Kresba perem (416 x 3252 mm). Scéna v krajině, v popředí dole pět alegorických postav lidských smzslů s tzpickými atributz. Nad nimi ve voze ženská postava, v pravici drží dřevec, který se zelená listím. Levou rukou drží otěže, na kterých jsou uváyánz postavy smyslů. V oblacích se vynáší okřídlená postava génia., Preiss 1979#, 52, č. k. 79., and Kresba (značeno I), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. (Héraklés, Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Nástěnná malba. Scéna na mořské hladině. Ve velké mušli stojí nahý Neptun s vlajícím vousem, v levici trojzubec, kolem něho nereidky s dary moře (perly a korály), tritoni s mušlemi. V dálce potápějící se loď (prapor s půlměsícem) v oblacích se vznáší génius, drží plášť, žezlo a korunu, nad ním na oblaku sedí ženská postava, na hlavě lví přilba, v levé ruce zlatá soška Athény a svitek s kresbou vítězného oblouku, u její levé nohy roh hojnosti, z něho se sypou šperky a mince., Samek 2003#, 102-104., and Malba s Neptunem, v kontextu výzdoby na stěně pod touto malbou (socha Michaela Adolfa I. z Althannu), je oslavou odvážnýých skutků a diplomatických úspěchů Michaela Adolfa I. z Althannu (narážka na porážku Turků u Lepanta).
Freska. Scéna v krajině. V popředí dole stádo ovcí, na travnatém terénu pod stromem sedí Polyfémos, má mnoho očí, drží hůl. Před ním prchá Odysseus, přes hlavu má závoj. V oblacích se vynáší ženská figura s pochodní - Ctnost., Samek 2003#, 82-86., and Scéna neodpovídá běžnému ikonografickému pojetí útěku před Polyfémem. Obr nemá jen jedno oko, ale mnoho očí, Odysseus k útěku nevyužívá berany, ale je zobrazen jak prchá pod zázračným závojem. Snad by se mohlo jednat o závoj nymfy Leukothei, Ino (Samek 2003). Ten však v jeho příběhu figuruje jinak a na jiném místě jeho cesty domů, při jeho útěku z ostrova nymfy Calypso, kdy jej jako záchranné "lano" zachránil od utonutí.
Freska. Scéna v krajině, v popředí sedí šelmy, uprostřed Orfeus hrající na lyru, vedle něho jelen. Na struny, stoupající z Orfeovy lyry k oblakům, hraje múza Erató, za ní v oblaku alegorická postava lásky zdvíhající v pravici hořící srdce. and Samek 2003#, 78-83.
Nástěnná malba. Scéna na mořském břehu. Ke skále je připoutány postava nahé ženy, Andromeda, v moři mořská obluda, v oblacích Perseus na Pegasovi. Na oblaku sedí ženská figura, v levé ruce drží hořící srdce a v pravici žezlo (Láska nebo Fortuna). and Samek 2003#, 104-105.
Nástěnná malba. Scéna v krajině, v popředí dole pět alegorických postav lidských smzslů s tzpickými atributz. Nad nimi ve voze ženská postava, v pravici drží dřevec, který se zelená listím. Levou rukou drží otěže, na kterých jsou uváyánz postavy smyslů. V oblacích se vznáší okřídlená postava génia, který na dřevec nasazuje prsten., Samek 2003#, 80-90, 93., and Postavy smyslů jsou převzaty z Rypovy Ikonologie (kromě hmatu), Turnajový dřevec v podobě pučící ratolesti je narážka na "Auspice Deo" - Božskou předvídavost.