Nedílnou součástí pooperační péče u pacientů se syndromem diabetické nohy je kvalitní stabilizace a odlehčení končetiny, které může urychlit proces hojení a snížit počet komplikací nebo nutnost reoperací. Zdá se, že nově zavedená metodika kontaktních snímatelných dlah (modifikovaná metoda aplikace kontaktních fixací) splňuje řadu požadavků kladených na odlehčovací a stabilizační pomůcky – je metodou bezpečnou, u pacientů se syndromem diabetické nohy může vést ke zkrácení doby hojení a snížení potřeby reoperačních výkonů., Adequate stabilization and off-loading of the lower limb is an integral part of postoperative care for patients with the diabetic foot. Off-loading can accelerate the healing process and reduce the number of complications and reoperations. The newly introduced method of the performance of removable contact splints (modified contact removable casts) seems to fulfil a number of requirements for stabilization and off-loading devices – the method is safe and can actually reduce the healing time and the number of reoperations in patients with the diabetic foot., and V. Fejfarová, A. Jirkovská, R. Bém, M. Dubský, V. Wosková, A. Němcová, M. Křížová, J. Niklová, O. Caňkářová
Glukokortikoidy jsou známé a v klinické praxi používané již řadu let, přesto se jejich postavení v léčbě infekčních nemocí neustále vyvíjí. Přehledových prací, které by se tématu jejich využití v této oblasti věnovaly, je však velice málo. Předkládaná práce shrnuje dosavadní poznatky o možném využití glukokortikoidů v terapii infekčních nemocí. Přes známou kontraindikaci těchto látek u akutních infekcí byly nalezeny oblasti, v nichž výsledky klinických hodnocení naznačují možný prospěch. Vzhledem ke složitosti problematiky a někdy kontroverzním závěrům by však každému podání glukokortikoidů pacientovi s infekční nemocí mělo předcházet pečlivé zvážení a posouzení individuálního prospěchu a případných rizik plynoucích z léčby., Glucocorticoids have been known and used in clinical practice for many years now, still their position in the treatment of infectious diseases is continuously developing. Still there are only few review papers focusing on their use in this area. This article summarizes the present knowledge of possible use of glucocorticoids in therapy of infectious diseases. Despite the known contraindication of these agents in the case of acute infections, there have been areas identified where the results of clinical assessments indicate possible benefit. Given the complexity of the problems and sometimes controversial conclusions, each administration of glucocorticoids to a patient with an infectious disease should be preceded by a careful consideration and assessment of an individual benefit and possible risks following from the treatment., and Lucie Hromádková
Důvody povinné vakcinace, společenské, lidské i ekonomické, byly během desítek let mnohokrát zopakovány. Přesto se v České republice vyskytuje nevelký počet lidí, kteří protestují proti povinnému očkování. Naproti tomu většina obyvatelstva důvodům očkování rozumí a očkování akceptuje. Článek cituje ze zákona o povinném očkování proti neštovicím, který schválilo Národní shromáždění v roce 1919 a z výkladu, který podal k návrhu zákona prof. MUDr. Ladislav Syllaba, významný český internista. Prezentovaná fakta ukazují, že základní přístupy k vakcinaci byly v roce 1919 obdivuhodně stejné s dnešními., The reasons for mandatory vaccinations comprise humane and economic factors and have been reiterated many times over the years. Nevertheless, there is a small number of people who object to mandatory vaccination in the Czech Republic, although the majority of the general public understands the importance of vaccination and accept its necessity. The article quotes the law on mandatory vaccination against smallpox approved by the National Assembly of Czechoslovakia in 1919 and cites the explanation of the proposal of the law by Prof. Ladislav Syllaba, the famous Czech internist. Presented facts show that basic approaches to mandatory vaccination in 1919 and the present day are admirably consistent., Jaroslav Kříž, and Literatura
Povrchová žilní trombóza, dříve spíše označovaná jako povrchová tromboflebitida, je v poslední době chápána jako součást žilní tromboembolické nemoci. Rizikové faktory se do značné míry překrývají s rizikovými faktory hluboké žilní trombózy. Nedávné epidemiologické studie u pacientů s povrchovou žilní trombózou navíc prokázaly dosti vysoký výskyt současné či následné hluboké žilní trombózy či dokonce plicní embolie. V diagnostice je doporučováno provedení ultrazvukového vyšetření povrchových i hlubokých žil obou dolních končetin. Vzhledem k heterogenitě onemocnění a nedostatku kvalitních důkazů nejsou odborná doporučení pro léčbu povrchové žilní trombózy zcela jednoznačná. Většina autorů se přiklání k doporučení antikoagulační léčby, respektive nízkomolekulárního heparinu či fondaparinuxu, intenzita a délka léčby však není jednoznačně specifikována. Zatím existují mnohé kontroverze v přístupu k povrchové žilní trombóze a je třeba dalších kvalitních studií k získání validních dat., Superficial vein thrombosis, previously more commonly known as superficial thrombophlebitis, in recent times is considered a form of venous thromboembolic disease. The risk factors largely overlap with the risk factors for deep vein thrombosis. Moreover, recent epidemiologic studies in patients with superficial vein thrombosis have revealed quite a high rate of concurrent or subsequent deep vein thrombosis or even pulmonary embolism. Ultrasound exam of both superficial and deep lower limb veins is recommended in the diagnostic process. Due to the disease heterogeneity and the lack of valid evidence, the guidelines for treatment are not unequivocal. Most authors are inclined to recommend anticoagulation – low‑molecular‑weight heparin or fondaparinux – but the intensity and duration of treatment are not clearly specified. So far, the approach to superficial vein thrombosis has been rather controversial and there is a need for further high‑quality studies to obtain valid data., and Hirmerová J.
Kazuistika prezentuje případ mladé ženy, která utrpěla poranění jater při úrazu elektrickým proudem a následném pádu ze stožáru vysokého napětí. Vzniklý jaterní hematom se při negativním vstupním CT vyšetření prezentoval s 48hodinovým časovým odstupem., Our report presents the case of a young woman who suffered liver trauma after electrical current injury and ensuing fall from an electricity pylon. The resulting intrahepatic hematoma manifested after a time interval of 48 hours following the injury, with initially negative CT scan., and M. Holešta, V. Janík, R. Gürlich, H. Šuca