Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit potřeby pacientů v paliativní péči v souvislosti s kvalitou jejich ţivota a vytvořit vhodný nástroj pro identifikaci potřeb pacientů v paliativní péči. Metodika: Pro zjištění potřeb pacientů v paliativní péči a pro získání materiálu k formulování poloţek dotazníku byla vyuţita kvalitativní metoda řízených skupinových rozhovorů - ohniskových skupin (n = 5), které byly provedeny ve dvou fázích. Ohniskových skupin se zúčastnilo celkem 30 respondentů (všeobecné sestry, lékaři, sociální pracovníci, duchovní, pacient a rodinní příslušníci). V první části řízených rozhovorů byly hodnoceny potřeby terminálně nemocných v souvislosti s kvalitou ţivota. Výsledky byly pouţity k formulaci oblastí (domén) a k vytváření dotazníkových poloţek. Ve druhé fázi byly stanoveny důleţité oblasti potřeb, byly diskutovány zahraniční nástroje pro hodnocení potřeb a analyzovány jednotlivé poloţky dotazníku vhodné pro české prostředí. Výsledky: Na základě analýzy dat byly vytvořeny kategorie a podkategorie, které se staly podkladem pro tvorbu domén a dotazníkových poloţek: 1. Respektování fyzických potřeb (podkategorie: být bez bolesti, mít pod kontrolou symptomy), 2. Respektování psychických potřeb (podkategorie: smíření se s nemocí a se smrtí, strach a úzkost, potřeba zachovat si svoji identitu), 3. Respektování autonomie (podkategorie: moţnost rozhodování, zachování soběstačnosti, dostatek informací), 4. Respektování sociálních potřeb (podkategorie: aktivita, zabezpečení, kontakt s rodinou, prostá lidská přítomnost, sexualita), 5. Respektování spirituálních potřeb (podkategorie: náboţenské potřeby, estetické potřeby, soukromí na pokoji, smysl ţivota, slušnost, aspekty odchodu ze ţivota). Závěr: Vytvořený dotazník obsahuje 42 poloţek sdruţených do 5 domén. Vytvořený dotazník bude v další fázi výzkumu testován na psychometrické vlastnosti., Objective: The aim of the research was to determine the needs of patients in palliative care in connection with the quality of their lives and to create a suitable tool for identifying the needs of patients in palliative care. Methods: To determine the needs of patients in palliative care and obtaining material for formulation of the questionnaire items was used qualitative method of structured group interviews - focus groups (n = 5), which were carried out in two phases. 30 respondents participated in this focus groups (nurses, physicians, social workers, parsons, patient, family members). In the first part of structured interviews were assessed needs of the terminally ill in connection with the quality of life. The results were used to formulate the areas (domains) and creation of questionnaire items. In the second phase were determined important areas of needs, were discussed foreign tools for the assessment of needs and were analysed individual items of questionnaire suitable for the Czech environment. Results: Based on the data analysis were developed categories and subcategories, which became the basis for creation of domains and questionnaire items: 1 Respect for the physical needs (subcategories: being without pain, to have symptoms under control), 2 Respect for the psychic needs (subcategories: reconciliation with the disease and death, fear and anxiety, the need to maintain own identity), 3 Respect for the autonomy (subcategories: the possibility of decision-making, preserving self-sufficiency, sufficiency of information), 4 Respect for the social needs (subcategories: activity, security, contact with family, pure human presence, sexuality), 5 Respect for the spiritual needs (subcategories: religious needs, aesthetic needs, privacy in the room, meaning of life, politeness, aspects of departing from the life). Conclusion: Created questionnaire that contains 42 items grouped into 5 domains. A questionnaire will be tested on the psychometric properties., Radka Bužgová, Renáta Zeleníková, and Literatura 25
Neexistuje jedna obecná defi nice seniorské křehkosti. Někteří autoři ji popisují jako symptom, jiní jako komplexní syndrom, nebo jako nahromadění funkčních defi citů u seniora. Dle odborných publikací se křehkost vyskytuje až u 25 procent seniorů (Holmerová, 2007, s. 100). Rozvoj seniorské křehkosti může být mimo jiné podmíněn multimorbiditou, nežádoucími účinky léků, pohybovou inaktivitou, malnutricí, osamělostí či depresí (Kalvach, 2008, s. 122). Cílem práce bylo vyhledání a analýza odborných zahraničních článků týkající se křehkosti seniorů a následně získané poznatky využít v diagnostice NANDA International. Pro získání relevantních dat byly využity elektronické databáze Pubmed, Medline, ProQuest a Springer a vyhledávač Google. Byla využita specifi cká vyhledávací strategie. Na základě diagnostického algoritmu dle NANDA International byly identifi kovány diagnostické prvky a stanoveny ošetřovatelské diagnózy. Ošetřovatelská diagnostika dle NANDA International se jeví jako vhodná při poskytování ošetřovatelské péče u křehkých seniorů., There is no general definition of frailty in the elderly. Some authors describe it as a symptom, others as a complex syndrome, or as an accumulation of functional defi cits in older adults. According to professional publications, frailty occurs in up to 25 percent of the elderly (Holmerová, 2007, p. 100). Developing of frailty in older adults may be subject to multimorbidity, undesired eff ects of medication, physical inactivity, malnutrition, loneliness or depression (Kalvach, 2008, p. 122). The aim of the article is to search for and analyse foreign scientifi c articles related to frailty in the elderly and to use gained knowledge in NANDA International diagnostics. To obtain the relevant data, electronic databases Pubmed, Medline, ProQuest, Springer and Google were used. Published articles concerning frailty in the elderly were found by a specifi c search strategy. Diagnostic elements were identifi ed and nursing diagnoses were determined according to the diagnostic algorithm by NANDA International. Nursing diagnostics of NANDA International seems appropriate in providing nursing care to frail older adults., Hana Lukšová, Yvetta Vrublová, and Literatura
Cíl: Cílem je zjistit, který hodnotící nástroj je v odborné literatuře doporučován jako nejvhodnější pro posouzení komplikací v dutině ústní dětí, ve věku 2-18 let léčených chemoterapií a/nebo radioterapií. Metodika: Analýza příspěvků vyhledávaných v licencovaných a volně přístupných databázích (Medline, Scopus, Proquest Public Health, Ebsco, Cochrane Collaboration) za období 1985-2012. Výsledky: K posouzení komplikací v dutině ústní dětí léčených chamoterapií bylo identifikováno šest vhodných hodnotících nástrojů - Oral Mucositis Daily Questionnaire, Oral Mucositis Assessment Scale, Western Consortium Cancer Nursing Research Staging System for Stomatitis, Oral Assessment Guide, Children's International Mucositis Evaluation Scale a Oral Mucositis Rating Scale. Většina z nich, je modifikací hodnotících nástrojů určených dospělé populaci. K nejnovějším nástrojům náleží Children's International Mucositis Evaluation Scale (ChIMES), která je od počátku vyvíjena pro dětské pacienty a je v současnosti ověřována v klinické praxi. Škála zahrnuje subjektivní hodnocení bolesti v ústech, potíže s polykáním, omezení při jídle, omezení při pití a objektivní hodnocení léze. Zahrnuto je dále užívání léků proti bolesti v ústech nebo krku, v hodnoceném dni. Nejčastěji užívaná byla ve studiích hodnocena Oral Assessment Guide (OAG), která byla všemi autory doporučována k užití. Závěr: OAG je vhodný hodnotící nástroj pro dětskou populaci. Jejím pozitivem jsou kromě možnosti stanovení stadia komplikací v dutině ústní také doporučené intervence pro jednotlivá stadia poškození dutiny ústní. Posouzení je vhodné k použití kvalifikovanou sestrou., Aim: The aim is to find out which assessment tool is recommended in the scientific literature as the most suitable for an assessment of complications in the oral cavity in children, from the age of 2 to 18, who undergo chemotherapy and/or radiotherapy. Methods: Analysis of papers searched in licenced and freely available databases (Medline, Scopus, Proquest Public Health, Ebsco, Cochrane Collaboration) in the period of 1985-2012. Results: For an assessment of complications in the oral cavity in children undergoing chemotherapy, six suitable assessment tools were identified - Oral Mucositis Daily Questionnaire, Oral Mucositis Assessment Scale, Western Consortium Cancer Nursing Research Staging System for Stomatitis, Oral Assessment Guide, Children's International Mucositis Evaluation Scale a Oral Mucositis Rating Scale. Most of them are a modification of assessment tools for an adult population. One of the newest assessment tool is Children's International Mucositis Evaluation Scale (ChIMES), which has been developed for paediatric patients from the very beginning. At present the scale is being verified in clinical practice. The scale includes a subjective assessment of pain in the mouth, problems with swallowing, limitations at eating and drinking, and an objective lesion assessment. It also includes taking analgesics to releive the pain in the mouth and the throat on the day when an assessment is made. Oral Assessment Guide (OAG) is the most frequently used assessment tool in the studies and is recommended by all authors for the use. Conclusion: OAG is a suitable assessment tool for a children´s population. Its positive features are a possibility to determine a stage o f complications in the oral cavity as well as recommended interventions for individual stages of the damage to the oral cavity. The assessment is suitable for the use by qualified nurses., Lucie Sikorová, Radka Bužgová, and Literatura
Cíl: Přesnost screeningových škál pro vyhledávání pacientů s rizikem vzniku dekubitů byla u nás dosud zkoumána jen okrajově. Cílem bylo navázat na pilotáž zabývající se inter-rater reliabilitou (shodou mezi posuzovateli) Škály Bradenové (ŠB) a zjistit shodu mezi dvěma posuzovateli u většího vzorku respondentů. Metodika: Dva posuzovatelé nezávisle na sobě hodnotili 60 pacientů hospitalizovaných s neurologickým onemocněním pomocí ŠB. Celková skóre (max. 23 bodů) byla dichotomizována (riziko versus absence rizika) dle doporučeného cut-off skóre (18 bodů). Inter-rater reliabilita byla vyjádřena pomocí koeficientu kappa (κ), a to pro dichotomizovaná celková skóre i pro skóre v jednotlivých položkách škály. Výsledky: Koeficient κ byl pro dichotomizovaná celková skóre 0,564 (95% konfidenční interval [KI] = 0,182; 0,946). V jednotlivých položkách škály byl κ následující: „smyslové vnímání“ 0,557 (95% KI = 0,306; 0,808); „vlhkost“ 0,454 (95% KI = 0,142; 0,766); „aktivita“ 0,613 (95% KI = 0,425; 0,801); „mobilita“ 0,091 (95% KI = – 0,127; 0,309); „výživa“ 0,283 (95% KI = 0,095; 0,471); a „tření a střih“ 0,554 (95% KI = 0,240; 0,868). Závěr: Inter-rater reliabilita dichotomizovaných celkových skóre byla střední úrovně (κ = 0,564). V položce „aktivita“ lze shodu mezi posuzovateli považovat za poměrně dobrou (κ = 0,613); v ostatních položkách však byla nižší. Jsou prezentovány faktory, které mohly tyto výsledky ovlivnit., Aim: The accuracy of the screening scales for identification of patients who are at risk of developing pressure sores has, so far, received only marginal attention in the Czech Republic. The aim was to extend a pilot study that focused on inter-rater reliability of the Braden Scale and to determine inter-rater reliability for a larger patient sample. Methods: Two raters performed independent assessments of 60 patients hospitalized with a neurological disease, using the Braden Scale. Total scores (max. 23 points) were dichotomized (at risk versus not at risk) using the recommended cut-off score (18 points). Using the kappa (κ) coefficient, inter-rater reliability was expressed for the dichotomized total scores as well as for scores obtained for each category of the scale. Results: For the dichotomized total results, the κ coefficient was 0.564 (95% confidence interval [CI] = 0.182; 0.946). For the individual categories, the κ coefficient was as follows: “sensory perception” 0.557 (95% CI = 0.306; 0.808); „moisture“ 0.454 (95% CI = 0.142; 0.766); „activity“ 0.613 (95% CI = 0.425; 0.801); „mobility“ 0.091 (95% CI = – 0.127; 0.309); „nutrition“ 0.283 (95% CI = 0.095; 0.471); and „friction and shear“ 0.554 (95% CI = 0.240; 0.868). Conclusion: For the dichotomized total scores, moderate inter-rater reliability (κ = 0.564) was obtained. For the category “activity”, the inter-rater reliability was quite good (κ = 0.613); for other categories, it was lower. Factors that may have affected the results are discussed., Petra Mandysová, Jana Pechová, Edvard Ehler, and Literatura
Cíl: Cílem příspěvku je předložit dosavadní poznatky o používání SQUALA standardizovaného dotazníku (dále jen „SQUALA“) pro oblast subjektivní kvality života. Předkládaný příspěvek obsahuje deskripci a analytickou práci s výsledky výzkumů (především v podobě plnotextů) subjektivní kvality života, v jejichž metodických přístupech byl cíleně užit SQUALA. Metody: Metodika systematické práce se odvíjela od vymezeného zkoumaného problému a výzkumných otázek. Hlavním přístupem byl koncept EBP a užitá metoda obsahové analýzy. Hledáno bylo v širokém spektru informačních zdrojů – v databázích předplacených Univerzitou Palackého v Olomouci, v dostupných archivech vybraných odborných časopisů, databázi Medvik Národní lékařské knihovny, nebo kupř. v archivech závěrečných kvalifi kačních prací. Výsledky: Z oblasti somatopedicky (která se zaměřuje na oblast chronických onemocnění) akceptovatelné klientely byla subjektivní kvalita života posuzována např. u jedinců s idiopatickou skoliózou, paraplegií, roztroušenou sklerózou, poraněními mozku, kardiovaskulárními onemocněními, posttraumatickou transverzální míšní lézí, diabetem, onkologickými diagnózami či chronickou obstrukční bronchopulmonální nemocí. U jednotlivých cílových skupin byla vymezena také konkrétní chronická onemocnění, která byla posuzována SQUALA. Jmenujeme, pro svou četnost, především diabetes mellitus, chronickou obstrukční bronchopulmonální nemoc, onkologická onemocnění, schizofrenie, psychózy, chronickou bronchitidu či HIV/AIDS pozitivitu. Závěr: SQUALA je široce uplatnitelný jednoduchý nástroj/dotazník k posouzení subjektivní kvality života. Užívá se u širokého spektra klientely/příjemců péče, včetně osob s chronickými onemocnění. Využít se však také dá u „zdravé“, tj. intaktní společnosti (bez zdravotního či jiného problému/omezení., Aim: Main aim is to present actual information in using SQUALA standardized questionnaire (next „SQUALA“ only) in area of assessing subjective quality of life. Article presents description and analytical work with results of research (mainly focusing on full texts) connected with subjective quality of life in which SQUALA was used. Methods: Methodics of systematic work was based on research problem and research questions. Content analysis and concept of EBP were used. Searching was made in wide area of information sources – databases of Palacký University Olomouc, archives of on-line research journals, database Medvik (National Medical Library) and in archives of qualifi cation thesis. Results: In area of somatopedics, which is focusing on chronic illnesses area, subjective quality of life was assessed in individuals with idiopathic scoliosis, paraplegia, multiple sclerosis, brain injuries, cardiovascular diseases, post-traumatic spinal cord lesions, diabetes, oncology diagnoses or chronic obstructive pulmonary disease. For each target group, specifi c chronic illnesses assessed by SQUALA were also defi ned. For its abundance, chronic illnesses were especially diabetes mellitus, chronic obstructive pulmonary disease, oncological disease, schizophrenia, psychosis, chronic bronchitis or HIV/AIDS positive in clients. Conclusion: SQUALA is widely applicable simple tool/questionnaire to assess subjective quality of life. It is used in a wide range of clients/care recipients, including people suff ering chronic illnesses. However, exploitation shall also be at a “healthy”, i. e. intact (not including medical or other problem/limitation) population., Jan Chrastina, Kateřina Ivanová, Olga Krejčířová, Šárka Ježorská, and Literatura
Cíl: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit stav a význam interní komunikace v konkrétním zdravotnickém zařízení a doporučit opatření k jejímu zlepšení. Metody: V souladu s cílem práce byl proveden kvalitativní výzkum formou hloubkových rozhovorů s top managementem nemocnice, a také proběhla analýza základních předpokladů (prvků) efektivní interní komunikace. Byly identifi kovány hlavní faktory ovlivňující interní komunikaci a jejich vliv a význam byl následně ověřován kvantitativním výzkumem – dotazníkovým šetřením mezi zaměstnanci. Výsledky: Byly potvrzeny hypotézy o významu interní komunikace a jejího vlivu na pracovní chování a výkony, byly zhodnoceny základní předpoklady pro efektivní interní komunikaci a doporučeno jejich konkrétní zlepšení. Závěr: Lze konstatovat, že se potvrdil signifi kantní význam interní komunikace ve zkoumané nemocnici. Pracovníci vnímají interní komunikaci jako důležitou a shodují se, že ovlivňuje jejich pracovní výkon a pracovní chování a jednání. Nemocnice neměla správně nastavené některé předpoklady pro fungování interní komunikace, ale následně přijala opatření k jejich zlepšení., Aim: The aim of the research was to describe the status and importance of internal communications in a hospital and recommend proposals for its improvement. Methods: There is analysis of internal communication according own methodology – key assumptions of eff ective internal communication. Qualitative research through depth interviews with top management of the hospital identifi ed the main factors aff ecting internal communication, its eff ect and meaning was tested by quantitative research – questionnaire survey of employee’s views. Results: The hypotheses the importance of internal communication and its impact on work behaviour and performance were confi rmed. Internal communication was evaluated by the basic assumptions of internal communication were evaluated and recommended its improvement. Conclusion: Workers perceive internal communication as an important and agree that aff ects their job performance and work behaviour. The hospital did not properly set some of main assumptions for the functioning of internal communication. Management adopted proposals of improvement., Jana Holá, and Literatura 11
Subject of this work is critical review of applications of selected qualitative research methods used in in health policy research. Attenti - on is paid mainly to discourse ana - lysis and critical discourse analysis. Possibilities of application of these research methods are discussed in the context of their developments in the 20th century., Háva P., Tušková E., Müller L., and Literatura