Chromý a kol. v r. 2009 zjistili, že stanovení celkové sérové bílkoviny biuretovým činidlem za použití albuminových kalibrátorů, vypracované v r. 1981 Doumasovou pracovní skupinou jako kandidáta na referenční metodu, poskytuje výsledky s neakceptovatelnou systematickou pozitivní chybou, způsobenou zejména endogenním sérovým bilirubinem a lipidy. Zjistili též, že k nápravě stačí užít bíkovinné standardy na bázi séra nebo plasmy, které jsou komutabilní se vzorky pacientů, a jsou certifikovány Kjeldahlovou metodou. V našich dvou předchozích publikacích, (Chromý a kol., 2015 a Vinklárková a kol., 2015), jsme ověřili Kjeldahlovy postupy užívané v laboratorní medicíně. Zvolili jsme přímou analýzu ze sraženiny bílkovin promyté kyselinou trichloroctovou a prověřili jsme její analytické provozní parametry. V této práci popisujeme zjednodušenou analýzu s modifikovanou Kjeldahlovou digesční baňkou, kterou lze přímo připojit k tomu přizpůsobené Parnes-Wagnerově destilační aparatuře a uvádíme její validační parametry. Zjednodušenou Kjeldahlovu metodu navrhujeme jako standardní operační postup pro stanovení celkové bílkoviny v referenčních materiálech užívaných v klinické chemii., Chromý et al. found in 2009, that albumin-calibrated analysis of serum total protein with biuret reagent according to a candidate reference method developed by Doumas working group in 1981, provide results with unacceptable positive bias, caused namely by endogeneous serum bilirubin and lipids. They also found, that a simplest way to rectify this defect, is the use of serum and/or plasma-based protein standards, commutable with patients samples, which are certified by the Kjeldahl method. In our foregoing two articles, (Chromý et al., 2015, and Vinklárková et al., 2015), we reviewed Kjeldahl methods adopted by laboratory medicine, selected a direct analysis on washed protein precipitates with trichloroacetic acid and verified its preliminary analytical performance parameters. In this article, we describe a simplified Kjeldahl analysis with modified digestion flask, now directly connectable to accordingly adapted Parnas and Wagner distillation unit, and present its re-validation. Simplified Kjeldahl method is suggested as a standard operating procedure for total protein in reference materials used in clinical chemistry., Vinklárková B., Chromý V., Bittová M., Šprongl L., Žaludová L., and Literatura
The presence of many patients with combined pathology, which according to the WHO is 30-40%, confronts surgeons and gynecologists the problem of possibility of simultaneous correction of this pathology. Relevant is the question of the necessity and safety of invasive techniques, both classic and minimally invasive, using the endosurgical techniques., Fakhri Ganiev, Bahodir Negmadzhanov, and Literatura
Cieľ: Rozsiahla prospektívna štúdia porovnávala výskyt nových ischemických lézií zobrazených na magnetickej rezonancii mozgu (difúzne vážený obraz, MR DW) pri karotických endarterektómiách s použitím intraluminálneho skratu a bez neho. Súbor a metodika: Do prospektívnej štúdie bolo na Neurochirurgické klinice Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem v období od roku 2005 do roku 2013 zaradených 1 019 karotických endarterektomií. Všetky operácie boli v lokálnej anestézii so selektívnym použitím skratu v závislosti na vývoji neurologického stavu po nasadení klipov na karotídu. Vyšetrenie mozgu pomocou MR DW bolo uskutočnené v deň príjmu pacienta k operácii a 24 hod po výkone. Pri hodnotení výskytu a charakteru akútnych ischemickým lézií na MR DW sme používali klasifikáciu publikovanú Szabo et al (Stroke, 2001). Výsledky: Výskyt významných komplikácií (mozgová príhoda, infarkt myokardu, smrť) bol v skupine symptomatických pacientov 3,2 %, v skupine asymptomatických 1,7 %. Intraluminálny skrat musel byť použitý u 73 zo 1 019 prípadov (7,1 %). Nová ischemická lézia bola detekovaná u 78 pacientov z celej skupiny (7,7 %). Až 80 % týchto lézií bolo klinicky nemých. V podskupine pacientov s použitím skratu sme novú ischemickú léziu zaznamenali v 25 prípadoch (34,3 %), v skupine bez použitia skratu len v 53 prípadoch (5,6 %) – štatisticky významný rozdiel. Väčšina nových lézií bola charakteru embolizačných či hypoperfúznych. Záver: Použitie intraluminálneho skratu pri CEA zvyšuje výskyt nových ischemických lézií na MR DW mozgu až sedemkrát. Tento výsledok významne podporuje našu stratégiu selektívneho používania intraluminálneho skratu pri CEA., Aim: A large prospective study compared the incidence of new ischemic lesions of brain parenchyma during carotid endarterectomies (CEA) with or without usage of an intraluminal shunt. Magnetic resonance imaging of the brain parenchyma (diffuse weighted mode, MR DW) was used to show lesions. Groups and methods: 1,019 CEA were performed during a prospective study from 2005 to 2013 at the Neurosurgery Clinic, Masaryk Hospital in Usti nad Labem. All procedures were done under regional anaesthesia with selective carotid artery shunting according to the neurological status after carotid artery branches clamping. Magnetic resonance evaluation of the brain parenchyma in diffuse weighed mode (MR DW) was performed at admission to the hospital and 24 hours after the surgical procedure. Acute new MR DW lesions were evaluated according to the classification published by Szabo et al. (Stroke 2001). Results: Serious complications (stroke, myocardial infarction, death) occurred in 3.2% of symptomatic and 1.7% of asymptomatic patients. An intraluminal shunt had to be used in 73 out of 1,019 patients (7.1%). New ischemic lesion was detected in 78 patients (7.7%). Majority of these lesions were neurologically asymptomatic (80%). New ischemic lesion on MR DW was detected in 25 (34.3%) shunted patients and in 53 (5.6%) non‑shunted patients. Aetiology of the majority of these lesions involved embolization or hypoperfusion. Conclusion: The use of an intraluminal shunt during carotid endarterectomies increased the incidence of new ischemic lesions almost seven‑fold. These results support our strategy to use intraluminal shunts selectively. Key words: carotid endarterectomy – carotid artery shunting – stroke The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Orlický, P. Vachata, R. Bartoš, M. Sameš
Státní zdravotní ústav v Praze byl slavnostně otevřen před 90 lety, 5. listopadu 1925. Článek připomíná osobnosti, které měly velké zásluhy o jeho vznik a rozvoj v prvních letech. Ladislav Procházka formuloval úvodní představy o velkém centrálním ústavu pro veřejné zdraví a prevenci nemocí a jako ministr zdravotnictví pak významně podpořil realizaci. Alice Masaryková, dcera prvního prezidenta Československa T. G. Masaryka, vyjednala s Rockefellerovou nadací odbornou a finanční pomoc. Selskar Gunn, americký odborník ve veřejném zdravotnictví, poskytl Československu cenné rady a staral se o pracovní kontakty mezi ministerstvem zdravotnictví a Rockefellerovou nadací. Pavel Kučera vypracoval definitivní verzi náplně práce a struktury ústavu a stal se prvním ředitelem. Zastával tuto funkci první tři roky v nejsložitějším období dokončování výstavby a rozvoje činnosti., The National Institute of Public Health in Prague, Czech Republic, was inaugurated 90 years ago on November 5th, 1925. The article remembers the eminent personalities of the specialists who were instrumental in the foundation and development of the institute in its formative years. Ladislav Procházka formulated the initial concepts of a centralised institute of public health and prevention of disease and as minister of health played a significant role in its realization. Alice Masaryková, daughter of T. G. Masaryk, the first president of Czechoslovakia, negotiated professional and financial assistance from the Rockefeller Foundation. Selskar Gunn, an American public health specialist, provided valuable advice to the Czechoslovak state and mediated contact between the Rockefeller Foundation and Czechoslovak Ministry of Health. Pavel Kučera elaborated a definitive description of the institute's structure and function and became its first director, holding this post for the first three and most complicated years that involved completion of building work and expansion of its professional activities., Jaroslav Kříž, and Literatura
Cíl: Cílem této pilotní studie byl celogenomový screening metylace DNA u pacientek s nádory ovarií. Sledování metylace bylo zaměřeno jak do promotorových oblastí vybraných genů, tak do ostrůvků bohatých na CpG. Typ studie: Pilotní studie. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno šest vzorků získaných od pacientek s nově diagnostikovaným ovariálním karci - nomem a šest vzorků nenádorových ovárií. Vzorky byly analyzovány pomocí zákazníkem navržených metylačních mikročipů založených na metylované-DNA imunoprecipitaci. Výsledky: Pomocí mikročipů navržených ve spolupráci se specialisty firmy HPST se nám podařilo poukázat u nádorové tká - ně na tendenci k celkové hypometylaci DNA. Dále se nám podařilo získat soubor hypermetylovaných genů ke konfirmačním analýzám. Závěr: Vzhledem k tomu, že změny v metylaci DNA jsou jedním z prvních projevů v průběhu karcinogeneze, mohly by být nalezené změny, v případě jejich průkazu v plazmě pacientek, v budoucnu využity jako screeningové markery u rizikové populace. Monitorování metylace DNA by mohlo přispět ke zlepšení péče o nemocné s ovariálním karcinomem, včetně možné finanční úspory díky včasné diagnóze a případné predikci odpovědi na léčbu, Objective: The aim of this pilot study was whole-genome screening of DNA methylation in ovarian cancer patients. Monito - ring of DNA methylation was focused on promoter regions and also on CpG islands. Design: Pilot study Material and methods: Our study included 6 samples obtained from patients with newly diagnosed ovarian cancer and 6 nonmalignant control samples of ovaries. All samples were analysed using a custom designed methylation microarrays based on the methylated DNA immunoprecipitation. Results: Using microarrays designed in collaboration with specialists of the HPST company we found in the tumor tissue tendency to overall DNA hypomethylation. Furthermore we managed to get a set of hypermethylated genes for confirmation analyses. Conclusion: DNA methylation changes are considered to be a one of the first changes during carcinogenesis. Due to this fact could be newly identified changes, in case of detection in plasma of ovarian cancer patient, used as screening markers in risk population. Monitoring of DNA methylation could contribute to improve the care of ovarian cancer patients, including possible financial saving due to early diagnosis and possible prediction of response to treatment., Chmelařová M., Ruszová E., Laco J., Dvořáková E., Smetana J., Hrochová K., Palička V., and Literatura
Dosáhnout cílové hodnoty krevního tlaku je stále velkým problémem. Pouze 30 % léčených hypertoniků dosahuje hodnot krevního tlaku< 140/90 mm Hg. Pacienti s hypertenzí mají často další rizikové faktory – diabetes mellitus, dyslipoproteinemii, nadváhu a obezitu, které se společně skrývají v definici metabolického syndromu. Kardiovaskulární riziko spojené s jednotlivými rizikovými faktory se nesčítá, ale násobí. Bohužel, zatím léčíme jednotlivé rizikové faktory odděleně. Nicméně je snaha, aby léčba jednoho rizikového faktoru mohla pozitivně ovlivnit jiné rizikové faktory. Práce je zaměřena na léčbu diabetes mellitus 2. typu, dyslipidemii, nadváhu a obezitu k možnému ovlivnění hodnot krevního tlaku., Reaching the target value of blood pressure is still a big problem. A mere 30 % of treated hypertensives reach blood pressure values < 140/90 mm Hg. Hypertensive patients often exhibit further risk factors – diabetes mellitus, dyslipoproteinemia, excess weight and obesity, all of which are included in the definition of metabolic syndrome. The cardiovascular risks associated with the individual risk factors are not summed, they are multiplied. Unfortunately, the individual risk factors have been treated separately until now. However, there is an effort aimed at treating individual risk factors in the way that may positively affect others. The study focuses on the treatment of type 2 diabetes mellitus, dyslipidemia, excess weight and obesity taking account of possible influencing of blood pressure values., and Miroslav Souček
Úvod: Kardiochirurgické výkony jsou zatíženy signifikantním rizikem vzniku ischemické cévní mozkové příhody (CMP), které se dle jednotlivých studií pohybuje mezi 1,3 a 3,6 %. Asymptomatické ischemické infarkty lze detekovat po kardiochirurgické operaci dokonce až u 32 % pacientů. Cílem studie je prokázat efekt sonolýzy (kontinuálního transkraniálního dopplerovského (TCD) monitoringu a. cerebri media (ACM)) u pacientů podstupujících kardiochirurgický výkon na snížení rizika vzniku nových ischemických lézí detekovaných pomocí magnetické rezonance (MR). Soubor a metodika: Do studie jsou zařazováni pacienti indikovaní k izolovanému aortokoronárnímu bypassu nebo k izolovanému výkonu na jedné srdeční chlopni. Pacienti jsou randomizováni do skupiny se sonolýzou (monitorování pomocí TCD) a kontrolní skupiny bez sonolýzy. U všech pacientů byla provedena MR mozku před výkonem a 24 hod po něm a byla hodnocena četnost výskytu, lokalizace a velikost nových ischemických změn po výkonu. Výsledky: Během 16 měsíců bylo zařazeno 78 pacientů (48 mužů, průměrný věk 63,7 ? 15,8 let), 35 pacientů bylo randomizováno do skupiny se sonolýzou, 43 pacientů do kontrolní skupiny. Ve skupině sonolýzy byly detekovány nové ischemické změny u osmi pacientů (23 %) – u pěti (14 %) v povodí pravé (stimulované) ACM, ale jen u dvou (6 %) větší než 0,5 cm3. V kontrolní skupině byly detekovány nové ischemické změny u 10 pacientů (23 %) – u osmi (19 %) v povodí pravé ACM, u pěti (12 %) větší než 0,5 cm3 (p > 0,05 ve všech případech). Závěr: Pilotní data studie prokázala trend k redukci počtu i objemu ischemických lézí mozku u pacientů se sonolýzou v průběhu kardiochirurgické operace., Background: Heart surgery is burdened with a significant risk of ischemic stroke. Asymptomatic cerebral infarctions can be detected in as many as 32% of patients after heart surgery. The aim of this study is to prove the efficacy of sonolysis (continual transcranial Doppler (TCD) monitoring) during open-heart surgery to decrease the risk of new brain infarctions detected by magnetic resonance imaging (MRI). Material and methods: Patients indicated to isolated coronary artery bypass or isolated one heart valve surgery were included in the study. Patients were randomized to a sonolysis group (TCD monitoring), and to a control group without sonolysis. All patients underwent brain MRI before and 24 hours after the surgery and the presence of new ischemic lesions was evaluated. Results: During 16 months, 78 patients (48 males, mean age 63.7 ? 15.8 years) were enrolled to the study. Thirty five patients were randomized to the sonolysis group and 43 to the control group. In the sonolysis group, new brain infarctions were found in eight (23%) patients – in the right (TCD-monitored) MCA territory in five patients (14%) but > 0.5 cm3 in two (6%) patients only. In the control group, new infarctions were found in 10 patients (23%) – in the right (TCD-monitored) MCA in eight (19%) patients and > 0.5 cm3 in five (12 %) (p > 0.05 in all cases). Conclusion: Pilot study results showed a trend towards reduction in a number and volume of new brain ischemic lesions in patients treated with sonolysis during heart surgery. Key words: ultrasound – sonolysis – brain ischemia – coronary artery bypass graft – heart valve – magnetic resonance imaging – brain The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and E. Hurtíková, M. Roubec, M. Kuliha, A. Goldírová, J. Havelka, R. Brát, M. Bortlíček, R. Herzig, D. Školoudík
Příliš vysoký přívod sodíku je spojován s řadou zdravotních komplikací, především s hypertenzí. Data o spotřebě potvrzují vysoký přívod sodíku v mnoha zemích světa. Ve většině případů je daleko vyšší než uvádí doporučení (2 g sodíku/den). Hypertenze je významným rizikovým faktorem pro kardiovaskulární onemocnění a s nimi spojená úmrtí. Mnoho studií potvrdilo, že snížením přívodu sodíku dochází ke snížení tlaku krve (TK). U normotenzních jedinců není pokles TK tak významný jako u hypertenzních, přesto převládá názor, že i mírné snížení přívodu sodíku může mít dlouhodobý pozitivní vliv na zdraví populace. Odhady naznačují, že snížení denního přívodu sodíku o 3 g by mohlo snížit výskyt ischemické choroby srdeční (ICHS) o 10 % a výskyt cévní mozkové příhody (CMP) o 13 %. Reakce organismu na přívod sodíku může být různá. U některých osob dojde po snížení přívodu sodíku k výraznému poklesu tlaku krve. V souvislosti s tím se používá termín citlivost na sůl. Častěji se vyskytuje u starších osob a u Afroameričanů. Je podmíněná geneticky. Dalším onemocněním dávaným do souvislosti se sodíkem je onemocnění ledvin. Studie potvrdily vliv redukce přívodu sodíku na proteinurii a albuminurii. Přívod sodíku může mít vliv také na hypertrofii levé komory, nelze však s jistotou prokázat, zda jde opravdu o jev nezávislý na tlaku krve. Sůl a solené potraviny jsou označovány za pravděpodobnou příčinu nádorového onemocnění žaludku. Vysoký přívod soli může vyvolat atrofickou gastritidu a ovlivnit i další stadia patogeneze. Zvýšená spotřeba sodíku vede ke zvýšené exkreci vápníku močí. Výsledky studií zaměřených na potvrzení souvislosti mezi přívodem sodíku a dalšími ukazateli osteoporózy, jako jsou markery kostní resorpce nebo výskyt zlomenin, jsou však nekonzistentní. Ve starší literatuře se objevovaly zmínky o možné souvislosti sodíku a astmatu. Autoři nejnovější přehledové studie došli k závěru, že snížení přívodu sodíku nemá větší vliv na zlepšení astmatu. Téma sodíku je i přes množství realizovaných studií stále kontroverzní. K objasnění zůstává mnoho nejasných vztahů a příčinných souvislostí. I přes tyto nejasnosti se zdá, že snižování přívodu sodíku v populaci má význam., Excessive sodium intake is associated with many health complications, especially hypertension. Data on sodium intake show too high consumption in many countries around the world. In many cases sodium intake exceeds recommendation for adults, which is 2 g sodium/day. Hypertension is a major risk factor for cardiovascular disease and mortality. Many studies have confirmed that dietary sodium reduction reduces blood pressure (BP). BP reduction was less significant in normotensive individuals than in individuals with hypertension. Nevertheless, there is a consensus that even a moderate decreasing in sodium intake is likely to have a beneficial impact on public health. Estimates suggest that a reduction of 3 g of daily sodium intake would reduce ischemic heart disease by 10% and strokes by 13%. BP response to change in dietary sodium varies widely among individuals. Significant BP reduction is evident in some patients following decreased sodium intake. This heterogeneity led to a concept of salt sensitivity. It is more common among the elderly and African-Americans. Salt sensitivity is determined genetically. Another disease associated with sodium intake is kidney disease. Studies have confirmed the effect of reducing sodium intake on proteinuria and albuminuria. Sodium intake can affect left ventricular hypertrophy but it is impossible to prove whether it is independent of blood pressure. Salt and salted foods have been identified as a probable risk factor of stomach cancer. High salt intake can induce gastric atrophy and affect the other stages of pathogenesis. Increased consumption of sodium leads also to increased urinary calcium excretion. Relationship between sodium intake and other indicators like bone biomarkers or fractures is unclear. Some older studies suggest that dietary sodium can be related to asthma. Authors of the latest systematic review have concluded, that there is no evidence that reduction of sodium intake improves asthma control. Despite the number of completed studies, the question of sodium intake is still controversial. There is a plethora of unclear causal relationships. Regardless of these uncertainties, it seems that sodium intake reduction is beneficial for the population., Marie Šubrtová, Halina Matějová, and Literatura
V případu uvádíme kazuistiku pacienta s výskytem solitární metastázy adenokarcinomu prostaty do glans penis cca pět let po radioterapii pro lokálně pokročilý karcinom prostaty. Popisujeme zvolenou diagnostickou a léčebnou strategii a následné sledování. I přes špatnou prognózu a postupnou progresi onemocnění je uvedený pacient v relativně dobrém stavu, asymptomatický., We present a case of a patient with a solitary metastasis of the prostate cancer to the glans penis which occurred approximately five years after the radiotherapy with curative intent for the treatment of locally advanced adenocarcinoma of the prostate. We describe the diagnostic and treatment strategy and follow-up. Despite a poor prognosis and a high risk of progression in these patients, our patient is in a quite good condition and asymptomatic., and Balajková T., Pacík D., Čermák A., Pavlovský Z.