Cíl: Přezkoumání benefitů metody klokánkování pro nedonošené novorozence, to znamená najít dostatek důkazů pro opodstatnění používání metody klokánkování na Jednotce intenzivní péče pro novorozence. Metodika: Vyhledávání validních indikátorů pozitivního vlivu metody klokánkování prostřednictvím metody praxe založené na důkazech. Pro získání relevantních zdrojů byly využity licencované databáze a volně přístupné databáze - Medline, Bibliomedica, Nursing: Best Evidence for Nursing care, Google Scholar. Výsledky: Analýza výsledků prokázala jednoznačně pozitivní vliv metody klokánkování na nedonošené novorozence umístěné na Jednotce intenzivní péče, a to zejména v oblasti vnímání bolesti u invazivních výkonů, efektivního kojení, zvýšení váhového přírůstku, delšího a klidnějšího spánku, pozitivnější interakce matka – dítě, udržení nebo zvýšení tělesné teploty, zkrácení doby hospitalizace, růstu do délky, růstu obvodu hlavičky a aktivace centrální nervové soustavy. Závěry: Výzkumné studie (n = 34) a jeden systematický přehled ukazují pozitivní vliv metody klokánkování na nedonošeného novorozence umístěného na Jednotce intenzivní péče v oblastech biopsychosociálních. V podmínkách českého zdravotnictví chybí vypracované platné standardy pro využívání metody v praxi., Objective: To review benefits of kangaroo care method for premature babies, it means finding enough evidence to justify using the kangaroo care method in the Intensive care unit for newborns. Methods: Searching for valid indicators of a positive influence method of kangaroo care through method evidence-based practice. To obtain relevant sources were used licensed databases and freely available databases - Medline, Bibliomedica, Nursing: Best Evidence for Nursing care, Google Scholar. Results: Analysis of results showed a clearly positive impact of the kangaroo care methods on premature infants placed in intensive care, especially in the perception of pain in invasive procedures, effective breastfeeding, increased weight gain, longer and quieter sleep, more positive interactions of mother - child, maintaining or increasing body temperature, reduced hospitalization, growth in length, head circumference growth and activation of the CNS. Conclusions: The research studies (n = 34) and one systematic review have shown a positive influence of the kangaroo care methods on premature newborns placed in intensive care in the areas of bio-psycho-social. In terms of the Czech healthcare system lacks established standards for the use of valid methods in practice., Lucie Sikorová, Monika Suszková, and Literatura
Cieľ: Cieľom štúdie bolo posúdiť bolesť, funkčný stav, úzkosť, depresiu, sociálne aktivity a sociálnu oporu u seniorov s reumatoidnou artritídou (RA) a ich vzájomné vzťahy, posúdiť možné rozdiely vzhľadom na pohlavie, rodinný stav, vek, trvanie ochorenia a komorbiditu. Metódy: U 60 seniorov s RA bola posudzovaná intenzita bolesti vizuálnou analógovou škálou (VAS), funkčná disabilita Stanfordským dotazníkom hodnotiacim zdravie indexom disability (HAQ-DI), úzkosť Beckovým inventárom úzkosti (BAI), depresia Zungovým sebahodnotiacim dotazníkom depresie (SDS) a sociálna interakcia škálou sociálnych aktivít (SA) a sociálnej opory (SO) nástroja Škály merania vplyvu chorôb kĺbov 2 (AIMS2). Výsledky: U seniorov s RA bolo zistené pociťovanie priemerne silnej bolesti, stredná až ťažká funkčná disabilita, prežívanie stredne silnej úzkosti a depresie, obmedzovanie v spoločenských aktivitách. Vo vnímaní sociálnej opory bolo zistené najlepšie skóre. Medzi sledovanými premennými boli Pearsonovou koreláciou zistené väčšinou signifikantné (P ≤ 0,05) kladné slabé až silné vzťahy. Medzi pohlaviami neboli zaznamenané rozdiely. Horšie skóre (P ≤ 0,05) bolo zistené v oblasti prežívania úzkosti a vo vnímanej sociálnej opore u osamelo žijúcich seniorov oproti seniorom žijúcim v manželskom zväzku. Štatisticky významný pozitívny vzťah (P ≤ 0,05) sa potvrdil medzi vekom a prežívaním úzkosti, medzi trvaním ochorenia a depresiou, medzi komorbiditou a funkčným stavom a depresiou. Záver: Ako naznačujú výsledky, prioritou v starostlivosti o túto skupinu seniorov by nemalo byť iba zmierňovanie bolesti a zlepšovanie/udržiavanie funkčných schopností, ale aj redukcia úzkosti a depresie, a to o to viac, čím sú seniori starší, čím u nich trvá ochorenie dlhšie, s komorbiditou a tiež u osamelo žijúcich., Aim: The aim of this study was to assess pain, functional status, anxiety, depression, social activity, and social support and their interactions in older adults with rheumatoid arthritis (RA), and to assess possible differences by gender, marital status, age, duration of disease, and co-morbidity. Methods: Pain intensity was assessed by the Visual Analogue Scale (VAS), functional disability by the Stanford Health Assessment Questionnaire – Disability Index (HAQ-DI), anxiety by the Beck Anxiety Inventory (BAI), depression by the Zung Self-rating Depression Scale (SDS), social activity by the Arthritis Impact Measurement Scales 2 (AIMS2) with scale of Social Activity (SA), and social support (SO) by AIMS2 with scale Support from family and friend in 60 elderly with RA. Results: There were found average strong pain, moderate to severe functional disability, moderate anxiety and moderate-to-marked depression, and limitation in social activity in elderly with RA. The best score was found in scale of social support. Significant (p ≤ 0.05) mild to severe relations were confirmed between explored objectives by Pearson’s correlations. Between genders no significant differences were recorded. Worse score (p ≤ 0.05) was detected in anxiety and social support in elderly living alone compared to married elderly. Between age and anxiety, duration of disease and depression, co-morbidity and functional disability, and depression were confirmed significant (p ≤ 0.05) positive relationships. Conclusion: According to results, not only pain reduction and improving/maintaining of functional status is the priority of care in elderly with RA, but also reduction of anxiety and depression is important, mainly in older, with longer duration of disease, co-morbidity and also for elderly living alone., Mária Sováriová Soósová, Renáta Suchanová, Libuša Tirpáková, and Literatura
Centrum pro tyreoidální onkologii a endokrinní orbitopatie Nádory štítné žlázy vycházejí z folikulárního epitelu štítné žlázy, jsou hormonálně dependentní, vyskytují se 5x častěji u žen než u mužů ve všech věkových skupinách, obvykle dobře vychytávají jod. Klinicky se může projevovat jako lokálně rostoucí uzel ve štítné žláze, nádorová infiltrace spádových krčních lymfatických uzlin, vzdálené plicní a kostní metastázy. Diagnostika se opírá o sonografické vyšetření, tenkojehlou aspirační biopisii, hladinu Tg. Léčba je interdisciplinární. Totální tyreoidektomie (TTE), následné doléčení radiojodem v hypotyreóze, supresní léčba tyreoidálními hormony (TSH < 0,1 mIU/l), doživotní dispenzarizace. Podán přehled o současných léčebných postupech., Thyroid carcinoma arises from follicular epithelium, have a hormonal activity, occur 5 more frequent in woman with all ages, Therapy is interdisciplinary: total thyroidectomy, radioiodine treatment in hypothyroidism, supression hormonal therapy and long term follow up. Is given management for patients with differentiated thyroid cancer. Kew words: differentiated thyroid cancer, thyroiectomy, radioiodine, follow up, thyroglobulin., Petr Vlček, and Literatura 6
Cíl studie: Metabolismus železa musí být velmi pečlivě regulován. Klíčovým systémovým regulátorem je peptidový hormon hepcidin, který způsobuje “uzamčení” železa uvnitř buňky; to pak nemůže být utilizováno. Dialyzovaní pacienti často trpí anémií, která je způsobena mnoha faktory, mj. stavem mikrozánětu a také zřejmě zvýšenou retencí hepcidinu v důsledku snížené glomerulární filtrace. Naším cílem bylo popsat vztahy mezi hepcidinem a dalšími parametry metabolismu železa, zánětu a erytropoezy u těchto pacientů. Typ studie: Observační Název a sídlo pracoviště: Ústav klinické biochemie a hematologie LF UK a FN v Plzni, Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 164 chronicky dialyzovaných pacientů (věk 66 ± 13, 25 - 92 let; 101 mužů a 63 žen) a 37 zdravých kontrol (věk 55 ± 20, 21 - 92 let; 16 mužů a 21 žen), u kterých byl stanoven jejich kompletní krevní obraz, parametry metabolismu železa, zánětu a výživy. Výsledky: Koncentrace železa, transferrinu a hemoglobinu byla významně nižší u dialyzovaných pacientů (p<0,0001), naopak ferritin (p<0,0001), solubilní transferrinové receptory(p<0,05), hepcidin (p=0,0003), CRP a IL-6 (p<0,0001) byly u těchto pacientů významně vyšší než u zdravých kontrol. Hepcidin slabě koreloval pozitivně s CRP a ferritinem a negativně s transferrinem u dialyzovaných pacientů, u zdravých kontrol nebyla nalezena žádná korelace hepcidinu s ostatními parametry. Závěr: Zdá se, že vliv zánětu na hladiny hepcidinu není u hemodialyzovaných pacientů zcela zásadní a na jeho koncentraci se podílí i jiné faktory, např. jeho retence., Objective: Peptide hormone hepcidin is a key systemic regulator of the iron metabolism. Hepcidin binds to the iron cell exporter ferroportin so iron is kept in the cells unavailable for erythropoiesis. The synthesis of hepcidin is up-regulated by high iron stores and inflammation. Dialyzed patients have very often impaired iron management – they suffer from anemia, which is caused by many factors including the state of micro inflammation and hepcidin retention due to decreased glomerular filtration rate. Our aim was to describe the relationship of hepcidin and other parameters of iron metabolism, erythropoiesis and inflammation. Design: Observation Settings: Institute of Clinical Biochemistry and Hematology, Charles University Hospital in Pilsen, Alej Svobody 80, 304 60 Plzeň Material and Methods: Complete blood cell count, iron, ferritin, transferrin, CRP, albumin, creatinine, hepcidin, soluble transferrin receptors (sTfR) and IL-6 were measured in samples from 164 patients included in chronic hemodialysis program (age 66 ± 13, 25 - 92 years), 63 women and 101 men and 37 control healthy volunteers (age 55 ± 20, 21 - 92 years), 21 women and 16 men. Results: Iron, transferrin and hemoglobin were significantly lower in the patients group (p<0.0001) while ferritin (p<0.0001), sTfR (p<0.05), hepcidin (p=0.0003), CRP and IL-6 (p<0.0001) were significantly higher in the patients group. Hepcidin weakly positively correlated with CRP and ferritin and weakly negatively correlated with transferrin in hemodialyzed patients. No correlation of hepcidin with other biochemical parameters in controls was found. Conclusion: It seems that the influence of inflammation on hepcidin levels in hemodialyzed patients is not crucial and other factors including its retention in end-stage renal disease participate., T. Sedláčková, J. Racek, J. Eiselt, L. Kielberger, L. Malánová, and Literatura 10
Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jak rodinní pečovatelé pečující o blízkou osobu v České republice hodnotí definující charakteristiky ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele. Metodika: Na klinickou validizaci ošetřovatelské diagnózy Přetížení pečovatele byl použit „Na pacienta zaměřený Fehringův model klinické diagnostické validity“. Výzkum u rodinných pečovatelů probíhal v měsících srpen a září 2010 v Agentuře domácí péče Victoria na území města Šumperk. Do výzkumného souboru bylo vybráno 50 rodinných pečovatelů, kteří pečovali o své blízké v domácím prostředí déle než 2 roky. Souhlas se zařazením do výzkumu vyjádřilo 23 rodinných pečovatelů, co je 46 %. Výsledky: Rodinní příslušníci za hlavní definující charakteristiky Přetížení pečovatele označili celkem 8 charakteristik: obavy z možné institucionalizace péče příjemce; obavy, jak vyřešit péči o člena rodiny, když nebudu schopen tuto péči vykonávat; obavy o zdraví příjemce péče v budoucnosti; obavy související se schopností pečovatele poskytovat péči v budoucnosti; konflikt v rodině; nejistota ze změny vztahu s příjemcem péče; smutek ze změny vztahu s příjemcem péče; starost o členy rodiny. Za vedlejší bylo označeno 10 definujících charakteristik: obtíže v dokončování požadovaných úkolů, obtíže se sledováním příjemce péče v průběhu nemoci, obtíže ve vykonávání požadovaných úkolů, vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění, somatizace, frustrace, depresivní nálada, porušený spánek, stres. Závěr: Pro skupinu vybraných pečovatelů nebyly všechny definující charakteristiky uvedeny v klasifikačním systému NANDA International významné., Aim: The aim of the study was to find out how the family caregivers caring for their close relatives in the Czech Republic evaluate defining characteristics of the nursing diagnosis Caregiver Role Strain. Methods: Fehring´s patient – focused clinical diagnostic validity model was used to clinical validation of the nursing diagnosis Caregiver Role Strain. The research was ongoing during the months August and September 2010 at Home Care Agency Victoria in region of city Šumperk. Fifty family caregivers, who take care for their family members more than 2 years, were chosen to the research sample. Twenty three caregivers (46 %) agreed with their including to the research. Results: Caregivers classified in total the following eight defining characteristics as major ones: apprehension about possible institutionalization of care receiver, apprehension about care receiver´s care if caregiver unable to provide care, apprehension about the future regarding care receiver´s health, apprehension about the future regarding caregiver´s ability to provide care, family conflict, uncertainty regarding changes relationship with care receiver, grief regarding changed relationship with care receiver, concerns about family members. Caregivers classified ten defining characteristics as minor ones: difficulty completing required tasks, difficulty watching care receiver go through the illness, difficulty performing required tasks, hypertension, cardiovascular disease, somatization, frustration, feeling depressed, disturbed sleep, stress. Conclusion: Not all defining characteristics found in NANDA International classification system are significant for the selected group of caregivers., Věra Kolegarová, Renáta Zeleníková, and Literatura
Víno pijeme nejméně 10 000 let nebo déle, v našem regionu již od doby keltské a germánské. Pokus používat víno k léčbě začíná v dávnověku, avšak teprve v současné době byl prokázán jeho příznivý účinek v prevenci infarktu myokardu, cévní mozkové příhody, diabetes mellitus a hypertenze. Pití velmi dobře působí také v pokročilém věku. Nejlepší účinky má každodenní pití při večeři, u mužů 20–40 g alkoholu, u žen polovina této dávky., We have been drinking wine at least for 10 000 years or longer, in our region already from Celtic and Germanic times. Favorable effects on prevention of myocardial infarction, stroke, diabetes and hypertension were demonstrated recently, following attempts to use alcohol for treatment in ancient times. Favorable effects of wine drinking could be seen also in aging population. The best results for men are reached by daily drinking of 20–40 g alcohol at dinner. A moderate dose for women represents half of the dose for men., Milan Šamánek, Zuzana Urbanová, and Literatura 2
Cíl: Cílem výzkumu bylo zjistit kvalitu života seniorů s demencí pohledem rodinných příslušníků. Dále pak porovnat vnímání kvality života seniorů s demencí rodinnými příslušníky v závislosti na prostředí, ve kterém senior žije. Metodika: Byl proveden kvalitativní výzkum, metodou sběru dat byl nestandardizovaný rozhovor. Výzkumu se zúčastnilo 9 rodinných příslušníků pacientů s demencí. Na základě analýzy dat byly stanoveny 4 kategorie: 1. změny v psychické oblasti, 2. změny kognitivních funkcí, 3. změny v oblasti aktivit denního života a instrumentálních všedních činností a 4. celkové vnímání kvality života. Výsledky: Z pohledu rodinných příslušníků nejvíce zhoršuje kvalitu života seniorů s demencí ztráta paměti, která je vyřazuje z běžného života, dále ztráta schopnosti orientace v prostoru a čase a ztráta schopnosti vykonávat činnosti běžného denního života. Kvalitu života snižují také smyslové poruchy, které pacienty uvádějí do ještě větší sociální izolace a mohou v nich podporovat nárůst paranoidity. Rodinní příslušníci hodnotili kvalitu života svých blízkých v domácím prostředí výrazně lépe v porovnání s kvalitou života pacientů s demencí umístěných v domově pro seniory. V domácím prostředí měli senioři více podnětů, byli více aktivizováni a vtahováni do rodinného a společenského života. Po nástupu do institucionální péče došlo k zhoršení příznaků onemocnění a postupnému vyřazení nemocných z aktivizačních programů. Závěr: Důležitou součástí zvýšení kvality života pacientů s demencí je podpora rodinných pečovatelů, aby nemocní mohli zůstat co nejdéle ve svém přirozeném prostředí., Objective: The aim of the research was to determine the quality of life of seniors with dementia from the perspective of family members. Furthermore, to compare the perceptions of quality of life of seniors with dementia by family members depending on the environment in which the senior lives. Methodology: A qualitative research was performed, for the method of data collection was used non-standardized interview. Research was attended by nine family members of patients with dementia. Based on analysis of data there were determined four categories: 1. changes in the psychological field, 2. changes in cognitive function, 3. changes in the area of activities of daily living and instrumental activities of everyday life and 4. overall perception of quality of life. Results: From the perspective of family members most deteriorating quality of life of seniors with dementia is the memory loss, which excludes them from normal life, as well as loss of ability to orientation in space and time, and loss of ability to perform normal activities of daily life. The sensory disturbance also reduces the quality of life, which leads patients into a greater social isolation and this may promote the growth of the paranoia. Family members rated the quality of life of their loved ones at home as significantly better in comparison with the quality of life of patients with dementia placed in the home for the elderly. In a domestic environment have seniors more stimulations, are more activated, and are more drawn into the family and social life. After coming into institutional care occurs worsening of symptoms and the gradual removal of patients from activation programs. Conclusion: An important part of improving the quality of life of patients with dementia is the support from family caregivers; hence the ill can stay as long as possible in its natural environment., Taťána Kršíková, Radka Buţgová, and Literatura
Cíl: Cílem práce bylo zjistit a následně porovnat kvalitu života žen s přirozeným otěhotněním s kvalitou života žen po umělém oplodnění. Kvalita života byla u těchto dvou skupin žen hodnocena během těhotenství dvakrát, a to ve 20. – 28. týdnu těhotenství a před termínem porodu. Metodika: Ke sběru empirických dat byl použit standardizovaný dotazník Světové zdravotnické organizace WHOQOL – BREF. Výzkumný vzorek tvořilo 160 těhotných žen, z nichž bylo 80 žen po spontánním otěhotnění a 80 žen po umělém oplodnění. Výzkum byl realizován ve Fakultní nemocnici v Ostravě, Gyncentru v Ostravě a Gyncentru v Opavě. Výsledky: Těhotné ženy po spontánním i po umělém oplodnění hodnotily kvalitu života v těhotenství jako dobrou při prvním (20. – 28. týden těhotenství) i při druhém hodnocení (před termínem porodu). Spokojenost se zdravím hodnotily oba soubory žen při prvním i druhém hodnocení v průměru jako dobrou. Největší rozdíl v hodnocení byl v první doméně posuzující fyzické zdraví. Ve 20. – 28. týdnu těhotenství hodnotily ženy po spontánním otěhotnění své fyzické zdraví lépe než před termínem porodu (p < 0,001). Naproti tomu u žen po umělém oplodnění nedošlo k tak významnému rozdílu mezi prvním a druhým hodnocením. Při hodnocení dalších tří domén těhotnými ženami ať už po spontánním nebo umělém oplodnění nedošlo k výrazným rozdílům v hodnocení. Závěr: Kvalita života přímo nezávisí na způsobu otěhotnění, ale je velmi individuální, stejně tak i výskyt nepříjemných pocitů provázejících těhotenství., Objective: The aim of the work was to find out and consequently compare the quality of life of women who got pregnant naturally with those who underwent artificial insemination. Quality of life was evaluated twice during the pregnancy, between the 20th and 28th week and just before actual childbirth. Methods: A standardized questionnaire WHOQOL – BREF was used for empirical data collection. The sample was made up of 160 pregnant women divided into two groups: 80 women who had got pregnant naturally and 80 women who underwent artificial insemination. The research was realized at the Faculty hospital Ostrava, Gyncentre Ostrava and Gyncentre Opava. Results: Both groups confirmed quality of life as good during the first and the second evaluation and satisfaction with one's health was on average good as well. The biggest difference was related to physical health. Between the 20th and 28th week of pregnancy women who got pregnant naturally determined their physical health as better than before actual childbirth (p < 0,001). However, not so for women who were artificially inseminated, where differences were not so significant. In the other areas of the study no significant differences were found between either groups. Conclusion: Quality of life does not directly depend on the means of getting pregnant but is very much individual, as well as the occurrence of any unpleasant feelings during the pregnancy., Bohdana Dušová, Markéta Tulisová, and Literatura
Cíl: Cílem sledování bylo zhodnotit efektivitu zavedených nefarmakologických aktivit na podporu a zachování kognitivních funkcí na ženském gerontopsychiatrickém oddělení psychiatrické léčebny v Kroměříži a zhodnotit spokojenost hospitalizovaných klientek s těmito aktivitami. Metodika: Na začátku a ke konci hospitalizace bylo použito škály Mini-Mental State Examination (MMSE) a testu kreslení hodin (CDT) k orientačnímu zhodnocení kognitivních funkcí a na závěr hospitalizace bylo použito řízeného rozhovoru. Výsledky: Ke konci hospitalizace nebylo prokázáno statisticky signifikantního zlepšení ve stavu kognitivních funkcí (krátké období pozorování je nejpravděpodobnějším důvodem). Klientky však hodnotí psychoterapeutické aktivity k ovlivnění kognitivních funkcí kladně. Závěr: Nefarmakologické postupy mají významné místo v léčbě demence a doplňují farmakologické i podpůrné léčebné postupy., Aim: Aim of the study was to evaluate the effectiveness of non-pharmacological approaches influencing cognitive functions that are used in routine practice in inpatient women psycho-geriatric ward in Mental hospital in Kromeriz. Furthermore the study tried to evaluate satisfaction with these activities in hospitalised clients. Methods: At the beginning and at the end of hospitalisation was used range of Mini-Mental State Examination (MMSE) and Clock Drawing Test (CDT) to make an indicative assessment of cognitive functions, and at the end of hospitalization was used a controlled interview. Results: At the end of hospitalisation there was no significant evidence of improving cognitive functions (short period of research is the most probable reason). Nevertheless, psychotherapeutic activities were evaluated by clients positively. Conclusion: Nonpharmacological approaches have important position in treatment of dementia, together with pharmacological and support therapy., Jan Lužný, and Literatura