On the basis of selected types of supra-regional brooches (A.65, Nauheim, Schüsselfibeln, A.18), an attempt was made to check whether they appeared in the eastern part of Germania in the same chronological Carpathians corresponds to the chronology in the primary distribution zone, no significant differences can be seen. Another picture – obtained, however, from a small number of finds – is drawn for Nauheim type brooches, which seem to remain in use a little longer in the zone between the Carpathian Mountains and the Baltic coast, until the younger stage of the LT D2 phase. Similarly, bowl-shaped brooches (Schüssel-fibeln), probably made mostly in local workshops, were worn in the north for several decades longer than in the zone south of the Carpathian Mountains. In Pomerania they came into use probably slightly earlier than in the area of Przeworsk culture and probably went out of fashion a little faster. This indicates a slightly different rhythm of stylistic and fashion changes between southern and central Poland (Przeworsk culture) and the north – the region of the lower Vistula and the Gulf of Gdańsk. and Cílem článku je ověřit na základě vybraných typů spon vyskytujících se v pozdní době laténské napříč střední Evropou (Almgren 65, nauheimská, lžičkovitá, Almgren 18), zda se tyto spony ve východní části Ger-mánie objevují ve shodném rytmu jako v mateřských oblastech. Obraz používání spon Almgren 65 a 18 severně od Karpatského oblouku odpovídá chronologii v původní oblasti jejich výskytu. Jiný obraz, byť ovlivněný nízkou početností nálezů, se rýsuje pro nauheimské spony, jejichž výskyt na území Polska ukazuje na jejich delší používání, až do mladší fáze LT D2. Podobně lžičkovité spony, vyráběné nejspíš převážně v lokálních dílnách, zde byly používané pravděpodobně o řadu desetiletí déle než v oblasti jižně od Kar-patského oblouku. V pobaltské oblasti se přitom objevily pravděpodobně dříve než na území převorské kultury a také o něco dřív vyšly z módy. To naznačuje rozdílný rytmus stylistických a módních změn mezi Pobaltím, resp. regionem dolní Visly a Gdaňského zálivu, a oblastí převorské kultury v jižním a středním Polsku.
Příspěvek se zabývá vyhodnocením souboru laténských spon, které byly nalezeny při povrchových prospekcích oppida Třísov (okr. Český Krumlov). Zařazuje se tak vedle studií vyhodnocujících materiál z výzkumů Národního muzea v letech 1955–1981, a zároveň se jedná o první z řady materiálových studií v projektu zaměřeném na povrchový průzkum lokality. Shromážděná kolekce je analyzována z typologického a chronologického hlediska a pak vyhodnocena společně se souborem pocházejícím z exkavací. Na závěr je diskutován vývoj osídlení oppid na základě frekvence výskytu pozdně laténských spon. and The article pursues evaluation of the corpus of La Tène brooches found during surface prospection of the Třísov oppidum (distr. Český Krumlov). It aligns with the published evaluation of the material acquired through excavation carried out by the National Museum in the years 1955–1981, and at the same time, it is the first case study in a series to be published within a project focused on surface survey of the site. The assemblage is analysed from the typological and chronological perspective and is then evaluated together with the collection from excavation. The conclusion discusses oppida settlement development based on the frequency of late La Tène fibulae incidence.