Bruno Latour’s article challenges the preconceived notions with which the scholars have approached the Great Divide between prescientific and scientific cultures. In order to account for the immense effects of science and technology without assuming a single grand cause for them, he suggests to focus on many, small unexpected and practical sets of skills to produce images, and to read and write about them. However, only those changes that intervene favorably in the agonistic situation in science should be considered. Crucial in this respect is the emergence of numerous “immutable mobiles” - easily transported, accumulated, combined, yet lasting objects - which made possible the mobilization of new scientific inscriptions and of new ways of looking at and presenting them. They help to constitute an optically consistent visual culture with such technologies as printing press. Their combination on the surface of paper and subsequent mobilization of allies can usher in bureaucratic mode of domination over the world and people in the scientific field. The effects of science and technology thus become a question of a shift in power relations enabled by the manipulation of inscriptions., Bruno, Latour., and Obsahuje bibliografii
V Senátu Parlamentu ČR se 28. března 2014 uskutečnil kulatý stůl na téma využití evropských strukturálních a investičních fondů (European Structural and Investment Funds - ESIF) v oblasti výzkumu a vzdělávání, a to především v souvislosti s podfinancováním sektoru VaV v Praze. Jednání iniciovala Akademie věd ČR ve spolupráci s pražskými vysokými školami, aby upozornila na vážnost situace. Diskuse s důležitými stakeholdery, kteří odpovídají za přípravu nadcházejícího programového období a zvláště nových operačních programů a nastavení podmínek pro čerpání z ESIF, měla za cíl přispět k nalezení východiska, jak zabránit zhoršování kritické situace v programovém období 2014-2020. and Jan Hrušák, Veronika Palečková, Lucie Radová.
Stejnojmennou dvoudenní konferenci uspořádal Filosofický ústav AV ČR (FLÚ) ve dnech 7. a 8. února 2014 ve vile Lanna v pražské Bubenči - převzal tak štafetu od Ústavu informatiky AV ČR (ÚI), pod jehož taktovkou se v loňském roce konalo úspěšné sympozium obdobného zaměření a rozsahu. and Zuzana Haniková, Ondrej Majer.
V barokním zrcadlovém sále Clam-Gallasova paláce v Husově ulici na Starém Městě pražském se na konci listopadu 2013 uskutečnilo 13. setkání národnostních menšin a konference Praha jako místo soužití národnostních menšin. Sympozia, které s Etnologickým ústavem AV ČR spoluorganizovaly hlavní město Praha a Dům národnostních menšin, se zúčastnili mj. bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg a nový slovenský velvyslanec v Praze Peter Weiss. Součástí programu konference byl společenský večer, který zaštítil náměstek primátora hl. města Prahy Václav Novotný. and Jakub Štědroň, Andrej Sulitka.
The European Research Council (ERC), the first pan-European funding body set up to support investigator-driven frontier research, has been newly established to stimulate scientific excellence by supporting and encouraging the very best scientists, engineers and scholars. The ERC complements other funding activities in Europe such as those of national research funding agencies, and is a flagship component of the Ideas Programme of the European Union´s Seventh Framework Programme (FP7). From 14-15 May, Prague and the ASCR Main Office Building hosted the ERC Scientific Council Meeting. and Pavel Exner.
Cílem článku je podat kritický rozbor predikcí týkajících se budoucnosti sociálních věd, jak je formuluje Ladislav Kvasz pod záštitou svého projektu "formální epistemologie“. Modelem dynamiky vztahů mezi obory na vědeckém poli nabízí Kvasz v otázce střídání paradigmat alternativu ke Kuhnově teorii vědeckých revolucí. Text zkoumá, na jakých základech je mechanismus změn u Kvasze vystavěn a co z toho plyne pro relevanci předpovědí z tohoto modelu vyvozených – především těch o sociálních vědách. K tomu slouží souběžné představení historické metody Michela Foucaulta, který zdůrazňuje potřebu vyvarovat se zavádění falešných kontinuit ve zkoumání trajektorií vědeckých oborů, u kterých dochází ke zlomům v jejich epistemické struktuře. Zvláštní zřetel je kladen na souvislost predikcí s možnostmi odlišit epistemologicky a sociologicky uchopitelné prvky spojené s chodem vědy. Jako klíčový moment se tedy ukáže možnost práce se sociálně vědními obory pomocí jemných nástrojů, které Kvasz vyvinul na vědách exaktních., The aim of the article is to provide a critical analysis of predictions that concern the future of social sciences suggested by Ladislav Kvasz as a part of his project “formal epistemology”. In relation to the issue of paradigm change Kvasz’s model of dynamics in the scientific field offers an alternative to Kuhn’s theory of scientific revolutions. The article inquires the nature of the mechanism of changes in the field and what can therefore be predicted from such model – especially concerning social sciences. This is achieved with the help of Michel Foucault’s historical method, which emphasizes the need to avoid false continuities in explaining the development of a scientific discipline, which is going through deep discontinuities on its epistemic level. Special attention is given to the connection between predictions and the possibility of distinguishing epistemologically and sociologically graspable features of science. The adequacy of working with social sciences using tools Kvasz had developed focusing on formal disciplines is therefore identified as a decisive point., and Markéta Patáková.