Dnešní výklad Brownova pohybu vychází z předpokladu, že kapalina či plyn mají nespojitou strukturu a současné učebnice mu zpravidla nevěnují vice než několik řádků. Jak z fyzikálního, tak z pedagogického hlediska je však podstatně cennější (i zajímavější) historický postup, který k tvrzení, že látky sestávají z částic, dospívá jako k nevyhnutelnému důsledku existence tohoto jevu a jeho experimentálně zjištěných vlastností. Příspěvek rekapituluje fyzikálněhistorické souvislovsti a připomíná teoretické rozbory různých aspektů Brownova pohybu - provedené Abertem Einsteinem a Jeanem Perrinem -, jež po svém důvtipném a velice pracném Perrinově všestranném experimentálním ověření přivedly dvěma odlišnými cestami k nepochybnému závěru o částicové struktuře látek., From a physics and historical point of view, this article reviews the theoretical analyses of different aspects of Browninan motion carried out by Albert Einstein and Jean Perrin, which after experimental confirmation by Perrin, have led to two independent methods for the undoubte conclusion of the discrete structure of matter., Aleš Lacina., and Obsahuje seznam literatury
Researchers at CERN (European Organization for Nuclear Research) near Geneva have started to seriously discuss the need for a new large accelerator for future generations of particle physicists. The most likely scenario seems to be a collider built in the Geneva area with a circumference of 80 or 100 km in which protons would collide (as is the case of the existing Large Hadron Collider at CERN). Other options are also being considered, such as the electron-positron collider which would precede the proton machine or electron-proton collider. The main scientific motivation is to find signals of new physics (i.e. those not predicted by the Standard Model of elementary particles) and/or to measure properties of the recently discovered Higgs boson with much higher precision than that foreseen to be achieved by the end of LHC in about 20 years. A sufficiently fast development of various technologies is the key to this new powerful accelerator. For the proton machine, the main components are magnets with high magnetic field that are expected to be built based on high-temperature superconducting materials, while the lepton machine needs a new generation of accelerating cavities with a high gradient of electric field, high power transfer efficiency and high reliability., Marek Taševský., and Obsahuje seznam literatury
Pro hloubavého čtenáře jsou v hlavní části článku shromážděna v historické posloupnosti fakta k zamyšlení se nad výše položenou otázku. V roce 2016 uplyne 170 roků od jednoho z nejvýznamněších činů lidského intelektu v historii nebeské mechaniky - objevu planety Neptun. Udál se za neobvyklých a částečně i dramatických okolností na různých mistech Evropy. Proběhl zásluhou úspěšného propojení matematicky obtížných a časově náročných výpočtů ve Francii, Anglii a krátkého pozorování v Německu., The discovery of planet Neptune is one of the greatest events in the history of celestian mechanics. Le Verrier and simultaneously Adam applied inverse perturbation theory to the problem of Uranus, whose irregularities in motion could be used for determination of the orbit and mass of a yet unknown planet. These very complicated computations were successfully finished in summer 1846. Neptune was discovered by Johann Galle using le Verrier‘s predictions in September of the same year proving that the mathematical methods and numerical calculations were not fundamentally flawed. Therefore, dicovery of Neptune cannot be considered as accidental., and Vladimír Štefl.
The recently announced results from the ICEP2 experiment are intepreted as an indirect observation of inflation gravitational waves. In this article we briefly discuss the cosmic inflation hypothesis, what is the B-mode, how it was measured, and why the polarization of the cosmic microwave background radiation can reveal how strong gravitational waves were present in the universe during this early epoch., Tomáš Ledvinka., and Obsahuje seznam literatury
Kdyby nebylo popularizátorů, pak bychom kromě úzké vědecké komunity věděli o vědě, vědcích a smyslu jejich práce velmi málo. Pokud sem tam uniknou mimo jejich společnost nějaké informace o výzkumech a pokusech zdařených i nezdařených, bývají strohé a laikům nesrozumitelné. Tudíž nevědcům je třeba je ozřejmit, jaksi polidštit. A zde nastupují populátoři vědy, lidé vládnoucí mistrnou schopností přenést do veřejnosti - ne úplně laické - to, nač vědci myslí, co tvoří a vůbec, čím se zabývají a jací jsou. Pokud nahlédneme do dějin přírodních věd, zjistíme, že jako první byla popularizována astronomie. Stalo se tak především zásluhou francouzského astronoma Nicolase Camille Flammariona., This contribution describes the life and the work of French astronomer and writer Camille Flammarion. He is well known as a pioneer in science (esp. astronomy) popularization. The introductory part of this article sheds light on Flammarion‘s professional career in the Paris Observatory and in the Bureau of Measures. The central part of the article overviews Flammarion‘s popularization work, including writing books, giving public lectures, editing several journals, and so on. Flammarion‘s views on a calendar reformation are also discussed. The article ends with a list of Flammarion‘s publications, including their Czech editions., František Jáchim., and Obsahuje seznam literatury
In July 2015, the 46th International Physics Olympiad was held in Mumbai, the capital city of the Indian state, Maharashtra. Members of the Czech team obtained three silver medals and two bronze medals. In addition, the Slovak team won one silver and three bronze medals. In this article a theoretical task set during the competition is presented, which deals with calculations of a nuclear fission reactor. and Filip Studnička, Jan Kříž, Ľubomír Konrád, Bohumil Vybíral.
At the beginning of the 20th century the task of reviewing all available literature across different scientific fields was initiated by professor Raýman, the general secretary of the Czech Academy of Emperor Franz Joseph for Science, Literature and Arts (CASLA). The first review for 1901 (in Czech language) appeared in the CASLA Bulletin during 1902. However, later, until the 1914 review, which was partially published in 1916, the reviews only consisted of physics reports. Usually, about five authors wrote the physical review covering different fields. Beginning in 1903, the review was also published as a separate book. The first 10 years of physical reviews referenced about 15 thousands papers from all available global literature., Jan Valenta., and Obsahuje bibliografii