Až 25 % nově diagnostikovaných pacientů s CRC má synchronní jaterní metastázy. Resekce jater je nejefektivnější a jedinou potenciálně kurativní metodou léčby pacientů s kolorektálními jaterními metastázami a je prokázáno, že v kombinaci se systémovou protinádorovou léčbou dále zlepšuje celkové přežití. Strategie chirurgické léčby primárně resekabilních synchronních jaterních metastáz není jasně definována a je předmětem určitých kontroverzí. Všechny tři možnosti přístupu (simultánní resekce, klasická etapová resekce a reverzní etapová resekce) mají srovnatelné výsledky stran rekurence choroby a celkového přežití. Cílem článku je analyzovat současné možnosti léčby synchronních jaterních metastáz se zaměřením na diagnostiku, kritéria resekability a strategii chirurgické léčby., Up to 25 % of newly diagnosed patients with colorectal cancer will have synchronous liver metastases at presentation. Liver resection is the most efficacious and the only potentially curative treatment option for patiens with colorectal liver metastases and in combination with systemic anticancer treatment further improves overall survival. Certain controversies in the surgical intervention strategy of the primarily resectable liver metastases are still present. All 3 operative approaches (simultaneous, classic staged, and liver-first) evince comparable results in terms of disease recurrence and overall survival. The following review aims to analyze current treatment options for synchronous colorectal liver metastases focusing on the diagnostic imaging, resectability criteria and surgical management strategies., Vladimír Frýba, Jan Ulrych, and Literatura
Úvod: Jedinou kurativní metodou v léčbě tumorů hrudní stěny (primárních či sekundárních) zůstává navzdory veškerému pokroku v onkologické léčbě stále chirurgická radikální resekce. Na léčbě mnoha nádorů hrudní stěny v závislosti na lokalizaci tumoru participuje plastický chirurg a eventuálně neurochirurg. Cílem naší práce bylo zjistit co možná nejoptimálnější chirurgický postup v léčbě tumorů hrudní stěny v závislosti na počtu komplikací. Sledovali jsme histologickou povahu jednotlivých tumorů, délku hospitalizace, věk, perioperační mortalitu a morbiditu. Dalším neméně důležitým sledovaným parametrem, byl rozdíl v přežívání mezi jednotlivými skupinami maligních nádorů (primární hrudní nádory versus sekundární -plicní nádory infiltrující hrudní stěnu). Metody: Na I. chirurgické klinice lékařské fakulty Univerzity Palackého a Fakultní nemocnice v Olomouci v letech 2006−2012 podstoupilo resekci hrudní stěny pro primární či sekundární nádor celkem 57 pacientů. V tomto souboru byly sledovány následující parametry: histopatologický typ nádoru, pohlaví, věk počet resekovaných žeber nebo plochu resekce sterna, typ rekonstrukce hrudní stěny, délka umělé plicní ventilace, pooperační komplikace, délka hospitalizace, perioperační morbidita a mortalita a délka přežívání pacientů u maligních nádorů. Výsledky: 57 pacientů (39 mužů a 18 žen) ve věku od 16 do 86 let podstoupilo resekci hrudní stěny pro primární tumor v 51% a pro sekundární tumor v 49 %. Resekce nejméně jednoho žebra nebo parciální resekce sterna byla provedena u každého pacienta. Rekonstrukce s použitím síťky u 22 pacientů, u 10 byla kryta svalovým lalokem. Pooperační komplikace se objevily u 10 pacientů (17,5 %)-nejčastěji infekce rány, pneumotorax a fluidothorax. V časném pooperačním období bylo zaznamenáno jedno úmrtí na rozvinutý ARDS (acute respiratory distress syndrom). Závěr: Tumory hrudní stěny patří vzhledem k nízkému výskytu k vzácným diagnózám. Je nutno dodržovat základní principy jejich léčby, proto by operace těchto nádorů měla být soustředěna do center. Vždy před operací by měla být stanovena diagnóza pomocí biopsie a vyloučena generalizace onemocnění, nejlépe pomocí PET/CT. Nejdůležitější pro úspěšnou léčbu je zkušenost a mezioborová spolupráce celého týmu, který se podílí na léčbě tumorů hrudní stěny, tím pádem lze docílit minima komplikací, nízké mortality a morbidity, což potvrzují výsledky našeho souboru pacientů., Introduction: The only curative treatment of tumors of the chest wall (primary or secondary),despite all the progress in oncological therapy, is a surgical radical resection. The goal of the paper is the identification of a complication occurring after chest wall resections for a tumor (evaluation of morbidity and mortality). Furthermore, the tumor type and employed reconstruction method were analyzed. Methods: A group of patients who underwent resection of the chest wall for primary or secondary tumors at the 1st Dept. Of Surgery, University Hospital Olomouc, was retrospectively analyzed. Age, diagnosis, procedure, histopathology of the tumor, preoperative and postoperative oncological treatment, preoperative co-morbidities, postoperative complications, the use of artificial lung ventilation and recurrences were recorded for all patients. Results: 57 patients aged 16 to 86 years underwent a chest wall resection, 51% for a primary tumor and 49% for a secondary tumor. Resection of at least one rib or partial resections of the sternum were performed in every patient. Reconstruction with a mesh was employed in 22 patients; in 10 patients the mesh was covered with a muscle flap. Postoperative complications occurred in 10 patients (17.5%). Conclusion: It is necessary to follow the basic principles of treatment of chest wall tumors; therefore surgery of these tumors should be concentrated to specialized centers. Always before surgery, diagnosis should be established by means of a biopsy and generalization of the disease should be excluded, ideally using PET/CT. Most important for successful treatment is experience and interdisciplinary cooperation of the team. This results in a low mortality and morbidity rate, which was confirmed by our results., and J. Chudáček, T. Bohanes, M. Szkorupa, M. Stašek, J. Klein, B. Zálešák, D. Stehlík, F. Čtvrtlík, Č. Neoral
Obezita dětí je v oblasti veřejného zdraví vážným celosvětovým problémem. Výživa, fyzická (in)aktivita a sedavý životní styl, ke kterému patří sledování televize, práce či hraní her na počítači, jsou nezávislými rizikovými faktory nárůstu BMI (nárůstu hmotnosti). Cílem předkládané práce bylo posoudit asociace mezi stravovacími návyky, fyzickou aktivitou, životním stylem, nadváhou a obezitou u dětí ve věku 8–14 let v Královéhradeckém, Libereckém a Pardubickém kraji. Cílovou skupinou (n = 2042) byli žáci ze základních škol z 2., 4., 6. a 8. ročníku. Všechny sledované parametry (vynechávání jídla, celkový energetický příjem, preference potravin a nápojů...) byly hodnoceny formou četnosti (%) v celé skupině, dle pohlaví a dle tělesné hmotnosti. Ve všech sledovaných parametrech měly děti s nadváhou/obezitou vždy horší výsledky než děti s normální hmotností, i když ne vždy signifikantní. Největší rozdíly byly zjištěny při dodržování pitného režimu, kde děti s nadváhou/obezitou pijí především slazené nápoje., Childhood obesity is a serious public health concern worldwide. Dietary behaviour, physical activity and a sedentary lifestyle which includes television viewing, working or playing games on the computer are independent risk factors for increased BMI (increasing weight). The aim of this study was to explore dietary habits, physical activity and lifestyle associated with overweight and obesity among children 8–14 years of age, in Hradec Králové, Liberec and Pardubice district. The target population (N = 2042) comprised elementary school children in the 2nd, 4th, 6th and 8th grade. All monitored parameters (skipping meals, total energy intake, food and beverage preferences...) were evaluated by frequency (%) in the group, by gender and according to body weight. In all monitored parameters overweight/obese children have worse results, although not always significantly, than children with normal weight. The biggest differences were found in compliance with liquid intake, overweight/obese children primarily drink sweetened beverages., Hana Střítecká, Pavol Hlúbik, and Literatura 21
Cieľ: Cieľom výskumu bolo popísať stravovací reţim adolescentov v maturitnom ročníku. Metodika: Na zber empirických údajov bola pouţitá metóda dotazníka. Súbor respondentov tvorilo 110 študentov zo stredných škôl v okrese Čadca v Ţilinskom kraji (Slovenská republika). Výsledky: Z výsledkov nášho výskumu vyplýva, ţe adolescentní respondenti majú nepravidelný stravovací reţim. Pravidelné jedenie hlavných denných jedál za časový úsek 7 dní sme zaznamenali u nízkeho percenta z nich, denne 22 % raňajkovalo, 52 % obedovalo a 38 % večeralo. 91 % z nich desiatovalo. Najčastejšie obedovali v popoludňajších hodinách a večerali po 20. hodine. Viac ako štvrtina uviedla dennú konzumáciu sladkostí a ovocia. 35 % uviedlo príjem tekutín za deň v rozmedzí od 0,5-1 litra, najčastejšie pili čaj, neochutenú minerálnu vodu a sladené kolové nápoje. Záver: Stravovací reţim v období adolescencie má vplyv na telesné a duševné zdravie adolescenta. Nepravidelné jedenie hlavných denných jedál, vynechávanie desiaty, nedostatočný príjem tekutín a ovocia v priebehu dňa, nadmerná konzumácia sladkostí spolu so sedavým spôsobom ţivota patria medzi hlavné charakteristiky nezdravého ţivotného štýlu nielen v uvedenej vekovej kategórii. Z uvedeného dôvodu je potrebné realizovať intervencie v rámci prevencie nesprávnych stravovacích návykov, ako napr. edukáciu, ktorú má v kompetencii realizovať aj sestra., Aim: The purpose of the presented study was to identify dietary habits of adolescents in the last year of secondary schools. Methods: A questionnaire was used to collect empirical data. The sample comprised 110 adolescent respondents from two secondary schools in the Čadca District (Ţilina Region, Slovak Republic). Results: The results suggest that adolescents have irregular eating patterns. Over a period of 7 days, only a small percentage of students ate regular meals, with 22% having breakfast, 52% having lunch and 38% having dinner. Ninety-one percent of them had snacks. Most frequently, they had lunch in the afternoon and dinner after 8 p.m. More than a quarter of students ate sweets and fruit every day. In a total of 35% of adolescents, the daily fluid intake was between 0.5 and 1 liter of mostly tea, unflavored mineral water and sweetened cola drinks. Conclusion: Adolescents’ dietary habits have an impact on their physical and mental health. Irregular meals, not eating snacks, insufficient fluid and fruit intake during the day, excessive sweet consumption along with a sedentary lifestyle are characteristic for not only this age group. This is a reason for interventions to prevent unhealthy eating habits, e.g. through education which may be provided by nurses as well., and Miroslava Potočiarová, Michaela Miertová
Střelná poranění mozku jsou velmi závažná poranění a přežití závisí na včasné diagnostice a intervenci neurochirurga. Důležitým aspektem je i volba zbraně. V této kazuistice je uváděn případ pacienta hospitalizovaného na Neurochirurgické klinice ve FN Brno. Použitá zbraň je mezi replikami historických zbraní velmi raritní a statistiky poranění dlouhou předovkou neuvádějí., Missile brain injuries are very serious injuries, survival of which depends on early diagnosis and neurosurgical intervention. The choice of a weapon is an important aspect. In this case report, we describe a case treated at the Department of Neurosurgery, University Hospital Brno. The weapon causing this injury was a quite rare replica of a historical weapon and injury statistics do not report injuries caused by a longrifle. Key words: missile brain injury – historical firearm The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Vidlák, M. Smrčka, A. Mrlian, V. Vybíhal, T. Svoboda, B. Planka