Příspěvek navazuje na předchozí článek o nálezech z halštatského kultovního místa na vrchu Burkovák u Nemějic, z něhož mj. pochází i rozsáhlá kolekce keramických plastik. Cílem je prozkoumání povrchu těchto plastik z náhodně vybraného vzorku z hlediska paleodermatoglyfiky, jejich předběžné posouzení z hlediska fragmentace, vlastností keramické hmoty a stop na povrchu předmětů. and The contribution is linked to the preceding article on finds from the Hallstatt cultic area on the peak of Burkovák near Nemějice, from which an extensive collection of ceramic sculptures also comes. The aim of this contribution is the examination of the exterior of these sculptures from a paleodermatoglyphic perspective, and a preliminary assessment of these from the point of view of fragmentation, the properties of the ceramic material, and marks on the exterior of the objects.
Historický ústav Akademie věd ČR Praha CZ ST F1510 přív. 5, Książnica Cieszyńska Cieszyn PL I DD I 4, Knihovna Národního muzea Praha CZ 48 A 14 adl. 1, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ CO V 14 adl. 5, Královská kanonie premonstrátů na Strahově - Strahovská knihovna Praha CZ CY V 14 adl. 9, Národní knihovna ČR Praha CZ 25 D 313, Národní knihovna ČR Praha CZ 47 A 6, Klášter dominikánů - knihovna Praha CZ C II 43, Klášter dominikánů - knihovna Praha CZ C II 43a, Knihovna Akademie věd ČR Praha CZ TD 206 adl., Vědecká knihovna v Olomouci Olomouc CZ III 2.945, Vědecká knihovna v Olomouci Olomouc CZ II 35.321, and BCBT41965
Na pohřebišti ze starší doby bronzové v Praze 9 – Miškovicích byla fosfátová analýza úspěšně použita jako doplněk archeologických a antropologických pozorování. S její pomocí se kromě „regulérních“ pohřbů s kompletně dochovanými kostrami v anatomické poloze podařilo prokázat některé doposud neznámé formy pohřbívání (ca 45 % ze všech odkrytých hrobů): A) Pohřbívání samotných kostí (někdy ve schránkách z organického materiálu) bez měkkých tkání, často s milodary, charakterizované kompletně nebo fragmentárně dochovanými kosterními pozůstatky rozptýlenými či uspořádanými na dně hrobové jámy, bez fosfátové anomálie. B) Tzv. kenotafy, prázdné jámy ležící mezi ostatními hroby, které se svým tvarem neliší od hrobových jam s pohřby, neobsahují však žádné kosterní pozůstatky ani předměty a nevykazují fosfátovou anomálii. U jednoho kenotafu byl zjištěn kamenný zával. C) „Hrobové“ jámy bez kosterních pozůstatků a bez nálezů, ale s výraznou fosfátovou anomálií respektující svým tvarem i velikostí půdorys jámy. and Burial rites: uniform or diverse? Interpretation of the results of phosphate soil analysis at the Únětice culture burial site in Prague 9 – Miškovice. Phosphate soil analysis was successfully used as a supplement to archaeological and anthropological observations at the Early Bronze Age burial site in Prague 9 – Miškovice. In addition to „regular“ burials with complete preserved skeletons resting in an anatomical position, the soil analysis was used to document heretofore unknown forms of burial (approximately 45 % of all uncovered graves): A) The burial of separate bones (in some cases in caskets made from organic material) without soft tissue, often with gifts and characterized by complete or fragmentary skeletal remains spread out or arranged in the bottom of the grave pit, without a phosphate anomaly. B) So-called „cenotaph“ (empty) graves situated between other graves. The shapes of cenotaph graves do not differ from other graves, but do not contain any bones or other objects. The cenotaph graves do not have a phosphate anomaly, but one of them has a stone packing. C) „Grave“ pits with neither skeletal remains nor finds, but with a distinct phosphate anomaly respecting the shape and even the size of the grave.
This study deals with the changes in position of the office of moravian land captain during the reign of last members of house Luxemburg in Moravia, since the ascension of king Venceslaus IV. in the year 1411, over the reign of Sigismund of Hungary, to the granting of Moravian margravate to Albrecht V. of Habsburg in october 1423. The author corrects some deficiencies of existing literature and specifies the chronology of holders of this office. Based on the analysisi of sources are also reconstructed purviews and areas, in which the land captain could intervene and their changes in time of hussite wars and reign of different margraves. This work also captures the way of appointment and deposition of land captains by the ruler and different strategies and attempts to alternate arrangement of administration of Moravian margravate by Sigismund of Hungary, when he tried to sideline this office, which became more and more dependent on the forming high nobility estate.