The paper is concerned with a small group of anonymous treatises, located together in the Ms. 524 of the Corpus Christi College Library in Cambridge on fol. 112r to 131v. How these treatises are connected together through their common structure and subject matter and how they create one consistent group is examined. Particular attention is paid to the brief treatise Effectus adventus Domini (On the Effects of the Entry of the Lord <into the Soul>), which is remarkable for its elaborate structure and colourful narrative of the individual effects. The treatise is compared with similar texts as well and an edition of the treatise is provided at the end of the paper. and Jan Odstrčilík.
Daniel (32 let), v anamnéze dlouhodobé užívání kombinací návykových látek, nejčastěji marihuany, pervitinu, heroinu a alkoholu. Návykové látky začal užívat zhruba od 15 let z důvodu pozitivní rodinné anamnézy, vztahových a osobnostních problémů. Psychoterapeuticky jsme spolu pracovali během jeho tříměsíční toxirehabilitační léčby v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Jméno pacienta bylo v kazuistice změněno. Daniel spolu s dalšími spolupacienty se podíleli na vytvoření programu a následně brožury pro pacienty s drogovou kariérou s kognitivně behaviorálními terapeutickými postupy. V terapeutickém cíli Daniela dominují témata bažení, jeho osobnostní nastavení, učení se sebeovládání: odmítání drogy, komunikace, práce se vztekem, nácvik relaxace, kognitivní vyhýbání se návykové látce, řešení problémů, prevence relapsu. and Daniel (32 years old), with an anamnesis of long-term using of addictive substances, more precisely a combination of marihuana, methamphetamine, heroin and alcohol. He started taking addictive substances approximately at the age of 15 because of a positive family anamnesis, relationship and personal problems. From the psychotherapist’s perspective we worked together during his tree-month toxin-rehabilitation treatment in the psychiatric hospital in Kromeriz. The patient's name has been changed in case history. Daniel, together with other patients contributed to the creation of a programme and afterwards a brochure for patients with drugs career, based on cognitive – behavioural therapist techniques. Daniel's therapeutic goals are dominated by craving themes, his personality settings, learning self-control: drug rejection, communication, work with rage, relaxation training, cognitive avoidance with addictive substance, problem solving, and relapse prevention.
In the present text I have attempted to describe the profession of elementary school teacher and the changes it underwent in the last quarter of the 18th century. At that time, the education of the majority of children between the ages of six and twelve or thirteen was mostly in the hands of village schoolmasters, and these are my primary focus. Following the reform of the education system by Maria Teresa, teachers in Bohemia and Moravia were trained predominantly in what were known as preparanda at the Normal School in Prague. Their training differed from that of their predecessors in that their knowledge was now tested in examinations, with greater emphasis on teaching methods and closer supervision. Drawing on lists of teacher training graduates and other sources, I have analysed how many graduated every year and under what conditions, what textbooks they later used in the classroom, and the official view of pedagogy at that time. From those lists I was able to conclude that graduates who only spoke Czech ended up teaching only in small Czech-medium village schools. By looking at certain individual teachers more closely (such as the composer Jakub Jan Ryba, the pastor Tomáš Juren and several members of the Vlach family of teachers from Boleslav), my aim was to describe in outline the career of these "Czech" village schoolmasters, their motivation, level of knowledge, and deduce what they probably taught. From 1787 on, they were subject to inspection by regional school commissioners. I focussed on the first sixteen of these (one for each region), noting in particular how they were selected, their duties and aims. For it is they who were the guarantors of the new school system and the disseminators of the new thinking.As a result of the reforms, mandatory training and more exacting standards, elementary school teachers were able to improve their social standing and prestige., Michal Kneblík., and Obsahuje bibliografické odkazy
Tento článek se věnuje poměrně novému konceptu učitelské kolektivní efficacy, který je zatím méně výzkumně ukotven, ale dosavadní studie ho považují za potencionálně velmi užitečný v pedagogickém prostředí. Potýká se však s určitými koncepčními a metodologickými obtížemi. Cílem je nejprve představit teoretické pozadí v konceptu self-efficacy a učitelské self-efficacy, která je starším a zatím více zkoumaným konstruktem a měla velký vliv na utváření učitelské kolektivní efficacy. Hlavní důraz je kladen na objasnění teoretických obtíží, které jsou historicky spojeny s učitelskou self-efficacy a které částečně ovlivnily i kolektivní efficacy například skrze používané dotazníky. Dále jsou shrnuty dosavadní definice a pojetí učitelské kolektivní efficacy a také důležité výzkumy a jejich výsledky. Ty se týkají například spojení s učitelskou self-efficacy a vlivu kolektivní efficacy na žáky a žákyně, jednotlivé učitele i celý učitelský sbor. Zmíněny jsou i dosavadní používané dotazníky. V závěru jsou navrhnuty možnosti, kam směřovat budoucí výzkum učitelské kolektivní efficacy a které hlavní obtíže je nutné překonat. and This article introduces relatively new concept of teacher collective efficacy. This concept hasn’t gained strong support in research yet but results of existing studies indicate its potential to be useful in educational environment. However, there are some conceptual and methodological issues linked to teacher collective efficacy. First purpose of this article is to introduce theoretical background of self-efficacy and teacher self-efficacy, which is an older and more researched concept with large impact on the development of teacher collective efficacy. Main accent is put on explanation of theoretical issues, that are historically linked with teacher selfefficacy and that partly influenced teacher collective efficacy for example due to used questionnaires. The main part summarizes present definitions and approaches to teacher collective efficacy and important researches. Existing researches are concerned in relation of teacher self-efficacy and teacher collective efficacy and its influence on students, individual teachers or whole teaching staff. Another important part deals with existing measurements of teacher collective efficacy. The conclusion of this article is a proposal for direction of future research and what kind of major problems is necessary to overcome.
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují. and Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.