The article is a continuation of the author’s paper given at the professional conference on historical collections in Olomouc in 2013, which was published in the proceedings of the conference, Bibliotheca Antiqua.1 The author has corrected and expanded some of the data on the life story of Count Pötting on the basis of information from Pötting’s handwritten
Diary from 1664–1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid). She provides an overview of the books that are known to have formed part of Pötting’s book collection (26 manuscripts, mostly codices comprising more units, and 46 printed books from the 16th and 17th centuries have been recorded as yet).
The article is a continuation of the author’s paper given at the professional conference on historical collections in Olomouc in 2013, which was published in the proceedings of the conference, Bibliotheca Antiqua.1 The author has corrected and expanded some of the data on the life story of Count Pötting on the basis of information from Pötting’s handwritten Diary from 1664-1674 (Diario del conde de Pötting, embajador del Sacro Imperio en Madrid). She provides an overview of the books that are known to have formed part of Pötting’s book collection (26 manuscripts, mostly codices comprising more units, and 46 printed books from the 16th and 17th centuries have been recorded as yet)., Jaroslava Kašparová., and Článek je pokračováním příspěvku předneseného na konferenci k historickým fondům v Olomouci v roce 2013, jehož písemná podoba vyšla ve sborníku Bibliotheca Antiqua.
This study deals with previously unknown manuscripts that the authors have identified and reassembled in an as yet unorganized section of the Jakub Deml fonds in the Museum of Czech Literature. These manuscripts, fragments and variants of some seventy books and dozens of unpublished texts make a significant contribution to our understanding of the genetics and meaning of the work as a whole. They alter our idea of its genre composition and testify to the complex, non-linear chronology of the work. The authors identify three periods in which Deml’s manuscripts have different functions: the first period involves manuscripts and to a limited extent publishing (1896–1911); the second period independent publishing (1912–1941); the third period is the second manuscript period (1941–1961), when manuscripts became the main medium. Subsequently the study comments on the possibilities of a critical edition of the entire work.
32, k tisku upravil a úvodem opatřil Frant. Mareš., KČSN, and 1. přívazek k : Pozůstatky knih Zemského práva knížetství Opavského, díl druhý, Desky zemské / Jan Kapras
The paper examines origin and professional background of the scribes of the 18th century Bohemian manuscripts and follows the changes in the social structure of their readers, using the information from several hundred handwritten books and documents. Received data show that the number of scribes is rising immensely in the last decades of the 18th century. The most distinct growth might be observed within the number of scribes working in the rural areas. In the first half of the 18th century the most productive group of scribes are monks. In the last quarter of the century this role goes to teachers and parish priests. Their production, however, often has commercial or official character. Besides in the late period of the century strongly increases representation of craftsmen and farmers among the scribes. Also growth of the number of readers living in the countryside, especially women, might be observed. These changes seem to be the results of educational, administrative and Church reforms performed by Maria Theresa and Joseph II in the late 18th century., Dmitrij Timofejev., and Obsahuje bibliografické odkazy
The relation between manuscript and printed books, their interaction and competition cannot be limited to the 15th century or the beginning of the 16th century. Manuscripts accompanied human activity far into the modern period - not only in official matters but also in the area falling under codicology. The progressing research into the Kroměříž Chateau library, specifically its beginnings associated with the bishop of Olomouc Karl von Liechtenstein-Castelcorno (1624-1695), provides the opportunity to identify and assess the manuscripts that the bishop gathered during his life. His fondness for books has long been known and appreciated, but this seems to have applied only to printed publications, not to manuscripts. At least for the time being, there are no known records of major acquisitions of medieval codices or the establishment of a Kunstkammer (‘wonder room’) containing rare books. This would not have corresponded to his practical nature and focus on solving topical problems of his time (recatholicisation, the restoration of the residential network of bishoprics, the stabilisation and development of economic administration)., Miroslav Myšák., and Obsahuje bibliografické odkazy
2, Část II (1380-1387), z rukopisů archivu kapitolního v Praze vydává Ferdinand Tadra., KČSN, and 1. přívazek k : Soudní akta konsistoře Pražské, část I. / Ferdinand Tadra
8, z rukopisů archivu kapitolního v Praze vydává Ferdinand Tadra., KČSN, Obsahuje přívazek : Dva deníky dra. Matiáše Borbonia z Borbenheimu / Max Dvořák, and Obsahuje přívazek : Paměti Jana Jiřího Haranta z Polžic a Bezdružic od roku 1624 do roku 1648 / Ferdinand Menčík