Cieľ: Cieľom štúdie bolo identifikovať úroveň emočnej inteligencie (EI) u sestier a zistiť rozdiely v úrovni EI vzhľadom na vek, dĺžku praxe a vzdelanie sestier. Metodika: Výskumný súbor tvorili sestry (n = 280) poskytujúce starostlivosť pacientom štyroch nemocníc Trnavského kraja. Priemerný vek sestier bol 39,64 (SD = 9,44), dĺžka ich profesijnej praxe bola 18,7 (SD = 10,64). Na meranie úrovne EI boli použité dotazníky, ktoré reprezentujú súčasné prístupy chápania EI. Dotazník SITEMO (Situational Test of Emotional Understanding), zisťuje úroveň EI ako schopnosti, výsledkom je celkové skóre EI, ktoré je dané súčtom správnych odpovedí. Dotazník SEIS (Schutte EI Scale) zisťuje úroveň EI sestier ako črty. Sestry vyjadrovali mieru súhlasu resp. nesúhlasu prostredníctvom 5bodovej Likertovej škály. Pri spracovaní dát boli využité metódy deskriptívnej štatistiky a induktívnej štatistiky. Údaje boli spracované v štatistickom softvéri SPSS 15.0. Výsledky: Zistili sme štatisticky významný rozdiel (p < 0,05) v úrovni EI sestier vzhľadom k ich veku. Pri ostatných sociodemografických znakoch (dĺžka profesijnej praxe, vzdelanie) nebol zaznamenaný štatisticky významný rozdiel (p > 0,05). Sestry s Mgr. stupňom vzdelania dosiahli najlepší výsledok v priemernom poradí mier EI v oboch metodikách. Záver: Zistené výsledky umožňujú upriamiť pozornosť na rozvoj EI u sestier prostredníctvom možností vzdelávacích inštitúcií. Môžeme podporovať zmeny, ktoré budú prispievať ku zvýšenej kvalite poskytovanej ošetrovateľskej starostlivosti. Využívanie EI je nutnou a zároveň modernou požiadavkou ošetrovateľstva., Aim: The aim of this study was to identify the level of emotional intelligence (EI) of nurses and to identify differences in the level of EI in relation to their age, length of work experience and education. Methods: The sample consisted of nurses (n = 280) providing care to patients in four hospitals in the Trnava Region. The mean age of the nurses was 39.64 years (SD = 9.44) and the length of their work experience was 18.7 years (SD = 10.64). The level of EI was measured using questionnaires representing current approaches to understanding of EI. Emotional intelligence as an ability was determined by the Situational Test of Emotional Understanding (SIT-EMO) questionnaire, yielding the overall emotional intelligence score given by the sum of the correct answers. EI as a feature, on the other hand, was assessed by the Schutte EI Scale (SEIS) in which the nurses expressed the extent to which they agree or disagree with each statement on a five-point Likert scale. To analyze the data, methods of descriptive statistics and inductive statistics were used. The data were processed using the SPSS 15.0 statistical software. Results: A statistically significant difference (p < 0.05) was found between the level of nurses’ EI level and their age. In terms of other social demographic data (length of work experience, education), a statistically significant difference (p > 0.05) was not found, although the nurses with a master’s degree ranked highest as for their mean level of EI, using both methods. Conclusion: The results enable to focus attention on the development of nurses’ EI through educational institutions. Changes may be encouraged that will contribute to an increase in the quality of nursing care provided. The use of EI is a necessary as well as modern requirement in nursing., Ingrid Juhásová, Ľubica Ilievová, František Baumgartner, and Literatura
ABSTRAKT Cieľ: Zámerom štúdie bolo identifikovať štatisticky významné rozdiely v úrovni emočnej inteligencii (EI) u študentov ošetrovateľstva vzhľadom k demografi ckým údajom (vek, dĺžka štúdia) a zároveň zistiť či úroveň EI študentov ošetrovateľstva ovplyvňuje ich záujem o problematiku geriatrického ošetrovateľstva. Metódy: Výskumu sa zúčastnilo 86 univerzitných študentov denného bakalárskeho štúdia odboru ošetrovateľstvo. Na meranie úrovne EI boli využité dotazníky reprezentujúce rôzne chápania EI. Prostredníctvom SIT-EMO (Situational Test of Emotional Understanding) bola zisťovaná EI ako schopnosť. EI ako črta bola zisťovaná dotazníkom SEIS(Schutte Emotional Intelligence Scale). Dotazníkom vlastnej konštrukcie ESE-GP (Emotional self-effi cacygeriatric patient) bola zisťovaná úroveň EI študentov v procese starostlivosti o geriatrických pacientov. Výsledky: Nezistili sme štatisticky významné rozdiely v úrovni EI študentov z hľadiska demografi ckých údajov (vek a ročník štúdia). Medzi úrovňou EI (SEIS)a perspektívnym záujmom študentov venovať sa geriatrickému ošetrovateľstvu bola zistená štatisticky významná súvislosť (p < 0,05). Závery: Zistené výsledky môžu uplatniť najmä inštitúcie poskytujúce ošetrovateľské vzdelávanie, ktorým odporúčame zamerať pozornosť na rozvoj EI v procese vzdelávania študentov ošetrovateľstva., Aim: The aim of the study was to identify statistically significant differences in levels of emotional intelligence (EI) of nursing students in relation with demographic data (age and year of study) and also determine whether the EI level of nursing students affects their interest in the issue of geriatric nursing. Methods: The sample consisted of 86 full-time undergraduate university students of nursing. To measure the level of EI, questionnaires representing diff erent understanding of EI were used. EI as an ability was determined by the SIT-EMO (Situational Test of Emotional Understanding). EI as a trait was evaluated by the questionnaire SEIS (Schutte Emotional Intelligence Scale). The questionnaire of own construction ESE-GP (Emotional self-effi cacygeriatric patient) assessed the level of EI of students in the process of caring for geriatric patients. Results: There were no statistically signifi cant diff erences in the students’ level of EI in terms of demographic data (age and year of study). A statistically signifi cant association (p < 0.05) was found between the students’ level of EI (SEIS) and their promising interest to pursue geriatric nursing. Conclusion: The results can be applied in particular institutions providing nursing education, which can focus attention on the development of EI in the process of education of nursing students., Ingrid Juhásová, Ľubica Ilievová, František Baumgartner, Zuzana Rojková, and Literatura
Objectives. The study focuses on the emotional intelligence (hereafter „EI“) of members of the Police of the Czech Republic and on its differences according to the selected demographic characteristics (gender, age, and education). The outcomes are subsequently compared with the results of the general population. Sample and setting. The research sample comprised 531 adult respondents (222 police officers and 309 members of the general population). SEIS self-description questionnaire and anamnestic questionnaire were used to measure selected variables. Hypotheses. The authors assumed that the police officers would show a higher level of overall EI and particular EI factors than the general population. A higher level of overall EI would occur in female, higher age, and higher education groups – for both police members and the general population. Statistical analysis. The analysis of the data was focused on the determination of the factors forming EI by exploratory factor analysis, non-parametric tests were used to verify the hypotheses. Results. There was no statistically significant difference found between the police officers and the common population in total EI, only in particular EI factors. While no difference between gender, age, or education groups and overall EI was indicated among the police officers, significant differences between all variables were revealed among the general population. When dividing the sample according to gender and type, statistically significant differences were found with the men from the general population scoring the lowest compared to the highest score of policewomen. Study limitation. Given the sampling method, caution must be exercised to generalise the findings. A self-description method was used to measure EI. and Cíle. Studie se zabývá emoční inteligencí (EI) příslušníků Policie České republiky a jejími rozdíly dle vybraných demografických charak-teristik (pohlaví, věk, vzdělání). Výsledky jsou srovnávány s hodnotami zjištěnými u běžné po-pulace. Výzkumný soubor a procedura. Výzkumný vzorek je tvořen celkem 531 dospělými respon-denty, z toho bylo 222 policistů a 309 proban-dů z běžné populace. Zvolené proměnné byly měřeny pomocí sebepopisného dotazníku SEIS a anamnestického dotazníku.Hypotézy. Autorky předpokládaly, že příslušníci Policie ČR budou vykazovat vyšší úroveň cel-kové EI a vyšší hodnoty u všech faktorů EI než běžná populace. Dále předpokládaly, že vyšší úroveň celkové EI se bude u policistů i běžné populace vyskytovat u skupin s ženským pohla-vím, vyšším věkem a vyšším vzděláním. Statistická analýza. Analýza dat byla zaměřena na stanovení faktorů tvořících EI pomocí explo-rační faktorové analýzy, pro ověřování hypotéz byly využity neparametrické testy.Výsledky. Výsledky výzkumu neprokázaly exis-tenci statisticky signifikantního rozdílu mezi policisty a běžnou populací v celkové EI, byly však nalezeny rozdíly v jednotlivých faktorech. Zatímco nebyly objeveny rozdíly v celkové EI u skupin policistů dle pohlaví, věku a vzdělá-ní, v souboru běžné populace se tyto rozdíly projevily. Při rozčlenění hodnot celkové EI dle příslušnosti ke vzorku a pohlaví byly shledány statisticky signifikantní rozdíly, kdy muži z běž-né populace skórovali níže oproti ženám – po-licistkám.Omezení studie. Vzhledem k metodě výběru vzorku je zobecnitelnost výsledků limitována. K měření EI byla využita sebepopisná metoda.
Výzkum se zaměřil na možné vztahy mezi lhaním a emoční inteligencí mezi respondenty v České republice. Emoční inteligence souvisí se sebeklamem a detekcí lži, ale její vztah k lhaní zatím dostatečně zkoumán nebyl. Celkem 112 respondentů vyplnilo dotazník pro analýzu klamavého chování a test emoční inteligence TEIQue. ANOVA a regresní analýza ukázaly signifikantní rozdíly ve lhoucím chování, které mohou být ovlivněny globálním rysem emoční inteligence nebo well-being. Výsledky naznačují, že respondenti s nižší emoční inteligencí říkají méně lží a lžou častěji dospělým než dětem. Výzkum může být přínosný pro intervence v pedagogické a forenzní psychologii nebo v rodinné terapii a může pomoci v porozumění proměnným ovlivňujícím klamavé chování. and This study is focused on finding a possible relation between deception and emotional intelligence among respondents in the Czech Republic. Emotional intelligence is related to self-deception and detection of lying, yet there is not enough information on its possible relation to lying behavior itself. A deception behavior survey and the TEIQue inventory were used to analyse deception characteristics and emotional intelligence among 112 respondents. ANOVA and regression analysis revealed significant differences in lying behavior, which might be influenced by the global trait of emotional intelligence or well-being. Results suggest that respondents with lower emotional intelligence use less lies and tend to lie to adults more often than to children. These results might be beneficial for interventions in pedagogical or forensic psychology or in family therapy and can improve our understanding of variables affecting lying behavior.