Článek se zabývá vyhodnocením nově provedených i starších fyzikálně-chemických rozborů amorfních sklovitých a struskovitých hrudek i skelných povlaků na keramických nádobách z Prahy. Ke zkoumání bylo využito elektronové mikroanalýzy (EDX analyzátor), elektronového mikroskopu (Cam Scan S4) a optické emisní spektrografie. Výsledky stanovení naznačují, že v pražském podhradí docházelo k záměrné tavbě sklářských surovin již v raném středověku. Diskutovány jsou otázky možnosti výroby skleněných předmětů i využití skelných hmot s příměsí olova k hutnickým účelům. Pozornost je též věnována problematice tzv. technických misek s polevou z pražských nálezů 12. a 13. století. and The paper evaluates previous and newly conducted physico-chemical analyses of amorphous vitreous and slag-like lumps as well as vitreous coatings on ceramic vessels from Prague. The study employed electron microanalysis (EDX analyser), electron microscope (CamScan S4) and optical emission spectrography. The results of the determinations indicate that deliberate smelting of glassworking raw material in the suburbium of the Prague Castle dates back to Early Middle Ages already. Possible manufacture of glass objects and the use of glass materials with lead addition for metallurgical purposes are discussed. Attention is also given to the problem of the so-called glazed technological bowls from Prague finds of the 12th and 13th centuries.
Text se věnuje zhodnocení souboru kachlů a forem k jejich výrobě, získanému při výzkumu dosud jediné archeologicky zkoumané renesanční hrnčířské dílny v Praze. Ze zadní části parcely domu č. p. 1111 v Truhlářské ul. na Novém Městě, kde v l. 1531–1572 fungovala dílna hrnčíře Adama Špačka, byl z vrstev výrobního odpadu získán soubor zlomků 66 forem k výrobě kachlů a dalších kamnových doplňků. Kromě zlomků forem bylo identifikováno 167 rozdílných motivů na kachlích; včetně forem je v souboru zastoupeno 195 různých reliéfů. Šestnáct z nich patří přitom mezi kachle označované jako gotické; některé z nich byly až dosud datovány před konec 15. století. Jejich výroba ve Špačkově dílně dokládá přežívání těchto motivů přinejmenším do 1. pol. 16. stol., v kamnovém tělese pak mohly sloužit i později. V řadě případů se porovnáním kachlů vyrobených v této dílně s exempláři se stejným reliéfem z jiných lokalit (především z Pražského hradu) podařilo prokázat jejich společný původ, jindy toto srovnání přináší zajímavé informace o možných způsobech šíření jednotlivých motivů do různých hrnčířských dílen. Lze soudit, že dílna Adama Špačka byla na výrobu kachlů speciálně zaměřena a že v této činnosti patřila k nejlepším. and The text presents an evaluation of the assemblage of stove tiles and the moulds used in their production acquired during excavations of the single Renaissance pottery workshop in Prague to have undergone archaeological study to date. An assemblage of 66 mould fragments and additional stove accessories were obtained from production waste layers in the rear section of the lot of house no. 1111 in Truhlářská St. in Prague’s New Town, where the pottery workshop of Adam Špaček was in operation between the years of 1531 and 1572. In addition to mould fragments, 167 different motifs were identified on the tiles; therefore, including the moulds, the assemblage contains 195 various reliefs. Sixteen of these reliefs are those identified as Gothic; several of the reliefs had been dated until now to the period prior to the end of the 15th century. Their production in Špaček’s workshop documents the persistence of these motifs at least into the first half of the 16th century; they could have then been used on stoves even later. In many cases comparisons of tiles produced in this workshop with specimens bearing the same relief from other locations (Prague Castle in particular) demonstrated their common origin; in other cases these comparisons have produced interesting information concerning possible methods for the spread of individual motifs to various pottery workshops. It is possible to conclude that Adam Špaček’s pottery workshop specialized in the production of stove tiles and was one of the best facilities for the production of these items.
Výrazný nárůst pramenné základny archeologických dokladů středověké výroby a zpracování železa z historického jádra Prahy, především po roce 1989, vyvolal potřebu provést nové zhodnocení geneze této nezemědělské činnosti, která významným způsobem ovlivnila počátky a postupné utváření pražské sídlištní aglomerace v období od 9. do 1. poloviny 13. století. Rekapitulace starých a prezentace nových nálezů umožnila vytvořit zcela nečekaný rekonstrukční obraz, ze kterého je zřejmá dynamičnost železářských aktivit v čase a prostoru. Vedle otázek spojených s dislokací a genezí výrobních areálů na ploše města je v této práci řešena neméně důležitá a v řadě případů klíčová otázka spojená s problematikou surovinových zdrojů a jejich těžby na území dnešní Prahy. and A considerable increase in source material providing archaeological evidence of the Medieval production and working of iron in the historic core of Prague, particularly post–1989, has created a need to undertake a new evaluation of the genesis of such non–agricultural activities, which in a significant manner affected the origins and gradual formation of the Prague settlement agglomeration from the 9th to the first half of the 13th centuries. The recapitulation of older and presentation of newer finds enables the creation of an entirely unexpected reconstruction, a picture from which the dynamism of metallurgical activities both spatially and temporally is clear. Alongside questions associated with the dislocation and genesis of production areas within the city’s bounds, this work also resolves other no less important questions linked to the problem of raw material resources and their exploitation in the area of today’s Prague.