Anomálie urachu jsou vzácné. V literatuře najdeme práce pojednávající spíše o jednotlivých případech než velké soubory nemocných. Optimální léčba zůstává předmětem debat. Uvádíme kazuistiku 13měsíční dívky s infikovanou cystou urachu. Jedná se o onemocnění s dobrou prognózou při včasně zahájené adekvátní léčbě, může se však manifestovat i jako život ohrožující sepse či peritonitis, pokud dojde k ruptuře cysty., Urachal anomalies are rare. Literary data include case reports, studies analysing data from large groups are not available. Optimal treatment remains a matter of debate. The disease has a good prognosis when adequate treatment is initiated early. It can however also manifest with a lifethreatening sepsis or peritonitis. We report a case of 13-month-old girl with infected urachal cyst., Jana Horáková, Jan Starczewski, Miloš Fiala, Vladislav Smrčka, Jiří Kubále, Aleš Petřík, and Literatura
Medicínské technologie dokáží udělat rodiče i z člověka v pozdním seniu. Odborné debaty se soustřeďují nejen na to, jaké metody asistované reprodukce jsou eticky přijatelné, ale i na to, pro jaké skupiny lidí a za jakých okolností jsou přijatelné. Moje analýza je inspirována úmyslem státních orgánů a) zvýšit věkovou hranici pro přístup k léčbě placené ze zdravotního pojištění (ZP), b) zvýšit počty cyklů placených ze ZP; c) zrušit zákonem danou horní věkovou hranici pro samoplátce. Pro rozsáhlost tématu je text rozdělen do dvou samostatných článků. V této první části analyzuji věk pro platbu léčby ze ZP, relevantní argumenty nacházím pouze pro platbu léčby ženám do 40 let., Medical technology can make parents from persons in their late senium. Bioethical debates focus not only on what methods of assisted reproduction are ethically acceptable, but also for which of group of people and under what circumstances are they acceptable. My analysis is inspired by the intention of government a) to increase the age for access to treatment paid by health insurance (HI), b) to increase the number of cycles paid by HI, c) to abolish the upper age limit, given by law, for paying cash. The analysis is divided into two separate articles, because the topic is very broad. In this first part I analyze the age limit for payment of treatment by HI, I find relevant arguments onlxy for payment of treatment to women up to 40 years., Hana Konečná, and Literatura
Druhá část do dvou článků rozdělené analýzy věkových limitů v asistované reprodukci (ART). V této části se zaměřuji na hledání věkových limitů pro přístup k ART u samoplátců, zvažuji přitom zájmy čtyř z pěti zúčastněných členů systému: žadatele/lů o léčbu, dárce gamet, budoucího dítěte a společnosti, a rizika s tím spojená. Pro potvrzení současné zákonné věkové hranice pro ženu (den před 50. narozeninami) ani pro její zvýšení či odstranění nenacházím dostatečné důvody. Naopak se domnívám, že by měla být určena věková hranice i pro muže., The second part of analysis of age limits in assisted reproductive technology (ART), divided into two articles. In this section, I focus on defining age limits for access to ART for self-payers, I am considering the interests of four of the five participating members of the systém: ART applicant/s, gametedonor/s, child to-be-born, society, and the associated risks. I did not find sufficient grounds to confirm the current legal age limit for women (the day before the 50th birthday), nor for the increase or the elimination of the limit. On the contrary, I believe that should be addressed age limit for men., Hana Konečná, and Literatura
The analysis of data of 97 children with brain tumors of supratentorial localization was carried out. To estimate treatment efficacy was used a rating scale of quality of life. It was determined that the quality of life of patients with brain gliomas depends on localization of neoplastic process, histological properties of tumor, preoperative neurologic deficit and the patient’s compensated condition., Jamshid Ashrapov, and Literatura
Ilona Hromadnikova, Lenka Dvorakova, Katerina Kotlabova, Andrea Kestlerova, Lucie Hympanova, Veronika Novotna, Jindrich Doucha, Ladislav Krofta and Literatura
V našem článku prezentujeme případ 72letého pacienta s asynchronní nádorovou kvadruplicitou, z toho synchronní duplicitou urologických malignit. U tohoto pacienta byly postupně diagnostikovány a léčeny následující zhoubné nádory: seminom pravého varlete, kolorektální karcinom, seminom levého varlete a adenokarcinom prostaty., We present a case report of 72-year-old male with asynchronous cancer quadruplicity including synchronous duplicity of urological malignanties. He has been diagnosed and treated for seminoma of the right testis, colorectal carcinoma, seminoma of the left testis and adenocarcinoma of the prostate., Martin Klíma, Jan Schraml, Marek Broul, Martin Hlavička, Petr Skála, Martin Čegan, Martina Chodacká, and Literatura
Domnívám se, že právě vznik intersubjektivity je v popředí zájmu mnoha pacientů: Jak nastolit takovou atmosféru ve vztahu, ve které je možno hovořit o velmi osobních problémech bez nebezpečí devalvace? Jak vzniká respekt mezi lidmi, který se mi nedaří dosáhnout? Jak vzniká důvěra, přátelství, stojím si sám nějak k tomu v cestě? Psychoterapeut pak zkoumá, jak se tyto situace opakují ve vzájemném vztahu i jak se na nich sám podílí. To je někdy pro obě strany velmi náročné., I suppose, most of our patients are interested about how to create the intersubjectivity like to establish such a atmosphere in the relationship, which allows to speak about very personal problems without the danger of humilitation. How to obtain the respect, how arises trust and friendship, why do I fail to achieve it ? Psychotherapist examines the repetition of such situations in the mutual correlation and first of all what is his own part, how he participates on it., and Poněšický J.
Hlavní stanovisko práce: Nádorové buněč- né linie a na jejich základě odvozené progresivní série představují jeden z klíčových experimentálních nástrojů k objasnění základních biologických mechanizmů karcinogeneze, včetně terapeutické odpovědi. Článek poskytuje podrobný přehled aplikačních možností nádorových buněčných kultur ve studiu uroteliálního karcinomu, s důrazem na mechanizmy chemorezistence. Karcinom močového měchýře představuje v naší populaci sedmý nejčastější nádor. Jedná se o biologicky i klinicky velmi heterogenní skupinu onemocnění, se dvěma základními skupinami představovanými povrchovými papilárními karcinomy na jedné straně a svalově invadujícími nádory na druhé straně. Karcinom močového měchýře patří mezi relativně dobře in vitro kultivovatelné typy nádorů, s více než 50 dostupnými etablovanými nádorovými buněčnými liniemi, většina z nich byla nicméně odvozena od nádorů pozdního stadia progrese, zatímco buněčných linií odvozených z časných karcinomů je pouze několik. Studium ná- dorové progrese v experimentálních modelových systémech buněčných kultur probíhá často s využitím tzv. progresivních sérií buněčných linií, kdy studujeme současně několik buněčných linií totož- ného genetického pozadí, z nichž každá odpovídá jinému stadiu progrese nádoru. Prakticky všechny progresivní série uroteliálního karcinomu mají experimentální charakter, kdy z klinického nádoru je odvozena pouze tzv. mateřská buněčná linie, a dceřiné buněčné linie odpovídající pokročilejším stadiím progrese jsou odvozeny experimentálně, ať už in vitro (tj. postupy buněčné kultivace) nebo in vivo (tj. spontánní progresí po transplantaci do vhodného zvířecího hostitele). Důležitou variantou takových progresivních sérií buněčných linií je odvození chemorezistentních dceřiných linií selekcí rezistentních klonů po aplikaci studovaného cytostatika dané mateřské buněčné linii. Tato specifická varianta progresivních sérií nádorových buněčných linií může podstatně přispět k našemu pochopení různých biologických mechanizmů terapeutické rezistence nádorů. Důležitým poznatkem v této oblasti je, že u většiny chemorezistentních sérií nádorových buněčných linií dochází k paralelní- mu vývoji několika mechanizmů chemorezistence současně. Vedle této experimentální roviny poskytují chemorezistentní nádorové buněčné linie i významné preklinické modely testování nových terapeutických možností zaměřených na obnovení chemosenzitivity, Major statement: Cancer cell lines and progression series thereof represent a crucial experimental tool to unravel basic biological mechanisms of carcinogenesis, including therapeutic response. The article gives an overview of current cell culture models of urothelial carcinoma, focusing on chemoresistance mechanisms. Urothelial bladder carcinoma is the seventh most frequent tumor type in our population. From both biological and clinical points of view, it represents a very heterogeneous group of cancers, from non-muscle-invasive superficial papillary carcinoma to muscle-invasive carcinoma as the two major subtypes. Cell culture of urothelial carcinoma is relatively feasible, with more than 50 established tumor cell lines. Most of them were derived from late stage muscle-invasive tumors. In contrast, cell lines derived from early stages and/or papillary superficial tumors are relatively scarce. Studying tumor progression is largely facilitated by use of progression cell line series – an array of several cell lines established on the same genetic background with gradually increasing transformation status. All available progression series of urothelial carcinoma cell lines have been experimentally established either by various in vitro manipulations or in vivo, following a spontaneous progression of an original cancer cell line after its introduction into a suitable host animal. An important variant of cancer cell line progression series is provided by derivation of chemoresistant daughter cell lines after administration of cytostatics to a chemosensitive parental cell line. This specific variant can substantially contribute to our understanding of various biological mechanisms of chemoresistance. An important new finding in this respect is the fact that in many if not all chemoresistant daughter cell lines, several biologically distinct chemoresistance mechanisms seem to be co-expressed. In addition to these entirely experimental applications, such chemoresistant cancer cell lines can provide valuable preclinical models to test new therapeutic options aimed at recovery of chemosensitivity., Michaela Kripnerová, Jiří Hatina, and Literatura