Zavedení hrnčířského kruhu a dvoukomorových vertikálních pecí v době laténské představuje zásadní změny v hrnčířském řemesle. Tyto inovace jsou jednou z příčin značné technologické variability keramické produkce, která ve střední Evropě nemá až do konce středověku obdoby. Technologická variabilita odráží komplikovanost vztahů v hrnčířském řemesle a zprostředkovaně též dynamický rozvoj sociálních struktur laténské společnosti. Studium sociálního kontextu výroby keramiky na základě archeologických pramenů však naráží na řadu rušivých faktorů, které maskují zjistitelné projevy procesů souvisejících s dynamikou technologických inovací a rozvojem forem organizace výroby. Teoretické modely založené na antropologickém studiu technologie a experimentálním výzkumu umožňují stanovit konkrétní hypotézy, specifikovat potenciální vliv rušivých faktorů a naopak vyzdvihnout význam určitých proměnných pro daný typ studia. Jsou klíčové obzvláště ve chvíli, kdy pracujeme primárně s nepřímými doklady studovaných fenoménů. V článku podáváme přehled o technologii výroby keramiky v době laténské se snahou o hypotetické vymezení základních mechanismů vývoje hrnčířského řemesla zohledňující principy šíření technologických inovací a rozvoje řemeslné specializace. and The introduction of the potter’s wheel and the two-chambered vertical kiln in the La Tène period marked a significant change in the pottery craft. These innovations are some of the reasons for the considerable technological variability in pottery production that stood without parallel in central Europe until the end of the Middle Ages. This technological variability reflects the complexity of relationships in the pottery craft and, indirectly, the dynamic development of social structures in La Tène society. Nevertheless, the study of the social context of the production of pottery based on archaeological sources is complicated by numerous disruptive factors masking the discernible manifestations of processes related to the dynamic technological innovation and development of forms for the organisation of production. Theoretical models based on the anthropological study of technology and experimental archaeology make it possible to posit concrete hypotheses, to specify the potential influence of disruptive factors and, on the other hand, to emphasize the importance of certain variables for the given type of study. These are of key importance when work primarily involves indirect evidence of studied phenomena. The article provides an overview of pottery production technology in the La Tène period, accompanied by an attempt at a hypothetical definition of the basic mechanisms of development in the pottery craft, taking into consideration the principles for the spread of technological innovations and the development of craft specialisation.
Článek se zabývá vyhodnocením analytických povrchových sběrů realizovaných v areálu oppida České Lhotice v roce 2007. Akce, navazující na obdobný průzkum realizovaný v roce 2004, se zaměřila na tzv. centrální plochu, která nemohla být v předchozích letech z technických důvodů analyticky zkoumána. Vedle kolekce keramických i nekeramických artefaktů tak průzkum přinesl zcela nová data, která přispívají k poznání celkového charakteru využití vnitřní plochy oppida v období LT C2–D1. and The article deals with an evaluation of analytical surface collections conducted on the grounds of the České Lhotice oppidum in 2007. Connected to a similar investigation performed in 2004, the work focussed on the ‘central area’, which could not be studied in previous years due to technical reasons. In addition to a collection of ceramic and non-ceramic artefacts, the investigation also produced entirely new data contributing to the understanding of the general character of the use of the internal area of the oppidum in stages LT C2–D1.
Určení vztahu mezi hrnčířským vypalovacím zařízením a keramikou, která se nachází v jeho prostorovém kontextu, představuje klíčový krok pro poznání způsobu využívání daného typu zařízení a v dalších návaznostech též pro studium organizačních forem hrnčířského řemesla. Článek se zabývá možnostmi studia vztahu hrnčířských pecí z doby laténské a keramických souborů z jejich výplní. Definuje hypotetické vazby mezi keramikou a komplexem pece, počínaje nevyzvednutými vsádkami a konče soubory tvořenými běžným sídlištním odpadem, a vyvozuje archeologické důsledky daných vztahů. Pro interpretaci vazby mezi jednotlivými soubory a vypalovacími zařízeními se jeví jako vhodná zejména kvantitativní analýza jejich typologické a technologické skladby spolu s analýzou fragmentarizace dochovaného materiálu provedená v kontextu ostatních keramických souborů daného naleziště. Aplikace takových postupů je představena formou případových studií zaměřených na vybrané situace pocházející z oppida Staré Hradisko, k. ú. Malé Hradisko, okr. Prostějov, a z rovinného sídliště v Hostivicích, okr. Praha-západ. Získané výsledky jsou diskutovány v rámci dalších poznatků získaných v širším kontextu střední Evropy. and Identifying the relationship between pottery firing structures and ceramics that have been found in their spatial context is a key step in the pursuit of understanding the use of a particular type of pottery firing structure and consequently also in the study of the organisation of pottery production. The article focuses on the possibilities of the study of the relationship between La Tène pottery kilns and the ceramic assemblages found in the features representing the remains of these kilns. We define hypothetical relationships between ceramics and a kiln complex, starting with uncollected pottery loads and ending with assemblages representing common settlement refuse, and draw the consequences of these relationships for the character of the archaeological record. Quantitative analysis of formal and technological variability coupled with analysis of fragmentation in the context of other ceramic assemblages from the site is crucial for an interpretation of relationships between the assemblages and the kilns. This approach is demonstrated in two case studies. The first case is from the Staré Hradisko oppidum (Malé Hradisko, Prostějov district), the second from an open land settlement in Hostivice (Praha-západ district). The results are discussed in the framework of other knowledge gained in the wider context of Central Europe.
Článek je příspěvkem k poznání organizace hrnčířského řemesla v době laténské na základě vyhodnocení provenience a technologie výroby keramiky související s nálezy hrnčířských dvoukomorových vertikálních pecí v laténském sídelním regionu na Chrudimsku. Metodickým základem je petrografická, technologická a geochemická analýza systematicky propojená s archeologickým vyhodnocením keramiky. Analýza ukázala, že region byl pokryt relativně hustou sítí hrnčířských dílen využívajících při výrobě keramiky kombinaci užití hrnčířského kruhu a výpalu ve dvoukomorových vertikálních pecích. Ve sledovaném regionu lze odlišit distinktivní technologické tradice předávané v sítích specializovaných výrobců. Výsledky poukazují na to, že mapování produkce konkrétních hrnčířských dílen pouze na základě morfologických a technologických znaků může být zavádějící. Zatímco tvary, výzdoba a technologie výroby odrážejí technologickou tradici rozšířenou v síti neznámého počtu dílen, teprve geochemická a petrografická provenienční analýza umožňuje mapovat produkci konkrétní dílny. and The article is a contribution to understanding of the organisation of the pottery craft in the La Tène period, based on an assessment of the provenance and technology of pottery production linked to finds of two-chamber vertical pottery kilns in the La Tène settlement region near the confluence of the Elbe and Chrudimka rivers. The methodical foundation of the study is a petrographic, technological and geochemical analysis systematically connected with the archaeological evaluation of the pottery. The analysis showed that a relatively dense network of pottery workshops utilising the pottery wheel and the two-chamber vertical kiln had been spread across the Chrudim region. A distinctive technological tradition shared in a network of specialised producers can be distinguished in the studied region. The results reveal that mapping the production of specific pottery workshops solely on the basis of morphological and technological traits can be misleading. While forms, decoration and production technology reflect the technological tradition passed along in a network of an unknown number of workshops, it was the geochemical and petrographic origin analysis that made it possible to map the production of a specific workshop.