The author, a staff member of the oldest laboratory studying holography in the Czech Republic, describes the development of the laboratory from its beginnings through to the stage of holographic interferometry and onto advanced research in holographic diffraction gratings involving spectroscopic gratings, two dimensional measuring gratings, and diffractive sweepers. In addition, diffractive optics studied during the latest period is discussed., Miroslav Miler., and Obsahuje seznam literatury
The article deals with the current approach to the sign convention used in diffraction gratings theory. It states two opposite concepts: American and European. First, it introduces the American concept, which was recently formulated by J.E. Harvey, R.N. Pfisterer at work [1], and then deals with the European concept. The problem is analysed on the basis of the propagation vector diagram, which represents the Fermat principle. It also arrives at a uniform expression of the grating equation for transmission and reflection diffractions, determined by measurement of angles from the one half-line of the normal of incidence. and Článek se zabývá stávajícím přístupem ke znaménkové úmluvě pro difrakční mřížky. Konstatuje dvě pojetí: americké a evropské, která jsou navzájem opačná. Nejprve čtenáři zpřístupňuje pojetí americké, které bylo nedávno formulováno autory J.E. Harveyem, R.N. Pfistererem v práci [1] a potom se zabývá evropským pojetím. Problematiku rozebírá na základě diagramu vektorů šíření, který představuje Fermatův princip. Dospívá také k jednotnému vyjádření mřížkové rovnice pro transmisní a reflexní difrakci podmíněnému odměřováním úhlů od jedné polopřímky kolmice dopadu.
Although origins of holography fall to a period more then sixty years ago, its boom started after more than further ten years when the laser was used as a coherent light source. in this article, causes of the boom are summarized and its particular aspects are analyzed in details. only simple mathematical means and illustrative images are presented., Počátky holografie sice spadají do období před více než šedesáti lety, ale svého rozmachu se tato metoda dočkala až po více než dalších deseti letech, poté, co byl využit těsně předtím vynalezený laser jako koherentní světelný zdroj. Ve stati jsou shrnuty příčiny tohoto rozmachu a podrobněji rozebrány jddnotlivé aspekty. Jsou použity pouze jednoduché matematické prostředky a názorné představy (např. co se týče koherence světla)., Miroslav Miler., and Obsahuje bibliografii
The paper deals with the branch of imaging optics based on diffraction, and a special attention is concentrated on diffraction elements, which are not restricted on the paraxial space. The analysis is related first of all to distribution of rings on the element. Discussed are both plane and particularly spherical substrates of elements. The elements can not be designed for the object in infinity and therefore the image at the focusing distance only as it is in the original configuration, but for the axial object and image points in finite distances as well. The most general example of the element on the spherical substrate and design points in finite distances is an extend of the author’s previous paper published in a foreign journal. and Článek se zabývá oborem zobrazovací optiky založené na difrakci, zvláštní pozornost je věnována difrakčním prvkům, které se neomezují na paraxiální prostor. Analýza se týká především rozložení kroužků na prvku. Jsou diskutovány jak rovinné podložky prvků, tak zejména podložky kulové. Tyto prvky nemusejí být navrhovány pouze na předmět v nekonečnu, a tedy obraz v ohniskové rovině, jak je tomu u výchozí konfigurace, ale na osový předmětový i obrazový bod v konečných vzdálenostech. Nejobecnější případ prvku na kulové podložce a návrhových bodů v konečných vzdálenostech je rozšířením autorovy dřívější práce v zahraničním časopisu.
New measurements of seven archival holographic gratings during one term and after enough time after switching on the HeNe laser were carried out. For processing measurement results for obtaining the absolute modulation depth and the peak position of the working diffraction order, measurements of the zero and first diffraction order were only used. The results were compared with previous measurements and their processing. and Bylo provedeno nové měření sedmi archivních holografických mřížek v jednom termínu a po dostatečné době po zapnutí HeNe laseru. Ke zpracování výsledků měření pro získání absolutní hloubky modulace a polohy vrcholu pracovního difrakčního řádu bylo po zdůvodnění použito pouze měření nultého a prvního difrakčního řádu. Výsledky byly porovnány s předchozím měřením a jeho zpracováním.
Diffraction is analyzed for oblique propagation of light beam under a large angle. Fresnel diffraction approximation is valid provided the beam is deflected into the direction of oblique propagation, the structure of the diffraction screen is projected onto the plane perpendicular to the propagation direction, and the diffraction pattern is observed in the plane perpendicular to the propagation. The task is illustrated by the diffraction due to a circular aperture. and Je analyzována difrakce pro šikmé šíření světla pod velkým úhlem. Přiblížení Fresnelovou difrakcí je platné za předpokladu , že svazek je odchýlen do směru šikmého šíření, struktura difrakčního stínítka je promítnuta na rovinu kolmou ke směru šíření a difrakční obrazec je pozorován na rovině kolmé k šíření. Úloha je ilustrována difrakcí na kruhové apertuře.
Introductory part of series of articles, which acquaint readers with optical basics of spectral devices. The next part will be devoted to devices based on the light dispersion using refraction, and in the third part devices utilizing diffraction on optical gratings for the light dispersion will be analysed. This introductory part is concerned mostly on terminology of concepts occurring for distinction of unique types of the devices and names of dispersion elements. and Úvodní část seriálu článků, který seznamuje čtenáře s optickými základy spektrálních přístrojů. Další část se bude věnovat přístrojům založeným na rozkladu světla lomem a v třetí části budou rozebrány přístroje využívající k rozkladu světla difrakci na optických mřížkách. Tato úvodní část se týká povětšinou terminologie pojmů vyskytujících se při rozlišování jednotlivých typů těchto přístrojů a názvů rozkladných prvků.
Second part of series of articles acquaints readers with optical basics of spectral devices based on the light dispersion using refraction. In the third part devices utilizing diffraction on optical gratings for the light dispersion will be analysed. This part is concerned at first on a refraction of light on interfaces between two optical media, the next one on characteristics of dispersion prisms, systems of prism spectral devices, curving of spectral lines, and for relaxation an analysis of an atmospheric rainbow is added., Druhá část seriálu článků seznamuje čtenáře s optickými základy spektrálních přístrojů založených na rozkladu světla lomem. V třetí části jsou rozebrány přístroje využívající k rozkladu světla difrakci na optických mřížkách. Tato část se nejprve zabývá lomem světla na rozhraní mezi dvěma optickými prostředími, potom charakteristikami rozkladných hranolů, systémy hranolových spektrálních přístrojů, zakřivením spektrálních čar, a na zpestření je přidán rozbor atmosférické duhy., and pokračování v příštím čísle
The article is devoted to diffraction at a circular aperture. In this connection, only Fraunhofer diffraction of a plane wave focused by a lens is usually investigated as it has important consequence for the resolution ability of optical instruments. Here, main attention is given to the diffraction pattern on the longitudinal axis, which is important for resolution ability of the stratified depth recording of information. For low Fresnel numbers, the displacement of focused intensity arises compared to the location of the geometric focus, and the zero maximum is very broad. On the contrary, for high Fresnel numbers, which take place for usual optical instruments, the displacement is negligible and the zero maximum is relatively narrow. and Článek se zabývá difrakcí na kruhové apertuře. Běžně se v této souvislosti popisuje pouze Fraunhoferova difrakce rovinné vlny soustředěné čočkou, protože má důležitý význam pro rozlišovací schopnost optických přístrojů. Zde se věnujeme především difrakčnímu obrazci na podélné ose, který je významný pro rozlišovací schopnost vrstvového hloubkového záznamu. Pro malá Fresnelova čísla nastává posuv soustředění intenzity oproti geometrickému soustředění a nulté maximum je značně široké. Pro vysoká Fresnelova čísla, která přicházejí v úvahu u běžných optických přístrojů, tento posuv vymizí a nulté maximum je poměrně úzké.