Energetická soběstačnost patří podle Světové obchodní organizace mezi desítku výzev, jimž budeme čelit v následujících desetiletích. Současné dominantní zdroje energie nejsou trvalým řešením, a tak musíme nejen hledat zdroje nové, ale přitom i zdokonalovat její přeměnu a vyřešit skladování. Právě to je jedním z úkolů Strategie AV21. and Luděk Svoboda.
The effect of drought stress on energy dissipation and antioxidant enzyme system in two sweet sorghum inbred lines (M-81E and Roma) was investigated. Results showed that the germination indicator increased more in M-81E than that in Roma under rehydration. Under drought stress, both the maximal photochemical efficiency of PSII (Fv/Fm) and oxidoreductive activity (ΔI/I0) of Roma decreased more than those in M-81E. Relative to Fv/Fm, the ΔI/I0 decreased markedly, which indicated that PSI was more sensitive to drought stress than PSII. Increases in the reduction state of QA (1-qp), nonphotochemical quenching (NPQ) and minimal fluorescence yield of the dark-adapted state (F0) were greater in Roma than those in M-81E; meanwhile, the H2O2 content was lower in M-81E than that in Roma. Our results suggested that the photoinhibition might be related to the accumulation of reactive oxygen species (ROS). The antioxidant enzyme system and energy dissipation of M-81E could respectively increase drought tolerance by eliminating ROS and excess energy more efficiently than that of Roma., Y. Y. Guo, S. S. Tian, S. S. Liu, W. Q. Wang, N. Sui., and Obsahuje bibliografii
The pH-dependent quenching of chlorophyll (Chl) fluorescence (the high energy quenching) was characterized by stationary Chl-a-fluorescence in the thylakoid membranes and photosystem (PS) 2 preparations. The variable part of fluorescence was quenched, when the pH in the thylakoid lumen decreased below 5.5, i.e., at high ApH. This quenching was caused by an inhibition of electron donation from the manganese cluster to the reaction centre of PS 2. The pH response of quenching suggested that a 1 H'''-transition with an apparent pK of 4.7 was involved. Parallel to quenching at low pH, a Ca^‘'‘-release was measured (1 Ca^'*' per 200 Chl). When the ApH relaxed and the pH on the lumen side increased again, fluorescence recovered provided Ca^'*' was present (Kd = 100 pM). Both the quenching at low pH and the reactivation at pH > 5.5 are light-dependent processes. In the presence of high concentration of extemal Ca^"^, fluorescence recovered even at low pH. Inhibition of the donor-side of PS 2 directly affected the acceptor-side of PS 2, as seen by a shift of the redox potential of Qa from -120 mV (pH 7.0) to +40 mV (pH 4.2). We propose that at high ApH (7) the water splitting side is inactivated by release of Ca from a high afflnity binding site, and (2) Qa is converted to a high-potential form. Excitatíon energy is then dissipated at the PS 2 reaction centres by a recombination reaction between donor and acceptor side. As a result, Qa (and the intersystem electron transport chain) remains oxidized, even in the excessive light.
Záměrem stejnojmenné mezinárodní konference, jež se každoročně koná v České republice v polovině května a je hlavní událostí v oboru, je získat přehled současného stavu rozvoje mechaniky tuhých a deformovatelných těles, mechaniky tekutin a termodynamiky, a to především ve vztahu k projektům řešeným v ČR a na spolupracujících univerzitách po celém světě. and Jiří Náprstek.
Článek se nejprve zabývá formálními rysy kompozit, a sice jejich pravopisem a otázkami polohy přízvuku. Jelikož se však na základě formálních kritérií nedojde obvykle к uspokojivému vysvětlení podstaty kompozit, hledá se řešení v oblasti sémantiky. Hlavní část této menší studie si klade za cíl přispět к výkladu z pohledu psycholingvistiky. Na anglická kompozita je totiž možno pohlížet jako na minimální idiomatické výrazy, které v závislosti na kontextu mohou mít doslovnou i figurativní významovou interpretaci a které jsou charakterizovány gramatickou a lexikální invariabilitou. Jsou tedy kompozita spojeními nekompozicionálními, kde celkový význam v pohledu synchronním je vzdálen prosté komputaci významů jejich složek. Postulovaná nekompozicionálnost není však totéž jako nepředvídatelnost významu, což je na mnohých příkladech ilustrováno. Důležité je rovněž zjištění, že v každém okamžiku existence jazyka nalézáme spojení, která jakoby hraničí s volnými kombinacemi a mohou se stát "kandidáty" pravých kompozit, právě v závislosti na kontinuálně se snižujícím stupni kompozicionálnosti.