V článku jsou představeny výsledky archeologického výzkumu lokality Kostice – Zadní hrúd, který proběhl v letech 2009 až 2011. Zkoumaná lokalita, vzdušnou čarou vzdálená 1,5 km od středu blízkého velkomoravského centra na Pohansku, se rozkládá u okraje nivy řeky Dyje na nevýrazné písčité duně. Konkrétní místo terénního odkryvu bylo vybráno pomocí predikčního modelování a na základě důkladné prospekce. Celkově byla odkryta plocha 2405 m2, na níž bylo prozkoumáno 160 zahloubených sídlištních objektů a dva hroby z různých období. Většina nálezů souvisela s raným středověkem, těžiště osídlení spadá do 10. až 12. století. Zdejší sídliště patřilo v 9. stol. k subsistenční základně rozlehlé velkomoravské aglomerace na Pohansku a po jeho zániku se transformovalo v řemeslně-agrární a obchodní centrum druhého řádu, tzv. trhovou ves. Mimořádně významné jsou nálezy mincí, skládacích vážek, kupeckých závaží a pozdně nomádských třmenů. and The article presents the results of the archaeological excavation of the Kostice – Zadní hrúd site, conducted in 2009–2011. The investigated site, 1.5 km from the heart of the nearby Great Moravian centre at Pohansko, lies at the edge of the Dyje (Thaya) River floodplain on a nondescript sand dune. A total of 160 sunken features and two graves from various periods were investigated over the excavated area of 2,405 m2. The majority of finds were from the Early Middle Ages, with the peak of settlement falling between the tenth and twelfth centuries. In the ninth century, the local settlement was part of the subsistence base for the vast Great Moravian agglomeration at Pohansko; following the demise of Pohansko, the Kostice – Zadní hrúd settlement was transformed into a craft-agrarian and trade centre of the second level. Finds of coins, balance scales, merchants’ weights and late nomadic stirrups are of extraordinary importance.
Příspěvek přináší informace o nově objeveném mladohradištním pohřebišti z prostoru mezi Břeclaví a Lanžhotem. Dva z celkem 11 odkrytých kostrových hrobů obsahovaly mince z 11. století. Jedná se o první mladohradištní pohřebiště v prostoru levobřežní terasy Dyje mezi Břeclaví a Lanžhotem. and The article presents information on the newly discovered Late Hillfort cemetery between Břeclav and Lanžhot. Two of the eleven inhumation graves excavated at the site contained coins from the eleventh century. The site is the first Late Hillfort cemetery found on the left bank terrace of the Dyje between Břeclav and Lanžhot.
Další autoři: Jakub Těsnohlídek, Zdeněk Schenk, Radim Vrla, Tomáš Třetina, Erik Vilimec, Martina Májková,Štěpán Drápal, Vágner Michal, Dagmar Grossmannová, Jiří Pernica, Jaroslav Průcha, Luděk Galuška, Jakub Langr,Pavel Šlézar, Tereza Tichá Krasnokutská, Bohumil Gibala, Tomáš Šramota, Miroslav Králík, Jaroslav Bartík, Tomáš Chrástek, Jana Mazáčková, Tereza Polláková, Petr Žaža, Andrej Púčať, David Humpola
Studie shrnuje nejnovější výsledky interdisciplinárně pojatého výzkumu Masarykovy univerzity na Pohansku u Břeclavi, které patří k nejvýznamnějším raně středověkým centrům v ústřední oblasti tzv. Velké Moravy (9. st. n. l.). Přináší poznatky o přírodním prostředí zjištěné při výzkumu zdejšího opevnění v letech 2005–2006. Pozornost byla zaměřena na kvartérní uloženiny geologického původu a subfosilní půdy. V rámci palynologického studia byly zpracovány vzorky ze 3 profilů v řezu opevněním a 5 vrtů v jeho okolí. Petrografickými metodami byla zkoumána provenience stavebního kamene. Raně středověké centrum na Pohansku je popsáno jako komplexní kulturní systém, který byl významně formován vstupy z okolního prostředí (např. změny vodního režimu v nivě) a sám působil opačným směrem svými výstupy (např. masivní odlesňování krajiny). and The study summarizes the latest results of the interdisciplinary research conducted by the Masaryk University at Pohansko near Břeclav, one of the most significant Early Medieval centres in the core area of the Great Moravian Empire (9th century AD). It brings data on the natural environment as collected within the 2005–2006 study of the local fortification. A special attention was given to Quaternary deposits of geological origin and buried soils. Within a palynological study, samples from 3 sections in a profile across the fortification and from 5 boreholes in its neighbourhood were analysed. Provenance of the building stone was studied using petrographic methods. The Pohansko Early Medieval centre is described as a complex cultural system significantly shaped by inputs from the ambient environment (such as variations in water regime in the flood plain). At the same time, this system acted in the other direction by its outputs (e.g., large-scale deforestation of landscape).
Multidisciplinární výzkum založený na korelaci a interpretaci dat získaných archeologickými a přírodovědnými metodami. Hlavním cílem je rekonstrukce interakce faktorů životního prostředí a životních podmínek lidských komunit od 6. do počátku 12. století. Studie vychází z výzkumu velkomoravského centra na Pohansku u Břeclavi, jeho okolí a zázemí. Strategie obživy a její vývoj v raně středověké společnosti byla studována na základě nálezů souvisejících se zemědělskou výrobou a následným zpracováním produktů. and Multidisciplinary research based on the interpretation of data acquired by archaeological and natural science methods and their correlation. The main objective is to reconstruct the interaction of factors of the environment and the living conditions of human communities and their development from the 6th until the early 12th century. The study will draw on research of the complex of the Great Moravian centre at Pohansko near Břeclav (South Moravia), its surroundings and hinterland. The subsistence strategy and its development in the early medieval society was studied on the basis of finds related to farming production and the subsequent processing of the products.
Článek seznamuje s výsledky systematické archeologické prospekce na území dolního Podyjí. Zájmové území je charakterizováno z hlediska přírodního prostředí i dějin archeologického bádání. Hlavní pozornost je věnována výzkumu z let 2004–2012. Popsána je jak metoda, která kombinuje analytické povrchové sběry, prediktivní modelování, leteckou archeologii a prospekci detektorem kovů, tak výstupy projektu. Prezentovaný výzkum přispěl k hlubšímu poznání vývoje sídlištní struktury v dolním Podyjí v období od 6. do 13. století. Mimořádně významným výsledkem je objev centra druhého řádu na katastru obce Kostice s bohatými povrchovými nálezy keramiky, mincí, šperku, obchodních závaží a dalších artefaktů z neželezných kovů, které na konci 10. stol. nahradilo starší velkomoravskou aglomeraci na Pohansku u Břeclavi. and The article presents the results of systematic archaeological surveys in the lower Dyje (Thaya) River region in the southeast part of the Czech Republic. The area is described from the perspective of the natural environment and the history of archaeological research. The main attention is devoted to research from the years 2004–2012, including a description of the method combining analytical surface surveys, predictive modelling, aerial archaeology and metal detector surveys; project outcomes are also presented. The research project contributed to a deeper understanding of the history of the settlement structure in the lower Dyje River region between the sixth and thirteenth centuries. Of extraordinary importance was the discovery of a secondary centre within the cadastre of the village of Kostice, with rich surface finds of pottery, coins, jewellery, trading weights and other artefacts made of non-ferrous metals; this centre replaced an earlier Great Moravia agglomeration at Pohansko near Břeclav.