Text reflektuje postavení podniku pro zahraniční obchod (PZO) Artia ve struktuře tuzemských hudebních vydavatelství v období normalizace s cílem přiblížit modus operandi exportně orientované hudebně vydavatelské činnosti v Československu. V porovnání s hudebními vydavatelstvími zaměřenými na domácí trh se Artia odlišovala svou koncepcí ediční i obchodní politiky, u níž ideologický a estetický diktát determinovaný systémem řízení a kontroly kulturní tvorby ustupoval obchodním zájmům Ministerstva zahraničního obchodu. Sledování dynamicky se proměňujícího střetu ideologických a ekonomických zájmů v oblasti kultury je zajímavé zejména v období nastupující normalizace charakteristické zesílenou kontrolou ideologické čistoty uměleckého projevu, a nejen proto je toto téma vhodné pro všechny zájemce o multidisciplinární zkoumání kulturních dějin Československa., The article reflects the position of a foreign trade enterprise called Artia within Czechoslovak music industry. The primary goal is to reveal the modus operandi of the music industry in international trading on the example of Artia. Given its export orientation, Artia was a specific organization dealing more than other Czechoslovak record companies with commercial success instead of ideological and aesthetical issues in its editorial policy. Such an approach was dramatically challenged in the period of „normalization“ (1969-1989) when ideological requirements on record companies were reinforced in the system of management and control of cultural production in Czechoslovakia. Artia, therefore, is a suitable object for exploring the relationship between ideological and commercial aspects of cultural production in Czechoslovakia from a multidisciplinary perspective., Martin Husák., and Obsahuje bibliografii
Po krátkom úvode sa článok zaoberá terminologickými otázkami a potom klasifikuje rozličné formy medzinárodnej participácie na ústavodarnom procese. Táto participácia nie je totožná s jednoduchým vplyvom na ústavodarné procesy. Nasledovanie zahraničných modelov môže byť aj viac-menej dobrovoľné. Mnohé nové štáty Európy v 19. storočí napríklad nasledovali belgickú ústavu z roku 1831. Aj vplyv britských a francúzskych riešení bol intenzívny. Počas dlhého obdobia v 20. storočí bol zase typický
vplyv sovietskeho ústavného modelu. Aktívna medzinárodná alebo zahraničná právna a politická asistencia v ústavodarnom procese je úplne iná záležitosť.Vtiahnutie zahraničných a medzinárodných faktorov do tohto procesu môže byť priame alebo nepriame. Daná štúdia sa najprv zaoberá tzv. hard formami medzinárodnej právnej asistencie, potom zase jej miernejšími soft formami. Potom sa štúdia sústreďuje predovšetkým na vývoj v 20. storočí, ale krátko venuje pozornosť aj udalostiam z 19. storočia (budovanie nových štátov na Balkáne). V záverečnej časti je reč aj o podobe ústavnoprávnej asistencie v posledných rokoch Československa. and After short introduction the paper deals with terminological issues, then it classifies different forms of international participation in the constitution-making process. This participation is not identical with the simple impact of foreign models on the constitution-making. Drawing different levels of inspirations from foreign models is more or less voluntary.Many new countries in Europe in the 19th century followed the model of Belgian constitution from 1831. The impact of British and French solutions was very intensive as well. For a long period in the 20th century Soviet-Russian
constitutional model was highly influential . Active international legal and political assistance in constitution-making is a different matter. The involvement of international factors in these processes can be direct or indirect. The paper focuses first on the hard form, then on the soft form of international legal assistance.Although the paper concentrates on the development in the 20th century, it briefly covers the events of the 19th century (state-building in Balkan) as well. Final part of the paper focuses
on the process of (constitutional) legal assistance in the last years of Czechoslovakia.
The Marie Curie Actions opened its call for the individual fellowships (International Outgoing Fellowships; International Incoming Fellowships and Intra-European Fellowships). Those fellowships are open to experienced researchers (with a Ph.D. degree or four years of research experience) who desire to pursue their research projects in another country (be it within or outside Europe). Researchers from any field of research, nationality or gender are invited to submit their application by August 16, 2012. and Anna Mittnerová.