Search

Start Over Format počítač Language Czech Harvested from CDK

24. Česká verze škály intrapersonální zvídavosti (InC) u adolescentů: základní psychometrické vlastnosti

Creator:
Friedlová, Martina, Vaculčíková Sedláčková, Zuzana, and Charvát, Miroslav
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
dospívající mládež, adolescenti, adolescents, intrapersonální zvídavost, škála InC, faktorová struktura, model měření, measurement model, intrapersonal curiosity, InC scale, factor structure, 17, and 159.9
Language:
Czech and English
Description:
The aim of the study was to translate the Intrapersonal Curiosity Scale (InC) into the Czech language and to verify its factor structure and psychometric properties on the sample of grammar school students in the Czech Republic. The Intrapersonal Curiosity Scale InC is a 12-item tool that measures the tendency to inquisitively explore own identity and inner experience in order to better understand own inner self. The sample consisted of 1020 participants, of which 353 (34.6%) were boys, 665 (65.2%) were girls, and two participants (0.2%) did not state their sex or age. The authors compared several considered models using CFA. The results suggest that the original theoretical model, which calculates the total InC score as the sum of three mutually correlated subscales EPI, ROP and UEM, is still uncertain in the Czech version verified on a group of adolescents. In the authorsʼ opinion, the version with three factors with minor corrections fits to the data best of all compared models, although with a lack of evidence for the unidimensionality of the overall InC scale. In this model, verification of the weak invariance of the measurements was achieved when comparing girls and boys using MGCFA. Significant correlations of latent scores of EPI, ROP and UEM subscales with other assessed constructs were found., Cílem studie bylo adaptovat Škálu intrapersonální zvídavosti (Intrapersonal Curiosity, InC) do českého jazyka a ověřit její faktorovou struk-turu a psychometrické vlastnosti na souboru studentů gymnázií v České republice. Škála intrapersonální zvídavosti InC je 12položkovým nástrojem, který zachycuje tendenci zvídavě zkoumat svoji identitu a vlastní prožívání s cílem lépe porozumět vlastnímu nitru. Výběrový soubor tvořilo celkem 1020 participantů, z toho bylo 353 chlapců (34,6 %), 665 dívek (65,2 %) a dva participanti (0,2 %) svůj gender ani věk neuvedli. V rámci analýz autoři pomocí CFA porovnávali několik uvažovaných modelů. Výsledky naznačují, že původní teoretický model, který počítá celkový skór InC jakou součet tří vzájemně korelovaných subškál EPI, ROP a UEM, je u české verze ověřované na souboru adolescentů nejistý. Verze se třemi faktory dle názoru autorů odpovídá s drobnými korekcemi datům nejlépe ze všech porovnávaných modelů, byť s nedostatkem důkazů pro unidimenzionalitu celkové škály InC. Na tomto modelu bylo dosaženo ověření slabé invariance měření při porovnávání dívek a chlapců pomocí MGCFA. Byly nalezeny významné korelace latentních skórů subškál EPI, ROP a UEM s ostatními posuzovanými konstrukty., Martina Friedlová, Zuzana Vaculčíková Sedláčková, Miroslav Charvát., and Obsahuje bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

25. Česká verze škály na měření důležitosti morální identity - pilotní studie

Creator:
Juríčková, Veronika, Babinčák, Peter, Příhodová, Tereza, and Preiss, Marek
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
morální identita, reliabilita, faktorová analýza, The Self-Importance of Moral Identity Scale, moral identity, reliability, and factor analysis
Language:
Czech
Description:
Cílem dvou provedených studií je zjišťování psychometrických vlastností české verze Škály na měření důležitosti morální identity. Škála se skládá z devíti morálních vlastností vystihujících morální osobnost. Měří dvě dimenze morální identity, internalizaci a symbolizaci. Pro analýzu jsme si zvolili autory originální 13 položkovou škálu. Na základě statistické analýzy v pilotní studii (n = 163) jsme z původní škály vyloučili dvě položky, které nesplňovaly stanovená psychometrická kritéria. V druhé studii, na jiném souboru respondentů (n = 185), jsme následně ověřovali míru interní konzistence upravené 11 položkové škály. Konstruktovou validitu jsme měřili pomocí nástrojů měřících morální vyvázání a podvádění v práci. Na základě dosažených výsledků v naší studii doporučujeme zvážit pro použití v české populaci námi navrhovanou, jedenácti položkovou alternativu dotazníku, u které jsme zjistili dostatečně dobré základní psychometrické charakteristiky. and Two studies aim to determine the psychometric properties of the Czech version of The SelfImportance of Moral Identity Scale (Aquino, Reed, 2002). The scale consists of nine moral personality qualities that measure two dimensions of moral identity: internalization and symbolization. For the analysis, we chose the authors' 13-item scale originally proposed. Based on the statistical analysis in the pilot study (n = 163), we excluded from the original scale two items that did not meet the established psychometric criteria. In the second study, on a different set of respondents (n = 185), we subsequently verified the degree of internal consistency of the adjusted 11-item scale. We measured construct validity using tools measuring moral untying and cheating at work. Based on the results obtained in our study, we recommend considering the proposed eleven-item alternative of the questionnaire for use in the Czech population, for which we found sufficiently good basic psychometric characteristics.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

26. Čítanie kníh vo vzťahu k verbálnej a figurálnej tvorivosti adolescentov

Creator:
Konrádyová, Nika and Slavkovská, Miriam
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
figurálna tvorivosť, verbálna tvorivosť, čítanie, žiaci základnej školy, figural creativity, verbal creativity, reading books, and pupils
Language:
Czech
Description:
The aim of this study was to investigate the existence of prospective differences in factors of verbal and figural creativity, like fluency, flexibility and elaboration, between pupils who read books in their free time and those who do not read. The next aim was to determine the extent of influence of reading in free time on verbal and figural creativity. Totally 169 pupils from elementary schools participated in this research. Number of those who read in their free time was 63 (37,28%). In the group there were totally 89 (52,66%) boys and 80 (47,33%) girls. Participants ranged in age from 10 to 15 years (M= 13,08; SD= 0,82). Data were collected with using Torrance Test of Creative Thinking – figural part and some adapted tasks from tests of verbal creativity from Guilford and Torrance. The results show that there are significant differences between readers and non-readers in verbal and figural creativity. Differences were also demonstrated in the most factors of creativity, the only exception was figural fluency. Further analysis of data showed more significant influence of reading on score in verbal than in figural creativity, where the influence is negligible. and V rámci tohoto výskumu bola pozornosť venovaná zisťovaniu rozdielov vo faktoroch verbálnej a neverbálnej tvorivosti, ktorými sú fluencia, flexibilita a elaborácia medzi čítajúcimi adolescentmi a ich rovesníkmi, ktorí sa tejto aktivite nevenujú, ako aj vplyvu čítania na verbálnu a neverbálnu tvorivosť. Výskumný súbor tvorilo 169 respondentov z druhého stupňa základných škôl, z čoho čitateľov bolo 63 (37,28 %). Chlapcov bolo 89 (52,66 %) a dievčat 80 (47,33 %). Vek respondentov sa pohyboval v rozmedzí 10 až 15 rokov (M= 13,08; SD= 0,82). Dáta boli zozbierané prostredníctvom Torranceho figurálneho testu tvorivého myslenia a upravených testov Guilforda a Torranceho určených na meranie verbálnej tvorivosti. Výsledky poukazujú na to, že medzi čítajúcimi a nečítajúcimi žiakmi sa nachádzajú signifikantné rozdiely vo faktoroch verbálnej a neverbálnej tvorivosti, pričom výnimku predstavuje len figurálna fluencia. Ďalšia analýza poukázala na to, že čítanie má významnejší vplyv na verbálnu tvorivosť v porovnaní s neverbálnou, na ktorú je vplyv minimálny.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

27. Competing factor models of cognition of healthy older adults: support for SuperAgers identification

Creator:
Heissler, Radek, Georgi, Hana, Kožený, Jiří, and Kopeček, Miloslav
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
cognition, older adults, superagers, CFA, neuropsychological battery, kognice, senioři, superager, and neuropsychologická baterie
Language:
Czech
Description:
Objectives. Neuropsychological tests employ several cognitive functions to a different extent. Thus, factor structures of various neuropsychological batteries and their analyses show both similarities and discrepancies. The study explores the Czech comprehensive neuropsychological battery for SuperAgers (older people with excellent cognition) from the cross-sectional and longitudinal point of view in respect to its factor structure and its stability over time. Sample and settings. The study sample consisted of 361 healthy older adults (age 60–94) assessed in years 2012 and 2015 with cognitive tests battery. Statistical analyses. Data were analyzed with confirmatory factor and invariance analyses over time using multiple competing theory-driven models of cognition based on previous studies consisting of 1–5 factors. Results. The results show that the best fitting model consists of four factors: verbal memory, attention/working memory, executive functions, and language. The results also suggest that the four factorial structure of cognition in healthy older people was the most stable. This reflects their cognitive functioning and highlights the need to identify the SuperAgers on the basis of performance in multiple cognitive domains. The authors propose that these four domains should be taken into account for identifying SuperAgers and that comparing competing models should be a standard procedure in future studies.Limitations. The visuospatial or nonverbal memory factors were not represented in our study with relevant tests. Our sample consisted of healthy older adults. and Cíle. Neuropsychologické testy sledují v různé míře řadu kognitivních funkcí. Faktorové struktury různých neuropsychologických baterií a jejich analýzy tak vykazují jak podobnosti, tak 49Metodické studie/rozdíly. Studie zkoumá českou komplexní neuropsychologickou baterii pro SuperAgery (starší osoby s vynikajícími kognitivními schopnostmi) z průřezového a longitudinálního hlediska s ohledem na její faktorovou strukturu a její stabilitu v čase. Soubor. Soubor tvořilo 361 zdravých starších osob (ve věku 60–94 let), které byly v letech 2012 a 2015 hodnoceny pomocí baterie kognitivních testů. Statistické analýzy. Data byla analyzována konfirmační faktorovou analýzou a analýzou invariance v čase s využitím několika konkurenčních modelů kognice založených na teoriích vycházejících z předchozích studií a sestávajících z 1-5 faktorů. Výsledky. Výsledky ukazují, že nejlepší model se skládá ze čtyř faktorů: verbální paměť, pozornost/pracovní paměť, exekutivní funkce a jazyk. Tento model kognice byl také nejstabilnější. Model odráží kognitivní funkce zdravých seniorů a zdůrazňuje potřebu identifikovat SuperAgery na základě výkonu ve více kognitivních oblastech. Autoři navrhují, aby tyto čtyři domény byly brány v úvahu při identifikaci SuperAgerů a aby porovnávání konkurenčních modelů bylo standardním postupem v budoucích studiích. Omezení. Ve studii nebyly zastoupeny faktory vizuálně-prostorové funkce nebo neverbální paměti s příslušnými testy. Vzorek tvořili zdraví starší dospělí.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

28. Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP): psychometric characteristics of the Czech version

Creator:
Řiháček, Tomáš and Mikutová, Michaela
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
clients’ preferences, factor structure, measurement invariance, preference klientů, faktorová struktura, and invariance měření
Language:
Czech
Description:
Objective. The Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) is a new and promising tool for measuring clients’ preferences regard-ing psychotherapy. However, the psychometric evaluation of this measure is scarce in general and completely missing for the Czech adapta-tion of the measure. This study aimed to test the Czech version of the C-NIP factor structure, test its measurement invariance, and establish cut points. Methods.N = 772 adults answered the C-NIP in an online survey. Confirmatory and explora-tory factor analyses were used to test the fac-tor structure and assess the C-NIP measurement invariance between men and women and across several levels of psychotherapy experience.Results. The original four-factor model was not supported. Instead, a five-factor model was sug-gested that fit the data adequately and was strict-ly invariant with respect to gender and levels of experience with psychotherapy. Conclusions. The Czech C-NIP can be con-sidered a valid and reliable measure of clients’ preferences regarding psychotherapy. The repli-cation of the new factor model is needed. and Cíl. Cooper-Norcross Inventory of Preferences (C-NIP) představuje nejnovější a slibný nástroj určený k měření preferencí klientů ve vztahu k psychoterapii. Psychometrické zhodnocení to-hoto nástroje je však zatím sporé a u české verze zcela chybí. Cílem této studie bylo ověřit fakto-rovu strukturu české verze C-NIP, ověřit invari-anci měření a stanovit hraniční skóry. Metody.N = 772 dospělých respondentů vypl-nilo C-NIP v online průzkumu. K ověření fak-torové struktury a invariance měření mezi po-hlavími a napříč různými úrovněmi zkušenosti s psychoterapií byla použita konfirmační fakto-rový analýza. Výsledky. Původní faktorová struktura nebyla podpořena. Namísto toho byl navržen pětifak-torový model, který vykazoval adekvátní shodu s daty a byl striktně invariantní ve vztahu k po-hlaví i úrovni zkušenosti s psychoterapií. Závěr. Českou verzi C-NIP lze považovat za validní a reliabilní nástroj na měření preferencí klientů ve vztahu k psychoterapii. Je zapotřebí replikovat navrženou faktorovou strukturu.
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

29. COVID-19 na Slovensku: ekonomické, sociálne a psychologické faktory subjektívnej pohody a symptómov depresie v čase pandémie

Creator:
Džuka, Jozef, Klučárová, Zuzana, and Babinčák, Peter
Format:
počítač and online zdroj
Type:
model:article and TEXT
Subject:
Covid-19, subjective well-being, symptoms of depression, subjektívna pohoda, and symptómy depresie
Language:
Czech
Description:
Objectives and hypotheses. It was expected that income and its rate of deterioration as an economic factor, insufficient opportunities to talk to others and subjective feelings of isolation as social variables, and worries about income impairment, worries related to Covid-19, low tolerance of uncertainty, rumination, and catastrophizing as psychological variables, will reduce the frequency of positive experiencing, increase the frequency of negative experiencing and the number of depressive symptoms. On the other hand, personal belief in a just world and a positive reappraisal were expected to positively affect the research variables. Sample and settings. The online data collection was carried out at the end of April 2020 at the peak of the number of people affected by the disease in Slovakia. It was a stratified selection of N = 1108 persons, taking into account the proportional representation of persons from the territory of the whole republic., Statistical analysis. Variable relationships were tested using PLS-SEM (Partial Least Squares – SEM). This procedure was preferred for three reasons: the exploratory nature of complex models, the predictive orientation of models, and the measurement of multiple variables with one-item questioning. Results. Three predictors out of 16 tested had a positive relationship to the frequency of positive experiencing as an affective component of subjective well-being – subjectively assessed health, personal belief in a just world, and a positive reappraisal; rumination was in a negative relationship. Six predictors were related to the frequency of negative experiencing as an affective component of subjective well-being and to symptoms of depression – in addition to the four mentioned above, it was age and worries about income impairment: with higher age, the frequency of negative experiencing and the number of depressive symptoms decreased, and a positive relation had also variables: subjective assessment of health, personal belief in a just world and a positive reappraisal., Worries about income impairment and rumination had a relationship to the frequency of negative experiencing and depressive symptoms. Study limitations. Cross sectional research did not provide information on changes in the affective component of subjective well-being and depressive symptoms of the Slovak population as a result of the pandemic, as the obtained data could not be compared with the results of the same participants from the period before the pandemic. Although this research can be considered representative in several aspects, the validity of the findings is limited by the fact that no specific groups were included in the sample – e.g. the most vulnerable groups were medical staff and the elderly over 70 years of age. Also, those who were ill or suspected of having Covid-19 were excluded from the analysis. Finally, data collection via the Internet presupposes a certain standard of living of respondents, Cieľom štúdie bolo zistiť, aký vzťah majú ekonomické a sociálne faktory v čase vrcholenia pandémie Covid-19 k afektívnej zložke subjektívnej pohody a symptómom depresie obyvateľov Slovenska, a ako sú tieto premenné ovplyvnené subjektívne prežívanými obavami a vybranými psychologickými charakteristikami opytovaných osôb. Bolo očakávané, že príjem a miera jeho zhoršenia ako ekonomický faktor, nedostatočné možnosti rozprávať sa s inými a subjektívny pocit izolovanosti ako sociálne premenné, obavy zo zhoršenia príjmu, obavy z ochorenia Covid-19, nízka miera tolerancie neurčitosti, ruminácia a katastrofizácia ako psychologické premenné, budú znižovať frekvenciu pozitívneho prežívania, zvyšovať frekvenciu negatívneho prežívania a počet symptómov depresie. Na druhej strane bolo očakávané, že osobná viera v spravodlivý svet a pozitívne prehodnotenie budú pozitívne ovplyvňovať sledované premenné. Demografické premenné a zdravotné charakteristiky opytovaných osôb boli kontrolované. On-line zber výskumných dát bol realizovaný koncom mesiaca apríl 2020 v čase kulminácie počtu chorobou postihnutých osôb na Slovensku., Išlo o stratifikovaný výber N = 1108 osôb so zohľadnením proporcionálneho zastúpenia osôb z územia celej republiky – každý z ôsmich samosprávnych krajov Slovenska bol zastúpený proporcionálnym počtom opytovaných osôb (rozpätie 105–164 osôb). Výskumná vzorka bola z hľadiska zastúpenia rodu a čiastočne aj rodinného stavu vyvážená, z hľadiska veku išlo o dospelé osoby vo veku 18 až 70 rokov a z hľadiska typu ekonomickej aktivity prevažovali zamestnané osoby, resp. osoby, ktoré mali v čase výskumu vlastný príjem. Štatistická analýza. Vzťahy premenných boli testované pomocou PLS-SEM (partial least squares – SEM). Táto procedúra bola uprednostnená z troch dôvodov: exploratívna povaha komplexných modelov, predikčná orientácia modelov a meranie väčšieho počtu premenných s jedno-itemovým opytovaním. Prezentované sú výsledky deskrip- tívnej analýzy meraných premenných, evalu- ácia modelov merania a evaluácia testovaných modelov. Tri prediktory zo 16 testovaných mali pozitívny vzťah k frekvencii pozitívneho prežívania ako afektívneho komponentu subjektívnej pohody – subjektívne hodnotené zdravie, osobná viera v spravodlivý svet a pozitívne prehodnotenie, ruminácia bola v negatívnom vzťahu., and Šesť prediktorov malo vzťah k frekvencii negatívneho prežívania ako afektívneho komponentu subjektívnej pohody a k symptómom depresie – okrem štyroch vyššie uvedených, to bol vek a obavy zo zhoršenia príjmu: s vyšším vekom frekvencia negatívneho prežívania a počet symptómov depresie klesali a pozitívny vzťah mali aj subjektívne hodnotené zdravie, osobná viera v spravodlivý svet a pozitívne prehodnotenie. Obavy zo zhoršenia príjmu a ruminácia mali vzťah k frekvencii negatívneho prežívania a depresívnej symptomatológii. Prierezový výskum neposkytol informáciu o zmenách afektívnej zložky subjektívnej pohody a symptómov depresie obyvateľov Slovenska v dôsledku pandémie, lebo získané dáta nebolo možné porovnať s vý- sledkami tých istých osôb z obdobia pred pan- démiou. Napriek tomu, že výskum možno z via- cerých aspektov považovať za reprezentatívny, platnosť zistení je obmedzená tým, že do vzorky neboli zaradené špecifické skupiny – napr. najohrozenejšie skupiny, akými bol zdravotnícky personál, staršie osoby nad 70 rokov a ďalej, z analýzy boli vylúčené osoby, ktoré boli choré na Covid-19 alebo mali na toto ochorenie podozrenie. A konečne, zber údajov prostredníctvom internetu predpokladá určitý životný štandard respondentov. Psychologické a politické indikácie sú uvedené v závere štúdie.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public