Olověný reliéf (průměr 16 cm): drak útočí na hlavu nahého muže, který leží pod ním, druhého muže drží v pařátech, nalevo vzadu Kadmos draka zabíjí: drak má hlavu u kmene dubu a hrdina mu vráží kopí do chřtánu. Výjev je zasazen do krajiného rámce s řekou, mostem a městem s antickými ruinami., Fučíková 1997#, II/8., and Zobrazení se těsně drží rytiny H. Goltzia (1588), která vznikla podle obrazu Cornelise van Haarlem (1585). Z této předlohy Vianen převzal jak draka zabíjejícího Kadmova sluhu, tak Kadma zabíjejícího draka způsobem, který popsal Ovidius ve svých Proměnách (3, 91-92).
L. Konečný, AT:Tepaná miska ze stříbrného plechu byla do 20. století ve sbírkách Louvre, dnes již pouze několik odlitků (galvanoplastiky), dva vlastní UPM v Praze. Autorem byl nizozemský zlatník Paulus van Vianen, od roku 1603 pobýval v Praze, na dvoře Rudolfa II. Jako předlohu pro reliéf dna Vianen použil rytinu E. Sadelera podle Aachenova obrazu (1595 -96, kompozičně téměř totožná je kresba v Brně, AT, č.k.75). Minerva uvádí personifikované Malířství mezi personifikace sedmi Svobodných umění, což je motivováno slovy císařského dekretu z 27.4.1595, kde v navázání na některé antické autory (Plinius, Filostratos) a v souladu s Rudolfovou zálibou ve výtvarném umění malířům dovoluje:"aby...za řemeslo pokládáni nebyli..., nýbrž umění malířského...slouli." and Antické tradice, s. 98, č.k. 85
Pozlacený olověný reliéf: skupina personifikací svobodných umění., Seibt 1985#,, and Reliéf podle skupiny s personifikacemi svobodných umění na Sadelerově rytině podle návrhu Hanse von Aachen (Wien, Albertina, Sadeler, Minerva uvádí malířství mezi svobodná umění). Na rozdíl od grafiky je skupina zasazena do přírodního rámce.
Pohár s víkem (18, 5 cm): na víku je Ceres, Bakchus a Venuše. Na těle nádoby dva výjevy s Aktaiónem. Na hlavním je polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny. Na zadní straně je menší výjev: lovci na koních se psy zabíjející jelena, v něhož se Aktaión proměnil, Prag um 1600#, I, č. 354 s. 477-478., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión).
Stříbrný reliéf (8,3 x 11, 2 cm): uprostřed obrazového pole polonahá Diana (měsíční srpek na čele) v potoce, před ní Aktaión (čapka, kabátec, vysoké boty, přes rameno brašna), na čele parůžky. Okolo jsou nahé Dianiny družky a lovečtí psi, v popředí nalevo Nymfa stojí a napravo sedí. Nalevo vepředu leží na zemi toulec a luk, další toulec a luk visí na stromě vzadu napravo. Výjev je zasazen do lesní krajiny., Prag um 1600#, II, č. 535 s. 66., and K reliéfu se dochovala Vianenova přípravná kresba (viz: Frankfurt am Main, Diana a Aktaión). Protějšek k plaketě s Pánem a Syrinx v Utrechtu z roku 1613.
Tepané stříbro (8, 3 x 11, 2 cm): polonahá Syrinx (luk a toulec přes rameno) stojí se zdviženýma rukama u rákosí, zprava se k ní blíží Pán (rohy, vousy, kozí nohy, vlající plášť). Vpravo nahý vousatý říční bůh (věnec na hlavě) s nádobou, z níž vytéká voda, za ním nahé Nymfy, které se oblékají. Výjev je zasazen do lesní krajiny, v pravém hporním rohu dřevěný mlýn, dole v popředí potok., Prag um 1600#, II, č. 536 s. 67., and Varianta kompozice, kterou Vianen použil v roce 1603 na plaketu v Amsterdamu. Protějšek k plaketě s Aktaiónem v Utrechtu z roku 1612. Postoj Syrinx Vianen patrně převzal z rytiny podle Goltzia, která vznikla po roce 1589.
Kresba (14, 6 x 19, 8 cm): Múzy sedí v přrodě, zpívají a hrají hudební nástroje (zleva doprava: přenosné varhany, loutna, cembalo, kniha not, flétna, violoncelo, které nedrží mezi koleny, jak bylo tehdy obvyklé, ale vedle sebe). Napravo sedí naslouchající Pán (kozí nogy, rohy) se syringou v ruce, za ním další Faun. Vozadí socha Pegasa na podstavci, vpravo nahoře sedí Apollón hraje na lyru, vedle něj nalevo sedí pastýř (pastýřská hůl) a napravo sedí Ceres (koruna z obilí na hlavě, srp). V levém dolním rohu lyra, triangl, trubka, housle a košík s ovocem. Na oblacích nahoře Minerva (přilba, kopí) a olympská božstva, nad Minervou letí putto s věncem. zprava přilétá Pegas., Fučíková 1997#, IV/197., and Vianen se odchýlil od Ovidiova líčení Mienrviny návštěvy na Helikónu (Proměny 5, 254-268) a přítomnost Pána, Apollóna a Ceres ukazuje, že se jedná o alegorický výjev. Putto věnčící Minervu ukazuje, že hlavní postavou je bohyně moudrosti a vědění a celý výjev hje třeba chápat jako oslavu Zlatého věku hojnosti a rozkvětu umění pod Minervinou zášťitou.