Monoklonální gamapatie nejasného významu (MGUS) je prekanceróza spojená s trvale vyšším rizikem vzniku mnohočetného myelomu (MM). Jedním z cílů současného molekulárně genetického přístupu k výzkumu MGUS je identifikace vhodných genetických markerů umožňujících vymezení vysoce rizikových osob s MGUS. Cytogenetickým vyšetřením bylo prokázáno, že již v prekancerózních plazmatických buňkách se vyskytují stejné chromozomové přestavby jako u MM, a to jak strukturní chromozomové abnormality, zejména primární translokace genu IGH (14q32), nejčastěji s chromozomovými oblastmi zahrnující geny CCND1 (11q13), FGFR3 (4p16) a MAF (16q23), tak početní změny určitých chromozomů, např. trizomie chromozomů 3, 5, 7, 9 a monozomie chromozomu 13. Doposud však nebyly identifikovány specifické chromozomové změny, které by dokázaly zcela spolehlivě předvídat riziko nádorového zvratu prekancerózy do plně rozvinutého nádorového stavu. Tato práce shrnuje aktuální poznatky o významu chromozomových aberací v patogenezi MGUS a v transformaci této prekancerózy do plně rozvinutého nádoru., Monoclonal gammopathy of undetermined significance (MGUS) is a precancerosis permanently associated with higher risk of progression into multiple myeloma (MM). One of the goals of the current molecular cytogenetic approach is identification of suitable genetic markers which distinguish high-risk MGUS patients. Cytogenetic analysis showed that the same chromosomal abnormalities found in MM, both structural and numerical, are already found in precancerous plasma cells. There are especially primary IGH (14q32) translocations, in most cases with chromosomal loci including genes CCND1 (11q13), FGFR3 (4p16) and MAF (16q23), as well as trisomies of chromosomes 3, 5, 7, 9 and monosomy of chromosome 13. However, specific chromosomal changes that could reliably predict the risk of transition from precancerosis into malignancy have not been identified. This paper summarizes the current knowledge about significance of chromosomal abnormalities in MGUS pathogenesis and in transformation from this precancerosis into tumor., Mikulášová, A., Kuglík, P., Smetana, J., Grešliková, H., Říhová, L., Klincová, M., Hájek, R., and Literatura 34
Alzheimerova choroba (ACH) je charakterizována ukládáním amyloidu β (Aβ) v senilních placích a tvorbou neurofibrilárních tanglů v mozkové tkáni, což je následováno zánikem neuronů. Příčina vzniku a rozvoje ACH je stále nejasná, nicméně existují faktory, které k patogenezi této choroby přispívají. Bylo zjištěno, že lipidové složení mozkové tkáně, především zastoupení polynenasycených mastných kyselin (PUFA), významně ovlivňuje patologický proces. Například přítomnost kyseliny dokosahexaenové (DHA) působí ochranně proti rozvoji ACH. U pacientů s ACH je v mozku snížené množství DHA v důsledku oxidačního stresu. Vzhledem k oboustranné výměně mastných kyselin mezi mozkovou tkání a krví, ovlivňuje složení PUFA v mozkové tkáni a oxidační stres i zastoupení jednotlivých mastných kyselin v erytrocytech, což se dá potenciálně využít k diagnostickým účelům., Alzheimer‘s disease (AD) is characterized by accumulation of amyloid β (Aβ) in senile plaques and formation of neurofibrillary tangles followed by neuronal damage. The primary cause of AD is still unclear. However, there are factors that contribute to its pathogenesis. It has been found that the brain lipid composition, mainly polyunsaturated fatty acids (PUFA), affects the pathological process in the brain. For example, docosahexaenoic acid (DHA) has protective effect against AD. Reduced amount of DHA as a result of oxidative stress has been documented in AD patients. The changes in the composition of brain PUFA are reflected in erythrocytes due to the exchange of fatty acids between brain and blood, which can be used for diagnostic purposes., Klusáčková Z., Skoumalová A., and Literatura 30
Cíl. Korelace ultrazvukového vyšetření polohy disku temporomandibulárního kloubu s vyšetřením na magnetické rezonanci. Metoda. Celkem bylo vyšetřeno 95 pacientů, 112 čelistních kloubů, soubor zahrnoval 10 mužů, 85 žen, věkové rozhraní 14-74 let, průměrný věk 37 let. Vyšetření na ultrazvuku probíhalo na přístroji Philips iu22 lineární 17 MHz sondou ve dvou fázích - klidové a dynamické - při otevírání úst. Na magnetické rezonanci byli pacienti vyšetření na přístroji Philips Achieva 1,5 T s povrchovou cívkou a mikroskopickou cívkou, každé vyšetření zahrnovalo sekvenci s postupným otevíráním úst. Výsledky. Souhlas mezi ultrazvukovým vyšetřením a magnetickou rezonancí při ventrální poloze byl 96%, z toho byla diagnostikována repozice disku v 94%, u pacientů bez repozice byla senzitivita nižší - 65%., Aim. The aim of this study was the correlation of an ultrasound examination of the disk of the temporomandibular joint with the magnetic rezonance examination. Method. In total has been examined 95 patients, 112 mandibular joints, file include 10 men, 85 women, age interface 14-74 years old, the average age of 37 years. The patients were examined using Philips iu22 with linear 17 MHz probe with dynamic phase - with opening the mouth. On the MRI, the patients were examined using Philips Achieva 1.5 T with the surface coil and microscopic coil, each examination included a sequence with the gradual opening of the mouth. Results. Consent between the ultrasound examination and magnetic resonance imaging in the anterior position was 96%, disc reposition in 94% of patients, without reposition in 65% cases., Andrea Šprláková-Puková, Alena Štouračová, Miloš Keřkovský, Ondřej Liberda, Vojtěch Peřina, Karel Bartušek, Zdenek Smékal, Ondřej Šmirg, and Literatura
Sometimes intraorbital foreign bodies lead to unexpected findings. A 16-year old boy was referred due to ocular surface trauma. A conjunctival laceration was detected at the level of the left caruncle with associated left exotropia, reduced adduction as well as a preretinal hemorrhage along the nasal periphery of the fundus. A blow-out fracture of the medial orbital wall was suspected and a CT scan of the orbits was scheduled which revealed the presence of a large intraorbital foreign body. The removal of the intraorbital foreign body (which proved to be a bullet) and precautionary laser photocoagulation along the nasal periphery of the left eye were performed. Ocular surface trauma may reveal unexpected findings, such as an intraorbital foreign body, requiring investigation by a CT scan., Efstathios T. Detorakis, Emmanouil K. Symvoulakis, Eleni Drakonaki, Ekaterini Halkia, Miltiadis K. Tsilimbaris, and Literatura 7
Cílem této recenze je shrnout hlavní aspekty knihy autora Neala C. Hogana Unhealed wounds: medical malpractice in the twentieth century, která vyšla v roce 2003 v New Yorku. Jak název napovídá, kniha se zabývá chronologickým vývojem problematiky profesního pochybení lékařů v USA v minulém století. Tato recenze stručně informuje o autorovi, nicméně její podstatná část se zabývá obsahem publikace. Recenze se zabývá popisem jednotlivých kapitol ve stejném pořadí, jak jsou uvedeny v knize. Zdůrazněny jsou hlavní historické milníky problematiky profesního pochybení lékařů. V závěru je recenzentem provedeno zhodnocení publikace a zamyšlení nad případnou aplikací americké právní doktríny týkající se profesního pochybení lékaře v českém právním systému., The aim of this review is to summarize main aspects of the book Unhealed wounds: medical malpractice in the twentieth century written by Neal C. Hogan, published in 2003 in New York. As the title suggests the book itself is focused on chronological development of medical malpractice in the USA in previous century. This review briefly informs about the author but it´s mainly concentrated on the publication´s content. Paper itself descripts component chapters in the same order as it is written in the book. Break points of malpractice history are highlighted. In conclusion of the review author evaluates the book and presents his own reflection about application of the American legal doctrine of medical malpractice in the Czech legal system., and Jan Kotula
Cíl: Cílem sdělení je připomenout možná úskalí paralelního hodnocení výsledků elektroforézy séra a sérových hladin volných lehkých řetězců (VLŘ) imunoglobulinu. Stanovení sérových hladin VLŘ se v posledních letech stalo nedílnou součástí algoritmu vyšetření využívaných v diagnostice a monitorování nemocných s monoklonální gamapatií. Zkušenosti mnoha pracovišť a následně publikovaná doporučení napomáhají vhodné indikaci vyšetření a interpretaci nálezů, avšak v každodenní praxi se často setkáváme s výsledky diskrepantními či atypickými, což si vyžaduje obezřetnou interpretaci, ověření stanovení a úzkou spolupráci zúčastněných odborníků., Aim: The aim of the presented paper is to remind of possible pitfalls of parallel assessment of serum electrophoresis and serum free light chain levels (FLC) of the immunoglobulins. Evaluation of serum levels of FLC has become an inherent part of the algorithm in the diagnostics and monitoring of patients with monoclonal gammopathy. Experience from several departments followed by published recommendations help to determine appropriate indication and interpretation of the results. Everyday practice, however, brings also dissimilar or atypical results that need a careful interpretation, verification of the results and close cooperation of participating specialists., Pika T., Lochman P., Minařík J., Bačovský J., Ščudla V., and Literatura 33
Cíl studie: Měření koncentrací albuminu a imunoglobulinů v likvoru a v séru slouží v likvorové diagnostice k výpočtu intrathékální syntézy imunoglobulinů. Předpokládá se, že hodnotu kvocientu, tj. poměru koncentrací daného proteinu v likvoru a v séru, lze považovat za nezávislou na použité metodě, pokud je párový vzorek likvoru a séra analyzován současně na jedné (likvorové) kalibrační křivce. Pozorované diskrepance mezi likvorovými (ale nikoliv sérovými) koncentracemi IgM stanovenými nefelometricky na analyzátoru Immage a home-made sendvičovou ELISA metodou nás vedly k provedení rozsáhlejší studie srovnávající různé metody stanovení IgM v likvoru a séru. Typ studie: Porovnání výsledků různých metod používaných pro kvantifikaci IgM v likvoru. Materiál a metody: Byly srovnány výsledky stanovení koncentrací IgM získané na nefelometrech Immage, Immage 800, BN II, BN ProSpec a metodou ELISA. Vedle likvorových a sérových koncentrací byly srovnány i kvocienty likvor/sérum a výsledek výpočtu intrathékální syntézy podle Reiberova vztahu. Výsledky byly vyhodnoceny metodami Passing-Bablokovy regrese a grafu dle Blanda a Altmana s využitím statistického programu MedCalc. Výsledky: Zjistili jsme výrazné rozdíly v likvorových koncentracích IgM stanovených nefelometricky na analyzátorech Immage oproti nefelometrickému stanovení na analyzátorech řady BN a „home-made“ sendvičové ELISA metodě, které poskytly významně nižší hodnoty. Hodnoty získané ELISA metodou byly v dobré shodě s hodnotami získanými na analyzátorech řady BN. Sérové koncentrace IgM byly poněkud vyšší při použití ELISA metody. Nebyl zjištěn významný rozdíl mezi hodnotami sérových koncentrací a kvocientů likvor/sérum získanými analýzou séra na likvorové versus sérové kalibrační křivce. Hodnoty kvocientu likvor/sérum byly významně vyšší v případě stanovení na analyzátorech Immage oproti hodnotám získaným analýzou na nefelometrech řady BN i ELISA metodou. V důsledku toho byla z dat získaných na analyzátorech Immage vypočtena intrathékální syntéza IgM u 13 ze 71 vzorků, u kterých nebyla zjištěna z dat získaných na analyzátoru BN ProSpec ani ELISA metodou; u 8 z nich bylo možno považovat vypočtenou intrathékální syntézu za klinicky významnou (intrathékální frakce >10 %). Závěr: Kvocient likvor/sérum je pro IgM jednoznačně závislý na použité metodě stanovení a v některých případech může dojít i k rozdílnému hodnocení přítomnosti intrathékální syntézy IgM. Dokud se nepodaří příčinu tak výrazně odlišných výsledků koncentrace IgM v likvoru objasnit a odstranit, je žádoucí při měření na analyzátoru Immage hodnotit vypočtenou intrathékální syntézu IgM velmi opatrně a v kontextu celého likvorového nálezu. ELISA metoda je finančně nenákladná, vyžaduje minimální množství vzorku a jeví se jako jediná schopná kvantifikovat IgM prakticky v každém vzorku. Její použití v rutinní praxi je však limitováno vyššími nároky na manuální zpracování, jeví se však jako výhodná metoda minimálně pro experimentální studie, např. sledování rozložení likvorových koncentrací IgM v populaci., Objective: Quantitation of albumin and immunoglobulins in CSF and serum serves the purpose of calculation of intrathecal immunoglobulin synthesis. Quotient, i.e., concentration ratio of particular protein in CSF and serum, is assumed to be method-independent value, provided that paired CSF and serum sample is analyzed in parallel using one (CSF) calibration curve. We have observed that CSF (but not serum) IgM concentrations determined by nephelometry on Immage analyzer and by home-made sandwich ELISA were largely discrepant. This has lead us to perform a larger study comparing various methods of IgM determination in CSF and serum. Design: Comparison of various methods used for IgM quantitation in cerebrospinal fluid. Materials and Methods: Results of IgM determination on nephelometers Immage, Immage 800, BN II, and BN ProSpec, as well as by ELISA method, have been compared. Beside CSF and serum values, CSF/serum quotients and results of calculated intrathecal IgM synthesis according to Reiber´s formula have been compared. Results have been evaluated by means of Passing-Bablok regression and Bland and Altman plots, using MedCalc software. Results: We have found significant differences between CSF IgM concentrations determined by rate nephelometry on Immage analyzers and end-point nephelometry on BN analyzers or ELISA, the latter two giving significantly lower values. CSF IgM concentrations determined by ELISA were in good agreement with those determined on BN analyzers. Serum IgM concentrations were slightly higher using ELISA than using either nephelometric system. We have found no significant difference in either serum IgM or CSF/serum IgM quotient between serum analysis on CSF versus serum calibration curve. IgM quotient values were significantly higher using Immage analyzers than using either BN analyzers or ELISA method. As a consequence, intrathecal IgM synthesis, based on the Immage data, was calculated in 13 of 71 samples considered negative if data of BN analyzer or ELISA were used; in 8 of these samples, intrathecal IgM synthesis could be considered as clinically significant (intrathecal fraction > 10 %). Conclusions: CSF/serum IgM quotient is far from to be method-independent; in some cases, discrepant conclusion regarding the presence of intrathecal IgM synthesis can be obtained. Until the cause of this discrepancy is found and removed, the presence of intrathecal IgM synthesis should be judged very carefully and in the context of other CSF findings when using the Immage analyzer for measurement. ELISA method is inexpensive, requires very low amount of the sample, and is the only method able to quantify IgM in almost every CSF sample. Its use in routine practice is, however, limited by higher requirements for manual work. Nevertheless, it should be used at least in experimental studies, i.e. for the purpose of the determination of distribution of CSF IgM concentration within a population., Zeman D., Kušnierová P., Gottwaldová J., Kloudová A., Lochman I., Ženková J., Švagera Z., Bartoš V., Všianský F., and Literatura 12
Přehled pojednává o problematice věnované základům hmotnostní spektrometrie. Jsou zde vysvětleny význam a principy fungování jednotlivých částí hmotnostních spektrometrů. Dále jsou uvedena instrumentální uspořádání, která jsou v současnosti používaná pro analýzu biologických materiálů., The overview is focused on basics of mass spectrometry. Importance and principles of mass spectrometry parts are explained. Different mass spectrometry instruments, which are used for analysis of biological materials, are introduced., Friedecký D., Lemr K., and Literatura 4
Cieľ: Obsahová validácia ošetrovateľskej diagnózy Chronická zmätenosť a identifi kácia defi nujúcich charakteristík v podmienkach slovenskej a českej ošetrovateľskej praxe. Metódy: Na validáciu bol použitý retrospektívny Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) podľa Fehringa. Za expertov boli považované sestry, ktoré získali minimálne 4 body podľa modifi kovaných Fehringových kritérií. Súbor expertov tvorilo 144 slovenských a 107 českých sestier. Výsledky: Za hlavné defi nujúce charakteristiky (vážené skóre VS viac ako 0,75) považovali zhodne slovenskí aj českí experti: narušená interpretácia podnetov a reakcia na ne, progresívna kognitívna porucha, klinicky podložená organická porucha mozgu, zmeny v časopriestorovej orientácii a dlhotrvajúca kognitívna porucha, ktoré sú totožné s charakteristikou syndrómu demencie. Závery: Experti nepovažovali všetky defi nujúce charakteristiky za rovnako významné. Určitý podiel zohralo zloženie samotného súboru expertov, ktorý naplnil iba spodnú hranicu kritérií na experta (6 bodov), nekompatibilita NANDA-I Taxonómie II so Zoznamom sesterských diagnóz platným v SR a absencia štandardizovanej ošetrovateľskej terminológie v Českej republike., Aim: Content validation of the nursing diagnosis Chronic confusion and identification of the defining characteristics in Slovak and Czech nursing practices. Method: Fehring’s retrospective Diagnostic Content Validity Model (DCV Model) was used. Experts were nurses who obtained minimum four points according to modified Fehring’s criteria. The group of respondents comprised of 144 Slovak and 107 Czech nurses. Results: Slovak and Czech experts alike considered the following characteristics to be defining (weighted score higher than 0.75): altered interpretation and altered response to stimuli, progressive cognitive impairment, clinical evidence of organic impairment, changes in spatiotemporal orientation and long-standing cognitive impairment, which are congruent with the characteristic features of dementia syndrome. Conclusion: Experts did not regard all the defining characteristics to be of the same importance. This was due to the composite of respondents, who only reached bottom level of criteria for an expert (6 points), incompatibility of NANDA-I Taxonomy II with the List of nursing diagnosis used in the Slovak Republic and lastly the absence of standardised nursing terminology in the Czech Republic., Martina Tomagová, Ivana Bóriková, and Literatura 28