Search

Start Over Format electronic Type Text Type biography Date 2013

2. Co se děje v českém porodnictví – mezi dítětem, matkou a porodníky?

Creator:
Kodyšová, Eliška and Mrowetz, Michaela
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
kongresy jako téma, lidé, ženské pohlaví, porodnictví, vedení porodu--psychologie, porod--psychologie, postoj zdravotnického personálu, vztahy mezi zdravotnickým pracovníkem a pacientem, komunikace, interpersonální vztahy, and emoce
Language:
Czech
Description:
Kodyšová E., Mrowetz M. and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

3. Existencialismus a postmoderní přístup – podobnosti a rozdíly

Creator:
Slabý, Martin
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
lidé, existencialismus, postmodernismus, and psychosomatické lékařství
Language:
Czech and English
Description:
Cílem mé práce je zamyslet se nad existencialismem a postmoderním přístupem z pohledu vzájemných podobností i rozdílů. Existenciální analýza stojí podle mého názoru mezi modernou a postmodernou, protože na jedné straně vychází z poznávání objektivního světa (moderna), ale na druhou stranu k ní přidává požadavek subjektivního prožívání (postmoderna). Došel jsem k následujícím podobným předpokladům existenciálního a postmoderního přístupu: obrat k subjektivnímu prožívání, nereduktivní přístup k životní zkušenosti, schopnost svobodné volby, princip osobní zodpovědnosti, zdůrazňování vnitřních zdrojů klienta a orientace na budoucnost, širší kontext mezilidských vztahů či dané kultury, neexistence jediné pravdy, důraz na plynutí času, obrat k jazyku a přizpůsobení se jazyku klienta. Naproti tomu se oba směry vyznačují rozdíly v teoriích poznání, v různém zaměření na smysl a cíl života, v jiném pojetí emocí a z toho vycházejícího uchopování nepříjemných prožitků. Rozdílný pohled na některá témata vnímám jako podněcující, protože člověku skýtá příležitost přemýšlet o věcech novým, obohacujícím způsobem., The purpose of my work is to think of the existentialism and the postmodern approach from the view of their mutual similarities and differences. In my opinion, the existential analysis stands between the modernism and the postmodernism, because on the one hand it is based on the cognition of the objective world (the modernism) and on the other hand, there is also the requirement of subjective experience there (the postmodernism). I came to the following similar premises of the existential and postmodern approach: the return to subjective experience, non-reductive attitude to the life experience, the ability of free choice, the principle of personal responsibility, the accent on inner sources of the client and the focus on the future, broader context of the interpersonal relationships or the given culture, the absence of the only truth, the accent on the passage of time, the return to the language and the accommodation to the language of the client. On the contrary, both of the directions differ in the theories of cognition, in different focus on the meaning and goal of life, in different conception of emotions and consequent grasping of unpleasant experiences. I percieve the different view on some subjects as incitory, because it offers the opportunity of thinking about things in a new, enriching way., Slabý M., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Kompliance

Creator:
Jániš, Martin
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
lidé, vztahy mezi lékařem a pacientem, spolupráce pacienta, and psychosomatické lékařství
Language:
Czech and English
Description:
Tématem této přehledové studie je kompliance – adherence – tedy míra, se kterou se pacientovo jednání (např. ve smyslu braní léků, dodržování diety, uskutečňování životních změn) shoduje s radami získanými od zdravotníků. Míra nekompliance je vysoká. Proto se objevují postupy zvyšující spolupráci mezi pacienty a zdravotníky. Je to postup motivační, který se snaží pacientovi pomoci, aby důvody pro změnu odkryl v sobě; edukativní postup usilující o to, aby pacient rozuměl léčbě, jak on sám potřebuje; behaviorální postup zaměřený na pacientovo učení se dovednostem, které kompliantní chování vyžaduje; rovněž postupy využívající sociální oporu pacienta; organizační strategie, které usilují o zjednodušení terapie, o její zpříjemnění i o zvýšený dohled nad pacientem., This study is focused on the topic of compliance (adherence). These concepts refer to the extent to which patient´s behavior (in terms of taking medication, following diets, or achieving lifestyle changes) coincides with medical or health advice. The extent of non compliance is high. Therefore new interventions increasing cooperation between patients and health-care providers are being looked for. Among the most important strategies there is the motivation method helping the patient himself to find the reasons for compliance. Educative technique is outstanding as well: it enables patient to understand the subjects of the treatment, which he consider to be most important. Behavioral approach helps patients to gain skills necessary for compliance. The methods promoting the social support, simplifying the therapy, making it more pleasant for the patient or ensuring his or her supervision have to be also mentioned., Jániš M., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Kompliance

Creator:
Jániš, Martin
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
lidé, vztahy mezi lékařem a pacientem--etika, role lékaře, spolupráce pacienta, and lékařská etika
Language:
Czech and English
Description:
Kompliance je závažným problémem v současném zdravotnictví. Uvažuje se, jak ji zvýšit, neboť míra nekompliance je vysoká. Současně se kompliance ukazuje i jako etický problém. Nejčastěji se diskutuje o způsobech, jakými může (a zda vůbec může) zdravotník vést pacienta k přijetí hodnot, které on uznává jako prvořadé (zdraví, úleva od bolesti, prodloužení života, kompliance). A co má dělat v případě, že se jeho a pacientovy hodnoty od sebe odlišují. Někteří etici přiznávají zdravotníkovi velkou míru zodpovědnosti za dodržení pacientovy kompliance a podobně velkou míru zodpovědnosti pacientovi v případě, že komplianci nedodrží. Jiní etici zpochybňují komplianci jako nejvyšší hodnotu, což ovšem nezbavuje zdravotníka povinnosti pomoci pacientovi plně pochopit zdravotnické pokyny. Ve středu zájmu etiků je rovněž motiv moci ve vztahu mezi zdravotníkem a pacientem. Zdravotníci mají svou moc danou svým samotným zaměstnáním, svými znalostmi i svou důvěryhodností. Za etické se považuje použití těchto forem moci k získání „moci spolu s pacientem“ („power with“) namísto získání moci nad pacientem („power over“)., Compliance (adherence) is a serious problem in today health-care system. The strategies increasing cooperation between patients and health-care providers are being looked for, because the extent of non compliance is high. Simultaneously, the compliance is an ethical problem. Mostly the ethics considers the ways how to lead patients to adopting of the health-care providers values, such as health, relief of suffering, prolongation of life, compliance. The ethics also considers if it is allowed at all and what to do if the patients´ values and health-care providers´ ones differ. Some moralists consider providers responsible for maintaining compliance and blame patients for discontinuing it. Others think that providers are responsible for explaining the importance of cooperation, but they doubt compliance as the most desirable value. The moralists also debate over the power between patient and health-care provider. The latter derives his power from his formal position, information and credibility. The ethics prefers “power with patients” to „power over them“., Jániš M., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Nadechnout se

Creator:
Sušická, Lucie
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, kazuistiky, and TEXT
Subject:
lidé, zdraví rodiny, rodina--psychologie, rodinné vztahy, psychosomatické a relaxační terapie, psychosomatické lékařství, kašel--etiologie, dospělí, předškolní dítě, ženské pohlaví, kojenec, mužské pohlaví, and narativní terapie
Language:
Czech and English
Description:
V předložené kazuistice je zachycena práce rodinného terapeuta s rodinou, kde matka trpí bolestmi zad a dítě (3,5) je chronicky nemocné. Trpí kašlem nejasného původu. Autorka podrobně popisuje průběh šesti sezení, během nichž se v rodině postupně měnila atmosféra. Konflikty, které pár značně zatěžovaly, měly své kořeny v minulosti obou rodin a v mylných nevyslovovaných předpokladech na obou stranách. Narativní terapie s respektem ke struktuře a genderové vyváženosti, kterou se autorka učila v rámci čtyřletého výcviku v institutu rodinné terapie psychosomatických poruch v Liberci, byla zde hlavním nástrojem léčby. Léčba se nemůže zaměřit přímo na symptom dítěte. Jde o symptom celého rodinného systému. Zjednodušeně řečeno, bylo třeba, aby se všichni mohli zase volně nadýchnout., In the presented casuistry there is given a description of a family therapist’s work with a family, where the mother suffers from backache and the child (3.5) is chronically ill suffering from cough of unknown origin. The author describes in detail the course of six sessions, during which the family atmosphere was gradually changing. The conflicts that significantly burdened the couple, had their roots in the past of both families and in wrong untold assumptions on both sides. Narrative therapy with respect to the structure and gender balance, which the author learned in the four-year training in the family therapy institute of psychosomatic disorders in Liberec, was the main tool of treatment. Treatment cannot be directly focused on the child’s symptom. It is a symptom of the whole family system. Basically, it was necessary that everyone could breathe freely again., and Sušická L.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Psychomotorická terapie – využití aktivního pohybu v léčbě psychiatrických pacientů

Creator:
Hátlová, Běla, Adámková, Milena, and Bašný, Zdeněk
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
lidé, terapie cvičením--dějiny, duševně nemocní, významné osobnosti, neurologie, psychiatrie, psychoterapie, psychomotorický výkon, and neuropsychologie
Language:
Czech and English
Description:
Termín „psychomotorické“ má svůj původ v Německu. Wilhelm Griesinger, jeden ze zakladatelů neuropsychiatrie, použil tento termín poprvé roku 1844. V průběhu let se v jednotlivých zemích vyvinuly odlišné koncepce psychomotoriky ve výchově a psychomotoriky jako terapeutického prostředku. Základ obou zaměření je stejný. Pohybem se snažíme vyvolat předem definovanou změnu prožívání a tomu odpovídajícího chování. Předem definovanou změnu je možno navodit pomocí znalostí funkcí mozku. Je však nutno počítat s různou úrovní motivace k této změně a různou úrovní předchozí zkušenosti. Cílem této studie je upozornit na myšlenky, z nichž současná psychomotorická terapie čerpá., The term „psychomotor“ has its origin in Germany. Wilhelm Griesinger, one of the founders of neuropsychiatry, used this term for the first time in 1844. The term “psychomotor” led, however, an independent life. Over the years in different countries have developed different concepts in education and psychomotor as a therapeutic agent. The basis of both orientations s the same. Move to try to create a predefined change in perception and behaviour appropriate to predefined change can be induced by the knowledge of brain function. However, it is necessary to allow for different levels of motivation for this change and varying levels of previous experience. The aim of this study is to highlight the ideas of which draws current psychomotor therapy., Hátlová B., Adámková S., Bašný Z., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Spirituální dimenze nemoci

Creator:
Bartůšková, Ludmila
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
lidé, psychosomatické a relaxační terapie, náboženství a lékařství, and spiritualita
Language:
Czech and English
Description:
V současné době je v odborných publikacích věnována stále větší pozornost spirituální dimenzi člověka. Rostoucí zájem o spiritualitu je možno pozorovat zhruba od 80. let minulého století, kdy došlo k rozšíření tohoto pojmu do psychologie a zdravotnictví. Pojem spiritualita se objevil poprvé v teologii v 16. století, jeho praktické užívání v dnešním slova smyslu pochází však až ze začátku 20. století. Spiritualitu je nutno odlišovat od religiozity. Spiritualita může mít svůj konkrétní projev v religiozitě, může se však také manifestovat i jinými způsoby. „Přirozená“ spiritualita je běžnou součástí života, projevuje se ve schopnosti reflektovat sebe i okolní svět, angažovat se ve vztazích a v realizaci hodnot, v hledání a nacházení smyslu svého života i života vůbec. Nemoc může být obdobím, kdy si člověk více než kdy jindy uvědomuje svoji spirituální dimenzi. Je důležité, aby součástí péče o nemocného byla i spirituální péče. Tato péče však musí být vysoce individualizovaná, aby pacienta nepoškozovala. Non lege artis postupem je jak opomíjení tohoto typu péče, tak jeho násilné vnucování., Over recent years, specialist publications have been increasingly focusing on the spiritual dimension of man. This growing interest can be traced back to the 1980s, when the concept of spirituality expanded into psychology and health care. Although the term spirituality first appeared in 16th century theology, its usage in today’s sense of the word originates in the early 20th century. Spirituality must be distinguished from religiousness. Spirituality may find its specific expression in religiousness, but can also be manifested in other ways. A „natural“ spirituality is an essential part of everyday life, demonstrating itself in the ability to reflect both on oneself and the outside world, to get involved in relationships and apply values, as well as in searching for and finding the purpose of one’s life and the meaning of life in general. An illness may represent a period in life when a person more than ever before becomes aware of his / her spiritual dimension. It is important that caring for an ill person also includes spiritual care. This care, however, needs to be highly individualised so that it wouldn’t harm the patient. Neglecting this type of care or forcibly imposing it should both be considered a non lege artis practice., Bartůšková L., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Systemická práce s tělem

Creator:
Závěrková, M.
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, and TEXT
Subject:
lidé, psychosomatické a relaxační terapie, psychosomatické lékařství, psychosomatické poruchy, dospělí, dítě, ženské pohlaví, mužské pohlaví, lidé středního věku, jazykové konstrukce, externalizace, and strategie na zvládání každodennosti
Language:
Czech and English
Description:
Cesta pacientů, kteří se stávají klienty v psychoterapii, bývá obvykle dlouhá, časově náročná, plná diagnostických vyšetření a zákroků. Důležité je, že po neúspěšných zdravotnických pokusech o diagnostiku či léčbu přicházejí zlepšit svůj somatický zdravotní stav prací se svou duší. Systemická terapie nabízí bezpečné a efektivní metody a nástroje, jak spojit léčbu tělesných a psychických potíží, a využívá při této spolupráci i samotné tělo klienta., Patiens, who become the clients of psychoterapy, have to usually pass a long and time demanding path including a lot of diagnostic procedures and medical interventions. Those unsuccesful ones, who did try hard with medical diagnostics or help finally come to improve their health conditions by working with their souls. And that is important. The systemic therapy offers safe and efective methods and instruments to combine physical and mental problems treatment as well as cooperation with the client´s body as itself. KEY WORDS: problem, Závěrková M., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Typ C – osobnost či copingová strategie?

Creator:
Peterková, Hana, Skřivanová, Kateřina, Brančíková, Dagmar, and Bendová, Marcela
Format:
electronic, electronic resource, remote, and elektronický zdroj
Type:
model:article, article, Text, biography, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:
lidé, osobnost, chování a mechanismy chování, adaptace psychologická, emoce, psychický stres--psychologie, nádory--psychologie, and cancer-prone personality
Language:
Czech and English
Description:
Koncept chování typu C definovala Lydia Temoshoková v roce 1981. Chování typu C je charakterizováno potlačováním a neprojevováním negativních emocí, zvláště pak hněvu, zachováváním zdání klidu a příjemnosti a orientací na potřeby druhých více než potřeby osoby samotné. Celosvětově však dochází k zaměňování pojmů „chování typu C“ za neadekvátně užívaný pojem „osobnost typu C“ či „cancer-prone personality“. Toto stanovisko si dovolujeme tak jasně postulovat na základě konzultace s autorkou pojmu, Lydií Temoshokovou. Misinterpretace pojmu chování typu C vedla také k přesvědčení, že tento typ chování může jedince predisponovat ke vzniku nádorového onemocnění. Avšak koncept chování typu C popisuje copingovou strategii, která má, dle dosavadních výzkumů, vliv na rychlejší progresi nádorového onemocnění a onemocnění HIV následkem ovlivňování funkce imunitního systému. Diskutujeme obtíže s výzkumem chování typu C a představujeme metodu Vignette Similarity Rating Method (VSRM) vyvinutou Lydií Temoshokovou jako možný nástroj k výzkumnému zachycení chování typu C., The Type C concept was first described by Dr. Lydia Temoshok in 1981. The Type C is characterized by suppression and non-expression of negative emotions, especially by suppressing anger, maintaining a facade of contentment and being more concerned about the needs of other people than about one’s own needs. The term „Type C“ has been worldwide confused with inadequate terms „Type C personality“ or „cancer-prone personality“. We only allow ourselves to postulate this statement so strongly after having consulted the issue directly with Dr. Lydia Temoshok, the author of the term. The misinterpretation of the type C behaviour pattern led to a belief that this type of behaviour can predispose development of cancer in a person. However, according to existing research, the Type C concept describes a coping strategy that causes a faster progression of cancer and HIV due to changes in the immune system. We discuss obstacles with the Type C research and we introduce the Vignette Similarity Rating Method (VSRM), a method developed by Dr. Lydia Temoshok, enabling detection of the Type C behaviour pattern in a research., Peterková, H., Skřivanová, K., Brančíková, D., Bendová, M., Anderková, Ľ., and Literatura
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public