Svahovými pohyby se rozumí přemísťování horninových hmot na svazích účinkem zemské tíže. Tyto pohyby přirozeného původu i vyvolané lidskou činností patří k velmi rozšířeným geodynamickým jevům, které způsobují vážné přímé i nepřímé škody na budovách, komunikacích, liniových vedeních, důlních a vodohospodářských stavbách. Nejběžnějším druhem svahových pohybů jsou sesuvy. Mezi země silně postižené svahovými pohyby patří i Česká republika, a to zejména její východní část, která je součástí geologické jednotky Západní Karpaty, s mladým horským reliéfem, živými endogenními i exogenními procesy. Svahovými deformacemi jsou zde postiženy v průměru 3 % území, přičemž například ve flyšových horninách ve Vsetínských vrších dosahuje procento postižení území kolem 10 %. V převážné části republiky patřící ke geologicky staršímu Českému masivu, je svahovými pohyby postiženo asi 1 % území., Jan Rybář., and Obsahuje seznam literatury
Princip setrvačníku je znám několik tisíc let. Velmi dlouho se setrvačník využívá ke stabilizaci otáček nejrůznějších točivých strojů, včetně automobilů. V poslední době objev vysokoteplotní supravodivosti umožnil konstrukci setrvačníků s levitačním závěsem, které slibují využití pro stabilizaci parametrů rozvodných elektrických sítí nebo k akumulaci elektrické energie., The principles of gyroscope have been known for thousands years. For a long time gyroscopes have been employed for stabilization of revolution speed in various rotational machines, including automobiles. Recently, the discovery of high temperature superconductivity enabled the construction of flywheels (gyroscopes with a levitation suspension) that promise a wide use in stabilization of a number of parameters of the electric energy distribution network and in electric energy accumulation., Miloš Jirsa., and Obsahuje bibliografii
Silové působení světla na objekty je registrováno patrně od 17. století, kdy Johanes Kepler zmínil tento mechanismuus na základě pozorování odklonu chvostů komet od Slunce. Od této ukázky radiačního tlaku našly silové účinky světla řadu podob a aplikací ve všech přírodních vědách - od zachycení mikroorganismů ve fokusovaném laserovém svazku přes optická síta ke třídění částic, chlazení pohybu nanočástic až po stabilizaci orientace satelitu Kepler (jak zajímavá historická shoda). V předkládaném článku se zaměříme na chování nanočástic a mikročástic nekulového tvaru ozářených laserovými svazky různých vlastností., A force interaction between light and objects has been suggested since the 17th century when Johannes Kepler proposed this mechanism after observing comet tails which deviate from the Sun. Since this initial example of radiation pressure, the force interaction between light and objects has found many forms and applications in sciences - from trapping of microorganisms in a focused laser beam to optical sieves for particle sorting to cooling of nanoparticles motion or orientation stabilisation of the Kepler satellite (an interesting historical coincidence). In this contribution we will focus on the behaviour of nanoparticles and microparticles with a non-spherical shape illuminated by laser beams of various properties., Pavel Zemánek, Petr Jákl, Oto Brzobohatý., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek se zabývá otázkou interakčních sil mezi hrotem sondy a studovaným povrchem při měření profilu povrchu pomocí bezkontaktní mikroskopie atomárních sil (AFM), které jsou zodpovědné za atomární rozlišení. Využitím kombinace dalekodosahových přitažlivých van der Waalsových sil a krátkodosahových odpudivých sil jsou prezentovány simulace zobrazovacích principů. Toto modelování umožňuje získat obrázky vybraných povrchů (např. Si) a diskutovat limity rozlišení metody., Radek Kalousek, David Škoda, Filip Lopour, Tomáš Šikola., and Obsahuje seznam literatury