Our long-term palaeoecological research on plant and mollusc assemblages in more than 170 isolated fen sites in the Western Carpathians proved a sharp gradient of species turnover spans from west to east, mainly in the distribution of so-called re - lict species, independent of any ecological difference among sites. Fossil evidence and radiocarbon dating evidenced that sites in the outer flysch part (e.g. border area between the Czech and the Slovak Republics) are much younger than those located in the Inner Western Carpathians, host many relict species and have a Holocene continuity. We also confirmed that se - veral presumable relict species are signifi - cantly related to old sites originating from the Pleistocene/Holocene boundary. and Michal Horsák a kol.
První část stati má klasicky recenzní charakter. Autor oceňuje, že Knapík podává soustavný, komplexní a plastický obraz institucionálního rámce kultury v době, kdy se v zásadě vytvořil komunistický systém řízení kultury v Československu. Knapík toto období vhodně periodizuje, přináší řadu nových či upřesňujících informací a vystupuje s některými pozoruhodnými interpretacemi konkrétních událostí. Spory mezi konkurenčními centry v kulturní politice líčí bez zaujetí pro jednu či druhou stranu a větší váhu v nich přikládá mocenským motivům než ideovým. Jeho výklad kulturní politiky je střízlivý, věrohodný a zakládá se na důkladné znalosti pramenů. Ve druhé části statě pak Hrubý uvažuje nad vztahem společnosti a kultury (v širokém slova smyslu) v padesátých letech. Podle jeho názoru „socialistická“ kultura jako systém hodnot vyznávaných poúnorovým režimem neměla tehdy integrativní charakter, ale srážela se při přejímání ve společnosti s potlačovanými, avšak poměrně hluboko zakořeněnými prvky „prvorepublikové“ (demokratické) kutury. V postižení této recepce a rezistence vidí autor úkol pro historiky, sociology, filozofy a další společenskovědní odborníky. and In the first part of this review the reviewer praises Knapík for providing a systematic, comprehensive, and vivid picture of the institutional framework of culture in the years when the Communist system of controlling the arts in Czechoslovakia was established. Knapík provides a suitable periodization of this period, contributing a considerable amount of new or more precise information and also some remarkable interpretations of specific events. He describes without bias the conflicts among the centres competing to make policy on the arts for some party or other, and attributes more weight to motives of power rather than ideology. His interpretation of policy on the arts is balanced, credible, and draws on a thorough knowledge of the sources. In the second part of the article, the reviewer discusses the relationship between society and culture (in the broad sense of the word) in the 1950s. In his view “socialist” culture as a system of values professed by the regime that was established in Czechoslovakia after the takeover of February 1948 did not at the time have an integrative character, but, while being taken over, collided with suppressed but relatively deeply rooted elements of “First Republic” (democratic) culture still existing in society. The reviewer argues that it is the task of historians, sociologists, philosophers, and other social scientists to continue the discussion of this reception and resistance.
Staroměstský orloj je zřejmě nejlépe zachovaný středověký orloj na světě, který dosud funguje. Tvoří součást historického centra Prahy a je zapsán na seznam kulturních památek UNESCO. Již po staletí jej provázejí děsivé legendy, které zastrašují každého, kdo by do něj chtěl nevhodným způsobem zasáhnout. Ani ty však nedokázaly zabránit potyčkám, jež se kolem orloje v současné době rozpoutaly., Michal Křížek, Jana Žďárská., and Obsahuje bibliografické odkazy
The paper describes an improvement of electron-beam lithograph BS 600 working with a fixed accelerating voltage of 15 kV and a rectangular-shape variable-size electron beam. The system has undertaken an important upgrade during last few years. Main goal was to increase the resolution and the writing speed. Achieved parameters and characteristics of the system are described as well as few examples of prepared structures. and Článek popisuje úpravu původního elektronového litografu BS 600 pracujícího s urychlovacím napětím 15 kV, který prošel v posledních letech výraznou rekonstrukcí. Základní požadavky jsou kladeny na zlepšení rozlišení a zvýšení expoziční rychlosti. Kromě vlastností a dosažených parametrů jsou uvedeny rovněž příklady struktur vytvořených pomocí tohoto systému. Litograf je využíván pro přípravu masek, přímou litografii i realizaci reliéfních struktur. Pro kontrolu realizovaných struktur byl použit mikroskop s rastrující sondou a rastrovací elektronový mikroskop.