Velká Morava patří ke kontroverzním tématům středoevropské medievistiky. Nejedná se totiž o běžný předmět akademického výzkumu, ale o fenomén, který je trvale přítomen v novodobém politickém diskurzu střední Evropy. Myšlenka, že Velká Morava byla nejstarším státem (státním útvarem) středoevropských Slovanů, na který přímo navazovala státnost českých Přemyslovců, polských Piastovců a uherských Arpádovců, tak zůstává ve středoevropském regionu stále živá. Slabina dosavadních přístupů spočívá v tom, že stát byl chápán jako axiom, o jehož existenci se nepochybuje. Současný proud bádání přistupuje k velkomoravské státnosti mnohem kritičtěji. Obrací se, stejně jako moderní evropská medievistika, k etnologii či sociální a kulturní antropologii, v níž hledá opory pro svoje interpretační modely i nové pojmosloví. and Great Moravia is a controversial theme within Central European Medieval studies. Rather than being a standard subject of academic research it is a phenomenon that has been a constant in Central European modern political discourse. The idea that Great Moravia was the earliest state of Central European Slavs, which was a direct predecessor of the statehood of the Czech Přemyslids, the Polish Piasts and the Hungarian Arpáds family, remains very much alive in the Central European region. The weak point of the earlier approaches consists in the fact that the state was taken to be an axiom, the existence of which was not questioned. The contemporary line of research examines Great Moravian statehood from a more critical point of view. Just as with modern European medieval studies it turns to ethnology as well as social and cultural anthropology, where it hopes to find support for its interpretational models and new terminology.
Příspěvek je souhrnnou archeologicko-historickou interpretací výsledků interdisciplinárních výzkumů, které proběhly v letech 2007–2012 v prostoru dolního Podyjí (Česká republika). Tato oblast patřila v 9. stol. k jádru tzv. Velké Moravy – raně středověké „říše“, jež v době svého největšího rozkvětu politicky a kulturně ovládala nejen dnešní Moravu a Slovensko, ale významně ovlivňovala celou středovýchodní Evropu. Velká Morava zanikla náhle na začátku 10. století. Článek se snaží zodpovědět na otázku, zda byl tento kolaps tak fatální, jak se dosud předpokládalo, jak na onu katastrofu reagovaly široké vrstvy obyvatelstva, jak vývoj ovlivnil sídlištní strukturu a kdy došlo k opětovné regeneraci společnosti. and The article presents a comprehensive archaeological-historical interpretation of the results of interdisciplinary research conducted in the lower Dyje (Thaya) River region in the Czech Republic in 2007–2012. In the ninth century this area belonged to the core of Great Moravia, an early medieval “empire” which at its peak not only enjoyed political and cultural control over today’s Moravia and Slovakia, but also significantly influenced the whole of central eastern Europe. Great Moravia collapsed suddenly at the beginning of the tenth century. The article attempts to clarify whether this collapse was as fatal as has been thought, how broad classes of the population reacted to this catastrophe, how development influenced the settlement structure and when the regeneration of society occurred.
Pokračování diskuse o raně středověké státnosti na Velké Moravě reaguje na příspěvky D. Kalhouse, N. a M. Profantových a I. Štefana. Zabývá se otázkami metodologickými, trhem a směnnými prostředky, funkcí Pohanska u Břeclavi a dalších velkomoravských hradisek, zdaněním společnosti, obchodem s otroky, pozemkovým vlastnictvím, postavením vládnoucích rodů, hranicemi Velké Moravy a v neposlední řadě i zánikem této „říše“, jehož příčiny jsou pro pochopení charakteru tehdejší společnosti klíčové. Předložená argumentace se opírá především o archeologické prameny. and The article, a continuation of the discussion on early medieval statehood in Great Moravia, addresses methodological questions, the market, exchange resources, the function of Pohansko near Břeclav and other Great Moravian fortified settlements, the taxation of society, the slave trade, land ownership, the standing of the ruling families, the borders of Great Moravia and finally the demise of this ‘empire’, the causes of which are of great importance in understanding the nature of society at the time. The following argumentation is based primarily on archaeological sources.
Studie shrnuje nejnovější výsledky interdisciplinárně pojatého výzkumu Masarykovy univerzity na Pohansku u Břeclavi, které patří k nejvýznamnějším raně středověkým centrům v ústřední oblasti tzv. Velké Moravy (9. st. n. l.). Přináší poznatky o přírodním prostředí zjištěné při výzkumu zdejšího opevnění v letech 2005–2006. Pozornost byla zaměřena na kvartérní uloženiny geologického původu a subfosilní půdy. V rámci palynologického studia byly zpracovány vzorky ze 3 profilů v řezu opevněním a 5 vrtů v jeho okolí. Petrografickými metodami byla zkoumána provenience stavebního kamene. Raně středověké centrum na Pohansku je popsáno jako komplexní kulturní systém, který byl významně formován vstupy z okolního prostředí (např. změny vodního režimu v nivě) a sám působil opačným směrem svými výstupy (např. masivní odlesňování krajiny). and The study summarizes the latest results of the interdisciplinary research conducted by the Masaryk University at Pohansko near Břeclav, one of the most significant Early Medieval centres in the core area of the Great Moravian Empire (9th century AD). It brings data on the natural environment as collected within the 2005–2006 study of the local fortification. A special attention was given to Quaternary deposits of geological origin and buried soils. Within a palynological study, samples from 3 sections in a profile across the fortification and from 5 boreholes in its neighbourhood were analysed. Provenance of the building stone was studied using petrographic methods. The Pohansko Early Medieval centre is described as a complex cultural system significantly shaped by inputs from the ambient environment (such as variations in water regime in the flood plain). At the same time, this system acted in the other direction by its outputs (e.g., large-scale deforestation of landscape).
Článek seznamuje s vyhodnocením archeobotanických a archeozoologických vzorků z výzkumu v Kosticích – Zadním hrúdu (okr. Břeclav), realizovaného v letech 2009–2011. Přispívá k řešení otázek spojených se subsistenční strategií společnosti v období od 6. do počátku 13. stol. v oblasti dolního Podyjí (Česká republika). Zaznamenaný trend podporuje archeologický obraz osady, která v době Velké Moravy (9. stol.) tvořila subsistenční zázemí blízkého centra na Pohansku u Břeclavi. Po propadu způsobeném kolapsem velkomoravské společnosti (10. stol.) zde došlo k revitalizaci a následnému boomu celého sídlištního komplexu. V mladohradištním období (11. až 12. stol.), kdy zde vzniká centrální lokalita druhého řádu (trhová ves), produkuje sídliště poměrné široké spektrum plodin i kvalitní maso pro sebe, a možná i pro nedaleké správní centrum v přemyslovské Břeclavi. and The article presents the evaluation of archaeobotanical and archaeozoological samples from the excavation in Kostice – Zadní hrúd (Břeclav distr.) conducted in 2009–2011. The work helps answer questions connected with the subsistence strategies of society in the period between the 6th century and the beginning of the 13th century in the lower Dyje River region of the Czech Republic. The recorded trend supports the archaeological image of a settlement that was part of the subsistence hinterland of the nearby centre at Pohansko near Břeclav during the period of Great Moravia in the 9th century. The decline caused by the collapse of Great Moravian society in the 10th century was followed by a revitalisation and subsequent boom in the entire settlement complex. In the Late Hillfort period (10th to 12th century), which saw the creation of a secondary location (market village), the settlement produced a relatively wide spectrum of crops and quality meat for its own needs and possibly also for the nearby administrative centre in Přemyslid Břeclav.