to a few isolated published sites, with a predominant focus on the typological evaluation of pottery. Collections of lithics remain unevaluated or are treated mainly typologically. The inventory of the settlement feature from Lidická Street, Drnholec, Břeclav district, comprising, among other things, 45 lithic pieces, has made it possible to apply modern methods to the evaluation of the collection, elucidating detailed aspects of its use and the depositional context of this function. It is the first-ever collection of Epi-Lengyel lithics in Central Europe studied by use-wear analysis. The results of this analysis show that it is a functionally homogeneous assemblage that was intended for processing animal materials, mainly leather. In terms of the distribution of raw material, there is an absolute orientation towards local sources. In a broader settlement context, the site appears peripheral. and Poznání epilengyelského osídlení na jižní Moravě je dosud omezeno na několika málo izolovaných publikovaných lokalit, s převahou zaměření na typologického vyhodnocení keramiky. Kolekce štípané industrie zůstávají dosud nevyhodnoceny, nebo pojednány převážně typologicky. Inventář sídlištního objektu z Drnholce – Lidické ulice, čítající kromě jiného 45 ks štípané industrie, umožnil aplikovat na studium kolekce moderní metody, které objasňují detailní aspekty jejího používání a depozičních souvislostí těchto funkcí. Jde o vůbec první traseologicky vyhodnocený soubor epilengyelské štípané industrie ve střední Evropě. Z výsledků traseologických analýz vyplývá, že se jedná o funkčně homogenní soubor, který byl určený ke zpracování živočišných materiálů, především kůží. Z hlediska distribuce kamenné suroviny se projevuje absolutní orientace na lokální zdroje. V širším sídelním kontextu se lokalita jeví jako periferní.
Příspěvek se zabývá komplexní analýzou souboru štípané industrie z několikaletého záchranného výzkumu v poloze Podolí – Příčný, pocházejícího z hrobů i sídlištních objektů. Zahrnuje dosud nejpočetnější kolekci štípané industrie z funerálního kontextu únětické kultury na Moravě s detailní terénní dokumentací. Významné jsou vzhledem k poloze pohřebiště v blízkosti surovinového zdroje informace o používané surovině, a dále zmapování výskytu technologických a morfologických jevů, které známe ze štípané industrie ze soudobých sídlišť. Nezanedbatelnou roli v analýze štípané industrie z funerálního kontextu hraje i funkční a traseologická analýza provázaná s výsledky analýzy antropologického materiálu. Výsledky naznačují genderové rozdíly v používání kamenné štípané industrie resp. jejího ukládání do mužských a ženských hrobů. Profiluje se zde také relativně úzká část populace únětické kultury s intenzivnějším vztahem k tradici kamenné industrie a jejím potencionálně symbolickým morfotypům. and The article is dedicated to complex analysis of chipped stone industry assemblage collected during several years of rescue excavation in site Podolí – Příčný near Brno both from settlement features and graves. Podolí – Příčný assemblage represents until now the most voluminous collection of chipped stone industry of Únětice culture in Moravia from funeral context, and with detailed field documentation. Regarding the location of site close to raw material outcrop the information of used raw material, typological and technological characteristics mapping, and its comparison with other contemporary collections is important. Functional and use-wear analysis are interconnected with anthropological analysis data. Our results indicate possible gender and age differences in chipped stone industry using or depositing in graves. Some relatively small proportion of Únětice culture population with deeper relation to chipped stone industry tradition and its potentially symbolic morphotypes seems to appear.