Search

Start Over Format počítač Language Czech Rights http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ Harvested from CDK

2. Accessibility and quality of mental health care for foreigners in Prague

Creator:
Tušl, Martin and Niederlová, Markéta
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
mental health, foreigners in Prague, intercultural psychology, cultural competency, qualitative research, duševní zdraví, cizinci v Praze, interkulturní psychologie, kulturní kompetence, and kvalitativní výzkum
Language:
Czech
Description:
The present study aimed to explore the accessibility and the quality of mental health care for foreigners in Prague. Introduction briefly outlines the situation of immigration and foreign population in the Czech Republic with a particular focus on the capital city. Further, risk factors that are associated with mental health of foreigners who live in the Czech Republic are discussed. A summary about culturally competent practice in mental health care and the current state of the Czech mental health care conclude this section. Empirical part explores foreigners’ experience with mental health services in Prague and identifies the principal barriers that hinder their access to a good quality care. The sample was composed of 27 participants, of which 20 were English and 7 Russian speaking. Data collection was primarily via an online questionnaire and several semi-structured interviews. The findings identified four principal barriers that adversely impact the accessibility (cost, language, information, accessibility), and two barriers that adversely impact the quality (professionalism, cultural differences) of mental health care for foreigners. Outcomes of the research are discussed and possible ways that could lead to an improvement of the current situation are suggested. Finally, we provide a brief overview of mental health institutions in Prague where foreigners may seek help. and Výzkumná práce se zabývá tématem dostupnosti a kvality péče o duševní zdraví pro cizince, kteří žijí v Praze. Úvodní část stručně nastiňuje situaci imigrace a cizinců v České republice, a to zejména v hlavním městě. Dále jsou popsány některé rizikové faktory, které souvisejí s duševním zdravím cizinců žijících v České republice. Shrnuty jsou také některé poznatky o kulturní kompetenci v péči o duševní zdraví kulturně a jazykově odlišných klientů, a teoretickou část uzavírá kapitola o současná situaci péče o duševní zdraví v České republice. Empirická část má formu kvalitativní studie, jejímž cílem bylo zmapovat zkušenosti cizinců s péčí o duševní zdraví v Praze a identifikovat hlavní překážky, se kterými se cizinci setkávají v souvislosti s dostupností a kvalitou služeb v Praze. Výzkumný vzorek sestával z 27 účastníků, přičemž 20 bylo anglicky a 7 rusky hovořících. Sběr dat probíhal prostřednictvím online dotazníku a následných polo strukturovaných rozhovorů. Výsledky identifikovaly 4 bariéry v souvislosti s dostupností (cena, jazyk, informace, dostupnost), a 2 bariéry v souvislosti s kvalitou péče o duševní zdraví (profesionalita, kulturní odlišnosti). Výsledky výzkumu jsou v závěru diskutovány a jsou navrženy možné cesty, které by mohly přispět ke zlepšení současné situace. Jsou také zmíněna některá pracoviště, kde cizinci mohou vyhledat odbornou psychologickou­ pomoc.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Associations of self-esteem with different aspects of religiosity and spirituality

Creator:
Gábová, Kristýna, Maliňáková, Klára, and Tavel, Peter
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
self-esteem, religiosity, spirituality, religious attendance, God image, prayer, religious struggle, sebeúcta, religiozita, spiritualita, náboženská účast, obraz Boha, modlitba, and náboženský zápas
Language:
Czech
Description:
Objectives.Religiosity and spirituality (R/S) are associated with many dimensions of human life and could contribute to one’s self-esteem; how-ever, there is no certainty that this is also appli-cable to non-religious countries. Therefore, the aim of the study was to explore the association of different aspects of R/S with self-esteem in a secular environment.Participants and setting.An online sample of 464 Czech respondents aged 15 and over (mean age 30.7; SD=12.63; 27.2% men) participated in the survey. Self-esteem, religiosity, religious attendance, frequency of prayer, negative re-ligious coping, image of God and spirituality were measured. Results. Regular prayer, spirituality (per stan-dard deviation, SD), a low level of religious struggles (per SD) and a positive God image (per SD) were associated with higher self-esteem, with odds ratios ranging from 1.28 to 2.16 (p˂0.05 to p˂0.001). In contrast, compared to non-religious respondents, religious respon-dents had an approximately 60% lower chance of having a high level of self-esteem (p˂0.05). However, a combination of R and S showed that while religious/spiritual respondents did not dif-fer significantly from non-religious respondents, religious/non-spiritual respondents had approxi-mately 79% lower chance of having good self-esteem (p˂0.001).Study limitations.The main limitation of this study is that it did not reach a representative sample, which limits the generalizability of the findings to the whole population. This is also the first study using this kind of research approach, which, however, limits the interpretation of re-sults. Moreover, it is a cross-sectional study, so any conclusions on causality cannot be made, and the questionnary used only self-report mea-sures, which could be influenced by a social de-sirability bias. and Cíle. Religiozita a spiritualita (R/S) jsou spojeny s mnoha oblastmi lidského života a mohou mít pozitivní vliv i na lidskou sebeúctu. Přesto není jisté, zda je větší intenzita náboženského a spirituálního prožívání spojena s vyšší sebe-úctou i v ateistických zemích. Cílem studie bylo zkoumat vztahy různých aspektů R/S v sekulárním prostředí. Soubor. Výzkumný vzorek tvořilo 464 českých respondentů starších 15 let (průměrný věk 30,7 let; SD = 12,63; 27,2 % muži). Prostřednictvím online dotazníku byla měřena sebeúcta, religiozita, náboženská účast, četnost modlitby, míra náboženských zápasů, obraz Boha a spiritualita. Výsledky. Pravidelná modlitba, spiritualita (SD), nižší míra náboženských zápasů (SD) a pozitiv-ní obraz Boha (SD) byly spojeny s vyšší sebe-úctou, s odds ratio v rozmezí od 1,28 do 2,16 (p ˂ 0,05 až p ˂ 0,001). Oproti těm nereligiózním měli religiózní respondenti přibližně o 60 % nižší šanci mít vyšší úroveň sebeúcty (p ˂ 0,05). Kombinace R a S ukázala, že zatímco religiózní, ale nespirituální respondenti se od těch nereligiózních v míře sebeúcty výrazně nelišili, religiózní, ale nespirituální respondenti měli přibližně o 79 % nižší pravděpodobnost dobré sebeúcty (p ˂ 0,001). Omezení studie. Tato studie nepracuje s reprezentativním vzorkem populace a výsledky se tudíž nedají zobecnit na celkovou populaci. Jedná se o první studii užívající tento přístup, což ztěžuje interpretaci výsledků. Navíc se jedná o průřezovou studii, nelze tedy dělat závěry ohledně kauzality a studie využívala pouze sebehodnotící dotazníky, které mohou být zkresleny tendencí odpovídat sociálně žádoucím způsobem.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

5. Biometrické údaje ve zdravotních aplikacích

Creator:
Fialová, Eva
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
algorithms, biometric data, special categories of personal data, algoritmy, biometrické údaje, and zvláštní kategorie osobních údajů
Language:
Czech
Description:
This article deals with the processing of personal data by the use of applications that monitor and evaluate human health, both consumer-focused applications, and applications used by doctors to assess the patient's health. By means of algorithms, these applications evaluate biometric data collected from users. Because the health applications evaluate a large amount of personal data, the processing of such data involves a risk to the rights and freedoms of individuals. If a controller or processor violates the law on the processing of personal data, the data subject is entitled to compensation for damages resulting from the breach of the data protection regulation. and Tento článek se zabývá zpracovávání osobních údajů při používání aplikací, které monitorují a vyhodnocují zdravotní stav člověka, a to jak aplikací, které se zaměřují na spotřebitele, tak aplikací, které používají lékaři pro zhodnocení zdravotního stavu pacienta. Tyto aplikace vyhodnocují pomocí algoritmů biometrické údaje shromážděné při používání aplikace uživatelem. Jelikož zdravotní aplikace vyhodnocují velké množství osobních údajů, znamená toto zpracování riziko pro práva a svobody fyzických osob. Pokud správce nebo zpracovatel poruší právní předpisy upravující zpracovávání osobních údajů, má subjekt údajů nárok na náhradu škody, která mu porušením těchto předpisů vznikla.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Česká verze škály na měření důležitosti morální identity - pilotní studie

Creator:
Juríčková, Veronika, Babinčák, Peter, Příhodová, Tereza, and Preiss, Marek
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
morální identita, reliabilita, faktorová analýza, The Self-Importance of Moral Identity Scale, moral identity, reliability, and factor analysis
Language:
Czech
Description:
Cílem dvou provedených studií je zjišťování psychometrických vlastností české verze Škály na měření důležitosti morální identity. Škála se skládá z devíti morálních vlastností vystihujících morální osobnost. Měří dvě dimenze morální identity, internalizaci a symbolizaci. Pro analýzu jsme si zvolili autory originální 13 položkovou škálu. Na základě statistické analýzy v pilotní studii (n = 163) jsme z původní škály vyloučili dvě položky, které nesplňovaly stanovená psychometrická kritéria. V druhé studii, na jiném souboru respondentů (n = 185), jsme následně ověřovali míru interní konzistence upravené 11 položkové škály. Konstruktovou validitu jsme měřili pomocí nástrojů měřících morální vyvázání a podvádění v práci. Na základě dosažených výsledků v naší studii doporučujeme zvážit pro použití v české populaci námi navrhovanou, jedenácti položkovou alternativu dotazníku, u které jsme zjistili dostatečně dobré základní psychometrické charakteristiky. and Two studies aim to determine the psychometric properties of the Czech version of The SelfImportance of Moral Identity Scale (Aquino, Reed, 2002). The scale consists of nine moral personality qualities that measure two dimensions of moral identity: internalization and symbolization. For the analysis, we chose the authors' 13-item scale originally proposed. Based on the statistical analysis in the pilot study (n = 163), we excluded from the original scale two items that did not meet the established psychometric criteria. In the second study, on a different set of respondents (n = 185), we subsequently verified the degree of internal consistency of the adjusted 11-item scale. We measured construct validity using tools measuring moral untying and cheating at work. Based on the results obtained in our study, we recommend considering the proposed eleven-item alternative of the questionnaire for use in the Czech population, for which we found sufficiently good basic psychometric characteristics.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

7. Čítanie kníh vo vzťahu k verbálnej a figurálnej tvorivosti adolescentov

Creator:
Konrádyová, Nika and Slavkovská, Miriam
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
figurálna tvorivosť, verbálna tvorivosť, čítanie, žiaci základnej školy, figural creativity, verbal creativity, reading books, and pupils
Language:
Czech
Description:
The aim of this study was to investigate the existence of prospective differences in factors of verbal and figural creativity, like fluency, flexibility and elaboration, between pupils who read books in their free time and those who do not read. The next aim was to determine the extent of influence of reading in free time on verbal and figural creativity. Totally 169 pupils from elementary schools participated in this research. Number of those who read in their free time was 63 (37,28%). In the group there were totally 89 (52,66%) boys and 80 (47,33%) girls. Participants ranged in age from 10 to 15 years (M= 13,08; SD= 0,82). Data were collected with using Torrance Test of Creative Thinking – figural part and some adapted tasks from tests of verbal creativity from Guilford and Torrance. The results show that there are significant differences between readers and non-readers in verbal and figural creativity. Differences were also demonstrated in the most factors of creativity, the only exception was figural fluency. Further analysis of data showed more significant influence of reading on score in verbal than in figural creativity, where the influence is negligible. and V rámci tohoto výskumu bola pozornosť venovaná zisťovaniu rozdielov vo faktoroch verbálnej a neverbálnej tvorivosti, ktorými sú fluencia, flexibilita a elaborácia medzi čítajúcimi adolescentmi a ich rovesníkmi, ktorí sa tejto aktivite nevenujú, ako aj vplyvu čítania na verbálnu a neverbálnu tvorivosť. Výskumný súbor tvorilo 169 respondentov z druhého stupňa základných škôl, z čoho čitateľov bolo 63 (37,28 %). Chlapcov bolo 89 (52,66 %) a dievčat 80 (47,33 %). Vek respondentov sa pohyboval v rozmedzí 10 až 15 rokov (M= 13,08; SD= 0,82). Dáta boli zozbierané prostredníctvom Torranceho figurálneho testu tvorivého myslenia a upravených testov Guilforda a Torranceho určených na meranie verbálnej tvorivosti. Výsledky poukazujú na to, že medzi čítajúcimi a nečítajúcimi žiakmi sa nachádzajú signifikantné rozdiely vo faktoroch verbálnej a neverbálnej tvorivosti, pričom výnimku predstavuje len figurálna fluencia. Ďalšia analýza poukázala na to, že čítanie má významnejší vplyv na verbálnu tvorivosť v porovnaní s neverbálnou, na ktorú je vplyv minimálny.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. COVID-19 na Slovensku: ekonomické, sociálne a psychologické faktory subjektívnej pohody a symptómov depresie v čase pandémie

Creator:
Džuka, Jozef, Klučárová, Zuzana, and Babinčák, Peter
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Covid-19, subjective well-being, symptoms of depression, subjektívna pohoda, and symptómy depresie
Language:
Czech
Description:
Objectives and hypotheses. It was expected that income and its rate of deterioration as an economic factor, insufficient opportunities to talk to others and subjective feelings of isolation as social variables, and worries about income impairment, worries related to Covid-19, low tolerance of uncertainty, rumination, and catastrophizing as psychological variables, will reduce the frequency of positive experiencing, increase the frequency of negative experiencing and the number of depressive symptoms. On the other hand, personal belief in a just world and a positive reappraisal were expected to positively affect the research variables. Sample and settings. The online data collection was carried out at the end of April 2020 at the peak of the number of people affected by the disease in Slovakia. It was a stratified selection of N = 1108 persons, taking into account the proportional representation of persons from the territory of the whole republic., Statistical analysis. Variable relationships were tested using PLS-SEM (Partial Least Squares – SEM). This procedure was preferred for three reasons: the exploratory nature of complex models, the predictive orientation of models, and the measurement of multiple variables with one-item questioning. Results. Three predictors out of 16 tested had a positive relationship to the frequency of positive experiencing as an affective component of subjective well-being – subjectively assessed health, personal belief in a just world, and a positive reappraisal; rumination was in a negative relationship. Six predictors were related to the frequency of negative experiencing as an affective component of subjective well-being and to symptoms of depression – in addition to the four mentioned above, it was age and worries about income impairment: with higher age, the frequency of negative experiencing and the number of depressive symptoms decreased, and a positive relation had also variables: subjective assessment of health, personal belief in a just world and a positive reappraisal., Worries about income impairment and rumination had a relationship to the frequency of negative experiencing and depressive symptoms. Study limitations. Cross sectional research did not provide information on changes in the affective component of subjective well-being and depressive symptoms of the Slovak population as a result of the pandemic, as the obtained data could not be compared with the results of the same participants from the period before the pandemic. Although this research can be considered representative in several aspects, the validity of the findings is limited by the fact that no specific groups were included in the sample – e.g. the most vulnerable groups were medical staff and the elderly over 70 years of age. Also, those who were ill or suspected of having Covid-19 were excluded from the analysis. Finally, data collection via the Internet presupposes a certain standard of living of respondents, Cieľom štúdie bolo zistiť, aký vzťah majú ekonomické a sociálne faktory v čase vrcholenia pandémie Covid-19 k afektívnej zložke subjektívnej pohody a symptómom depresie obyvateľov Slovenska, a ako sú tieto premenné ovplyvnené subjektívne prežívanými obavami a vybranými psychologickými charakteristikami opytovaných osôb. Bolo očakávané, že príjem a miera jeho zhoršenia ako ekonomický faktor, nedostatočné možnosti rozprávať sa s inými a subjektívny pocit izolovanosti ako sociálne premenné, obavy zo zhoršenia príjmu, obavy z ochorenia Covid-19, nízka miera tolerancie neurčitosti, ruminácia a katastrofizácia ako psychologické premenné, budú znižovať frekvenciu pozitívneho prežívania, zvyšovať frekvenciu negatívneho prežívania a počet symptómov depresie. Na druhej strane bolo očakávané, že osobná viera v spravodlivý svet a pozitívne prehodnotenie budú pozitívne ovplyvňovať sledované premenné. Demografické premenné a zdravotné charakteristiky opytovaných osôb boli kontrolované. On-line zber výskumných dát bol realizovaný koncom mesiaca apríl 2020 v čase kulminácie počtu chorobou postihnutých osôb na Slovensku., Išlo o stratifikovaný výber N = 1108 osôb so zohľadnením proporcionálneho zastúpenia osôb z územia celej republiky – každý z ôsmich samosprávnych krajov Slovenska bol zastúpený proporcionálnym počtom opytovaných osôb (rozpätie 105–164 osôb). Výskumná vzorka bola z hľadiska zastúpenia rodu a čiastočne aj rodinného stavu vyvážená, z hľadiska veku išlo o dospelé osoby vo veku 18 až 70 rokov a z hľadiska typu ekonomickej aktivity prevažovali zamestnané osoby, resp. osoby, ktoré mali v čase výskumu vlastný príjem. Štatistická analýza. Vzťahy premenných boli testované pomocou PLS-SEM (partial least squares – SEM). Táto procedúra bola uprednostnená z troch dôvodov: exploratívna povaha komplexných modelov, predikčná orientácia modelov a meranie väčšieho počtu premenných s jedno-itemovým opytovaním. Prezentované sú výsledky deskrip- tívnej analýzy meraných premenných, evalu- ácia modelov merania a evaluácia testovaných modelov. Tri prediktory zo 16 testovaných mali pozitívny vzťah k frekvencii pozitívneho prežívania ako afektívneho komponentu subjektívnej pohody – subjektívne hodnotené zdravie, osobná viera v spravodlivý svet a pozitívne prehodnotenie, ruminácia bola v negatívnom vzťahu., and Šesť prediktorov malo vzťah k frekvencii negatívneho prežívania ako afektívneho komponentu subjektívnej pohody a k symptómom depresie – okrem štyroch vyššie uvedených, to bol vek a obavy zo zhoršenia príjmu: s vyšším vekom frekvencia negatívneho prežívania a počet symptómov depresie klesali a pozitívny vzťah mali aj subjektívne hodnotené zdravie, osobná viera v spravodlivý svet a pozitívne prehodnotenie. Obavy zo zhoršenia príjmu a ruminácia mali vzťah k frekvencii negatívneho prežívania a depresívnej symptomatológii. Prierezový výskum neposkytol informáciu o zmenách afektívnej zložky subjektívnej pohody a symptómov depresie obyvateľov Slovenska v dôsledku pandémie, lebo získané dáta nebolo možné porovnať s vý- sledkami tých istých osôb z obdobia pred pan- démiou. Napriek tomu, že výskum možno z via- cerých aspektov považovať za reprezentatívny, platnosť zistení je obmedzená tým, že do vzorky neboli zaradené špecifické skupiny – napr. najohrozenejšie skupiny, akými bol zdravotnícky personál, staršie osoby nad 70 rokov a ďalej, z analýzy boli vylúčené osoby, ktoré boli choré na Covid-19 alebo mali na toto ochorenie podozrenie. A konečne, zber údajov prostredníctvom internetu predpokladá určitý životný štandard respondentov. Psychologické a politické indikácie sú uvedené v závere štúdie.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

10. Doležal A., Eutanazie a rozhodnutí na konci života: právní aspekty

Creator:
Lehký, Ondřej
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
euthanasia, legal aspects, eutanazie, and právní aspekty
Language:
Czech
Description:
The aim of this review is to summarize main aspects of the book Euthanasia and Decision at the End of Life: Legal aspects. and Tento příspěvek je recenzí publikace Eutanazie a rozhodnutí na konci života: právní aspekty, která vyšla v roce 2017.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

Limit your search

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »

Show values starting with
more »