Rakousko-Uhersko vstoupilo do světového válečného konfliktu nedostatečně připravené, také pokud se týká zásob potravin. Jednou z používaných strategií k zvládnutí nedostatku potravin se staly přírodní náhražky. Největší uplatnění našly surogáty z různých kulturních rostlin, pokusy s využitím divoce rostoucích rostlin narážely na nechuť spotřebitelů i na potíže s jejich sběrem. Nebylo výjimkou, že nějaká komodita se používala k přípravě náhražky a zároveň sama byla ve svém původním použití nahrazována. Patrně nejvíc se přírodní náhražky uplatnily u chlebové mouky - byla nahrazována moukou ječnou a kukuřičnou či bramborami. U kávy první světová válka přinesla náhražky náhražek dominujících v předválečném období. Velký význam měly náhražky ječmene, respektive sladu u piva (např. kukuřice, ovocné a zeleninové odpadky či různé sušené listí). Často se s náhražkami setkáváme i u masa. Objevovaly se do té doby silně tabuizované druhy (psí maso, ondatry, zdechliny), etnografové a historici (Čeněk Zíbrt) připomínali některé dávné pochoutky (žáby, vrabce či čmeláky). Diskutována byla rovněž problematika náhrady masa houbami či luštěninami. Jako náhražky zeleniny se využívaly plané rostliny. U tuků se snažily úřady prosadit např. výrobu oleje z kukuřičných klíčků nebo z máku. Náhražky byly považovány za výplod bláznivých německých učenců a podle toho také ironizovány v tisku. Lidi, kteří se zapojili do výzkumu náhražek na straně Rakouska-Uherska, často čekal cejch zrádců národa (např. Julius Stoklasa, Ivan Horbaczewski). V dobovém diskurzu ovšem nehrály roli jen přírodovědecké výzkumy, v oblasti přírodních náhražek se často objevovaly snahy využít lidové tradice nebo odkazů na historii, a sejmout tak z náhražek ódium ''cizácké novoty''. Nejvýrazněji vyšel vstříc této objednávce Č. Zíbrt. Široký sortiment náhražek naznačuje šíři bádání i velký zájem ze strany úřadů, podporujících podobné výzkumy, zároveň svědčí i o chaotičnosti hledání. Značná část navrhovaných náhražek zůstala na úrovni provozních pokusů a do distribuční sítě se ani nepropracovala. Větší důležitosti nabyly jen v případě základních potravin jako byla chlebová mouka a pivo, kde leckdy pomohly zachránit obyvatelstvo před hrozbou smrti z podvýživy., Austro-Hungary entered the world war conflict insufficiently prepared even with regard to supplies of food. One of the strategies that it employed to deal with the lack of foodstuffs involved natural substitutes, particularly surrogates from various cultivated plants, but experiments using wild plants came up against consumers' reluctance and difficulties in gathering them. It was not exceptional for some commodity to be used to manufacture a substitute, but itself to be substituted in its original usage. Natural substitutes were used most of all as bread flour, which was replaced by rye, maize or potato flour. As for coffee, the First World War brought with it substitutes for the substitutes that predominated during the prewar period. Great importance was attached to substitutes for barley, or malt for beer (e.g. maize, fruit and vegetable waste or various dried leaves). Substitutes for meat are also frequently met with, as types that had hitherto been taboo (dog meat, muskrat and carrion) first made an appearance. Ethnographers and historians (Čeněk Zíbrt) have drawn attention to several delicacies from days gone by (frogs, sparrows and bumble bees). There has also been some discussion over the issue of mushrooms and pulses as meat substitutes. Wild plants were used as vegetable substitutes. As for fats, the authorities attempted to promote the production of oil from e.g. maize sprouts and poppies. Such substitutes were considered the brainchild of mad German eggheads and lampooned as such in the press. People who got involved in research into substitutes for Austria-Hungary often came to be branded traitors to the nation (e.g. Julius Stoklasa and Ivan Horbaczewski). In the discourse of the period it was not only natural science research that played a part, but there were also efforts involved in the search for natural substitutes to take advantage of popular traditions and the historical legacy in order to remove the ''foreign novelty'' tag from substitutes. Čeněk Zíbrt most notably filled the bill here. The broad range of substitutes indicates the extent of the research involved and the great interest of the authorities supporting similar research bears witness at the same time to the chaotic nature of the search. A considerable number of the proposed substitutes remained at the level of operational experiments and never found their way to the distribution networks. They only acquired greater importance in the case of basic foodstuffs such as bread flour and beer, where they sometimes helped to save the population from the threat of death through malnutrition. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
The paper maps the history of the term and ideas about heterosexuality in the United States of America since the second half of the 19th century until the 20th century. Katz focuses primarily on the construction of the concept and terminological apparatus of heterosexuality (and homosexuality) in the medical discourse, its entry into the social mind and historical changes in the subsequent periods., Jonathan Ned Katz., and Obsahuje bibliografii
Archeologickým výzkumem v poloze Žabník, vzdálené 500 m na JZ od obvodového valu centrální části velkomoravského hradiště v Mikulčicích, byly v r. 1968 a 1976 zachyceny pozůstatky raně středověkého pohřebiště a sídliště. Podle vertikální stratigrafie bylo pohřebiště dvoufázové a sídliště jednofázové. Rámcové datování do 9.–10. stol. vyplývá z charakteru hrobových a sídlištních nálezů, přičemž významnou roli hraje keramika. Zatímco hrobové nádoby vykazují znaky velkomoravské produkce, sídlištní keramika představuje typologicky pokročilejší zboží povelkomoravského charakteru. Navíc sídlištní keramiku reprezentuje výrazný keramicky typ se specifickými morfologickými i technologickými znaky, který v rámci mikulčické sídelní aglomerace nebyl dosud ve výraznějším zastoupení zaznamenán – byl proto pracovně označen jako keramika „typu Žabník“. and In the years 1968 and 1976, the archaeological excavations at the site of Žabník, situated app. 500 m to the south of the perimeter wall of the central part of the Great Moravian castle of Mikulčice, revealed remains of an early medieval burial ground and settlement. According to vertical stratigraphy, the burial ground consisted of two phases and the settlement of just one. The approximate dating to 9th-10th century results from the nature of the grave and settlement finds. An important role is played by pottery. While the grave vessels bear witness of Great Moravian provenience, the settlement pottery is represented by typologically more advanced products of post-Great Moravian nature. Moreover, the settlement pottery represents a distinctive ceramic type with specific morphological and technological features that has not yet been documented within the Mikulčice agglomeration in a more numerous representation – that is why it has been preliminarily designated as the Žabník pottery type.
Předmětem článku jsou nálezy raně středověkých skel z Čech, resp. některé typy korálků vyskytující se v širokém časovém období od 6. do 12. století. Na rozdíl od klasického způsobu bádání bylo v tomto případě využito k doplnění charakteristiky vybraných nálezů a ke stanovení chemismu raně středověkých skel jedné z možných spektrálních metod – nedestruktivní rentgenové mikroanalýzy. Cílem autorů bylo zjistit, do jaké míry je chemické složení korálků shodné či naopak proměnlivé, ať už v závislosti na jejich tvaru nebo době výskytu. V rámci sledovaného souboru se podařilo rozlišit pět rozdílných chemických skupin skel. Nakolik byla řada zkoumaných vzorků dostatečně reprezentativní, aby získané závěry měly obecnou platnost, prokáže až další výzkum. Prokazatelně se v raně středověkém sklářství uplatňovala řada různorodých technologických praxí. and This article is concerned with Early Medieval glass finds from Bohemia, and specifically with several types of bead which appear during the broad period of the 6th to 12th centuries. In this case, instead of the classic research methods, the characteristics of selected finds were compared with the chemistry of Early Medieval glass as determined by one of several spectral methods–on–destructive X–ray microanalysis. The aim was to determine to what extent the chemical composition of the beads corresponded, or differed, depending on their shape or the period in which they originated. Within the study assemblage it was possible to separate out five different glass chemical groups. To what extent the range of samples investigated was representative will only become clear in the light of further research. It has been demonstrated that a varied range of technologies were employed in Early Medieval glassmaking.
Sak, Robert: „Život na vidrholci“: Příběh Bedřicha Fučíka. Praha – Litomyšl, Paseka 2004, 424 stran. Sakova práce, nazvaná podle fučíkovského eseje Václava Havla, je první knižní biografií o předním literárním historikovi a kritikovi, katolickém intelektuálovi Bedřichu Fučíkovi, který byl ve třicáých letech minulého století úspěšným ředitelem velkého nakladatelství Melantrich, v padesátých letech byl dlouho vězněn a za „normalizace“ byl opět zahnán do samizdatové subkultury. Recenzentka oceňuje životopiscův vhled do historie nakladatelského podnikání za první republiky a vylíčení Fučíkova procesu a věznění, celkově však vytýká Sakovi zjednodušenou orientaci v literární historii, nepřítomnost vlastního hlubšího úsudku a časté necitlivé parafrázování Fučíkových textů. and Sak, Robert. “Život na vidrholci”: Příběh Bedřicha Fučíka. Prague and Litomyšl: Paseka, 2004, 424 pp. Sak’s work, which borrows its title from an essay about the same man by Václav Havel, is the first biography in book form about Bedřich Fučík (1900–1984), a Roman Catholic intellectual, and a leading literary historian and critic. In the 1930s, Fučík was the successful director of the Melantrich publishing house. In the 1950s, he spent many years in prison. During the 1970s and 1980s he was driven into the underground culture of samizdat. The reviewer praises the biographer’s insight into the history of publishing in interwar Czechoslovakia and his description of Fučík’s trial and imprisonment. On the whole, however, he reproaches Sak for a simplistic orientation to literary history, a failure to provide a more profound judgement of his own, and a frequently insensitive paraphrasing of Fučík’s writing.
This article deals with the means of expressions of 'possibilty', 'necessity' and 'volition' in Novgorodian Birch Bark Letters. The author fives an overview of the different types of expressions and compares them with the modal inventory of Modern Russian. The analysis is based on a classification of the modal means of expression which takes both semantics and formal properties into account.