An archaeobotanical investigation was perfomed in conjunction with extensive archaeological excavations in the town of České Budějovice (South Bohemia, Czech Republic), concentrating on both High Medieval archaeological features and on an evaluation of an off–site profile situated in the immediate vicinity of the town centre. The off–site record was used for evaluation of regional vegetation development since the Bronze Age as well as of vegetation changes after the town’s foundation sometime between 1263 and 1265 AD. During the first decades of the town’s existence, the surrounding landscape was subjected to heavy human impact. The subsequent intensive growth of České Budějovice during the 14th and 15th centuries is reflected in the archaeobotanical content of some of the excavated features – dwellings, cesspits, communication horizons, and hay ditches. Since the data were obtained from different archaeological situations, the authors’ interest concentrates on the taphonomic interpretation of the individual plant assemblages under study. An attempt was made to reconstruct the vegetation and land use patterns in the České Budějovice region in the High Medieval period. Thanks to the extraordinary richness of the archaeobotanical material and the close correlation of the results with the archaeological interpretations, this goal has in many respects been achieved. and Ve spojení s rozsáhlými archeologickými výzkumy historického jádra Českých Budějovic byla provedena řada archeobotanických analýz. Ty se soustředily jak na výplně vlastních archeologických objektů, tak na zhodnocení profilu organickými sedimenty zaniklého slepého ramene řeky Vltavy ležícího v blízkosti středu města. Výsledky pylových analýz profilu jsou využity k popisu vývoje okolní krajiny od doby bronzové (únětická kultura) po vrcholný středověk, kdy se v souvislosti se založením města stala okolní krajina dějištěm pronikavé proměny v kulturní krajinu moderního typu. Následný intenzívní rozvoj Českých Budějovic během 14. a 15. století se odráží ve složení pylových spekter a souborů rostlinných makrozbytků z výplní archeologických objektů – obytných struktur, odpadních a fekálních jímek, komunikačních horizontů a hnojišť. Protože archeobotanická data byla získána z celé škály různých archeologických situací, soustředili jsme svou pozornost na tafonomickou interpretaci jednotlivých studovaných souborů pylových zrn a makrozbytků. Na základě těchto dat jsme učinili pokus o rekonstrukci vegetace a hospodářského využití jednotlivých typů stanovišť v širším okolí středověkého města. Stanoveného cíle bylo alespoň zčásti dosaženo díky mimořádnému bohatství archeobotanických nálezů a také díky úzkému spojení s archeologickými interpretacemi situací, ze kterých nálezy pocházely.
Příspěvek se zabývá vyhodnocením souboru jižních importů, které byly nalezeny při povrchových prospekcích s detektory kovů v areálu oppida Třísov. Shromážděná kolekce importů zahrnuje části kovových nádob, kategorii osobních předmětů a jednu římskou republikánskou minci. Je analyzována z typologického a chronologického hlediska a pak vyhodnocena společně se souborem pocházejícím z exkavací prováděných ve druhé polovině 20. století. Na závěr je diskutována otázka role importů v osídlení a ekonomických kontaktech středoevropských oppid. and The paper discusses the lot of mediterranean imports, which have been unearthed during metal-detector prospections carried out in the area of the oppidum of Třísov. The collection of objects presented here includes fragments of metal vessels, several personal objects and a republican bronze coin. The objects are studied from the typological and chronological point of view and in the end evaluated as a whole together with the imports discovered already during the excavations from the 1950s–1980s. In the conclusions the authors discuss the rle of southern imports in settlement itslef and in the economic contacts of the central European oppida.
Příspěvek se zabývá vyhodnocením souboru laténských spon, které byly nalezeny při povrchových prospekcích oppida Třísov (okr. Český Krumlov). Zařazuje se tak vedle studií vyhodnocujících materiál z výzkumů Národního muzea v letech 1955–1981, a zároveň se jedná o první z řady materiálových studií v projektu zaměřeném na povrchový průzkum lokality. Shromážděná kolekce je analyzována z typologického a chronologického hlediska a pak vyhodnocena společně se souborem pocházejícím z exkavací. Na závěr je diskutován vývoj osídlení oppid na základě frekvence výskytu pozdně laténských spon. and The article pursues evaluation of the corpus of La Tène brooches found during surface prospection of the Třísov oppidum (distr. Český Krumlov). It aligns with the published evaluation of the material acquired through excavation carried out by the National Museum in the years 1955–1981, and at the same time, it is the first case study in a series to be published within a project focused on surface survey of the site. The assemblage is analysed from the typological and chronological perspective and is then evaluated together with the collection from excavation. The conclusion discusses oppida settlement development based on the frequency of late La Tène fibulae incidence.