Cíl: Průzkumné šetření zjišťovalo schopnosti spolupráce nemocných při léčbě Warfarinem a dodrţování léčebného reţimu v průběhu dlouhodobé antikoagulační terapie Warfarinem. Konkrétně byla mapována a vyhodnocena úroveň edukace sestrou, informovanost a adherence k léčbě u pacientů léčených Warfarinem. Metodika: Průzkumný soubor tvořilo 108 pacientů evidovaných v ambulantním léčení interní a kardiologické ambulance při interním oddělení Nemocnice ve Frýdku-Místku. Průzkumné šetření probíhalo v prosinci roku 2010 a lednu roku 2011. Pro sběr dat byla vyuţita metoda dotazníkového šetření. Výsledky: Výsledky průzkumného šetření ukazují, ţe naprostá většina pacientů léčených Warfarinem se aktivně podílí na léčebném procesu. Nemocným se od zdravotníků dostává poučení o léčbě, sestry se na edukaci podílejí v 75 %. Většina dotázaných dochází na pravidelné kontroly a zná zpaměti uţívanou dávku léku. Čtvrtina nemocných však není schopna uvést krvácení jako hlavní riziko léčby. Převáţná většina respondentů si je vědoma skutečnosti, ţe účinek léčby můţe být ovlivněn sloţením přijímané potravy, méně neţ polovina respondentů zná interakci Warfarinu s jinými léky či doplňky stravy. Nemocní mají na zřeteli, ţe je nutno informovat kaţdého lékaře o této léčbě, jen polovina respondentů však informuje i lékárníka. Závěr: Adherence k léčbě ze strany pacienta je základem úspěšné a bezpečné terapie Warfarinem. Cílem všech zdravotníků by měla být snaha o kvalitní a efektivní komunikaci s nemocnými, snaha o dosaţení co nejvyšší úrovně spolupráce, ochoty a schopnosti pacientů řídit se pokyny zdravotníků. Tím se výrazně zvýší úspěšnost léčby a eliminuje se riziko moţných komplikací léčby., Aim: Exploratory investigation ascertained capabilities of cooperation of patients when treated with warfarin and adherence to treatment regimen during long term anticoagulant therapy by warfarin. Specifically was mapped and assessed the level of education by nurse, foreknowledge and adherence to treatment in patients treated with warfarin. Methods: The exploratory set consisted of 108 patients, who were registered in ambulant treatment of internal and cardiac ambulance at internal department of Hospital in Frydek-Mistek. Exploratory investigation took place in December 2010 and January 2011. For data collection was used method of questionnaire survey. Results: The results of questionnaire survey show, that absolute majority of patients treated with warfarin is actively participating in the treatment process. The patients receive from the health care providers education about the treatment, nurses are participating in education in 75%. Majority of respondents have regular check ups and knows by heart the dose of the drug. A quarter of patients is not able to state bleeding as the main risk of treatment. The vast majority of respondents are aware of the fact, that the treatment effect may be influenced by the composition of the diet, less than half of the respondents know the warfarin interactions with other medication or supplements. Patients have in mind that every doctor should be informed about this treatment, only half of the respondents, however, informs as well the pharmacist. Conclusion: Adherence to treatment by the patient is the foundation of a successful and safe warfarin therapy. The goal of all health professionals should be to aim for quality and effective communication with patients, effort to achieve the highest level of cooperation, willingness and ability of patients to follow medical instructions. This greatly increases the effectiveness of treatment and eliminates the risk of potential complications of treatment., Michaela Teperová, Lucie Sikorová, and Literatura 8
Kvalita ţivota je ovlivněna zdravotním stavem, který zahrnuje fyzické, psychické a sociální charakteristiky. Největším zdravotním, ale i společenským problémem současné epochy nejsou nemoci akutní, ale nemoci dlouhodobé, chronické a trvalé. Výzkum se zaměřuje na oblast sexuality u pacientů s hypertenzí, s důrazem na holistické pojetí lidské osobnosti, hlubší vnímání a proţívání sexuálního ţivota, sexuálních potřeb pacientů. Cíl: Cílem kvalitativního šetření bylo zjistit, zda léčba hypertenze ovlivňuje sexuální potřeby pacientů. Metodika: Výzkumný soubor tvořilo 20 respondentů, výběr zkoumaného vzorku byl záměrný, byli to pacienti, kteří se léčili pro hypertenzi minimálně 1 rok ve Fakultní nemocnici Ostrava. Výzkum byl proveden pomocí kvalitativní metody, sběr dat byl proveden rozhovorem, který byl nahráván na diktafon v příjemném, nerušeném prostředí. Ve výzkumu byla pouţita metoda barvení textu s definovanými 4 kategoriemi a podkategoriemi. Výsledky: Z analýzy rozhovorů vyplynulo, ţe u některých pacientů antihypertenzní terapie negativně ovlivnila jejich sexuální potřeby. Byl zjištěn výskyt sexuálních dysfunkcí, u ţen se jednalo o sníţený sexuální apetit, sníţenou lubrikační schopnost, delší interval k vyvrcholení a u muţe byl objeven problém s erekcí. Závěr: V rámci subjektivní spokojenosti s vlastní sexualitou u pacientů, kteří se léčí s arteriální hypertenzí je důleţitá znalost vedlejších účinků a následná edukace s vyuţitím výsledků vědeckých studií domácích i zahraničních odborníků., The quality of life is influenced by health condition, which include physical, psychological and social features. The biggest, not only medical but also social problem nowadays are not acute diseases but long-term diseases, chronical and permanent. The research is concentrated on the sphere of sexuality among patients with hypertension, with stress on holistic concept of human being, deeper perception and experiencing of sexual life and sexual needs of patients. Aim: The aim of qualitative research was to find out how the treatment of hypertension influences sexual needs of patients. Methods: Researched sample was formed by 20 respondents. The choice of researched sample was intentional. They were patients who were treated for hypertension minimally one year in University Hospital Ostrava. The choice of researched sample was intentional. The research was done by qualitative method, collection of datas was done by interview, which was recorded on voice recorder in a pleasant, by nothing disturbed place. In the research was used method of coloring the text with 4 defined categories and subcathegories. Results: From the analysis of interviews was clear that at some patients antihypertension therapy influenced their sexual needs in a negative way. There was found out the occurrence of sexual dysfunctions. Among women it was lower sexual appetite, lower lubricative ability, longer time for climax and among men was found the problem with erection. Conclusion: Well-timed diagnostics of hypertension, active attitude to sexual life and knowledge of side effects during hypertension therapy can influence sexual experience and satisfaction of patients., Bohdana Břegová, Yvetta Vrublová, and Literatura
Metastatický melanom je agresivní onemocnění. Dosud využívané léčebné možnosti jako aplikace dakarbazinu, temozolomidu, high dose interleukinu-2 byly relativně omezené. Vemurafenib je malá molekula, která má schopnost inhibovat mutovanou BRAF proteinkinázu. Na základě provedených klinických studií BRIM-2 a BRIM-3, kdy vemurafenib dokázal prodloužit celkové přežití (OS) a dobu do progrese onemocnění (PFS), byl zaregistrována v EU k léčbě v monoterapii u dospělých pacientů s neresekovatelným nebo metastazujícím melanomem s pozitivní mutací V600 genu BRAF., Metastatic melanoma is an aggressive disease. Historical treatment options have been limited (e.g. dacarbazine, temozolomide, high dose interleukin-2) and associated with poor outcomes. Vemurafenib is a first-in-class, small molecule BRAFV600 inhibitor. Vemurafenib is approved in the EU as monotherapy in adult patients with BRAFV600 mutation-positive unresectable or metastatic melanoma. In the trial BRIM-2 a BRIM-3 vemurafenib significantly improved both overall survival (OS) and progression free survival (PFS) in patients with unresectable melanoma., Ivo Kocák, Ilona Kocáková, Stanislav Špelda, and Literatura
Spánek se významně podílí na celkovém zdraví a kvalitě života člověka, je důležitý nejen pro duševní a fyzickou regeneraci, ale také pro normální funkci metabolických pochodů, endokrinního a imunitního systému. V moderní společnosti dochází k postupnému zkracování délky spánku v důsledku celé řady faktorů. Epidemiologické studie v posledním desetiletí potvrdily, že spánek kratší než 7 hodin představuje rizikový faktor pro rozvoj obezity, diabetu mellitu 2. typu, hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění, depresí a zvyšuje riziko mortality. Cílem této práce bylo zhodnotit délku spánku a posoudit vztah mezi délkou spánku a BMI u dospělé populace (n=478, 18–65 let). Metoda sběru dat zahrnovala 7denní záznam o délce spánku za den a antropometrická měření. Z výsledků vyplynulo, že průměrná délka spánku v souboru činila 7,45 (±0,91) hodin za den. 28 % dospělých osob přesto spalo méně než doporučených 7 hodin denně. Statisticky nejméně spali jedinci ve věku 40–49 let (průměr 7,2±0,80 hodin). Riziko obezity definované jako BMI ≥30 kg/m2 v souboru stoupalo se zkracující se délkou spánku: pro kategorie spánku [<6,3 h], [≥6,3 až <8,3 h] a [≥8,3 h] bylo riziko obezity na základě relativních četností vyjádřeno poměrem 2 : 1,5 : 1,2. Jedinci spící průměrně <6,3 hodiny vykazovali 1,3krát vyšší riziko obezity než ostatní jedinci spící déle i při zohlednění faktoru věku, tento závěr však není statisticky významný (OR=1,256; 95% IS: 0,631; 2,422). Z hlediska prevence obezity se dostatečný a kvalitní spánek jeví jako významný ochranný faktor, který by zejména v současné době rychlého životního tempa a při stoupajícím počtu obézních jedinců neměl být, vedle zdravé stravy a dostatečné pohybové aktivity, opomíjen., Sleep plays a significant role in overall health and in the quality of human life. It is not only important for mental and physical regeneration, but also for the normal functioning of metabolic processes, for the endocrine and immune systems. In modern society there is a gradual shortening of the length of sleep due to a number of factors. In the last decade a number of epidemiological studies suggest that sleeping less than 7 hours a day increases the risk of developing obesity, type 2 diabetes mellitus, hypertension, cardiovascular diseases, and depression and is associated with premature mortality. The aim of this study was to evaluate sleep duration and to assess the relationship between sleep duration and BMI in the adult population (n=478, 18 to 65 years). The method of data collection consisted of a 7-day record of the length of the sleep per day and anthropometric measurements. The results showed that the average sleep duration was 7.45 (±0.91) hours per day. However, 28% of adults slept less than a recommended 7 hours a day. The individuals aged 40–49 years slept statistically the shortest time (mean 7.2±0.80 hours). The risk of obesity increased indirectly with duration of sleep in this population, for sleep categories [<6.3 h], [≥6.3 to <8.3 h] and [≥8.3 h] the risk of obesity defined as BMI ≥30 kg/m2 was 2 : 1.5 : 1.2 based on the relative frequencies of obese and non-obese participants. Individuals sleeping on average <6.3 hours were at 1.3 times higher risk of obesity than other individuals sleeping longer after adjusting for age, this conclusion was not statistically significant (OR=1.256, 95% CI: 0.631; 2.422). In terms of prevention of obesity, sufficient sleep appears to be an important protective factor especially in the present fast pace of life and the increasing number of obese individuals and it should be taken in account in addition to a healthy diet and adequate physical activity., Zlata Piskáčková, Tomáš Zdražil, Martin Forejt, Julie Bienertová Vašků, and Literatura 39
Cíl: Prezentovat zajímavý případ 44leté ženy s metastázou karcinomu prsu v axilární lymfatické uzlině vpravo s negativní mamografií, biopsií a ultrasonografií prsů, kdy 18F-FDG PET/CT odhalil multifokální karcinom prsu vpravo. Materiál a metoda: Pacientka vyhledala lékaře pro hmatnou rezistenci v pravé axile. Následovala exstirpace paketu lymfatických uzlin z pravé axily, histologické vyšetření prokázalo metastázu karcinomu prsu. Mamografie a ultrasonografie obou prsů byla s negativním výsledkem. Vzhledem k pozitivitě metastáz v lymfatických uzlinách v pravé axile následovala ještě biopsie z pravého prsu, také s negativním nálezem. V rámci pátrání po primárním ložisku karcinomu prsu pacientka absolvovala celotělové PET/CT zobrazení v rozsahu od baze lební do proximální třetiny stehen, a to 60 minut po intravenózní aplikaci radiofarmaka 18F-FDG o aktivitě 377 MBq (5 MBq/kg). Akviziční čas PET skenu byl 2,5 minuty na 15 cm projekci, celkem 7 projekcí. Kontrastní (i.v. + per os kontrast) CT sken byl proveden ve venózní fázi. Výsledky: PET/CT odhalil multiložiskový viabilní tumor v laterální části pravého prsu a viabilní metastázy v lymfatických uzlinách v pravé axile a infraklavikulárně vpravo. Závěr: 18F-FDG PET/CT správně detekoval multifokální karcinom prsu u pacientky s pozitivní metastázou tohoto karcinomu v lymfatické uzlině a neznámým primárním ložiskem, čímž zkrátil dobu diagnostického procesu a umožnil zvolit správnou léčbu., Aim: To present a rare case report of the multifocal breast cancer finding on 18F-FDG PET/CT in a 44-year-old woman with the positive right axillary breast metastases and negative mammography, ultrasound and right breast biopsy. Material and Method: The patient underwent 18F-FDG PET/CT for the positive right axillary lymph node breast cancer metastases and negative mammography, ultrasound a right breast biopsy. The whole body PET/CT was obtained 60 minutes after intravenous injection of 18F-FDG (377 MBq – 5 MBq/kg). The PET scan acquisition time was 2.5 minutes per bed position for whole body imaging from base of the skull to mid femur and seven bed positions were necessary. Contrast-enhanced CT (venous phase) provided both full CT evaluation (including intravenous and oral contrast) and PET attenuation correction. Results: The examination revealed PET/CT positive multifocal tumour in the right breast and regional metastases in the right axilla and infraclavicular region without distant metastases. The patient underwent the subsequent neoadjuvant chemotherapy, surgery and adjuvant radiotherapy and the complete remission was induced. Conclusion: The 18F-FDG PET/CT revealed multifocal breast cancer, improved patient management and allowed subsequent successful treatment., Jiří Doležal, Dagmar Kalousová, Igor Sirák, Dana Dvořáková, and Literatura
Cíl: Posouzení efektivity biopsie sentinelové uzliny a na ní navazující terapie karcinomu prsu po implementaci metodiky do klinické praxe. Soubor a metodika: V průběhu let 2006-2010 bylo sledováno 94 pacientek s karcinomem prsu po biopsii sentinelové uzliny, průměrného věku 60,6 roku, 100 % ve stádiu do T2 v TNM klasifikaci (85 % T1, 10 % T2, 5 % TIS). Biopsie sentinelové uzliny byla provedena s periareolární aplikací radiofarmaka s většími koloidními částicemi. Pozitivní sentinelové lymfatické uzliny byly nalezeny u 27 % pacientek, z nichž se ve 23 % jednalo o mikrometastatické postižení nebo izolované tumorózní buňky. V případě pozitivity sentinelové uzliny byla indikována exenterace axily. U 79 % z celého souboru pacientek byla provedena radioterapie prsu a výběrově i axily. Následně byly pacientky léčeny podle standardního protokolu a sledovány v onkologické ambulanci Nemocnice Pelhřimov. Průměrná doba sledování byla v období vyhodnocování souboru 3,9 roku. Byly sledovány běžně používané parametry v hodnocení péče o onkologické pacienty. Výsledky: Lokoregionální rekurence byla 1 %, axilární rekurence 0 %, vzdálená rekurence 0 %, přežití bez nemoci dosaženo v 99 % a celkové přežití v 99 % případů. Závěr: Operace řízená výsledky biopsie sentinelové uzliny s periareolární aplikací radiofarmaka u pacientek s karcinomem prsu v kombinaci s radioterapií se jeví jako velmi efektivní, splňující požadavky na lokoregionální kontrolu nemoci a při uplatnění standardního léčebného protokolu zabezpečuje dobré celkové výsledky onkologicko-chirurgické léčby., x, Milan Šimánek, Václav Abrahám, Jaromír Kořínek, and Literatura
Cíl. Retrospektivně zhodnotit efekt a dlouhodobou průchodnost transjugulární intrahepatální portosystémové spojky (TIPS) u nemocných s trombózou jaterních žil. Metoda. V letech 1992-2011 jsme vytvořili TIPS celkem u 38 pacientů s trombózou jaterních žil nekontrolovatelnou medikamentózní léčbou. Léčeno bylo devět mužů a 29 žen ve věku 13-76 let (medián 33 let), v šesti případech se jednalo o děti. Predisponující trombofilní stav byl prokázán u 84,2 % osob. Klinická forma Buddova-Chiariho syndromu byla v šesti případech akutní, v 18 případech subakutní a ve 14 případech chronická. Indikací k výkonu byl u 31 nemocných ascites, u pěti pacientů jaterní selhání a u dvou krvácení do zažívacího traktu. Zákroky byly prováděny standardní technikou v analgosedaci nebo v celkové anestezii. U 17 pacientů jsme do kanálu TIPS implantovali nepotažený stent nebo kombinaci potaženého a nepotaženého stentu, u 21 nemocných jsme zkrat vyztužili pouze pro TIPS dedikovaným potaženým stentem (stentgraftem). Sledování průchodnosti zkratu po výkonu bylo založeno na pravidelných ultrasonografických, klinických a laboratorních kontrolách, při prokázané poruše průchodnosti byla provedena reintervence. Výsledky. Celková doba sledování souboru byla 8 dní - 207 měsíců (medián 52 měsíců). Technického úspěchu jsme dosáhli u 100% nemocných, hemodynamická úspěšnost výkonu byla 86,8 %, s poklesem mediánu portosystémového gradientu z 23 mm Hg na 8 mm Hg, klinicky bylo dosaženo ústupu obtíží u 89,5% nemocných. Významné komplikace jsme zaznamenali celkem u sedmi osob, žádný pacient nezemřel v přímé souvislosti se zákrokem. V průběhu sledování zemřelo celkem jedenáct nemocných (29 %), přežití souboru za 1 rok a za 5 let od TIPS bylo 85,3 % a 65,4 %. Během doby sledování jsme provedli celkem 50 reintervencí pro dysfunkci spojky, průměrný počet reintervencí přepočtený na jednoho nemocného za dobu 5 let byl 1,65 výkonu u pacientů se zkratem vytvořeným stentem a 0,67 výkonu u nemocných, u kterých byl primárně použit stentgraft. Ve skupině se zavedeným nekrytým stentem byla primární průchodnost 52,9% za 1 rok a 20 % za 5 let od výkonu, u skupiny s implantovaným potaženým stentem byla jednoletá primární průchodnost 80 % a pětiletá primární průchodnost 33,3%. V průběhu sledování jsme zároveň u osmi pacientů provedli angioplastiku dolní duté žíly pro její symptomatickou stenózu, u šesti z těchto nemocných byl do dolní duté žíly zaveden stent. Závěr. Vytvoření TIPS je velmi efektivní metodou léčby pacientů s trombózou jaterních žil. Použití pro TIPS dedikovaných potažených stentů vede knižšímu počtu dysfunkcí zkratu s nižším počtem reintervencí nezbytných k obnově průchodnosti, nutností je však současná důsledná antikoagulační léčba a léčba základního hematologického onemocnění., Aim. To retrospectively evaluate the efficacy and long-term patency of transjugular intrahepatic portosystemic shunt (TIPS) in patients with hepatic vein thrombosis. Method. In years 1992-2011, totally 38 patients with hepatic vein thrombosis resistant to medical therapy underwent TIPS creation in our department. We treated 9 males and 29 females, age 13-76 years (median 33 years), 6 patients were children. The underlying thrombophilic state was confirmed in 84.2% of treated patients. The Budd-Chiari syndrome was acute in 6, subacute in 18 and chronic in 14 cases. Ascites was indication for TIPS in 31 patients, liver failure in 5 and gastrointestinal bleeding in 2 persons. All the procedures were performed in anal-gosedation or under general anestesia using standard technique. In 17 patients, we implanted non-covered stent or combination of non-covered and covered stents during TIPS creation, in the other 21 patients only the TIPS dedicated covered stents had been used. TIPS patency during follow-up after the procedure was based on regular ultra-sonographic, clinical and laboratory examinations. In case of shunt dysfunction, a rein-tervention was performed. Results. The total follow-up period was 8 days - 207 months (median 52 months). The technical success rate was 100%, hemo-dynamical success rate 86.8% with median portosystemic gradient decrease from 23 mm Hg to 8 mm Hg, and clinically we were succesfull in 89.5% of patients. In 7 patients, severe complications occurred during shunt creation, but none of the patients died in direct connection with the procedure. Totally 11 patients (29%) died during follow-up period, the 1-year and 5-years survival rates were 85.3% and 65.4%, respectively. Due to TIPS dysfunction, totally 50 reinterventions were needed, the average 5-year reintervention rate per patient was 1.65 procedures in the bare stent group and 0.67 porcedures in the covered stent group. In the non-covered stent group, we achieved primary patency rates 52.9% 1 year and 20% 5 years after TIPS creation, in the covered stent group the 1-year primary patency rate was 80% and 5-year primary patency rate 33.3%. Angioplasty of symptomatic stenosis of the inferior vena cava was performed in 8 patients during follow-up, in 6 of these patients also stent implantation was necessary. Conclusion. TIPS creation is a very effective treatment of patients with hepatic vein thrombosis. The use of TIPS dedicated covered stents leads to lower dysfunction rate with lower number of reinterventions needed to reestablish the shunt patency, but strict simultaneous anticoagulation treatment and treatment of the underlying hematologie disease are necessary., Renc O, Krajina A, Hůlek P, Lojík M, Raupach J, Chovanec V, Jirkovský V, Fejfar T, Šafka V, Pozler O, Dulíček P, Čermáková E, Machová V., and Literatura
Cieľ: Cieľom štúdie bolo preskúmať, ako sestry vnímajú svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb (DSS) a identifikovať, či existujú významné vzťahy medzi úrovňou dôstojného prístupu k pacientom v DSS a demografickými znakmi (vek sestier, dĺžka praxe, vzdelanie a pod.). Metodika: Výskumný súbor tvorilo 106 sestier pracujúcich v domovoch sociálnych služieb v zriaďovateľskej pôsobnosti Trnavského samosprávneho kraja. Výskum prebiehal v období december 2011 až február 2012. Na zistenie úrovne dôstojného prístupu sme využili autorizovaný dotazník: Posudzovanie etických problémov – dôstojný prístup k pacientovi. Tvorí ho 5 subškál (informovanosť pacientov; autonómia; dodržiavanie dôvernosti a ochrany informácií; princíp spravodlivosti; intimita). Štatistická analýza bola realizovaná softvérom SPSS, verzia 15.0. Výsledky: Svoju úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb hodnotili sestry ako primeranú. Medzi vnímanou úrovňou dôstojného prístupu sestier a demografickými údajmi boli nízke korelácie. Signifikantne vyššiu úroveň dôstojného prístupu sme zistili u sestier s vyšším vzdelaním (Bc.). Najnižšiu úroveň dôstojného prístupu k pacientom v domovoch sociálnych služieb sme zaznamenali v subškále zameranej na autonómiu pacienta. Záver: Na základe poznania týchto výsledkov môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať k zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti v domovoch sociálnych služieb., Aim: The aim of the study was to examine nurses’ perception of their own level of dignified approach to patients in social care homes and to identify potential statistically significant relationships between the level of dignified approach to patients in social care homes and demographic data (nurses’ age, duration of clinical experience, education etc.). Methods: The sample consisted of 106 nurses working in social care homes run by the Trnava Region. An authorized questionnaire called Assessment of Ethical Issues – Dignified Approach to a Patient was used to determine the level of dignified approach. The questionnaire consisted of five subscales (patient awareness; autonomy; respecting confidentiality; principle of justice; intimacy). Statistical analysis was carried out using the SPSS version 15.0 software. Results: The level of dignified approach to patients in social care homes was self-assessed by nurses as adequate. There was a low correlation between the perceived level of dignified approach to patients and demographic data. Nurses with higher education (bachelor’s degree) demonstrated significantly higher levels of dignified approach. The lowest level of dignified approach was found in the subscale focused on patient autonomy. Conclusion: Based on the knowledge of these results, changes may be promoted that will contribute to increased quality of nursing care provided in social care homes., Silvia Lelkešová, Ingrid Juhásová, and Literatura 19
Cieľ: Cieľom štúdie bolo identifikovať úroveň emočnej inteligencie (EI) u sestier a zistiť rozdiely v úrovni EI vzhľadom na vek, dĺžku praxe a vzdelanie sestier. Metodika: Výskumný súbor tvorili sestry (n = 280) poskytujúce starostlivosť pacientom štyroch nemocníc Trnavského kraja. Priemerný vek sestier bol 39,64 (SD = 9,44), dĺžka ich profesijnej praxe bola 18,7 (SD = 10,64). Na meranie úrovne EI boli použité dotazníky, ktoré reprezentujú súčasné prístupy chápania EI. Dotazník SITEMO (Situational Test of Emotional Understanding), zisťuje úroveň EI ako schopnosti, výsledkom je celkové skóre EI, ktoré je dané súčtom správnych odpovedí. Dotazník SEIS (Schutte EI Scale) zisťuje úroveň EI sestier ako črty. Sestry vyjadrovali mieru súhlasu resp. nesúhlasu prostredníctvom 5bodovej Likertovej škály. Pri spracovaní dát boli využité metódy deskriptívnej štatistiky a induktívnej štatistiky. Údaje boli spracované v štatistickom softvéri SPSS 15.0. Výsledky: Zistili sme štatisticky významný rozdiel (p < 0,05) v úrovni EI sestier vzhľadom k ich veku. Pri ostatných sociodemografických znakoch (dĺžka profesijnej praxe, vzdelanie) nebol zaznamenaný štatisticky významný rozdiel (p > 0,05). Sestry s Mgr. stupňom vzdelania dosiahli najlepší výsledok v priemernom poradí mier EI v oboch metodikách. Záver: Zistené výsledky umožňujú upriamiť pozornosť na rozvoj EI u sestier prostredníctvom možností vzdelávacích inštitúcií. Môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať ku zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti. Využívanie EI je nutnou a zároveň modernou požiadavkou ošetrovateľstva., Aim: The aim of this study was to identify the level of emotional intelligence (EI) of nurses and to identify differences in the level of EI in relation to their age, length of work experience and education. Methods: The sample consisted of nurses (n = 280) providing care to patients in four hospitals in the Trnava Region. The mean age of the nurses was 39.64 years (SD = 9.44) and the length of their work experience was 18.7 years (SD = 10.64). The level of EI was measured using questionnaires representing current approaches to understanding of EI. Emotional intelligence as an ability was determined by the Situational Test of Emotional Understanding (SIT-EMO) questionnaire, yielding the overall emotional intelligence score given by the sum of the correct answers. EI as a feature, on the other hand, was assessed by the Schutte EI Scale (SEIS) in which the nurses expressed the extent to which they agree or disagree with each statement on a five-point Likert scale. To analyze the data, methods of descriptive statistics and inductive statistics were used. The data were processed using the SPSS 15.0 statistical software. Results: A statistically significant difference (p < 0.05) was found between the level of nurses’ EI level and their age. In terms of other social demographic data (length of work experience, education), a statistically significant difference (p > 0.05) was not found, although the nurses with a master’s degree ranked highest as for their mean level of EI, using both methods. Conclusion: The results enable to focus attention on the development of nurses’ EI through educational institutions. Changes may be encouraged that will contribute to an increase in the quality of nursing care provided. The use of EI is a necessary as well as modern requirement in nursing., Ingrid Juhásová, Ľubica Ilievová, František Baumgartner, and Literatura
Typickým patologicko-anatomickým rysem emfyzému je permanentní rozšíření dýchacích cest distálně od terminálních bronchiolů spolu s destrukcí plicního parenchymu, bez výraznější fibrózy. Chirurgická léčba nabízí tři typy intervencí: bulektomii (resekci velkých bul utlačujících zdravější část plíce), volumredukční operaci plic (LVRS) a plicní transplantaci (jedno či lépe oboustrannou). Alternativou LVRS u inoperabilních nemocných mohou být některé bronchoskopické techniky - metody bronchoskopické volumredukce (BVR). Cílem našeho sdělení je ukázat roli radiologa při indikaci bronchoskopické volumredukce., Lung emphysema is characterized as permanently enlarged air space distal to terminal bronchioles accompanied by destruction of lung parenchyma without fibrosis. There are three types of surgical treatment: bullectomy (resection of large emphysematic bulls which oppreses healthy lung parenchyma), volumreduction and lung transplantation (once or double - faced). When surgery is not possible there are some bronchoscopic techniques - bronchoscopic volumereduction. The aim of our list is to show the role of radiologist for the right indication to bronchoscopic volumereduction., Kočová E, Koblížek V, Rúta J, Bartoš V., and Literatura