Stále se rozšiřující aplikace SPM přístrojů přinesly možnost zobrazovat bez větších problémů vzorky přímo v kapalných prostředích. To umožňuje zobrazit povrch vzorku s minimální silou mezi hrotem a povrchem a vyhnout se tak například poškození povrchu biologického preparátu. Režimy AFM používané v kapalném prostředí pro biologické vzorky jsou prakticky totožné s klasickými analýzami AFM. Ve větší míře se však využívá poklepový režim. Článek předkládá přehled typických aplikací AFM se skenerem pro kapalná prostředí (liquid scanner)., Roman Kubínek, Milan Vůjtek, Renata Holubová, Zdeňka Zapletalová, Hana Kolářová., and Obsahuje seznam literatury
Mikroskopie atomárních sil je moderní experimentální metoda užívaná k získání obrazu jak vodivých, tak nevodivých vzorků, proto mohou být zobrazovány kromě vodičů také organické materiály, izolátory, keramické látky, skla, polymery, biologické makromolekuly nebo žijící i nežijící buňky. Některé z těchto materiálů mohou být zobrazovány v různých prostředích, jako je vzduch, kapaliny, roztoky, vakuum či nízké teploty. To nám dává možnost pozorovat dynamické jevy v buňkách a probíhající buněčné procesy v reálném čase za podmínek, které zcela odpovídají jejich přirozenému prostředí [1], [2]., Kateřina Tománková, Hana Kolářová, Roman Kubínek, Milan Vůjtek, Hana Dušková., and Obsahuje seznam literatury
The last two decades mark a huge progress of the scanning probe microscopy (SPM). Specific techniques, like scanning tunneling microscopy (STM), atomic force microscopy (AFM), magnetic force microscopy (MFM) etc. merely approved their uniqueness in achieving a submicron resolution. The magnetic force microscopy represents one of the most elegant methods to study surface magnetic properties with high resolution and easily prepared specimen. The present paper is lightning up some recent MFM- -related studies performed in the field of nano-magnetic imaging and bioapplications. and Mikroskopie založené na sondě skenující povrch (SPM) zaznamenaly v průběhu posledních dvaceti let masivní rozvoj. Jednotlivé techniky jako skenující tunelovací mikroskopie (STM), mikroskopie atomárních sil (AFM), mikroskopie magnetických sil (MFM) a další pouze potvrdily svou jedinečnost v rámci dosahovaných rozlišení na atomové úrovni. A právě mikroskopie magnetických sil představuje jednu z nejelegantnějších metod studia magnetických vlastností povrchů při vysokém rozlišení a nenáročné přípravě vzorku.
An atomic force microscopy (AFM) is used to the morphology imaging of tumour cell lines and processes taking place in a photo-dynamic therapy. The basic condition for a high-quality scan is a proper fixation of microscopic slides with no morphology destruction of whole cells and cell structures. A new microscopy development allows scanning in various media, e.g. liquids. For this purpose we use100 μm dry scanner and noncontact mode. As a biological material under study we examined cell lines A549 (bronchogenic carcinoma) and G361 (dermal melanoma). A cell scanning is limited by the apparatus design and therefore we use a combination of AFM and an inverse optical microscope. The aim of this work is a study of photo-dynamic effects on tumour cell lines using an atomic force microscope. The photo-dynamic effect is initialised by ClAlPcS2 sensitizers, the light source is LED diode emitting the wavelength 640 nm. A therapeutic effectiveness is detected with Synergy HT fluorescent reader together with a fluorescent marker CM-H2DCFDA. Thus we measure the kinetics of free radicals (ROS) production and ROS production after sample exposure 15 Jcm-2. Cells are imaged before and after photo-dynamic therapy (PDT) in two kind of picture: topography and phase imaging. From the results it can be concluded that before PDT the cells have smooth fine surfaces without pronounced roughness and after PDT the cells are cracked and it is possible to observe a manifestation of apoptis. and Mikroskopii atomárních sil (AFM) užíváme k zobrazení morfologie nádorových buněčných linií a procesů provázejících léčbu pomocí fotodynamické terapie. Základem získání kvalitního skenu je vhodná fixace preparátu, bez porušení morfologie celých buněk i jednotlivých buněčných struktur. Nové trendy v mikroskopii dávají možnost skenovat v různých prostředích, jako jsou například kapaliny. K získávání skenů užíváme 100mikrometrový suchý skener a nekontaktní mód. Jako biologický materiál jsme studovali buněčné linie A549 (bronchogenní karcinom) a G361 (kožní melanom). Skenování buněk je limitováno konstrukcí aparatury, proto užíváme kombinaci AFM a inverzního optického mikroskopu. Cílem práce je studium fotodynamického efektu na uvedených nádorových buněčných liniích pomocí mikroskopie atomárních sil. K navození fotodynamického jevu užíváme sensitizery ClAlPcS2 a zdrojem světla jsou LED diody vlnových délek 640 nm. Účinnost fotodynamické terapie detekujeme pomocí Synergy HT fluorescenčního readeru spolu s fluorescenční značkou CM-H2DCFDA. Měříme tak kinetiku produkce volných radikálů (ROS) a produkci ROS po dosažení dávky 15 Jcm-2. Zobrazujeme buňky před a po fotodynamické terapii (PDT) ve dvou typech zobrazení: topografie a fázové zobrazení. Z výsledků plyne zjištění, že před PDT mají buňky hladký jemný povrch bez větších nerovností a po PDT jsou buňky rozpraskané a je možné pozorovat projevy apoptózy.